Téma: Kurikulum
Předmět: Pedagogika
Přidal(a): Viola
Obsah maturitní otázky
- co je to kurikulum v rámci výchovy a vzdělávání
- aktuální kurikulární dokumenty
- RVP PV, ZV a PVP 78-42-M/03 (komu je kurikulum určeno, jeho analýza, obsahy, srovnání s klasifikací ISCED)
- historie a význam předškolního vzdělávání
- historie a význam školských zařízení pro zájmové vzdělávání (zejména školní družiny a kluby)
Co je to kurikulum v rámci výchovy a vzdělávání
- znamená v překladu z latiny: průběh výuky, výchovy
- Ze slovníčku (on-line) je chápáno jako vzdělávací program, projekt, plán; průběh studia a jeho obsah; obsah veškeré zkušenosti, kterou žáci získávají ve škole, i její plánování a hodnocení.
- Kurikulum (dle prof. E. Walterové, 1994) odpovídá na otázku:
- proč (cíle vzdělávání, podstata a funkce)
- koho (kterou část populace)
- jak (doporučené učební strategie)
- kdy (ve kterém věku)
- v čem (jakým obsahem, učivem)
- za jakých podmínek (prostředí a pomůcky)
- s jakými efekty, výstupy (výsledky vzdělávání) vzdělávat
- kdo (jaké vzdělání musí mít učitel, pedagog, pracovník…)
- Kurikulum jsou plány určené k řízení a realizaci výuky (výchovy) ve školách
- obvykle prezentované v kurikulárních dokumentech (obnovovaných a doplňovaných)
- které vycházejí z obecných – celostátních strategií a dokumentů
- a jejichž realizace probíhá v praxi, v terénu, ve třídě, učebně
- Kurikulum může být:
- formální (oficiální) – prezentované kurikulárními dokumenty
- neformální – reprezentované aktivitami a zkušenostmi vztahujícími se ke škole (aktivity) třídní i mimotřídní, studium, samostudium, příprava na výuku…
- skryté –zahrnuje např. klima školy, klima třídy, vztahy mezi žáky a učiteli, mezi učiteli
Aktuální kurikulární dokumenty
- jsou pedagogické dokumenty, které vymezují legislativní a obsahový rámec potřebný pro tvorbu →školního vzdělávacího programu; systém kurikulárních dokumentů je vytvářen a uplatňován na dvojí úrovni; státní úroveň tvoří →Národní program vzdělávání a rámcové vzdělávací programy, školní úroveň tvoří →školní vzdělávací programy
- Školní řád, třídní kniha, rozvrh, vysvědčení, písemka
RVP PV, ZV a RVP 78-42-M/03
- RVP jsou rámcové vzdělávací dokumenty, vydané státem. Ty si škola přepíše do ŠVP (školní vzdělávací programy) a upraví dle svých podmínek, možností a záměrů.
- Pro každý obor vzdělání v ZŽ, SŠ, MŠ, ZUŠ a jazykové vzdělávání se vydávají rámcové vzdělávací programy.
- Rámcové vzdělávací programy musí odpovídat nejnovějším poznatkům.
- Rámcové vzdělávací programy vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání; jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů a hodnocení výsledků vzdělávání dětí.
- RVP PV – Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (MŠ)
- Předškolní pedagogika patří mezi aplikované pedagogické disciplíny.
- Předškolní výchovu zajišťují mateřské školy, speciální mateřské školy a přípravné třídy ZŠ.
- ŠVP PV zpracovává na základě předpisů RVP PV ředitelka MŠ ve spolupráci s pedagogickými pracovníky. Školní program se stává povinné dokumentace MŠ.
- Soulad ŠVP PV s RVP PV posuzuje Česká školní inspekce.
- ŠVP musí obsahovat:
- Název, který by MŠ charakterizoval.
- Charakteristika programu.
- Popis materiálních, hygienických a personálních podmínek.
- Témata programu – musí být vypracována s ohledem na splnění cílů RVP PV
- Systém hodnocení realizace programu.
- Oblasti výchovného působení:
- Dítě a jeho tělo – biologická oblast
- Dítě a jeho psychika – psychologická oblast (sebepojetí, city, představivost)
- Dítě a ten druhý – interpersonální oblast
- Dítě a společnost – sociálně kulturní oblast
- Dítě a svět – environmentální oblast
- V RVP PV je každá oblast zvlášť popsána, každá oblast má pak 5 podoblastí.
