Otázka: Makroekonomie
Předmět: Ekonomie
Přidal(a): Mortez
Makroekonomie
Ekonomie – zkoumá, jak různé společnosti užívají vzácné zdroje k výrobě užitečných komodit a jak je rozdělují mezi různé skupiny.
– věda o nejobecnějších souvislostech v ekonomickém životě společnosti, viděných v jejich celku.
– vědní disciplína stará přes 2 století, 1776 – Adam Smith : Bohatství národů
Členění – makroekonomie : popisuje chování ekonomie jako celku,
– mikroekonomie : popisuje chování jednotlivých ekonom. subjektů na trzích,
– mezinárodní ekonomie – zkoumá mezinárodní ekonomické souvislosti,
– pozitivní ekonomie – analyzuje fakta ekonomického života,
– normativní ekonomie – zahrnuje etiku a hodnotové soudy.
Základní problémy ekonomické organizace
– každá společnost musí řešit 3 základní ekonomické problémy
– Co, jak a pro koho vyrábět ?
1. Jaké statky se mají vyrábět a v jakém množství ?
2. Jakým způsobem tyto statky vyrábět ?
3. Pro koho budou tyto statky vyráběny ?
Řešení těchto problémů :
1. zvyková ekonomika,
2. příkazová ekonomika,
3. tržní ekonomika.
Neexistuje v současnosti čistě vyhraněný typ.
Makroekonomické veličiny
– zkoumá rozhodující tendence ve vývoji národního hospodářství,
– rozhodující veličiny, podle nichž určujeme na makroekonomickou výkonnost :
– produkt – tržní hodnota všech statků a služeb, které byly vytvořeny během určitého časového období :
1. nominální produkt – skutečné tržní ceny
2. reálný produkt – konstantní a neměnné ceny,
3. potenciální produkt – ideální stav využití ekonomiky (dlouhodobě udržitelný) = hranice produkčních možností
– zaměstnanost – míra nezaměstnanosti,
– stabilní cenová hladina – nejběžnějším prostředkem měření = index spotřebitelských cen
(CPI)= pevně stanovený koš statků (potraviny, bydlení, oděvy, sociální a zdravotní pojištění)
nakupovaný typickým městským obyvatelstvem, celková cenová hladina P –
inflace = zvyšování cen
deflace = snižování cen
– zahraniční hospodářská politika – saldo obchodní bilance = rozdíl mezi vývozem a dovozem zboží, měnové kursy = cena domácí měny vyjádřena v měnách jiných zemí.
Cíle makroekonomická politiky –
1. vysoká a rostoucí úroveň reálného produktu,
2. vysoká zaměstnanost, vytváření vhodných pracovních příležitostí s vysokou zaměstnaností pro ty, kteří chtějí pracovat,
3. stabilní nebo mírně se zvyšující cenová hladina s cenami a mzdami stanovenými na volných trzích,
4. zahraniční ekonomické vztahy, které se vyznačují stabilním měnovým kursem a vyrovnanou platební bilancí.
Nástroje hospodářské politiky –
1.fiskální politika – úroveň daní a výdajů státního rozpočtu,
2.monetární politika – regulace peněz, úvěrů a bankovní soustavy země její centrální bankou,
3.zahraniční styky –
a) obchodní politika – cla, kvóty a další nástroje, které omezují nebo podporují vývozy a dovozy,
b) regulace měnového trhu – volný nebo pevný měnový kurs.
4.důchodová politika – mzdová a cenová politika.
Makroekonomická rovnováha = bod, v němž se protíná křivka agregátní poptávky a agregátní nabídky = rovnovážná hodnota cenové hladiny a množství národního produktu.
Agregátní nabídka = celková nabídka všech statků a služeb národního hospodářství v peněžní podobě.
Agregátní poptávka = celkové výdaje domácností, firem, vlády případně zahraničních subjektů v ekonomice na nákupy statků a služeb.
Výkonnost národního hospodářství
– veličiny :
1. toky – změna stavu za určité časové období – HDP, HNP (GNP), tempo růstu NH, míra nezaměstnanosti, míra inflace, vývoj obchodní a platební bilance,
2. stavy – velikost zdrojů, které má ekonomika v daném čase k dispozici – NB, NJ.
