Otázka: Kartografie
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): Klaarinka
- Nauka o mapách, jejich konstrukci a použití.
- Mapa: zobrazení zemského povrchu do roviny, ve zmenšené a generalizované podobě
- Globus: zobrazení zemského povrchu na povrch koule
Historie map:
- 14 000 let stará vytvořená do opuky ve Španělsku
- Anaximandros – mapa z roku 600 př.n.l.
- Ptolemaios 100 n.l. – zakladatel kartografie; mapa světa, mapa Karpat?
- Fineus, Piri Reis – mapy z roku 1513, jejichž originalita je zpochybňována
- Klaudián – nejstarší mapa Čech z roku 1518 (S zakreslen dole a J nahoře)
- Behaim – nejstarší dochovaný globus na světě z roku 1492
Rozdělení map podle měřítek:
- Zmenšení mapy je vyjádřeno měřítkem mapy.
- Generalizace mapy = vypouštění detailů za účelem přehlednosti. Čím menší měřítko – tím méně zakreslených detailů.
- mapy velkého měřítka plány (1:100 – 1:5000)
- zobrazují malá území, jsou často zkreslené.
- Měřítko udává poměr zmenšení mapy proti skutečnosti.
- mapy středního měřítka topografické mapy (1:10 000 – 1:200 000)
- mapy malého měřítka geografické mapy (1:500 000 a menší)
- zobrazují velká území, jsou velmi zkreslené.
Náplň mapy:
- geografická síť
- sít rovnoběžek a poledníků
- pomocí ní určujeme zeměpisnou polohu
- zeměpisná šířka (úhlová vzdál. od rovníku – S/J – 0-90°)
- zeměpisná délka (úhlová vzdálenost od nultého poledníku)
- měřítko mapy
- většinou vyjádřeno číselně i graficky
- výškopis
- Hlavní výškopisné metody:
- kóty – místa s přesně určenou nadmořskou výškou
- vrstevnice – izohypsa – hnědé čáry spojující místa se stejnou kladnou nadmořskou výškou
- hloubíce – izobáta – modré čáry spojující místa se stejnou zápornou nadmořskou výškou
- barvy – hypsometrická stupnice barev
- smluvené značky
- stínování
- plastické mapy
- polohopis
- znázorňuje vše, co je trvale umístěno na zemském povrchu
- zakresluje se pomocí smluvených značek
- popis
- zeměpisné názvy:
- místní (názvy sídel)
- pomístní (ostatní názvy *Labe)
- V českých mapách se často užívají exonyma = naše vžité názvy pro cizí objekty (Německo, Benátky)
Rozdělení map podle obsahu:
- mapy obecně zeměpisné – fyzická mapa, politická mapa
- tematické mapy – mapa průmyslu, podnebí
- u tematických map se často používají metody:
- kartogramy (*mapa hustoty zalidnění států-stínování)
- kartodiagramy (*zásahy jednotek proti hmyzu (malé grafy v mapě, kolik těží, výskyt hmyzu)
- metoda anamorfózy (*počty obyvatel států světa-státy jsou velké podle toho, kolik mají obyvatel)
Mapová zobrazení:
- pomocí nich se konstatuje síť poledníků a rovnoběžek
- do polí této sítě se zakresluje obsah mapy
- Základní rozdělení je podle vzhledu zobrazovací plochy:
- azimutální
- povrch glóbu se zobrazuje na rovinu
- zachovává úhly mezi poledníky a rovnoběžkami (úhel = azimut)
- azimutální mapy jsou nejméně zkreslené ve středu, kde se zobrazovací rovina dotýká glóbu
- kuželové
- povrch glóbu se promítá na plášť kužele
- kuželové mapy jsou nejméně zkreslené podél dotykové čáry
- sečný kužel – nezkreslený plášť se rozšíří
- válcové
- povrch glóbu se zobrazuje na plášť válce
- válcové mapy jsou nejméně zkreslené podél dotykové čáry nebo sečných čar
- všechna tato zobrazení se mohou dále dělit podle polohy osy zobrazovací plochy na:
- poloha normální (pólová)
- poloha příčná (rovníková)
- poloha obecná
- Rozdělení podle polohy středu promítání:
- gnómonické (střed promítání je ve středu Země)
- stereografické (v protilehlém bodě)
- ortografické (v nekonečnu)
- Rozdělené podle zkreslení:
- délkové, úhlojevné, plochojevné, vyrovnávací *délkojevné zobrazují správně délky
Zobrazovací způsob map ČR:
- Křovákovo zobrazení (úhlojevné zobraz. na sečný kužel v obecné poloze)
- Ortodroma (nejkratší spojnice míst na Zemi, součást hlavní kružnice)
- Loxodroma (protíná poledníky pod stále stejným úhlem – není nejkratší, po nich plují lodě, běhají orientační běžci)
- Dělení map podle vzniku:
- původní -vznikly na základě přímého mapování
- odvozené -vznikly z původních map
Práce vedoucí ke vzniku původní mapy:
práce astronomické
- pomocí astronomického měření se určí zeměpisné souřadnice několika bodů v terénu
práce geodetické
- konstruují se:
- trigonometrická síť
- síť bodů s přesně určenou polohou
- základem pro zakreslování map polohopisu
- bod č. 1 naší trigon. sítě je Pecný
- při měření bodů se používá teodolit
- nivelační síť
- síť bodů s přesně změřenou nadmořskou výškou
- slouží k zakreslování výškopisu
- nivelační přístroj a nivelační lať
- naše nadmořská výška se původně počítala nad hladinou Jaderského moře, dnes od Baltského moře (Baltské výš o 40 cm)
- gravimetrická síť
- síť bodů s přesně změřeným tíhovým zrychlením
práce topografické
- vyměřování v terénu, topograf dává mapě obsah, dokumentuje vše, co se v mapovaném území nachází
- používá se ,,totální stanice‘‘ – měří i vzdálenosti
- topografické práce často nahrazuje letecké snímkování (fotogrammetrie)
- vznikají tvz. ortofotomapy
práce kartografické
- zpracování výsledků topograf. prací, zpracování leteckých snímků
- vznikne ,,čistomapa‘‘ výsledné mapy
práce reprodukční
- výsledkem je rozmnožení mapové dílo
Druhy map:
- plány
- nejpřesnější mapy podle měřítka
- mapy velkému měřítka
- černobílé
- běžné měřítko 1:500 (5 cm je 1 m)
- další 1:5000 (nejmenší možné měřítko plánu)
- topografické mapy
- nejběžnější mapy – 1:25 000 (1 cm na mapě je 250 m ve skutečnosti, jednotlivé domy) = velmi přesná mapa
- 1:10 000 (stromy, domy, lesy)
- 1:50 000 (1 cm je 500 m, zelená – les, pole, bílá – louky)
- 1:100 000, 1:50 000, 1:100 000 – vhodné k zakreslování okresů
- 1:200 000 – bývalé kraje, trochu zkreslená
- 1:500 000 zakreslení ČR – mapa malého měřítka
- letecké mapy
- mapy pro orientační běh
