Litosféra, litosférické desky

 

   Otázka: Litosféra, litosférické desky

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): psajdl<>atlas.cz

 

LITOSFÉRA – hranice, geologická stavba

LITOSFÉRICKÉ DESKY – pohyby, důsledky

 

Zemské těleso se skládá z jádra, které je obaleno dvěma soustřednými geosférami:

  • a) zemským pláštěm
  • b) zemskou kůrou
  • tyto vrstvy se vzájemně liší především fyzikálními vlastnostmi, chemickými vlastnostmi, teplotou a tlakem
  • zemská kůra spolu se svrchní částí zemského pláště tvoří kamenný obal Země = litosféru
  • litosféra dosahuje hloubky až 410 km
  • chemické složení – prakticky ze všech prvků – kyslík (49,13%), křemík (26%), hliník (7,5%), železo, vápník, sodík, draslík, titan, vodík, uhlík
  • pro vnitřní část zemského tělesa jsou charakteristické endogenní procesy – tavení hmoty, radioaktivní rozpad a také přemísťování hmot způsobené přitažlivostí a otáčením Země

 

Zemská kůra:

  • nejsvrchnější slupka pevného zemského tělesa
  • její mocnost je proměnlivá
    • kontinenty – 30 až 40 km
    • horská oblast – 50 až 70 km (Himaláje 80 km)
    • oceány – 6 až 15 km
  • od zemského pláště je oddělena Mohorovičičovou plochou diskontinuity
  • zemskou kůru lze rozdělit na:
    • a) sedimentární obal
    • b) granitickou vrstvu
    • c) bazaltovou vrstvu
  • granitické a bazaltické neznamená že jsou z bazaltu a granitu – je to označení odpovídající fyzikálním vlastnostem hornin !!!!

 

Jsou 2 typy zemské kůry – existuje mezi nimi váhová rovnováha

  • 1) kontinentální typ  – není jednotná  – obsahuje všechny 3 základní vrstvy
    • Conradova diskontinuita mezi granitovou a bazaltovou vrstvou
    • je tvořena lehčími materiály, ale je zase mocnější
    • je mnohem starší než oceánská – 3,5 až 4,2 mld le
    • jejím základem jsou štíty – 9  (baltský, ukrajinský, kanadský, aldanský, africký, indický, australský, brazilský a guayanský)
    • na tyto štíty navazují platformy (také geologické staré)
    • některé platformy byly ve 3. a 4.horách rozlámány na kry a vyzdviženy do velkých nadmořských výšek – Ťan Šan =epiplatformní horotvorné oblasti
    • nejmladší části pevniny se označují jako epigeosynklinální (vznikly vyvrásněním geosynklinál – Himaláj, Andy, Karpaty) a váží se na styk litosférických desek
  • 2) oceánský typ – chybí granitická vrstva – mocnost 6 až 15 km
    • mnohem mladší  – 150 až 200 milionů let
    • má 3 patra :
      • sedimenty – nanejvýše jurského stáří,
      • částečně zpevněné sedimenty
      • čedičové vulkanity, bazika a ultrabazika
    • také oceánský typ se dělí na typické oblasti:
      • pevninský šelf – okraj oceánu – hloubka do 200m  – tvořen pevninkou kůrou
      • pevninský svah – mocnost pevninské kůry se zmenšuje
      • pevninské úpatí – tvořeno mocnými vrstvami sedimentů
      • oceánské lože – zabírá největší část oceánského dna-tvořeno oceánskou kůrou
    • tvoří oceánské pánve a středooceánské hřbety
    • zhruba ve středu oceánu se nacházejí hřbety – pánve – pevnina
    • na nejvyšším místě hřbetu je oceánská kůra prasklá a rozlámaná na velké příkopy – rifty  – trhlinami se na dno oceánů vylévá magma z hlubin pláště a tuhne – vzniká nová oceánská kůra – posun od hřbetu směrem ke kontinentu rychlostí několik cm/rok
    • u hřbetů je nejmladší oceánská kůra – u okrajů je nejstarší
    • žlab = místo zániku oceánské kůry–hluboké  příkopy při okrajích oceánů (Tichý oceán – Mariánský příkop 11025 m)
    • proces subdukce – zasouvání jedné litosférické desky pod druhou až do astenosféry kde se taví – nové magma – stoupá vzhůru a vytváří ostrovní oblouk – oddělen od pevniny okrajovým mořem
    • celý proces od doby výlevu magmatu v oceánském hřbetu až po pokles do žlabu trvá asi 200 miliónů let
    • dále existují přechodné typy – subkontinentální – na okrajích kontinentů, kontinentálních svahů, suboceánická – okrajová moře, ostrovní oblouky

 

Zemský plášť :

  • má 3 vrstvy – do litosféry patří jen ta nejsvrchnější vrstva = astenosféra (35 – 410 km)
  • astenosféra – zóna snížení rychlosti seismických vln
  • teplota se blíží k teplotě tavení hornin – jsou plastické a natavené
  • střední vrstva – 410 – 1000 – zvyšování tlaku a teploty
  • spodní vrstva – 1000 – 2900 – Gutenbergova diskontinuita – pravděpodobně se zde mísí hmoty jádra a zemského pláště

 

Litosférické desky :

