Kurikulum – maturitní otázka

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

dějiny

 

Téma: Kurikulum

Předmět: Pedagogika

Přidal(a): Viola

 

Obsah maturitní otázky

  • co je to kurikulum v rámci výchovy a vzdělávání
  • aktuální kurikulární dokumenty
  • RVP PV, ZV a PVP 78-42-M/03 (komu je kurikulum určeno, jeho analýza, obsahy, srovnání s klasifikací ISCED)
  • historie a význam předškolního vzdělávání
  • historie a význam školských zařízení pro zájmové vzdělávání (zejména školní družiny a kluby)

 

Co je to kurikulum v rámci výchovy a vzdělávání

  • znamená v překladu z latiny: průběh výuky, výchovy
  • Ze slovníčku (on-line) je chápáno jako vzdělávací program, projekt, plán; průběh studia a jeho obsah; obsah veškeré zkušenosti, kterou žáci získávají ve škole, i její plánování a hodnocení.
  • Kurikulum (dle prof. E. Walterové, 1994) odpovídá na otázku:
    • proč (cíle vzdělávání, podstata a funkce)
    • koho (kterou část populace)
    • jak (doporučené učební strategie)
    • kdy (ve kterém věku)
    • v čem (jakým obsahem, učivem)
    • za jakých podmínek (prostředí a pomůcky)
    • s jakými efekty, výstupy (výsledky vzdělávání) vzdělávat
    • kdo (jaké vzdělání musí mít učitel, pedagog, pracovník…)
  • Kurikulum jsou plány určené k řízení a realizaci výuky (výchovy) ve školách
    • obvykle prezentované v kurikulárních dokumentech (obnovovaných a doplňovaných)
    • které vycházejí z obecných – celostátních strategií a dokumentů
    • a jejichž realizace probíhá v praxi, v terénu, ve třídě, učebně
  • Kurikulum může být:
    • formální (oficiální) – prezentované kurikulárními dokumenty
    • neformální – reprezentované aktivitami a zkušenostmi vztahujícími se ke škole (aktivity) třídní i mimotřídní, studium, samostudium, příprava na výuku…
    • skryté –zahrnuje např. klima školy, klima třídy, vztahy mezi žáky a učiteli, mezi učiteli

 

Aktuální kurikulární dokumenty

  • jsou pedagogické dokumenty, které vymezují legislativní a obsahový rámec potřebný pro tvorbu →školního vzdělávacího programu; systém kurikulárních dokumentů je vytvářen a uplatňován na dvojí úrovni; státní úroveň tvoří →Národní program vzdělávání a rámcové vzdělávací programy, školní úroveň tvoří →školní vzdělávací programy
  • Školní řád, třídní kniha, rozvrh, vysvědčení, písemka

 

RVP PV, ZV a RVP 78-42-M/03

  • RVP jsou rámcové vzdělávací dokumenty, vydané státem. Ty si škola přepíše do ŠVP (školní vzdělávací programy) a upraví dle svých podmínek, možností a záměrů.
  • Pro každý obor vzdělání v ZŽ, SŠ, MŠ, ZUŠ a jazykové vzdělávání se vydávají rámcové vzdělávací programy.
  • Rámcové vzdělávací programy musí odpovídat nejnovějším poznatkům.
  • Rámcové vzdělávací programy vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání; jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů a hodnocení výsledků vzdělávání dětí.
  • RVP PV – Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (MŠ)
    • Předškolní pedagogika patří mezi aplikované pedagogické disciplíny.
    • Předškolní výchovu zajišťují mateřské školy, speciální mateřské školy a přípravné třídy ZŠ.
    • ŠVP PV zpracovává na základě předpisů RVP PV ředitelka MŠ ve spolupráci s pedagogickými pracovníky. Školní program se stává povinné dokumentace MŠ.
    • Soulad ŠVP PV s RVP PV posuzuje Česká školní inspekce.
    • ŠVP musí obsahovat:
      • Název, který by MŠ charakterizoval.
      • Charakteristika programu.
      • Popis materiálních, hygienických a personálních podmínek.
      • Témata programu – musí být vypracována s ohledem na splnění cílů RVP PV
      • Systém hodnocení realizace programu.
    • Oblasti výchovného působení:
      • Dítě a jeho tělo – biologická oblast
      • Dítě a jeho psychika – psychologická oblast (sebepojetí, city, představivost)
      • Dítě a ten druhý – interpersonální oblast
      • Dítě a společnost – sociálně kulturní oblast
      • Dítě a svět – environmentální oblast
    • V RVP PV je každá oblast zvlášť popsána, každá oblast má pak 5 podoblastí.
  • RVP ZV – Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (ZŠ)
    • Instituce zabývající se volným časem dětí ze základních škol (školní kluby, družiny) nemají vzorové RVP, ale mají své ŠVP, které vycházejí z celkového školního vzdělávacího programu dané školy.
    • v RVP ZV je vymezeno celkem devět cílů, jejichž postupné naplňování směřuje k utváření a rozvíjení →klíčových kompetencí žáků
    • Klíčové kompetence
      • kompetence k učení
      • kompetence k řešení problémů
      • kompetence komunikativní
      • kompetence sociální a personální
      • kompetence občanské
      • kompetence pracovní
      • nově i kompetence digitální
  • RVP 78-42-M/03 – Pedagogické lyceum
    • Klíčové kompetence
    • Odborné kompetence (nejsou u ZV, ale jen u SOV) jsou oborově zaměřené, např. u pedagogického lycea směřují k tomu, aby žák (maturant):
      • si osvojil základní vědomosti a dovednosti potřebné pro studium pedagogických a sociálních oborů, být motivován pro práci s dětmi i dospělými, zejména ve školství
      • aby dbal na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci
      • aby jednal ekonomicky a v souladu se strategií trvale udržitelného rozvoje