HDP (Evropa) – celková peněžní hodnota služeb a statků, vytvořených za dané období VF v NH bez ohledu na to, jsou-li ve vlastnictví občanů státu nebo cizinců (území).
HNP (USA) – hodnota statků a služeb, vytvořených za dané období VF ve vlastnictví občanů příslušné země, ať tyto statky byly vyrobeny na území dané země nebo v zahraničí (vlastník).
Metody zjišťování HDP
1. produktová (HDP) = zbožová – hodnota všech finálních statků a služeb, které firmy prodaly za určité období domácnostem – platby domácností firmám,
2. důchodová (HND) = nákladová – souhrn důchodů, které jsou náklady při výrobě finálních produktů + zisky firem – platby firem domácnostem.
Hlavní složky tvořící HDP – 1. osobní výdaje na spotřebu – C
2. hrubé soukromé domácí investice – I
HDP = C+I+G+X 3. vládní výdaje na nákup statků a služeb – G
4. saldo obchodní bilance – čisté vývozy – X
Hlavní složky tvořící HND – důchody či náklady na nákup výrobních činitelů :
1. mzdy a platy – W
2. renta – R
3. čistý úrok – INT
HND = W+R+INT+P+D+IBT 4. zisky – P
položky, které nemají povahu důchodů výrobních činitelů :
5. odpisy ze znehodnocení kapitálu – D (a-amortizace)
6. nepřímé daně z podnikání – IBT
HDP = HND
Při měření těchto veličin dochází k určitým komplikacím
1. mezistatky či meziprodukt
2. kapitálové statky
Řešení = metoda přidané hodnoty – rozdíl mezi tržbami z prodeje statků a služeb a výdaji firmy na pořizování materiálů, polotovarů a služeb od jiných firem = vlastní čisté náklady.
Nikdy nelze změřit přesný stav velikosti vytvořeného produktu – stínová ekonomika, znečišťování životního prostředí atd.
Další ekonomické veličiny :
– národní důchod ND = HND – a (odpisy) = čistý národní důchod NDP
– HDP na jednoho obyvatele
– ND na jednoho obyvatele
– osobní důchod = všechny důchody, které získávají domácnosti
– disponibilní důchod = od osobního důchodu odečteme daně z osobních příjmů
nominální HDP – představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vyrobených v daném roce v vyjádřených v tržních cenách
reálný HDP – upravuje nominální HDP tak, že oceňuje produkt v cenách výchozího roku, neboli ve stálých cenách
nominální HDP
reálný HDP = ————————— . 100
deflátor HDP
deflátor HDP = cenový index k odstranění inflace
– odráží změny všech statků a služeb na trhu
Hospodářský růst
Proces, jímž se zvyšuje schopnost národního hospodářství vyrábět statky a služby. Tento proces má dlouhodobou povahu , určuje základní vývojovou tendenci NH, kolem níž dochází ke krátkodobým kolísáním. Hospodářský růst musíme porovnávat s vývojem počtu obyvatel a zvyšováním životní úrovně obyvatelstva.
Hospodářský růst – se definuje jako přírůstek reálného HDP na jednoho obyvatele.
– je úzce spjat se zvyšováním produktivity práce = efektivnost transformace určitého vstupu na určitý výstup.
Zdroje hospodářského růstu – 1. přírůstek nabídky pracovních sil – růst populace, imigrace, zdraví obyvatelstva,
2. přírůstek fyzického kapitálu – lepší vybavenost práce kapitálem, vyšší produktivita práce,
3. zvyšování investic do lidského kapitálu – vzdělání, kvalifikace,
4. technický pokrok – nové technologie,
5. řízení a organizace výroby – vědecké metody řízení,
6. úspory z rozsahu výroby a ze specializace,
7. vybavenost ekonomiky přírodními zdroji – schopnost lidí tyto zdroje využívat,
8. hospodářská politika státu,
9. rozvoj infrastruktury.