  • litosféra není souvislá – je rozdělena hlubokými poruchovými pásmy na několik ohromných desek
  • je rozdělena na litosférické desky, které se nacházejí v astenosféře
  • jejich hranice neodpovídají zcela ohraničení kontinentů
  • jednotlivé desky se pohybují po astenosféře– vzájemně se dotýkají nebo mírně tlačí jedna na druhou, klesají nebo i mění své místo na zemském povrchu
  • rozeznáváme 7 hlavních litosférických desek:
    • 1) Tichomořská
    • 2) Severoamerická
    • 3) Jihoamerická
    • 4) Euroasijská
    • 5) Africká
    • 6) Australoindická
    • 7) Antarktická
  • v místech styku litosférických desek může docházet k jejich vzájemnému podsouvání – je to doprovázeno sopečnou činností a zemětřesením
  • v případě vzájemného oddalování vzniká mezi deskami středooceánský hřbet
  • na styku litosférických desek probíhá horotvorná činnost – vlnění litosféry – vznikají vrásy, vrásová pohoří nebo vrásové příkrovy
  • pevninská litosféra se pro svou malou hustotu nezasunuje do velkých hloubek – pevniny se v rámci svých litosférických desek jen horizontálně přemisťují – tento názor rozšířil němec Alfred Wegener 1913
  • důkazy – shoda tvaru kontinentů
  • vrstvy obsahující zkameněliny jsou stejně staré
  • zákon superpozice – nejstarší vrstvy uloženy nejspodněji pokud nedošlo ke vrásnění
  • zákon o aktualizaci – procesy které probíhají dnes podle stejných principů probíhali i v minulosti

 

TRENDY: Amerika se ročně vzdaluje od Evropy asi o 4-5 cm, Afrika a Austrálie se sunou na sever

 

 GEORELIÉF

  • svrchní část litosféry (není geosférou !!)
  • souhrn tvarů zemského povrchu
  • objektem studia geomorfologie
  • utváří se pomocí působením exogenních a endogenních sil – lze jej chápat jako jejich výslednici
  • ovlivněn působením litosféry

 

ENDOGENNÍ SÍLY  – síly působící z nitra tělesa

  • primární síly – porušují rovnováhu
  • vnitřní energetický zdroj č.1 = gravitační energie
    • přímý důkaz  – gravitace se podílí na transportu materiálu (svahové pohyby)
      • třídění materiálu (suťový kužel)
    • nepřímý důkaz – gravitace se podílí na utváření pevného zemského tělesa (jádro, plášť, kůra– mají určitý objem =urč.fyzikální vlastnosti)
  • zdroj č.2 = diferenciační energie (vzniká při reakcích v pevném zemském tělese)
    • a) mechanická – hlavně přesun hmot (změna objemu)
      • zemětřesení- (otřes a pohyb litosféry)
      • vznik nových tvarů
      • sopečná činnost – nová sopka – výlev magmatu
    • b) energie zemské rotace – utváření zemského povrchu
      • předgeologická fáze planetesimální , měnila se úhlová rychlost rotace -> narušení jednoty litosféry
      • hlubinné zlomy – litosférické desky (rifty, středooc. Hřbety atd.)
    • c)energie tepelná – vzniká při rozpadu radiokt. prvků
      • modelace zemského povrchu, vulkanismus
      • výsledkem působení je tektonický georeliéf – vrásový
      • vrásovo-zlomový x kerný
      • pokud převládá vulkanická činnost – sopečný georeliéf – pevninský x mořský

 

EXOGENNÍ SÍLY – pestřejší – snaží se znovu obnovit rovnováhu

  • sekundární síly
  • výsledkem jsou erozně denudační tvary a akumulační tvary
  • hlavním energetický zdroj je sluneční energie
    • a) tvary fluviální – sluneční energie umožňuje oběh vody na Zemi
    • b) tvary eolické – větrné – duny, písečné tvary
      • vítr vzniká v důsledku rozdílných teplot na zemském povrchu
    • c) tvary glaciální – kar – proces ablace
    • d) tvary kryonivální – tvary vytvořené ledem a mrazem (suťová moře)
    • e) antropogenní tvary – dělení:
      • a) SVAHOVÉ
      • b) ŘÍČNÍ
      • c) KRYOGENNÍ
      • d) VĚTRNÉ
      • e) MOŘSKÉ
      • f) BIOTICKÉ
      • g) ANTROPOGENNÍ

 

MORFOGRAFICKÉ TYPY RELIÉFU – podle relativního výškového rozdílu

  • 1) rovina(0-30m)
  • 2) pahorkatina (30-150m)
  • 3) vrchovina(150-300m)
  • 4) hornatina(300-600m)
  • 5) velehornatina(nad 600m)

 

ROZDĚLENÍ RELIÉFU PODLE NADMOŘSKÉ VÝŠKY A HLOUBKY

HYPSOGRAFICKÁ KŘIVKA:

1) KONTINENTÁLNÍ POHOŘÍ: hlavní morfostruktura – nadm. výška > 2000 m

orogeny (pohoří)

  • a) geosynklinální-vrásová,příkrovová
  • b) epiplatformní-oblasti se zlomy – tekton.-zlomová(hrástě) – vrásnozlomová
  • c) vulkanické(výlev magmatu)

2) KONTINENTÁLNÍ PLOŠINY – nadm. výška 300 – 200 m

  • základní tvar-platformy(nezvrásnitelná oblast)
  • platformy- štíty – kryst.horniny přímo na povrchu
  • tabule – překryty sedimenty
  • pevninský šelf -ponořená část kontinentu,do hloubky 300m,omezen výrazným lomem sklonu
  • 15% plochy sv.oceánu
  • většinou 100 m
  • sklon 3-5 stupňů

3) KONTINENTÁLNÍ SVAH -začíná lomem – sklon>5 stupňů

  • 300m až do hloubky 3 km
  • v důsledku turbiditních proudů->kaňony
  • rýhy na svahu->díky gravitaci pohyb  materiálu
  • pevninské úpatí-mírnější sklon – náplavové  kužele

4) OCEÁNSKÉ PÁNVE : hloubka –3000 – 5000 m

tvary:

