Otázka: Konflikty mezi absolutismem a parlamentarismem
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Jakub
Konflikty mezi absolutismem a parlamentarismem, mocenské soupeření států a vyvrcholení náboženských válek v 17. století v Evropě
Třicetiletá válka (1618 – 1648)
- fáze Česká válka (1618 – 1620)
– České stavovské povstání
- fáze Falcká válka (1621 – 1623)
- fáze Dánská válka (1625 – 1629)
- fáze Švédská válka (1630 – 1635)
- fáze Švédsko-francouzská válka (1635 – 1648)
– náboženský základ – katolíci X protestanté
– mocenský základ – soudobé velmoci usilovaly o nové uspořádání poměrů v Evropě a ve světě
– velký úbytek obyvatelstva a úpadek kultury
– Země Koruny české – přímý účastník
– na našem území válka začíná i končí
- České stavovské povstání
1608 protestantská unie – Fridrich IV. Falcký
1609 katolická liga – Maxmilián I. Bavorský
– od roku 1617 nastoupení Ferdinanda Štýrského na český trůn
-> bigotní katolík à stupňování napětí
1617/1618 v Hrobech u Duchcova stržen evangelický kostel
v Broumově uzavření kostela
-> považováno za porušování zásad Majestátu
– stavové vypracovali rozsáhlou stížnost Matyášovi
+ vyzvali ke svolání sjezdu v květnu
21.- 23. 5. 1618 schůzka stavů i přes císařský zákaz
– radikální opozice v čele s Jindřichem Matyášem Thurnem
– promyšlený plán návštěvy Pražského hradu (v domě Smiřických)
23.5. 1618 delegace na Pražský hrad za místodržícími
-> hádka -> 3. pražská defenestrace
– Jaroslav Bořita z Martinic
– Vilém Slavata z Chlumce
+ písař Filip Fabricius
-> přežili pád do hradního příkopu plného odpadků
– defenestrací začala 30letá válka
-> otevřené povstání českých nekatolických stavů
– zemský sněm svrhl královskou moc
-> zvolení vlády 30 direktorů
– mobilizace zemské hotovosti (objem peněz na hospodaření)
– daně, kontribuce (vrácení majetku protestantům od katolíků)
– povstalci získali na svojí stranu Lužici, Slezsko i Moravu
– vypovězení Jezuitů
– vůdcové české šlechty
Jáchym Ondřej Šlik
Václav Budovec z Budova
Jan Smiřický
Jindřich Matyáš Thurn
- 1619
– Matyáš umírá
à Ferdinand Štýrský, ale sesazen z českého trůnu
– sněm odvolal direktory a nástupcem Ferdinanda se stal Fridrich Falcký
(příbuzenství – Dánsko, Anglie, Nizozemí)
– „zimní král“
– manželkou anglická princezna
– stavovská vojska se pokusila o dobytí Vídně
-> neúspěch à návrat do Čech
- 1620
– Stavovské vojsko návrat od Vídně
-> pronásledováno císařským
8. 11. 1620 bitva na Bílé hoře (Tilly, Buquoy – velitelé císařských vojsk)
– vítězství císařského vojska
– Fridrich Falcký po bitvě uprchl do Vratislavi
– otázky proč došlo k bitvě
-> stavovská vojska se mohla stáhnout do Prahy (hradby)
– problémy – žoldnéřské vojsko à nedostali žold à úpadek morálky
– nedostatek jídla, špatné uniformy, zima
důsledky:
– po bitvě na Bílé hoře à nástup Ferdinanda Štýrského à Ferdinand II.