Hospodářský růst nevede vždy ke zvyšování kvality života, může být doprovázen nadměrným znečišťováním životního prostředí a neúměrným vyčerpáváním neobnovitelných přírodních zdrojů, v sociálním oblasti pak může být doprovázen zvyšováním mezi bohatými a chudými vrstvami obyvatelstva. Proto není možné prosazovat dosahování maximálně možného tempa růstu, nýbrž takového tempa, které vytváří předpoklady pro zvyšování kvality života.
Hospodářské cykly
= opakující se nesoulad mezi potencionálním a skutečný produktem NH
– je-li reálný HDP nižší než potencionální = není využito ekonomických zdrojů – vysoká míra nedobrovolné nezaměstnanosti,
– je-li reálný HDP vyšší než potenciální = přetěžování disponibilních ekonomických zdrojů – zvyšování míry inflace.
– cyklické kolísání skutečného produktu okolo potenciálního má v jednotlivých ekonomikách specifické rysy , přesto lze určit pravidelnost ve střídání čtyř základních fází :
– expanze (oživení, konjunktura),
– vrchol (přehřátá konjunktura),
– recese (deprese),
– sedlo (krize).
V 19. a 20. století trval cyklus 8 -12 let, po druhé světové válce se cyklus pod vlivem státních zásahů do ekonomiky zkrátil a změnil se jeho charakter. Nezaměstnanost vyvolaná recesí se nazývá cyklická nezaměstnanost. ( Arthur Okun /1929-1979/ – poklesne – li HDP o 2 %, míranezaměstnanosti se zvýší o 1 %.)
Recese = pokles reálného HDP ve dvou po sobě následujících čtvrtletích,
– pokles agregátní poptávky – doprovodné jevy =
– pokles spotřebitelských nákupů – zejména statků dlouhodobé spotřeby,
– pokles investic do budov a zařízení,
– omezování výroby,
– pokles reálného HDP,
– narůstají obtížně prodejné či neprodejné zásoby statků,
– zkracování pracovního dne, klesají mzdy, propouštění, nezaměstnanost,
– snižuje se poptávka po surovinách,
– klesají ceny mnoha komodit,
– prudce klesají zisky firem,
– pokles cen akcií,
– pokles úrokových měr,
– od 70. let provázeno spíše zpomaleným růstem mezd a cen.
V určitém bodě se recese zastavuje a dochází k vyrovnání agregátní poptávky a nabídky na nízké úrovni. Tento bod je označován jako sedlo či dolní bod obratu. Nastupuje postupné oživení ekonomiky.
Konjunktura – růst agregátní poptávky,
– zvyšování zaměstnanosti, cen i zisků,
– typický je růst investic, který je založen na očekávání vysokých zisků.
Jakmile ekonomika spěje k vrcholu, nastává situace, kdy se zisková očekávání přestávají naplňovat. Mnohé firmy nejsou schopny při cenách uhrazujících náklady a zajišťujících přijatelný zisk vyrobenou produkci prodat. Odbyt začíná váznout a ekonomika postupně přichází do nové fáze recese.
Příčiny – donedávna se soudilo, že hospodářské cykly jsou způsobeny změnami agregátní poptávky, v posledních 20. letech změna – oblast nabídky –
1. hladina potencionálního produktu – sucho = neúspěšné sklizně, malý růst produktivity,
2. velký růst cen ropy (74,80), výkyvy ve směnném kursu dolaru.
Teorie vysvětlující hospodářské cykly –
1. primárně vnější – vně ekonomického systému – války, volby, revoluce, nové technologie, vědecké vynálezy, psychologické faktory – pesimistická očekávání, spořivost,
– monetaristická teorie – tržní mechanismus je dostatečně efektivní a rovnovážný, vnějším zdrojem je nesprávná peněžní a úvěrová politika státu, nenadálé změny v nabídce peněz vedou k nezbytným přizpůsobovacím procesům v poptávce po penězích – výkyvy v HDP, zaměstnanosti, investicích atd.
2. primárně vnitřní – uvnitř ekonomiky, expanze plodí recesy,
– keynesiánská teorie – výkyvy způsobuje kolísání agregátní poptávky, která následně vede ke kolísání HDP, zaměstnanosti atd., pokles agregátní poptávky je spojován s pesimistickým očekáváním, které podnikatele vede k omezování investiční aktivity