  • a)středooceánský hřbet-rift
  • b)vlastní oceánské pánve(abysální plošiny)
  • c)podmořské hory(převážně vulkanické)

ad

  • a) rifty 86000 km zón
    • stř.oceánský hřbet-Atlantik 1000 m
    • Ind.oceán 300 m
    • min.zastoupení sedimentů
    • nejml.části pánví
  • ad b)rozloha desítek tisíc km
    • mocné sedimenty
    • výlevy čedičů,horizontální uložení sedimentů
    • velké rozdíly v rámci plošiny

5) HLUBOKOMOŘSKÉ PŘÍKOPY

  • nejmenší.morfologické jednotky
  • dno tvořeno sedimenty
  • 1% plochy Země
  • 2% plochy oceánu
  • délka tisíce km
  • hloubka od 5 km-11 km

 

Rozdíly v morfostrukturní stavbě mezi oceánským a kontin.blokem

OCEÁNY x KONTINENTY:                                             

  • malá mocnost z.kůry 6-7 km X mocnost z.kůry prům. 33 km
  • jednoduchá stavba z. kůry (hl.vrstva čedičová) X nejen čedičová ale i žulová
  • větší prům. hustota hornin X menší prům. hustota hornin
  • menší pevnost z.kůry X větší pevnost z.kůry
  • poměrně jednoduché,ale plošně rozsáhlé tvary X pestré tvary na malé rozloze
  • velké zastoupení vulkanických tvarů (platobazalty) X je jich méně,vázány na tektonické linie
  • převládání strukturních tvarů nad skulpturními  X převládání skulpturních nad strukturnimi a jejich klimatogenetická diferenciace
  • oceány: endogenní procesy při tvorbě reliéfu

 

SVAHOVÉ POCHODY

SVAH – část zem.povrchu s min.sklonem 2 stupně(rovina sklon 0 )

  • nejrozšířenější tvar na pevnině
  • svah zabírá 90% plochy souše,převažují mírné svahy10-60%
  • nejdynamičtější prvek v terénu
  • 1) akumulace svah.materiálu(vítr)
    • a) vznik zvětraliny
    • b) přinesení mater.(voda,vítr, ledovec)
  • 2)odnos,transport ze svahu
    • a) vnější činitelé-eolický transport deflace
    • b) gravitace(voda-splach)

 

Vnější charakteristiky svahu

  • I. průběh profilové linie
  • II. délka svahu – délka profilové linie
  • III. sklon svahu
  • svahy konvexní (vypuklé)
  • svahy konkávní (vkleslé)
  • konvexkonkávní
  • komplexní-má zálomy,ostré hrany
    • v závislosti na tektonice  území a na různé odolnosti hornin
    • sklon svahu v bodě-odchylka tečny od horizont.roviny

 

Vnitřní charakteristika svahu

  • I.Denudační svahová bilance-vztah mezi rychlostním tokem a rychlostním odnosem
    • A=T rovnovážná
    • A<T negativní(až na skálu)
  • II.Geneze:endogenní svahy-zlomové svahy
    • erozně-denudační-říční údolí Labe
    • akumulační-výsypka,náplavový kužel
  • III.Geologické podloží
  • IV.Intenzita svahových pohybů-závisí na energetických zdrojích
  • V.Rychlost svahových pohybů:pomalá-plížení zvětralin
    • CREEP-mm,cm/rok
    • rychlá-soliflukce-m/hod
    • výsypka
    • katastrofické-km/hod
    • sesuvy,skalní řícení laviny,mury

 

MORFOGENETICKÉ PROCESY NA SVAHU

  • 1) CREEP
    • a)pohyb půdy(zvětraliny+org.)
    • b)pohyb sutě
    • ada) objemová změna půdy->znestabilnění->pomalé slézání
      • mráz->oteplení gravitace
      • několik mm/rok  max.1cm
    • adb)v důsledku gravitace posun sutě po svahu
      • vliv větru,srážek
      • na spodní straně balvanu-vlhkost
      • při mrazu-půdní led(GOLCOVÝ LED)-povlak ->sjíždění po led povlaku
      • rychlost řádově několik cm
  • 2)SOLIFLUKCE(půdotok)-oblast trvale zamrzlé půdy
    • v létě rozmrazení nejsvrchnější části půdy
    • pohyb po zmrzlém podloží po svahu(sklon>2 stupně) ->náplavové kužel
    • (soliflukční)->spojování-> soliiflukční terasa
    • rychlost od několika cm/rok až několik m,km/hod

katastrofická

  • 3) ŘÍCENÍ NA SVAHU
    • a)SESYPÁVÁNÍ DROBNÝCH ÚLOMKU
      • příčina-mrazové tříštění-kongelifrakce->hornina se rozvolňuje na ostrohranné úlomky- transport po svahu
      • oblast erozní-odtud se bere materiál
      • erozní rýha-transportní oblast
      • akumulace materiálu na úpatí svahu->SUTOVÝ KUŽEL
      • materiál gravitací vytříděn (nejhrubší úlomky-úpatí x nejjemnější-na vrcholu)
      • OSYP-plošný tvar,seskupení více suť.kuželů vedle seb
    • b) ŘÍCENÍ OBROVSKÝCH SKALNÍCH BLOKU
      • zemětřesení,úder blesku
      • tvar -kužel-akumulovaný materiál chaoticky nakupen
  • 4) SESUVY-dochází k nim tehdy když je v podloží nepropustná vrstva
    • příčiny-přívalový liják
    • antropogenní zásah
    • a) plošné-do malé hloubky-nepropustná vrstva mělká
      • rovná smyková plocha
      • vydatnější srážky-voda se hromadí->sesuv
      • několik m/s až km/hod
    • b) kerné-do hlubších horizontů
      • rotační smyková plocha
      • více smykovýchh ploch-stupňovitost
    • c) proudové sesuvy-vznika z plošných  a kerných
      • většinou přecházejí v bahenní proudy SEL (dostávají se do vod.toku)
    • d)blokové sesuvy-pohybuje se celé souvrství hornin po nestabilním podloží(slínovec,jíly)
      • až km/hod
  • 5) MURA- pohyby typické pro velehorské oblasti
    • materiál akumulovaný v horských údolích je zvodněn
    • glaciální materiál+fluviální+materiál z gravitace
    • nesoudržný materiál
    • zvodnění(tání sněhu,ledovců)
    • poměr 1:1 (voda+sypký materiál)->na začátku malá rychlost malé úlom ->zvyšování  -rychlost 25 km/hod
    • vyklízejí údolí
  • 6) LAVINY-nad horní hranicí lesa
    • příčiny: zvýšená teplota->porušení soudržnosti
    • lavinová rýha,v létě zaplněna vodou,údolí

