Otázka: Lidská práva v České republice, demokracie, totalita
Předmět: Společenské vědy
Přidal(a): Karolína Mařáková
Lidská práva
- Univerzální: platná pro všechny
- Nezrušitelná a nezcizitelná: nelze je člověku odejmout
- Nepromlčitelná: člověk o ně nemůže přijít tím, že je nevykonává
- Nezadatelná: člověk se jich nemůže vzdát
Historie lidských práv:
- Ve středověku: nevolnictví, poddanství -> nerovnost a nesvéprávné postavení člověka
- První výrazný dokument: Anglie: Magna charta libertatum (Velká listina svobod) z roku 1215 -> omezovala pravomoci krále vůči anglickým baronům
- 18. stol -> zájem o LP -> mezník: Velká francouzská revoluce (Deklarace nezávislosti Spojených států amerických (USA: 1776)) & Deklarace práv člověka a občana (Francie: 1789) -> vycházejí z principu, že lidé nosí práva přirozeně, a ty jsou nezávislá na státu a jemu nadřazená
- Současné pojetí: po 2. svv : Všeobecná deklarace lidských práv (1948) (10.12. – den vyhlášení -> slaven jako Mezinárodní den lidských práv)
- 1950: Řím – (evropská) Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod
Listina základních práv a svobod:
- Přijata r. 1992
- Součást ústavního pořádku ČR -> stejně závazná jako ústava a všechny zákony a normy s ní musejí být v souladu -> to kontroluje ÚS
- Preambule a 6 hlav (44 článků)
- 5 základních okruhů:
-
- Základní lidská práva a svobody – zaručují důstojnost v základních oblastech života
- Právo na život, nedotknutelnost osoby a jejího soukromí, svoboda myšlení, …
- Politická práva – umožňují účast na veřejném politickém životě
- Právo na svobodu projevu, informace, petiční právo, shromažďovací právo, právo volit, …
- Práva národnostních a etnických menšin– zaručují ochranu před diskriminací
- Právo rozvíjet vlastní kulturu, na vzdělání v mateřském jazyce, užívat svůj jazyk v úředním styku
- Hospodářská, sociální a kulturní práva – garantují jistou životní úroveň
- Právo na svobodnou volbu povolání, podnikat, na mzdu/plat, ochranu zdraví, vzdělání, …
- Právo na soudní a jinou právní ochranu– zajišťuje spravedlnost soudního jednání
- Možnost domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soudu, právo obviněného odepřít výpověď, právo na obhajobu, právní pomoc, presumpce neviny, nikdo nesmí být dvakrát souzen za totéž
- Základní lidská práva a svobody – zaručují důstojnost v základních oblastech života
Lidská práva v mezinárodním kontextu
- Mezinárodní vztahy – hledání ochrany u OSN, Rady Evropy (selhání, genocida ve Rwandě 1994 àTutsiové 800 K)
- Orgán OSN pro dodržování LP: Komise pro lidská práva (sídlo: Ženeva)
- Rada Evropy (sídlo: Štrasburk) 2 instituce:
- Evropská komise pro ochranu LP (ukončila činnost 1998)
- Evropský soud pro lidská práva – řeší individuální stížnosti porušování lidských práv
- Také přijaty 2 zákl. dokumenty v oblasti LP: Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (1950) & Evropská sociální charta (1961)
- Nezávislé organizace
- Amnesty International: monitoruje porušování lidských práv a zaměřuje se na podporu a ochranu politických vězňů, osob nespravedlivě stíhaných a perzekuovaných, zasazuje se o zrušení trestu smrti, …
- V ČSR před 1989
- Charta 77
- Výbor na ochranu nespravedlivě stíhaných (VONS): dokumentace politických perzekucí, obrana politických vězňů
- Významná org. mapující dodržování LP: Český helsinský výbor
Veřejný ochránce práv (ombudsman)
- Od r. 2000
- Sídlo: Brno
- Přispívá k ochraně osob před nečinností úřadů nebo jejich jednáním, pokud je to v rozporu s právem a neodpovídá principům demokratického právního státu
- Volen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR na 6 let
- Kandidáty navrhuje prezident a Senát
- Může být zvolen pouze dvakrát po sobě
- Jedná na základě stížnosti občana nebo z vlastní iniciativy
- Úřady jsou povinny mu za určitých podmínek poskytnout veškeré informace a poskytnout patřičné dokumenty
- Pokud případ nespadá do působnosti ombudsmana, může stížnost odložit a informovat občana o správném postupu
- Zabývá se jen stížnostmi proti činnosti orgánů soudů, stát. zast. ànapř při nečinnosti soudu
- Působnost se NEVZTAHUJE na: Parlament ČR, prezidenta, vládu, rozhodovací činnost soudů či státních zastupitelství!