– zrušil platnost Majestátu a zahájil rekatolizaci (vyjma Slezska)
– vytvoření soupisu předních účastníků odboje
21. 6. 1621 poprava 27 účastníků odboje na Staroměstském náměstí
(3 páni – Šlik, Budovec, Harant; rytíři; měšťané)
– někteří vůdci stačili utéct před rozsudkem
– kat Jan Mydlář; mezi popravenými byl i katolík Jan Jessenius (rozčtvrcen)
– 12 hlav vyvěšeno na Staroměstské mostecké věži
– účastníci odboje -> konfiskace (ztráta majetku)
-> obohacení šlechticů věrných Habsburkům (př. Albrecht z Valdštejna – Frýdlantské vévodství)
– dalším důsledkem byla vlna emigrace vyšších společenských vrstev
1627/8 Ferdinand II. vydává obnovené zřízení zemské (= nová ústava)
– Habsburkové dědičný český trůn, násilná rekatolizace, germanizace Čech a Moravy
Jan Amos Komenský (1592 – 1670)
– poslední biskup Jednoty bratrské
– myslitel, filosof, spisovatel
– kazatel a rektor JB
– po odboji se musel skrývat (rekatolizace)
– exil v polském Lešnu (centrum bratrské víry)
– znám po Evropě díky svým knihám à Anglie, Nizozemí, Švédsko
– „učitel národů“ – dílo Svět v obrazech
- Falcká válka
– po získání kontroly nad Českými zeměmi Habsburkové vytáhli na Falc proti Fridrichu Falckému
1621 skončilo příměří mezi Španělskem a Nizozemím
-> Fridrich získal Nizozemí jako spojence à finance
– katolická vojska – maršál Tilly
– spojení se španělskými vojsky
-> Fridrichova vojska postupně poražena a Falc dobyta
1623 Fridrich Falcký zbaven rodné Falce i kurfiřtského hlasu
-> Maxmilián Bavorský
– Fridrich vyhnán à nizozemský exil
- Dánská válka
– úspěchy katolíků à obavy u protestantů à nová koalice – dánský král Kristián IV. podporovaný nizozemskými, anglickými a francouzskými subsidiemi
– dvě armády nekatolíků – dánské vojsko
– Mansfeldovo žoldnéřské vojsko
– Ferdinand II. à Tilly X Dánové, bitva u Lutteru
-> Albrecht z Valdštejna X Mansfeld, bitva u Dessavy
– nekatolíci ztrácí iniciativu
– Valdštejn vyhnal Dány z Německa
-> 1629 mír v Lübecku (Dánové nebudou zasahovat do války)
- Švédská válka
– vstup protestantského Švédska do války (Habsburské úspěchy + francouzská diplomacie – Richelieu)
– Gustav Adolf II. – vycvičená a organizovaná vojska (branná povinnost)
1630 vylodění Švédů v Pomořansku
Valdštejn zbaven velení
1631 švédský spojenec Sasko
bitva u Breitenfeldu – porážka Tillyho
-> cesta až do Bavorska pro Švédy
1632 Švédové v Bavorsku
bitva u Rainu – katolíci poraženi, Tilly padl
– císařská strana krize
– Gustav Adolf – plán útoku na Vídeň
– Valdštejn zpět v čele císařské armády
-> dostal mimořádné pravomoce
-> Švédové vytlačeni z jižního Německa
1632 bitva u Lützenu – smrt Gustava Adolfa
– Valdštejn tajně vyjednával s českými exulanty a švédskou stranou
1634 Albrecht zavražděn v Chebu
1634 bitva u Nördlingenu – porážka Švédů
30. 5. 1635 Pražský mír – Habsburkové a Sasové
– Sasko zisk Lužice pod podmínkou nezapojení do války
– politická situace à Francie vstupuje do války
- Švédsko-francouzská válka
– z náboženské války se stává mocenská
– Francie na straně protihabsburské koalice
-> snaha vymanit se z Habsburského sevření
– žoldnéřské armády à rabování a plenění
– úbytek obyvatelstva (1/3) à úpadek hospodářství
(hladomory, nemoci, vraždění)
1643 bitva u Rocroi – úspěch Francie
– vyhlazovací
1645 bitva u Jankova – úspěch Švédů
– krvavý masakr
– Švédové postoupili hluboko do Českých zemí à hrozba útoku na Vídeň
– od 1645 mírová jednání v Münsteru (s Francií – katolíci) a Osnabrücku (se Švédy a dalšími protestanty)
– zúčastněné strany se snažily dosáhnout co největšího vojenského úspěchu
1648 Švédové v Praze (sbírky)
- Vestfálský mír 1648
– podepsán v Münsteru
– potvrzení Augsburského míru, náboženské poměry se měly vrátit do roku 1624
-> nejvíc postižené České země a česká emigrace
– pozice SŘŘ oslabena
– 3 mocnosti:
Francie – území až k Rýnu
Švédsko – Balt a ústí Labe (Pomořany, Brémy, Rujana)
Habsburská monarchie – císařský titul; české, rakouské a uherské země (vyjma Sedmihradska – hranice Rumunska a Bulharska)
– Španělsko oslabeno (+ ztráta Portugalska)
– Nizozemí + Švýcarsko à neutrální
- Albrecht z Valdštejna
– protestant
– cestování po Evropě, přestup na katolickou víru
– vojenská kariéra – Rudolf II., boje proti Turkům
– pak přechází do služeb Matyáše
– Jan Kepler – horoskop (předpovězení smrti)
1615 služba Ferdinandovi Štýrskému
1619 nepokoje na Moravě, Albrecht toho využil a ukradl pokladnice à dar Ferdinandovi Štýrskému
– bitva na Bílé hoře à úspěch pro Albrechta
– začal finančně podnikat
-> Frýdlantské knížectví (Broumov, Jičín, Frýdlant)
– důvěra Ferdinanda Štýrského à svěřeno verbování
– tajná jednání Albrechta
-> za zradu císaře mu nepřátelé nabízí českou korunu
– Ferdinand Štýrský (II.) – roste nedůvěra k Albrechtovi
1633 Albrecht neuposlechl rozkaz, aby vytáhl do Bavorska
-> označeno za zradu
1634 Albrecht pozván do Chebu
– zavražděn ve spánku (Ir – Walter Deveroux)
ANGLIE
– od poloviny 17. století do vzniku VB
– po smrti Alžběty I. nastupují na trůn Stuartovci
– Jakub I. a Karel I. (potomci Marie Stuartovny)
– náboženské problémy (anglikáni x katolíci)
+ Puritáni (puritus = čistota)
– 1620 odjezd Puritánů do Ameriky, Mayflower
– snahy vytvořit jeden stát na Britských ostrovech
– Skotsko připojeno (personální unie = spojuju je jen postava panovníka)
– Karel I. à utužování absolutismu à nesouhlas parlamentu
1642 začátek Občanské války
– nová náboženská skupina Independenti, podpora republikánů
1645 bitva u Naseby – Karel I. prohrál bitvu proti Oliveru Cromwellovi
(revoluční jednotky = parlamentní vojsko)
-> Karel I. utíká do Skotska, ale později vydán
1649 Karel I. popraven v Anglii
-> konec Občanské války
-> republika
1652 „utopení Irska v jejich vlastní krvi“ à Irsko v podstatě anglickou kolonií
– vydána navigační akta (omezení přistání cizích obchodních lodí)
– Cromwell rozpouští parlament a stává se Lordem Protektorem, vojenská diktatura
1658 umírá Cromwell – údajně jeho tělo vyzvedli z hrobu a pověsili ho
– s jeho smrtí končí republika
– nástup Karla II.