 

Pohyby srážkové vody

  • a) SPLACH
  • b) SUFOZE
  • ad a) několik procesů:
    • 1) dopadání kapek-mechan.rozrušení půd.pokryvu
    • 2) odtok srážk.vody-RON
    • voda+jemné částečky stékají po svahu  (vymílá je ze svrchního horizontu)
    • mění se na stružkový odtok->soustředěný odtok ->větší transp.síla->skeletový materiál
    • závislost na klimatu(srážky)
    • tvary SPLACHEM
      • RÝHY
      • ZEMNÍ PYRAMIDY – málo zpevněné horniny
  • ad b) SUFOZE – pohyb na svahu,vypadávání vody na svah->vsak
    • mechan.transport nejmenších látek
    • na povrchu postupně deprese (sufozní)
    • skrytý odtok
    • výskyt pramenů

ZAROVNANÉ POVRCHY

  • tvary zem.povrchu->snižováním  nebo ústupem svahů
    • 1) VRCHOLOVÉ ZAROVNANÉ TVARY -denudací
    • 2) ÚPATNÍ ZAROVNANÉ TVARY -ústupem svahů

ad1)

  • PENEPLÉN(PAROVINA)-vzniká snižováním svahů
    • vnější síly vertik.směru – podmínka musí existovat tekt.klid po delší dobu
    • působí pouze exogenní síly-plošná eroze(denudace)
    • snižování vnitřní výškové členitosti
    • povrch teoretický
  • ETCHPLÉN – vzniká vývojem bazální zvětrávací plochy
    • v oblastech kde bylo v minulosti trop.klima ->mocné vrstvy zvětralin
    • později zdvih,v podloží granitové těleso
    • vznik exfoliačních klenb (ostrovních hor)
  • INSELBERGY
    • podle velikosti-BORNHARDTY-velké
  • RUWARY-menší

ad2)

  • ÚPATNÍ ZAROVNANÉ POVRCHY
    • působení sil v horizont.směru
  • PEDIMENT – erozní plocha
    • tvořena horninouu skalního podkladu
    • max.7 stupňů
  • PERIPEDIMENT(BAJÁDA) – akumulační část
    • Výskyt – aridní oblast-STOLOVÉ HORY->reliéf SVĚDECKÝCH VRCHU
    • kryogenní oblast-mraz.tříštění – KRYOPLANAČNÍ TERASA

 

TYPY GEORELIÉFU – vznik, zastoupené tvary

a) MARINNÍ  RELIÉF – vzniká v místech vzniku pevniny a oceánu – v břežním pásmu

  • ovlivněn působením materiálu unášeného vlnami,dmutím,  mořskými proudy
  • MOŘSKÁ ABRAZE – rozrušený materiál se vlnami přesouvá od břehu do  moře a zpět, a tím obrušuje podloží
  • MOŘSKÉ SRUBY – tvoří se ústupem pobřeží působením vlnění a příboje
  • KLIFY
  • ABRAZNÍ TERASY-vznikají u podloží mořských srubů,tenká pokrývka opracovaného materiálu
  • POBŘEŽNÍ VAL – jemnější frakce je odplavována do koncové oblasti zásahu vlnění
    • písčito-stěrkovitý  10-12m Atlantik
  • PŘEDBŘEŽNÍ VAL – vzniká  nanášením  písku  v  místech  lámání  příbojových  vln, stálou  akumulací  se  vynoří nad hladinu
  • LAGUNA  –  úzký  pruh  mělké  mořské  vody,které se prostírá mezi  předbřežním valem a pobřežím,mořské dno vlivem příboje  mírně prohloubeno
  • SOUNDS -široké laguny

 

b) BIOGENNÍ RELIÉF

  • ÚTESY(RIFY)-nevrstevnaté   vápencové   útvary   vzniklé  činnosti útesotvorných organismů,které  žijí na mořském  dně a přirůstají  svými  schránkami a  kostrami  pevně  k  podkladu  a  noví   jedinci  vyrůstají  na  koloniích jedinců  již odumřelých
  • ÚTESY POBŘEŽNÍ(korálové lemy) – těsně přimykají  k pobřeží pevnin a  ostrovů, nebo jsou od pobřeží odděleny jen zcela úzkým  pruhem moře(pobřežní lagunou)
  • ÚTESY HRÁZOVÉ(bariérové)- podobné,ale  odděleny   různě  širokým   pásmem
  • ATOLY(lagunové útesy) – korálové útesy v hloubkách 1000-5000 m
    • kruhovité až eliptické ostrůvky o průměru většinou  kolem 1 km
    • uprostřed mělká laguna(kolem 100 m hluboká)
    • laguna bývá spojena průlivy s oceánem

