Krevní oběh při tělesné zátěži

 

Otázka: Krevní oběh při tělesné zátěži

Předmět: Sportovní příprava, rekondice a výživa

Přidal(a): Michaela Čížková

 

Oběhová soustava v zátěži

• V zátěži prudce stoupá poptávka svalů po O2 a glukóze.
• Jejich dodávka do svalů je zajištěna zvýšenou prací oběhové a dýchací soustavy.
• Vlivem psychiky dochází ke zrychlení činnosti srdce již před zátěží.

 

1. Změny reaktivní

• Reakce na okamžité zatížení (jednorázové, tep a zrychlené dýchání).
• Redistrsrdce
• • Zvýšení výkonnosti.
    • Zrychlení oběhu.
    • Zvýšení srdeční frekvence.
      • SF klidová 72/min se zvyšuje až na 225 – věk u žen a 220 – věk u mužů.
      • Při výkonu se můžeme dostat krátkodobě i nad vypočtenou hodnotu, ale dlouhodobě je to neudržitelné (srdce poté fibriluje, chvěje se a přestává dodávat krev do těla).
    • Zvýšení srdečního oběhu.
      • Množství krve vypuzené do objemu při jednom stahu srdce.
      • Z 60 ml v klidu až po 150 ml v zátěži.
• Cévy
• • Redistribuce krve.
    • Kůže (vyzařuje odpadní teplo).
    • Mozek (dostává krev vždy přednostně).
    • Změny krevního tlaku (tlak v klidu 120/80, tlak se zvyšuje při vysoké intenzitě, na původní hodnoty se vrátí po 60 minutách, srdeční tep zklidněn již za 4 minuty).

 

2. Změny adaptační

• Reakce na opakované zatěžování (trénink).
• Hypertrofie (zmnožení)
• • Srdeční svaloviny – z 350 g u nesportovců po 550 g u sportovců.
  • U vytrvalců se zvětšuje srdeční komory (roste systolický objem).
  • U silových sportů srdce mohutní, ale komory se nezvětšují.
• Sportovní bradykardie
• • Snížení SF v klidu ze 72/min až na 40/min.
• Zvýšení SV v klidu
• • Z 60 ml už na 100 ml.
• Zvýšení SV v zátěži
• • Ze 150 ml až na 200 ml.
• Zmnožení červených krvinek
• • Zvýšení transportní kapacity krve pro kyslík.

 

Srdeční automacie

• Srdce má svůj vlastní systém, díky kterému vytváří cca 70/min vzruch, který se šíří do každé buňky srdečního svalu a tím dochází k podráždění myokardu a kontrakci (systola = srdeční stah).
• Základem jsou shluky nervových buněk (síňový, síňokomorový uzlík).
• Elektrická aktivita srdce se projevuje na záznamu EKG.
• Vzruch a uzlík se šíří přes převodní systém do každé buňky srdečního svalu.

 

Při zátěži dochází ke zrychlení srdeční frekvence díky:

• a) Sympatickým nervovým vláknům (vybuzení).
• b) Adrenalin (hormon).

 

Pokud uzlíky nepracují pravidelně, dochází k tzv. srdeční arytmii

• Řeší se zavedením tzv. pacemakeru do podpaží, který pak generuje správné impulzy.

 

Choroby srdce chronické a akutní

• Srdeční sval (myokard) potřebuje trvalou dodávku okysličené krve, o tu se starají tzv. věnčité (koronární) tepny.
• Koronární tepna vystupuje z aorty, při přerušení průtoku jakoukoli koronární tepnou (tuková, krevní sraženina) dochází k nedokrvení určité části srdečního svalu – jeho odumření = tzv. infarkt myokardu (jde o akutní stav).
• Chronické nedokrvování myokardu nazýváme ischemická choroba srdeční (ICHS) a řeší se např. tzv. bypassy.

 

Faktory, které zvyšují riziko infarktů

• Kouření, alkohol, stres, vysoký tlak, nevhodná strava, nedostatek pohybu.

 

Vliv sportování na srdce

• Pravidelné sportování je pro zdravé srdce zásadní, možná ještě více než zdravá strava a udržování optimální hmotnosti.
• Lidé vykonávající pravidelně nějakou pohybovou aktivitu mají o 34 % nižší pravděpodobnost vzniku nemocí srdce, cév a předčasného úmrtí.
• Srdce sportovce je větší.