Otázka: Kartografie
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): klarracervena<>icloud.com
Kartografie
- nauka o mapách
- zabývá se technikou, zpracováním a výrobou map
Mapa
- zmenšený (analogový) obraz Země
Vývoj
- pravěk
- loviště, řeky
- středověk
- mapa = Babylonská = Evropa
- Asie, Afrika
- novověk
- námořní mapy = síla větru, mořské proudy
- od 18. století = vojenské mapování
- Josefské mapování
- mapování = triangulační síť
- poslední na začátku 20. století, měřítko 1:25 000
- první mapy
- první mapu Čech nakreslil v roce 1517 Mikuláš Klaudián
- první mapu Moravy nakreslil v roce 1569 Pavel Fabricius
- Jan Ámos Komenský nakreslil mapu Moravy v roce 1626 ( využíval kopečkové metody )
Měřítko mapy
- udává poměr zmenšené délky ke skutečnosti
- číselná
- grafická (kroky, míle, km)
- rozdělení podle měřítka
- mapy malého měřítka – 1:1000 000 a výše
- mapy středního měřítka – 1:1000 000 – 1: 200 000
- mapy velkého měřítka – 1: 200 000 – 1:5000
- 1: 2500 = plány, speciální mapy (př. stavební činnosti)
Generalizace mapy
- zevšeobecnění obsahu mapy, zjednodušení obsahu
- izolinie
- vrstevnice – kladné
- hloubnice – záporné
Obsah mapy
- to, co je v mapě
- generalizace = proces výběru a zevšeobecňování obsahu
- kartogram = používá se pro znázornění jevu na daném území ( hustota obyvatel )
- kartodiagram = používán pro jev na určitých územních celkách ( průmysl ve státě )
- mapové značky
- čárové, bodové, plošné, pohybové
- bodové značky
- města, lázně, vrcholy hor
- čárové značky
- železnice, silnice, vodní toky
- pohybové značky
- stěhování národů, pohyby vojsk, mořské proudy
- prvky
- matematické = nadm. výška, souřadnice, stupně
- fyzickogeografická = lesy, hory, vodstvo, nížiny, pole
- socioekonomická = města, vesnice, továrny, objekty
- speciálně tématické = hospodářsko-tématické = značky zamření (př. uhlí)
- pomocné = legenda mapy
- doplňkové = rámové údaje (popisy souřadnic)
- mimorámové = tj. kdo ji vyrobil, měřítko mapy, vydavatel
Grafické symboly
- bodovací ( město )
- čárová ( silnice )
- možnost vyjádření pohybu
- plošné ( jezera, pohoří, pole, nížiny )
Názvosloví
- místopisné názvy
- mezinár. uznávané názvy
- mezinárodní
- vyšší správní jednotky = názvy států
- místní
- města, obce, ulice
- pomístní
- názvy jevů, objektů, trvale umístěného (popř. strom)
- druhové názvy
- názvy objektů a jejich fce (farma, cihelna)
- bývají i barevně odlišeny
Druhy map
- astronomické
- tématické ( průmysl, vegetační pásy )
- topografické
- zemského povrchu
- reliéfní mapy
- mapy pro slepce
- vesmírných těles
Mapy zemského povrchu
- podle způsobu vyhotovení
- přímé měření v terénu = původní mapa
- odvozená mapa = vzniká zmenšením
- podle měřítka
- podle obsahu
- všeobecně zeměpisné
- topografické ( zaměřené na hospodářství )
- nejpodrobnější – památky, cyklotrasy
- přehledné (př.ČR)
- všechny mapy mají topografický podklad = říční síť
- tématické
- fyziogeologické ( mapy přírody )
- sociálně ekonomické ( politická, sociální činnosti člověka )
- technické ( inženýrský charakter )
- podle formátu
- nástěnné, atlas, obrazové
- podle rozsahu
- státu, oblasti, světadílu, zeměkoule
- podle knihařského zpracování:
- pevné vazby, kapesní atlas, volně ložené listy
- plastické = tyflograflické ( pro slepce )
Práce nutné ke vzniku mapy
- astronomické = zaměření základních bodů vzhledem ke hvězdám
- geodetické = přímé měření v terénu
- území se rozdělí na triangulační síť ( vrchol = triangulační bod)
- nivelační síť = přesné měření nadm. výšek vzhledem k hladině Baltského moře
- gravimetrická = změření hodnot tíhového zrychlení jednotlivých bodů
Dálkový průzkum Země
- v současné době přístroje GPS (globální polohový systém) zjišťují polohu bodu
- fotometrie
- letecké fotografování
- zpracovávání fot. snímků bez geodet. měření
- snímky se překrývají
- družicové zkoumání Zem. povrchu1957
- družice
- družice dosahují do výšky 600 – 1000 km
- meteorologické
- 1000 km
- letadlové laboratoře
- 5 – 20km
- sledují se škůdci, pokrývka sněhu, posun ledovců
Kartografická zobrazení
- určuje způsob přenosu Zemského povrchu na rovinu mapy
- dělení
- podle zobrazovací plochy
- rovinné (azimutální) – používá se na zobrazení území ve tvaru čtverce nebo kruhu, př. polární oblasti
- válcové – používá se na zobrazení rozsáhlých území a území tvaru obdélníku
- kuželové – povrch je promítnut na kužel
- podle polohy zobrazovací plochy (ZP)
- normální (pólová) – osa prochází póly Země a rovin je kolmá na povrch a osu
- příčná (transverzální) – osa prochází rovníkem
- obecná – jakákoliv jiná
- podle zkreslení (vlastností)
- úhlojevné ( konformní ) – nedochází ke zkreslení úhlů
- délkojevné (ekvidistantní) – nedochází ke zkreslení délek
- plochojevné (ekvivalentní) – nedochází ke zkreslení ploch
- podle promítání
- stereografické ( z protilehlého bodu )
- gnomické ( ze středu Země )
- ortogonální ( z nekonečna )