 

c) FLUVIÁLNÍ RELIÉF – působení řek (jejich snahou dosáhnout profilu rovnováhy

  • 1. sklon,šířka, hloubka, a dlaší vlastnosti koryta jsou v rovnováze s prům.průtokem)
  • NÁČEPNÍ LOKET – důsledek  říčního pirátství (výsledek diferenované  zpětné eroze v pramenných oblastech)
    • prameniště  intenzivněji   erodujícího  toku  může  protnout  údolí sousedního   povodí  ,jehož  vodu  odvede  ve směru  většího spádu do svého údolního systému
    • v místě načepování se tvoří náhlý pohyb=náčepní  loket
  • ÚSTÍ – místo,kde tok vtéká do toku vyššího řádu,jezera nebo moře
  • ESTUARIUM(otevřené ústí)-nálevkovitý charakter
    • tvoří se na klesajících pobřežích se silným dmutím
    • sedimenty  se  zde   ukládají  v  podobě  plochých rozsáhlých vodních kuželů,v nichž se  tok větví v  ramena(delty)
  • LIMANY-postupně   zanášející  se   zálivy  vznikající  zahrazením uzavřených ústí sedimenty spolu s pobřežními valy
  • AGRADAČNÍ VAL-akumulace
  • DIVOČENÍ ŘEK-tvoří se tam,kde se snižuje spád (např.předpolí hor)
    • při  zmenšení  podélného  sklonu  se  koryto zaplní štěrkem  a tok v  tomto  materiálu pak  hledá cestu  celou  soustavou  koryt  ,které  se při každé změně vodního stavu také mění

 

d) VULKANICKÝ RELIÉF – vulkanické povrchové I podpovrchové formy se působením

  • exogenních procesů mění a odkrývají
  • BARRANCOS-na sopečných svazích uspořádané strže a údolí,eroze
  • NECKY –sopečné komínky a sopouchy vypreparované ve formě nápadných skalisek
  • BALVANOVÉ MOŘE-mechanické zvětrávání,eolická činnost
  • ÚPATNÍ HALDY-mechanické zvětrávání,eolická činnost

 

e) RELIÉF HORIZONTÁLNÍCH STRUKTUR

  • POBŘEŽNÍ NÍŽINY – tvořeny nekonsolidovanými sedimenty
    • střídání transgrese a regrese
    • ovlivněny klimatomorfogenetickými podmínkami
    • např.v kryogenní zóně-termoeroze,termoabraze
  • JEZERNÍ  NÍŽINY  –  akumulace  fluviálních  a  později  eolických sedimentů
  • FLUVIÁLNÍ NÍŽINY -fluviální akumulace
  • GLACIÁLNÍ NÍŽINY -po ústupu ledovce,působí vítr->hrance,přesypy
  • EOLICKÉ NÍŽINY – eroze – tvořeny sprašem nebo pískem
  • STOLOVÉ HORY(mesa)-hloubkovou erozí toků

 

f) RELIÉF VRÁSOVÝCH A ZLOMOVÝCH STRUKTUR

  • působením radiální (klenby,pánve) a tarigenciální tektoniky ( vrásová+příkrovová pohoří)
  • KLENBY- vznik radiální tektonikou
    • kupolovitý tvar,převážně s  krystalickým nebo lakolitovým   jádrem
  • EXFOLIAČNÍ KLENBY-vznik  v   masívních  horninách   odlučováním  horninových slupek podél puklin rovnoběžných  s povrchem-exfoliace
  • RUWARE(nízké exfoliační klenby)-výška max.50m
  • BORNHARDT(vysoké exfoliační klenby)
  • PÁNVE- vznik radiální tektonikou či sedimentací
  • JEDNODUCHÁ VRÁSOVÁ POHOŘÍ-vznikají   zvrásněním  sedimentů a vytvořením rovnoběžné soustavy antiklinálních hřbetů a synklinálních údolí
  • PŘÍKROVOVÁ POHOŘÍ-v oblastech dlouhodobého tangenciálního tlaku
  • FACETY- zpětnou erozí zlomového svahu  -trojúhelníkové plochy

 

g) KRASOVÝ RELIÉF

  • kras = tvary na rozpustných horninách – hlavně na karbonátech
    • důležitá je jeho rozpustnost ve vodě (závislost na čistotě vápence)
    • rozpouštění vápence neprobíhá přímo , ale za spoluúčasti CO2
    • vzniká hydrogenuhličitanvapenatý, který je rozpustný
  • a) primární kras – rozpustěním vápence
  • b) sekundární kras – znovuvysrážením vápence (při uvolnění CO2) –stalaktity atd.
  • HOLOKARST – úplný kras – v českých vápencích
  • MEROKARST – neúplný kras – vápence s příměsemi
  • PŘECHODNÝ TYP – malá mocnost karbonátů
  • EXOKRAS-krasovění probíhá na povrchu
  • ŠKRAPY-vznikají rozpouštěcí  a výmolnou činností  dešťové a tavné vody na povrchu vápenců,ve směru největšího spádu
    • odtokové rýhy oddělené hřbety
    • soubory škrapů->škrapové pole
  • PSEUDOŠKRAPY- i v těžko rozpustných křemičitanových horninách
  • ZÁVRTY-uzavřené povrchové deprese s průměrem od 3-250m a  s hloubkou od 1-50m
    • vznik chem.činností vody prosakující  podél  puklin  v  místech menší odolnosti horniny
  • UZAVŘENÉ ZÁVRTY-většina
  • ZÁVRTY ZEJÍCÍ-mají na dně otvory vedoucí do hlubších podzemních dutin (komínové závrty,některé propasti)
  • ZÁVRTY ŘÍCENÉ-vznikly propadnutím stropů podzemních dutin (Macocha)
  • ÚVALY-závrty velkých rozměrů
    • bočním splynutím sousedních závrtů,BOGAZ(STRUGA)
  • GEOLOGICKÉ VARHANY-hluboké jámy (široké až 10m) vzniklé  rozpouštěním vápence nebo sádrovce podle puklin a vyplněné jílem,hlínou,pískem nebo štěrkem
    • na rozdíl od závrtů se netvoří na holém  krasovém povrchu,ale v podloží pokryvných útvarů(podzemní neboli přikrytý kras)
  • POLJE-největší krasové povrchové sníženiny s vodorovným, nánosy pokrytým dnem a příkrými stěnami
    • na vznik podíl koroze vody,tekt.poměry dané oblasti
  • ESTAVELLY – náplavové závrty jimiž jsou polje odvoďňována
  • HUMY – erozní zbytky vápencového podloží vyčnívající ze dna poljí
  • STALAKTITY-z vody odkapávající z trhlin jeskynního stropu směrem dolů
    • dutý odkapový kanálek
  • STALAGMITY-rostou směrem vzhůru přikládáním vrstviček vyloučeného  vápence
  • STALAGNÁTY-vznikají srůstem stalagmitů a stalaktitů