 

Historie a význam předškolního vzdělávání

  • Platón
    • byl prvním, kdo psal o nutnosti záměrné výchovy a vzdělávání již předškolního dítěte
  • J. A. Komenský
    • napsal Informatorium školy mateřské (první teorií předškolní výchovy)
    • říkal, že s výchovou se má začít od prvních dnů života dítěte
    • školou mateřskou myslel mateřský klín, tedy výchovu matkou
  • Při průmyslové revoluci (18. století) pracovali nejen muži, ale i ženy a větší děti. Směny byly i 14hodinové, a tak malé děti zůstávali dlouho doma bez dozoru a potřebné péče. Tím byl ohrožen jejich morální a tělesný vývoj. Vznikaly při továrnách instituce pro předškolní děti.
  • V 19. století vznikaly opatrovny, dětské školy a školky, kde se děti i učily.
  • Opatrovny byly soukromé dobročinné instituce.
  • Vzniklo nové předškolní zařízení Kindergarten – dětská zahrádka
    • Zakladatelem byl Friedrich Fröbel, zastával názor, že základní činností dětí je hra.
    • V Čechách byly zřizovány jen pro děti bohatých rodin, platilo se v nich vysoké školné.
  • Reformátoři předškolního vzdělávání 19. a 20. století (Marie Montessori…).

 

Historie a význam školských zařízení pro zájmové vzdělávání

  • Stát zřizuje nebo podporuje instituce, kde děti mohou pozitivně využívat svůj volný čas.
  • Také pomáhá různým organizacím nebo spolkům pracujícím s dětmi (letní tábory).
  • Školní družina
    • uskutečňuje základní formu výchovy mimo vyučování
    • je určena žákům až 5. ročníku ZŠ
    • vychovatelé musí být kvalifikováni, jsou členy pedagogické rady ZŠ
    • činnosti by měly navazovat na ŠVP pro základní školu, ke které družina patří
    • nesmí být však přímým pokračováním vyučování nebo jeho nahrazování
    • historickým předchůdcem školních družin v našich zemích byly útulky
    • 1885 byl v Praze založen první oficiální útulek pro děti školou povinné, o které se rodiče nemohli během dne starat kvůli nemoci nebo pracovnímu zaneprázdnění
  • Školní klub
    • uskutečňuje základní formu výchovy mimo vyučování
    • je určena žákům až 9. ročníku ZŠ
    • žáci se mohou přihlašovat jen do některých kroužků (pravidelná účast není závazná)
    • nechodí do nich tolik žáků, jak do školní družiny (žáci mají víc povinností rodiči nebo chodí do ZUŠ atd.)
  • Středisko volného času (SVČ)
    • je určeno dětem (předškolního a školního věku) a mládeži
    • dělíme je na domy dětí a mládeže a stanice zájmových činností
    • na závěr činnosti zájmových útvarů většinou bývá veřejnost (rodiče) seznamována s výsledky práce (vystoupení)
    • zahrnuje i příležitostnou zájmovou činnost (rekreační akce, soutěže, turnaje)
    • cílem soutěží je vyhledat mezi dětmi talenty
    • a prázdninovou táborovou činnost (letní a příměstské tábory)