Konflikty mezi absolutismem a parlamentarismem – maturitní otázka z dějepisu

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

dějiny

 

   Otázka: Konflikty mezi absolutismem a parlamentarismem

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Jakub

 

 

 

Konflikty mezi absolutismem a parlamentarismem, mocenské soupeření států a vyvrcholení náboženských válek v 17. století v Evropě

 

Třicetiletá válka (1618 – 1648)

  1. fáze Česká válka (1618 – 1620)

– České stavovské povstání

  1. fáze Falcká válka (1621 – 1623)
  2. fáze Dánská válka (1625 – 1629)
  3. fáze Švédská válka (1630 – 1635)
  4. fáze Švédsko-francouzská válka (1635 – 1648)

– náboženský základ – katolíci X protestanté

– mocenský základ – soudobé velmoci usilovaly o nové uspořádání poměrů v Evropě a ve světě

– velký úbytek obyvatelstva a úpadek kultury

– Země Koruny české – přímý účastník

– na našem území válka začíná i končí

 

  • České stavovské povstání

1608 protestantská unie – Fridrich IV. Falcký

1609 katolická liga – Maxmilián I. Bavorský

– od roku 1617 nastoupení Ferdinanda Štýrského na český trůn

-> bigotní katolík à stupňování napětí

1617/1618 v Hrobech u Duchcova stržen evangelický kostel

v Broumově uzavření kostela

-> považováno za porušování zásad Majestátu

– stavové vypracovali rozsáhlou stížnost Matyášovi

+ vyzvali ke svolání sjezdu v květnu

21.- 23. 5. 1618 schůzka stavů i přes císařský zákaz

– radikální opozice v čele s Jindřichem Matyášem Thurnem

– promyšlený plán návštěvy Pražského hradu (v domě Smiřických)

23.5. 1618 delegace na Pražský hrad za místodržícími

-> hádka -> 3. pražská defenestrace

– Jaroslav Bořita z Martinic

– Vilém Slavata z Chlumce

+ písař Filip Fabricius

-> přežili pád do hradního příkopu plného odpadků

– defenestrací začala 30letá válka

-> otevřené povstání českých nekatolických stavů

– zemský sněm svrhl královskou moc

-> zvolení vlády 30 direktorů

– mobilizace zemské hotovosti (objem peněz na hospodaření)

– daně, kontribuce (vrácení majetku protestantům od katolíků)

– povstalci získali na svojí stranu Lužici, Slezsko i Moravu

– vypovězení Jezuitů

 

vůdcové české šlechty

Jáchym Ondřej Šlik

Václav Budovec z Budova

Jan Smiřický

Jindřich Matyáš Thurn

  • 1619

– Matyáš umírá

à Ferdinand Štýrský, ale sesazen z českého trůnu

– sněm odvolal direktory a nástupcem Ferdinanda se stal Fridrich Falcký

(příbuzenství – Dánsko, Anglie, Nizozemí)

– „zimní král“

– manželkou anglická princezna

stavovská vojska se pokusila o dobytí Vídně

-> neúspěch à návrat do Čech

 

  • 1620

– Stavovské vojsko návrat od Vídně

-> pronásledováno císařským

8. 11. 1620 bitva na Bílé hoře (Tilly, Buquoy – velitelé císařských vojsk)

– vítězství císařského vojska

– Fridrich Falcký po bitvě uprchl do Vratislavi

– otázky proč došlo k bitvě

-> stavovská vojska se mohla stáhnout do Prahy (hradby)

problémy – žoldnéřské vojsko à nedostali žold à úpadek morálky

– nedostatek jídla, špatné uniformy, zima

důsledky:

– po bitvě na Bílé hoře à nástup Ferdinanda Štýrského à Ferdinand II.

– zrušil platnost Majestátu a zahájil rekatolizaci (vyjma Slezska)

– vytvoření soupisu předních účastníků odboje

21. 6. 1621 poprava 27 účastníků odboje na Staroměstském náměstí

(3 páni – Šlik, Budovec, Harant; rytíři; měšťané)

– někteří vůdci stačili utéct před rozsudkem

kat Jan Mydlář; mezi popravenými byl i katolík Jan Jessenius (rozčtvrcen)

– 12 hlav vyvěšeno na Staroměstské mostecké věži

– účastníci odboje -> konfiskace (ztráta majetku)

-> obohacení šlechticů věrných Habsburkům (př. Albrecht z Valdštejna – Frýdlantské vévodství)

– dalším důsledkem byla vlna emigrace vyšších společenských vrstev

1627/8 Ferdinand II. vydává obnovené zřízení zemské (= nová ústava)

– Habsburkové dědičný český trůn, násilná rekatolizace, germanizace Čech a Moravy

 

Jan Amos Komenský (1592 – 1670)

– poslední biskup Jednoty bratrské

– myslitel, filosof, spisovatel

– kazatel a rektor JB

– po odboji se musel skrývat (rekatolizace)

– exil v polském Lešnu (centrum bratrské víry)