 

h) KRYOGENNÍ RELIÉF

  • KRYOSFÉRA – část litosféry,jejíž teplota je více než 2 roky pod  bodem mrazu
    • probíhá tu KONGELIFRAKCE(mrazové zvětrávání)-střídavé mrznutí a tání vody v puklinách  hornin  a zeminách)
  • PERMAFROST
    • dlouhodobě  zmrzlá   půda  na  územích   s  prům.roční  teplotou pod 0 C
  • SOLIFLUKCE
    • činná vrstva permafrostu se v letním období  dává do pohybu již při velmi nízkých sklonech terénu
    • denudační činitel
  • NIVACE
    • působení sněhu na reliéf,chrání podloží před prudkými  změnami teplot,na druhé straně však jeho pozvolné tání může přispívat na úbočích k degradaci terénu
  • NIVAČNÍ DEPRESE
    • mají ráz plochých karovitých depresí na svazích  a v pramenných mísách potoků
    • tvoří se na místech intenzivního rozpukání podloží
    • sníh v těchto puklinách taje a v puklinách dochází k působení mrznoucí vody
    • materiál se přemísťuje do nizších poloh soliflukcí nebo  ronem
  • NIVAČNÍ VAL-přesouváním zvětraliny přes sníh a jejím hromaděním před sněžníky (osyp)
  • PINGO (hydrolakolit)
    • náleží mezi kryogenní kupy
    • vznik souvisí s promrzáním taliku,což vede ke  zvětšení  jeho objemu, ke vzdutí a  vyklenutí  reliéfu
  • TALIK -v dlouhodobě zmrzlé půdě se vyskytují zeminy a horniny s  teplotami  vyššími  než 0°C (termín  z  ruštiny-talyj  grunt),v sedimentech často nasycen vodou
  • ALAS
    • oválná nebo kruhovitá deprese s rovným dnem a příkrými svahy  vzniklá  táním
    • podzemního  ledu  při  degradaci permafrostu zhora
  • TARYN
    • ledové  těleso  na  povrchu  terénu  v  oblastech rozšíření  permafrostu
    • vzniká  postupným  (po  vrstvách)  zmrzáním podzemních nebo  povrchových vod v zimě
  • KRYOPLANACE
    • zarovnávání reliéfu kryoniválními činiteli
    • na tomto procesu se menší měrou podílí fluviální nebo eolický odnos
  • KRYOPLANAČNÍ TERASA
    • mírně ukloněné plochy
    • vznik podmíněn kongelifrakcí,soliflukcí,nivací, podpovrchovým nebo povrchovým působením vody
    • ze začátku se uplatňuje při vzniku nejvíce nivace,soliflukce a splach ,v posledních stádiích jsou  hlavními modelačními činiteli sufóze a deflace
    • mrazový srub-několik m vysoká skaliska
    • mrazová plošina
    • mrazový sráz -ostrohranná suť
  • KAMENNÉ MOŘE
    • ostrohranné úlomky velikosti kamene v jemnozrnném   materiálu (zvětraliny)-částečně ponořené
    • pohyb-proces soliflukce-půdotok
  • SUŤOVÉ POLE
    • akumulace ostrohranných úlomků – slézání suti-fluviální transport
    • vznik kongelifrakcí->opadávání úlomků ze stěn
  • SKALNÍ PROUD-fluviální transport
  • PSEUDOKAR – vkleslý tvar,vzniká kongelifrakcí – 2 možnosti vzniku:
    • 1) hornina má nerovn.systém puklin-kongelifrakce je  rychlejší->deprese pseudokaru
    • 2) základem deprese-svahový úpad DELLEN->přemodelování na pseudokar v důsledku kongelifrakce
  • DELLEN
    • ploché nevýrazné deprese s delší osou po spádnici
    • soliflukce
  • MRAZOVÉ KLÍNY
    • v oblasti nezpevněných sediimentů (jíly, písky)
    • zmrznutí vody ve zvětralinovém krytu->vyklenutí ->trhliny->klíny(až 10 m hluboké) ->zapadání sněhem či ledem
    • u nás druhotně vyplněny cizorodou horninou
  • POLYGONÁLNÍ PUDY
    • tvoří v reliéfu mnohoúhelníky a někdy i kruhy
    • strany vznikají vytříděním hrubšího materiálu
    • vznik =mrazové třídění nehomogeního materiálu
  • BRÁZDĚNÉ PUDY
    • na mírně ukloněných svazích
    • zvláštní   případ  polygonálních   půd,polygony  se  protahují ve směru svahu
  • KRYOTURBAČNÍ(ZVÍŘENÉ) PUDY
    • vznik v činné vrstvě permafrostu
    • objemové změny pohybu horizontálního a horizontálního směru
    • typické pro nehomogenní jemnozrnné sedimenty
  • TUFURY(KOPEČKOVÉ PUDY)
    • kromě mrazového třídění působí také  vegetace
    • kopečkové mikroformy s minerálním jádrem
    • výška 30 cm-1 m

 

i) GLACIÁLNÍ RELIÉF

I. horské zalednění-tvary

  • 1) erozní
  • 2) transport ledovce
  • 3) akumulační

II. pevninské zalednění-tvary

  • 1) erozní
  • 2) akumulační

ad I.)