- RVP ZV – Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (ZŠ)
- Instituce zabývající se volným časem dětí ze základních škol (školní kluby, družiny) nemají vzorové RVP, ale mají své ŠVP, které vycházejí z celkového školního vzdělávacího programu dané školy.
- v RVP ZV je vymezeno celkem devět cílů, jejichž postupné naplňování směřuje k utváření a rozvíjení →klíčových kompetencí žáků
- Klíčové kompetence
- kompetence k učení
- kompetence k řešení problémů
- kompetence komunikativní
- kompetence sociální a personální
- kompetence občanské
- kompetence pracovní
- nově i kompetence digitální
- RVP 78-42-M/03 – Pedagogické lyceum
- Klíčové kompetence
- Odborné kompetence (nejsou u ZV, ale jen u SOV) jsou oborově zaměřené, např. u pedagogického lycea směřují k tomu, aby žák (maturant):
- si osvojil základní vědomosti a dovednosti potřebné pro studium pedagogických a sociálních oborů, být motivován pro práci s dětmi i dospělými, zejména ve školství
- aby dbal na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci
- aby jednal ekonomicky a v souladu se strategií trvale udržitelného rozvoje
Historie a význam předškolního vzdělávání
- Platón
- byl prvním, kdo psal o nutnosti záměrné výchovy a vzdělávání již předškolního dítěte
- J. A. Komenský
- napsal Informatorium školy mateřské (první teorií předškolní výchovy)
- říkal, že s výchovou se má začít od prvních dnů života dítěte
- školou mateřskou myslel mateřský klín, tedy výchovu matkou
- Při průmyslové revoluci (18. století) pracovali nejen muži, ale i ženy a větší děti. Směny byly i 14hodinové, a tak malé děti zůstávali dlouho doma bez dozoru a potřebné péče. Tím byl ohrožen jejich morální a tělesný vývoj. Vznikaly při továrnách instituce pro předškolní děti.
- V 19. století vznikaly opatrovny, dětské školy a školky, kde se děti i učily.
- Opatrovny byly soukromé dobročinné instituce.
- Vzniklo nové předškolní zařízení Kindergarten – dětská zahrádka
- Zakladatelem byl Friedrich Fröbel, zastával názor, že základní činností dětí je hra.
- V Čechách byly zřizovány jen pro děti bohatých rodin, platilo se v nich vysoké školné.
- Reformátoři předškolního vzdělávání 19. a 20. století (Marie Montessori…).
Historie a význam školských zařízení pro zájmové vzdělávání
- Stát zřizuje nebo podporuje instituce, kde děti mohou pozitivně využívat svůj volný čas.
- Také pomáhá různým organizacím nebo spolkům pracujícím s dětmi (letní tábory).
- Školní družina
- uskutečňuje základní formu výchovy mimo vyučování
- je určena žákům až 5. ročníku ZŠ
- vychovatelé musí být kvalifikováni, jsou členy pedagogické rady ZŠ
- činnosti by měly navazovat na ŠVP pro základní školu, ke které družina patří
- nesmí být však přímým pokračováním vyučování nebo jeho nahrazování
- historickým předchůdcem školních družin v našich zemích byly útulky
- 1885 byl v Praze založen první oficiální útulek pro děti školou povinné, o které se rodiče nemohli během dne starat kvůli nemoci nebo pracovnímu zaneprázdnění
- Školní klub
- uskutečňuje základní formu výchovy mimo vyučování
- je určena žákům až 9. ročníku ZŠ
- žáci se mohou přihlašovat jen do některých kroužků (pravidelná účast není závazná)
- nechodí do nich tolik žáků, jak do školní družiny (žáci mají víc povinností rodiči nebo chodí do ZUŠ atd.)
- Středisko volného času (SVČ)
- je určeno dětem (předškolního a školního věku) a mládeži
- dělíme je na domy dětí a mládeže a stanice zájmových činností
- na závěr činnosti zájmových útvarů většinou bývá veřejnost (rodiče) seznamována s výsledky práce (vystoupení)
- zahrnuje i příležitostnou zájmovou činnost (rekreační akce, soutěže, turnaje)
- cílem soutěží je vyhledat mezi dětmi talenty
- a prázdninovou táborovou činnost (letní a příměstské tábory)