Demokracie
- Masaryk: demokracie je názor na život
- Z řečtiny – démos: lid / kratos: vláda -> vláda lidu
- Zrodila se v řeckých městských státech v 6.-4. stol př. n. l. -> svobodní občané se podíleli na rozhodování (přímá demokracie), otroci, ženy a cizinci neměli žádná práva
- K prosazení došlo až v rámci boje amerického lidu za nezávislost a Velké francouzské revoluce (2. pol. 18. stol)
- Založena na podřízení menšiny většině a uznání svobod, rovnosti a politických práv občanů
- Účast na správě a řízení státu
- Politická participace – soukromé aktivity osob, které ovlivňují nebo podporují politiku
- Konvenční – aktivita v politických stranách, volební účast
- Nekonvenční – není v souladu s institucionalizovanými formami -> násilné protesty
- Principy demokracie
- suverenita lidu – lid je zdrojem veškeré státní moci
- parlamentarismus – volby
- cílem státní moci je sloužit všem lidem
- dělba státní moci
- právní stát
- nezávislost soudní moci
- právně zakotvená a dodržovaná LPZS
- pluralita politických subjektů
- vláda většiny
- decentralizace státní správy a samosprávy
- fungující občanská společnost
- právo na soukromé vlastnictví a svobodné podnikání
- ochrana a sociálně-ekonomické zabezpečení starých, nemocných a nezaměstnaných
- svoboda tisku a projevu
- Obecné znaky demokracií jsou zakotveny v ústavách států
- Hlavní formy demokracie:
- PŘÍMÁ vs. NEPŘÍMÁ
Přímá demokracie – přímá účast občanů na rozhodování,
- Formy:
- Referendum – vyhlašuje prezident
- v rámci samosprávy -> místní referenda -> vyhlašuje zastupitelstvo obce -> platné, účastní-li se ho aspoň ¼ občanů
- musí být vyhlášeno jedině ústavním zákonem
- Plebiscit
- Institut lidové iniciativy
- Referendum – vyhlašuje prezident
- V čisté formě jen antické Řecko
Nepřímá demokracie – (zastupitelská) -> občan se účastní politického rozhodování zprostředkovaně -> je zastupován prostřednictvím jeho volby zástupce, který naplňuje jeho vůli
- Všechny demokracie na světě jsou nepřímé
- Nejčastější forma: volby (svobodné, všeobecné, rovné, přímé, tajné)
- Znaky
- Rovnost – všichni jsou si rovni, každý hlas má stejnou váhu
- Pluralita – možnost výběru mezi různými pol. stranami
- Dočasnost – moc je zvoleným zástupcům svěřena dočasně, časové omezení volbami
- Kontrola – kontrola opozice a kontrolních orgánů
- většinový princip – platí to, co rozhodne většina
- Dnešní demokracie jsou tedy: nepřímé, pluralitní a konsenzuální
Nedemokratické režimy
Totalitní režim
- Zasahuje do všech stránek života občanů
- SSSR za Stalina, Nacistický režim v Německu
- Dnes: Severní Korea
- Teokratické totalitní režimy: fundamentalistický výklad náboženství -> Talibán, IS, Irán po revoluci (1979)
- Znaky:
- Represivní systém – tajná policie, koncentrační tábory (Německo), pracovní tábory – gulagy, …
- Vláda vůdce či malé skupiny lidí – disponuje monopolem moci
- Jedna politická strana
- Jedna oficiální státní ideologie (světový názor)
- Aktivní podpora obyvatelstva (pasivní podřízení se nestačí)
- Kontrola všech oblastí individuálního i společenského života
- Státní kontrola
- Policejní režim – dohlíží na všechny -> cenzura, informační izolace, tajná policie, …
Autoritativní režim
- Nemají legitimitu podloženou volbami, ale neusilují o totální ovládnutí
- Španělsko za Francisca Franca, Maďarsko za Horthyho, Polsko za Pilsudského
- Dnes: Bělorusko, do určité míry i Turecko
- Znaky:
- Vláda vůdce či malé skupiny lidí – moc definovaná, např. v rámci zákonů, ale jejich výklad může být různý
- Absence důsledně vyžadované státní ideologie
- Existence legální příp. pololegální opozice – např. katolická církev
- Nevyžaduje aktivní souhlas obyvatelstva – stačí pasivní
- Tolerance existence organizací – (i politických) pokud nezpochybňují podstatu režimu