EROZNÍ TVARY:

  • KAR
    • ve vyživovacích oblastech horských ledovců
    • vzniká postupným vývojem
    • hromadění sněhu nad pramennou mísou-proces
  • PLUCKING=pramenná mísa->kar
    • mrazové zvětrávání
    • typický hloubený tvar-zaoblená čelní stěna
  • TROG-ledovcová údolí
    • visuté údolí-zaústění bočního trogu vyšší než dolní trog
    • vznik :proces detrakce-odlamování podloží->ledovec transportuje část podloží ->rýhy
    • proces exarace = broušení podloží,ledovcové oblazy,oblíky
    • proces deterze  = ohlazování materiálu
    • ablace-odtékávání led.splazu->kombinace glac.+fluviálního reliéfu

AKUMULAČNÍ TVARY:

  • TILL (ledovcový nános)-materiál akumulovaný ledovcem
  • Srovnání se spraší:
    • SPRAŠ – zaoblené tvary
    • TILL – strohranný materiál  připomíná hrubou zvětralinu
  • MORÉNY – rozdělení podle dynamiky materiálu
    • a)mrtvé(uložené,statické)morény
    • b)živé(dynamické,pohyblivé)morény
    • ad a) materiál doakumulován ledovcem,není pohyb podle polohy   vůči led. splazu
  • BOČNÍ MORÉNA-vznik z materiálu napadaného z trogu na okraj led.splazu->pohyb po ablační oblasti
    • neustálé rozšiřování morény
  • STŘEDNÍ MORÉNA-NEPRAVÁ-2 led.splazy+boční moréna (nepravý střed)
    • původ v boční moréně
  • STŘEDNÍ MORÉNA-PRAVÁ-souvisí s nunatakem(výchozy odolných  hornin z trogu)
    • nad úrovní ledovce
    • materiál ze zvětraného nunataku=pravá moréna
  • SVRCHNÍ MORÉNA-spojením bočních morén a střední morény
    • jednotný pokryv tillu na led.splazu
    • zpomaluje ablaci
  • VNITŘNÍ MORÉNA-materiál propadlý z povrchu ledovce do  vnitřní části ledovce
  • SPODNÍ MORÉNA-materiál propadl skrz ledovce+odlámané skalní podloží z trogu(detrakcí)
    • rozrývání dna trogu
    • větší blok rozrýván menšími(exarace)->  brázdičky-soufky
    • glaciální tvary ve spodní moréně
      • 1) DRUMLIN-val,který je protažený ve směru pohybu ledovce, tvořen tillem,nevstevnatý a nevytříděný materiál, vznik částečně akumulací a částečně erozí- ledovec rozrývá (uspořádává) morénu do urč.valu)
      • 2) ESKER-val,protažený v jednom směru, oblast čela ledovce
        • blíže čelní moréně -fluvioglaciální materiál
        • na spodu ledovce odtávání(tření)->podledovcové toky (urč.transp.rychlost)
        • v létě i větší materiál(štěrky a písky)
        • jakési obdoby agradačních valů
        • vytříděný materiál
        • ukazují směr podledovcových toků
  • ČELNÍ MORÉNA
    • tvořena materiálem hrnutým před ledovcem
    • asymetrická-výška 250m,šířka i přes 1 km
    • přecházejí do bočních morén
    • přirozené hráze-hrazená jezera
    • glaciální tvary čelní morény :
      • NÁPOROVÁ MORÉNA-zvláštní typ
        • není čistě akumulační,eroze
        • materiál akumulovaný+zdeformovaný materiál z podloží
    • tvary před čelní morénou
      • SANDR (sandrová rovina)-soustava výplavových kuželů před čelní morénou
        • typické-vytříděný materiál
        • frakce-hrubší(štěrkopísek)
        • velice plochý terén
        • mírný sklon kuželů
  • ÚSTUPOVÁ MORÉNA-čelní moréna,která se vytváří díky zkracování led.splazu díky oteplení
    • led.splaz se v urč.místě zastaví–> ústupová moréna

Další tvary vzniklé při ústupu ledovce – ústup-deglaciace roztávání na místě:

  • DEGLACIACE-plynulý ústup čela ledovce směrem k vyživovací oblast
    • druhotná čelní moréna-ústupová-vznik při  dočasném zastavení ledovce
    • přemodelování spodní morény tavnými vodami
    • vznik praúdolí-nesouvisejí s pozdější říční sítí
  • VARVY (páskované jíly)-polohy páskovaných jílů
    • vodní toky vytékají ze spodní morény-> třídění materiálu
    • pokud v.tok ústí do glaciálních jezer-  akumulace nejj.materiálu
    • materiál-původně glaciální(nevytříděný till->rozplavení-fluvioglaciální (tříděný)->usazený v jezeře-lakustrinní(vrstevnatý)
    • velice pestré barvy(šedobílé,hnědočervené)
    • varvity-páskované jílovce,zpevněné jíly

ROZTÁVÁNÍ NA MÍSTĚ:

  • MRTVÝ LED-úlomky nepohybujícího ledu,pouze tání
    • táním->sníženiny->zaplavení->OČKA =v mělkých depresích spodní morény
  • ABLACE-rozplavuje materiál z čelní morény-fluvioglaciální materiál(till přeplavený vodou)-předpolí ledovce
    • roztřídění materiál
    • fluvioglaciální kužel

ad II.)