– nad parlamentem a panovníkem Ústava (John Locke, Thomas Hobbes)
-> konstituční monarchie
1688 umírá Jakub II.
– nemá dědice
-> nástup Viléma Oranžského (Vilém III.)
-manžel Marie Stuartovny (dcera Jakuba II.)
1707 vznik VB
– Skotsko – svoboda náboženství (katolictví), vlastní Právní řád, nemají Parlament
– Irsko – násilně připojeno
FRANCIE
– vývoj francouzského absolutismu 1610 – 1715
Ludvík XIII. (1610 – 1643)
– zprvu za něj vládla matka Marie Medicejská
– poté pod silným vlivem kardinála Richelieu (Armand du Plessis)
– Richelieu – upevnění absolutismu – královští úředníci místo šlechticů
– zbavení politické moci hugenotů (La Rochelle)
– generální stavy (zastupitelstvo vrstev) naposled svolány 1614
– snaha vymanit se z Habsburského sevření
– 1635 30.letá válka po boku Švédska
– snaha o přirozené hranice (Pyreneje, Rýn)
– 1642 umírá Richelieu, brzy na to i Ludvík XIII.
Ludvík XIV. (1638 – 1715)
– vládl 72 let
– usedá v 5 na trůn à regentka Anna Rakouská a kardinál Mazarin (Giulio Raimondo Mazzarini)
– Mazarin upevňování absolutismu
-> odpor měšťanů i šlechty
->občanská válka – tzv. fronda (1648 – 1653)
– vítězství královské moci (povstalci nejednotní)
1661 umírá Mazarin à Ludvík XIV.
– absolutistická vláda, obklopen schopnými a vzdělanými lidmi
– „král slunce“
– francouzská armáda – nejmodernější (300 000)
– Francie nejlidnatějším státem (26 milionů)
– „Stát jsem já.“ = symbol sjednocení a absolutismu
– šlechta připoutána ke dvoru – dobře placená místa na úřadech
– zahraniční politika – expanze
– politika reunií = připojování římskoněmeckých lén a měst
(Alsasko a Lotrinsko)
– náboženská politika – náboženská jednota – katolictví
– 1685 zrušen edikt nantský
– rušení protestantských škol a kostelů, protestantské děti povinně křtěny na katolíky
– dragonády – ubytování vojáků (dragounů) do protestantských rodin
– snaha obrátit hugenoty na katolíky
-> asi 200 000 odešlo (převážně šlechticů)
– kulturní politika – podpora vědy
-> založení francouzské Akademie věd 1666
– vláda Ludvíka XIV. à zlatý věk Francie
– móda (podpatky, paruky), dvorský život, písemnictví à přední postavení v Evropě
– dvorská etiketa, „galantní kavalír“ z Paříže – vzor pro Evropu
– Versailles – nové sídlo panovníka poblíž Paříže
– inspirace pro evropské dvory, francouzština řečí urozených kruhů
– Ludvík XIV. byl velkým milovníkem baletu a hudby
– finanční podpora spisovatelů (Pierre Corneille)
– zušlechťování – parfémy, hedvábí
– francouzská společnost à 3 vrstvy
- stav = duchovenstvo privilegovaní
- stav = dvorská venkovská šlechta -př. neplatili daně
- stav = obyvatelé venkova a měst ( 80%)
– JB Colbert – ministr financí
– viz OV (merkantilismus)
– protekcionismus (zvýhodňování)
– státní subvence (finanční podpora určitých sektorů)
+ podpora rozvoje manufaktur