– znám po Evropě díky svým knihám à Anglie, Nizozemí, Švédsko

– „učitel národů“ – dílo Svět v obrazech

 

  • Falcká válka

– po získání kontroly nad Českými zeměmi Habsburkové vytáhli na Falc proti Fridrichu Falckému

1621 skončilo příměří mezi Španělskem a Nizozemím

-> Fridrich získal Nizozemí jako spojence à finance

katolická vojskamaršál Tilly

– spojení se španělskými vojsky

-> Fridrichova vojska postupně poražena a Falc dobyta

1623 Fridrich Falcký zbaven rodné Falce i kurfiřtského hlasu

-> Maxmilián Bavorský

– Fridrich vyhnán à nizozemský exil

 

  • Dánská válka

– úspěchy katolíků à obavy u protestantů à nová koalice – dánský král Kristián IV. podporovaný nizozemskými, anglickými a francouzskými subsidiemi

dvě armády nekatolíků – dánské vojsko

– Mansfeldovo žoldnéřské vojsko

Ferdinand II. à Tilly X Dánové, bitva u Lutteru

                        -> Albrecht z Valdštejna X Mansfeld, bitva u Dessavy

– nekatolíci ztrácí iniciativu

– Valdštejn vyhnal Dány z Německa

-> 1629 mír v Lübecku (Dánové nebudou zasahovat do války)

 

  • Švédská válka

– vstup protestantského Švédska do války (Habsburské úspěchy + francouzská diplomacie – Richelieu)

Gustav Adolf II. – vycvičená a organizovaná vojska (branná povinnost)

1630 vylodění Švédů v Pomořansku

Valdštejn zbaven velení

1631 švédský spojenec Sasko

bitva u Breitenfeldu – porážka Tillyho

-> cesta až do Bavorska pro Švédy

1632 Švédové v Bavorsku

bitva u Rainu – katolíci poraženi, Tilly padl

– císařská strana krize

– Gustav Adolf – plán útoku na Vídeň

– Valdštejn zpět v čele císařské armády

-> dostal mimořádné pravomoce

-> Švédové vytlačeni z jižního Německa

1632 bitva u Lützenu – smrt Gustava Adolfa

– Valdštejn tajně vyjednával s českými exulanty a švédskou stranou

1634 Albrecht zavražděn v Chebu

1634 bitva u Nördlingenu – porážka Švédů

30. 5. 1635 Pražský mír – Habsburkové a Sasové

– Sasko zisk Lužice pod podmínkou nezapojení do války

– politická situace à Francie vstupuje do války

  • Švédsko-francouzská válka

– z náboženské války se stává mocenská

– Francie na straně protihabsburské koalice

-> snaha vymanit se z Habsburského sevření

– žoldnéřské armády à rabování a plenění

– úbytek obyvatelstva (1/3) à úpadek hospodářství

(hladomory, nemoci, vraždění)

1643 bitva u Rocroi – úspěch Francie

– vyhlazovací

1645 bitva u Jankova – úspěch Švédů

– krvavý masakr

– Švédové postoupili hluboko do Českých zemí à hrozba útoku na Vídeň

od 1645 mírová jednání v Münsteru (s Francií – katolíci) a Osnabrücku (se Švédy a dalšími protestanty)

– zúčastněné strany se snažily dosáhnout co největšího vojenského úspěchu

1648 Švédové v Praze (sbírky)

 

  • Vestfálský mír 1648

– podepsán v Münsteru

– potvrzení Augsburského míru, náboženské poměry se měly vrátit do roku 1624

-> nejvíc postižené České země a česká emigrace

– pozice SŘŘ oslabena

3 mocnosti:

Francie – území až k Rýnu

Švédsko – Balt a ústí Labe (Pomořany, Brémy, Rujana)

Habsburská monarchie – císařský titul; české, rakouské a uherské země (vyjma Sedmihradska – hranice Rumunska a Bulharska)

– Španělsko oslabeno (+ ztráta Portugalska)

– Nizozemí + Švýcarsko à neutrální

 

  • Albrecht z Valdštejna

– protestant

– cestování po Evropě, přestup na katolickou víru

vojenská kariéra – Rudolf II., boje proti Turkům

– pak přechází do služeb Matyáše

Jan Kepler – horoskop (předpovězení smrti)

1615 služba Ferdinandovi Štýrskému

1619 nepokoje na Moravě, Albrecht toho využil a ukradl pokladnice à dar Ferdinandovi Štýrskému

bitva na Bílé hoře à úspěch pro Albrechta

– začal finančně podnikat

-> Frýdlantské knížectví (Broumov, Jičín, Frýdlant)

– důvěra Ferdinanda Štýrského à svěřeno verbování

– tajná jednání Albrechta

-> za zradu císaře mu nepřátelé nabízí českou korunu

– Ferdinand Štýrský (II.) – roste nedůvěra k Albrechtovi

 

1633 Albrecht neuposlechl rozkaz, aby vytáhl do Bavorska

-> označeno za zradu

1634 Albrecht pozván do Chebu

– zavražděn ve spánku (Ir – Walter Deveroux)

 

ANGLIE

– od poloviny 17. století do vzniku VB

– po smrti Alžběty I. nastupují na trůn Stuartovci

Jakub I. a Karel I. (potomci Marie Stuartovny)

náboženské problémy (anglikáni x katolíci)

+ Puritáni (puritus = čistota)

– 1620 odjezd Puritánů do Ameriky, Mayflower

– snahy vytvořit jeden stát na Britských ostrovech

– Skotsko připojeno (personální unie = spojuju je jen postava panovníka)

– Karel I. à utužování absolutismu à nesouhlas parlamentu

1642 začátek Občanské války

– nová náboženská skupina Independenti, podpora republikánů

1645 bitva u Naseby – Karel I. prohrál bitvu proti Oliveru Cromwellovi

(revoluční jednotky = parlamentní vojsko)

-> Karel I. utíká do Skotska, ale později vydán

1649 Karel I. popraven v Anglii

-> konec Občanské války

-> republika

1652 „utopení Irska v jejich vlastní krvi“ à Irsko v podstatě anglickou kolonií

– vydána navigační akta (omezení přistání cizích obchodních lodí)

Cromwell rozpouští parlament a stává se Lordem Protektorem, vojenská diktatura

1658 umírá Cromwell – údajně jeho tělo vyzvedli z hrobu a pověsili ho

– s jeho smrtí končí republika

– nástup Karla II.

– nad parlamentem a panovníkem Ústava (John Locke, Thomas Hobbes)

-> konstituční monarchie

1688 umírá Jakub II.

– nemá dědice

-> nástup Viléma Oranžského (Vilém III.)

-manžel Marie Stuartovny (dcera Jakuba II.)

1707 vznik VB

– Skotsko – svoboda náboženství (katolictví), vlastní Právní řád, nemají Parlament

– Irsko – násilně připojeno

FRANCIE

– vývoj francouzského absolutismu 1610 – 1715

Ludvík XIII. (1610 – 1643)

– zprvu za něj vládla matka Marie Medicejská

– poté pod silným vlivem kardinála Richelieu (Armand du Plessis)

– Richelieu – upevnění absolutismu – královští úředníci místo šlechticů

– zbavení politické moci hugenotů (La Rochelle)

– generální stavy (zastupitelstvo vrstev) naposled svolány 1614

– snaha vymanit se z Habsburského sevření

– 1635 30.letá válka po boku Švédska

– snaha o přirozené hranice (Pyreneje, Rýn)

– 1642 umírá Richelieu, brzy na to i Ludvík XIII.

 

Ludvík XIV. (1638 – 1715)

– vládl 72 let

– usedá v 5 na trůn à regentka Anna Rakouská a kardinál Mazarin (Giulio Raimondo Mazzarini)

– Mazarin upevňování absolutismu

-> odpor měšťanů i šlechty

->občanská válka – tzv. fronda (1648 – 1653)

– vítězství královské moci (povstalci nejednotní)

1661 umírá Mazarin à Ludvík XIV.

– absolutistická vláda, obklopen schopnými a vzdělanými lidmi

„král slunce“

– francouzská armáda – nejmodernější (300 000)

– Francie nejlidnatějším státem (26 milionů)

„Stát jsem já.“ = symbol sjednocení a absolutismu

– šlechta připoutána ke dvoru – dobře placená místa na úřadech

zahraniční politika – expanze

– politika reunií = připojování římskoněmeckých lén a měst

(Alsasko a Lotrinsko)

náboženská politika – náboženská jednota – katolictví

1685 zrušen edikt nantský

– rušení protestantských škol a kostelů, protestantské děti povinně křtěny na katolíky

dragonády – ubytování vojáků (dragounů) do protestantských rodin

– snaha obrátit hugenoty na katolíky

-> asi 200 000 odešlo (převážně šlechticů)

 

kulturní politika – podpora vědy

-> založení francouzské Akademie věd 1666

– vláda Ludvíka XIV. à zlatý věk Francie

– móda (podpatky, paruky), dvorský život, písemnictví à přední postavení v Evropě

– dvorská etiketa, „galantní kavalír“ z Paříže – vzor pro Evropu

Versailles – nové sídlo panovníka poblíž Paříže

– inspirace pro evropské dvory, francouzština řečí urozených kruhů

– Ludvík XIV. byl velkým milovníkem baletu a hudby

– finanční podpora spisovatelů (Pierre Corneille)

– zušlechťování – parfémy, hedvábí

francouzská společnost à 3 vrstvy

  1. stav = duchovenstvo privilegovaní
  2. stav = dvorská venkovská šlechta -př. neplatili daně
  3. stav = obyvatelé venkova a měst ( 80%)

 

JB Colbert – ministr financí

– viz OV (merkantilismus)

– protekcionismus (zvýhodňování)

– státní subvence (finanční podpora určitých sektorů)

+ podpora rozvoje manufaktur

Napsat komentář