PEVNINSKÉ ZALEDNĚNÍ

  • EROZNÍ TVARY-proces detrakce,exarace,deterze
  • FJELD-plošně rozsáhlý tvar složený z plošin v různé výškové  úrovni
    • skládá se z oblíků a pánviček
    • relativně malé výškové rozdíly
    • výchozi hornin oohlazené
  • FJORD – úzké,protáhlé,zahloubené údolí
    • ledovcová modelace  -max.zahloubení až 1400m
    • úzké mořské zálivy

 

  • AKUMULAČNÍ TVARY
    • viz spodní moréna
  • BLUDNÉ BALVANY
    • úlomky hornin,které jsou transportovány do oblastí několika tisíc km vzdálených-v oblastech, kde nejsou typické(ERATICKÉ BALVANY)
    • viz čelní moréna
  • GLACIÁLY-z pleistocénu
  • BIEBER
  • DONAU
  • ——-
  • GÜNZ
  • MINDEL-halštrofské období
  • RISS-sálské zalednění
  • WÜRM-viselské zalednění

 

j) EOLICKÝ RELIÉF

  • vítr = denudační a akumulační činitel – projevuje se všude, zejména v místech s málo vegetací
  • geomorfologická činnost větru = rozrušování, odnos a sedimentace unášeného materiálu
  • faktor rychlosti,nárazové síly, odolnosti podloží, velikosti unášených částic
  • 1) eolický erozní reliéf
  • 2) akumulační eolický reliéf

ad1)

DEFLACE – proces odvívání

  • faktory: rychlost větru(18m/s-skelet.částice)
  • charakter proudění-lineární -vířivé-deflace výraznější suchost zem.povrchu(nejv.-suché aridní obl.), přítomnost vegetace
  • deflační tvary:
    • POUŠTNÍ  DLAŽBA-vznik  na   místě  vyvátém  od  nejjemnějšího materiálu
      • štěrk,kameny->vítr->zaoblený tvar
      • bez vegetace,půd.profilu
    • DEFLAČNÍ VANA-deprese v prostoru koncentrace nejjemnější frakce->odnos->deflační vana
      • protažení ve směru větrů
      • poušť Namib-hloubka 100m,šířka 1km délka 14km

 

KORAZE

  • rozrušování hornin v důsledku nárazu větru a především nárazem materiálu (abraze) přenášeného větrem
  • korazní tvary:
    • SKALNÍ HŘIB-vítr obrušuje především dolní části skalních výčnělků
    • SKALNÍ OKNO
    • SKALNÍ BRÁNA  =podmínka-relat.tenká stěna rozrušená korazí – Pravčická
    • SKALNÍ MOST – Arches UTAH
    • HRANCE-korazí obrušované kameny-na částech

 

KOMBINACE DEFLACE A KORAZE

Tvary:

  • JARDANGY
    • brázdy ve zvětralinovém plášti nebo nezpevn.  sedimentech
    • nejsou moc hluboké(max.3m)
  • POUŠTNÍ LAKY-podmínka výparný půdní režim  -semiaridní oblasti
    • a)solné
    • b) sádrovcové
    • nezpevněné sedimenty-soli se na povrchu vysráží->povlaky->vítr je vybrušuje
  • VOŠTINY-nevznikají korazí
    • jamky na povrchu skal
    • chem.zvětrávání-pískovec+dešt.voda

 

VĚTRNÝ TRANSPORT

3 podoby

  • a) suspenze(materiál  se  vznáší  ve  vzduchu-prach,jíl)
  • b) vlečením po povrchu(prům.>2mm)skelet
  • c) saltace(skoky)-písek
    • většina materiálu a+c

 

ad2)EOLICKÝ AKUMULAČNÍ RELIÉF

2 hlavní eolické sedimenty

  • VÁTÉ PÍSKY-sediment s hrubší zrnitostí
  • SPRAŠ – jíl a prach

 

Tvary vátých písků:

1) DUNY (písečné přesypy)- příčné – kolmé na směr převažujícího větru

  • srpovité(BARCHANY)-dominuje 1 směr větru
  • podélné-pravidelné větry v 1 směru

2) ČEŘINY-mikrotvary na povrchu vátých písků

  • max 20-40cm

3) SPRAŠ-závětrné oblasti

  • polohy nejjemnějšího akumulovaného materiálu
  • z hlediska geneze
    • a) studené
    • b) teplé
    • ada)
      • teplota kolem 0 c,není vegetace,vítr modeluje  reliéf,periglaciální klima
      • nejsou tak mocné(několik m)
      • výrazně vstevnaté
      • Dolnomoravský úval
    • adb)-výskyt kolem aridníchh či semiaridních oblastí
      • velmi mocné(kolem CHUANG-CHE až 600m)
      • složení spraší-chemické-70%SiO2        25%CaCO3    Fe2O3    jílové minerály
      • zákl.barva-žlutá(okrová),šedivé čárky ve svislém směru (vysrážený karbonát)
      • mřížky-PSEUDOMYCELIA -zrníčka konkrece-CICVÁRY
      • tvary:svislé stěny v rámci údolí typu kaňonu
        • ZEMNÍ PYRAMIDY
        • STRŽE
        • KAŇONY

 

TYPY POUŠTÍ:

1) PÍSEČNÉ (ERGIKUM)

  • eolická akumulace
  • přesypy

2) KAMENITÉ (HAMADY)

  • nejhrubší frakce
  • insolační zvětrávání

3) SERIS-vzniká vysrážením ox.Mn,Fe-pouštní lak

  • hrubší materiál
  • eolické působení

4)KEVIR,TAKYR – jílovité pouště ( částice<0.002mm)





Další podobné materiály na webu: