Management – maturitní otázka (2)

 

   Otázka: Management

   Předmět: Ekonomie

   Přidal(a): DM

 

MANAGEMENT

=souhrn činností skládajících se ze základních manažerských funkcí (s co nejlepším využitím všech dostupných prostředků a zdrojů)

-chápeme ho jako umění řídit za pomocí poznatků dalších vědeckých disciplín, např. psychologie

Cesty k vědeckému řízení otevřel Frederik W. Taylor svým dílem Zásady vědeckého řízení (1911, NY)

 

Vývoj managementu:

-ve všech etapách vývoje managementu vznikaly poznatky, které jsou v současné době použitelné a používané

-každá další etapa znamenala obohacení a rozšíření možností postupovat při řízení ještě efektivněji

-vývoj se vytvářel ve 3 etapách (v současné době prožíváme čtvrtou):

 

začátek 20. století – počátek 30. let 20. století

  • klasický (vědecký) management – odměňování pracovníků podle produktivity práce úkolovou mzdou

-systematické školení vedoucích, normování výkonů, přesně definovaná organizační struktura podniku, dělba práce jako základ organizace podniku (specializace), pásová výroba

-představitelé:  Taylor, Fayor, Weber,…

  • psychologicko-sociální přístupy (přelom 19. a 20. století) – důraz na nehmotnou simulaci, vliv na produktivitu práce má způsob jednání vedoucích pracovníků s podřízenými, preference                 kázně a pořádku na pracovišti, sociální program spojený s potřebami podniku (výstavba domků a bytů pro zaměstnance)

-Baťa:   důsledné formulování operativních, taktických i strategických cílů plánováním

 

30.- 70. léta 20. století -> důraz na plánování a manažerskou funkci (manažer má velmi důležitou funkci ve firmě)

-manažeři se stávají hlavním hybným momentem inovací i ducha podnikání -> manažerská revoluce

 

Od konce 70. let do konce 80. let 20. století – začínají se projevovat snahy o širokou spoluúčast zaměstnanců na řízení, zvyšování interní spolupráce zaměstnanců, manažerů, vlastníků, dělníků; neustále se zvyšují kvalifikace dělníků

 

Od konce 80. let 20. století až po současnost – rozsáhlé využívání výpočetní techniky, vliv robotizace, využívání telekomunikací, zajišťování zvyšování kvalifikace všech pracovníků

-uplatňování marketingové teorie výrobku v praxi (marketing), preference ekologických přístupů při investiční či jiné činnosti, delegace (přenesení) pravomoci a odpovědnosti na nižší stupně řízení i na výkonné pracovníky

 

Manažer = pracovník na určitém řídícím stupni

předpoklady pro úspěšnou práci manažera:

  • řídící vlastnosti, inteligence, odpovídající vystupování
  • schopnost spolupráce, komunikace, přesnost, objektivnost
  • odborná způsobilost (kompetence)
  • schopnost přicházet s novými nápady, schopnost motivovat lidi
  • měl by být přirozený vůdce (lidi za ním jdou, přirozená autorita)

 

rysy práce manažera:

->odpovědnost, rozlišování podstatného a nepodstatného

->analytické a syntetické myšlení -> např. slabé a silné stránky podniku a vyvodit z toho závěr -> viz marketing

->manažer je diplomat, reprezentant, politik

 

manažerská práce => vyplývá z manažerských funkcí (plánování, organizování,…)

  1. interpersonální -> manažer řídí, je zodpovědný za organizaci práce lidí, motivuje, navazuje obchodní kontakty
  2. rozhodovací -> rozhoduje na základě podkladů od pracovníků
  3. informační -> mluví vně i uvnitř podniku -> schůze, zasedání, porady,…

 

členění manažerů z hlediska postavení v podniku:

  • TOP MANAŽEŘI -> generální ředitelé, ředitelé,… => je třeba, aby měli koncepční dovednosti

náplň práce:  tvorba koncepcí podniků, strategií podniků, rozhodování o vývoji nových výrobků, strategické (dlouhodobé) cíle,…

*koncepce=záměr

  • MANAŽEŘI 2. LINIE -> vedoucí závodů, supermarketů, náměstci ředitelů,… => měli by mít lidské kvality

náplň práce:  zajišťování propagací reklamy, určování distribučních cest,…

 

  • MANAŽEŘI 1. LINIE -> vedoucí, mistři, přímí nadřízení zaměstnanců,… -> je třeba odborná způsobilost

náplň práce:  přidělování úkolů, průběžné kontrolování práce zaměstnanců, přicházejí s návrhy a předávají je manažerům 2. linie

 

typy manažerů podle stylu řízení a režimu práce:

  • Autoritativní (=autokratický) typ -> nepřihlíží k názorům svých podřízených, zásadně trvá na svých rozhodnutích a příkazech a moc neslyší své spolupracovníky, své názory prosazuje ve vztahu k podřízeným i ke spolupracovníkům, uznává pouze strohý organizační přístup, zakládá si na hierarchii

-> není úplně nejlepší pro firmu

 

  • Demokratický typ -> spolupracuje s kolektivem, respektuje odlišné názory, dává podřízeným prostor k samostatné tvůrčí práci, je ochoten diskutovat => nakonec však musí učinit rozhodnutí sám, on rozhodne a stojí si za svým rozhodnutím

          -> je pro firmu asi nejlepší

 

  • Liberální typ -> záleží na osobnosti, snaží se zalíbit svým podřízeným, není důsledný v kontrole podřízených, vyhýbá se odpovědnosti, konfliktním situacím, kritiku se snaží přesunout na ostatní pracovníky => nikam to nepovede, není pro firmu moc dobrý

 

typy manažerů podle způsobu jednání s okolím:

  • Byrokratický typ -> vyžaduje plnění administrativních funkcí, přesné dodržování řádu, formální     vztahy s pracovníky, objevují se příkazy

-> vyplňuje tabulky, hodně dbá, aby to bylo všecko dobře podle papírů a tak…

  • Nebyrokratický typ ->dobré vztahy, komunikuje s podřízenými => více řídí, než papíruje

 

Manažerské funkce:

=typické úlohy, které vedoucí pracovník řeší v procesu své řídící práce

-dosažení cílů dané organizace se zajišťuje vzájemným souladem následujících manažerských funkcí:

  1. Plánování
  2. Organizování
  3. Výběr a rozmísťování pracovníků součástí všech těchto funkcí je ROZHODOVÁNÍ
  4. motivování a vedení lidí
  5. kontrola
  6. PLÁNOVNÁNÍ = proces, ve kterém manažer formuluje cíle a cesty k jeho dosažení

-> manažerská praxe ukazuje, že základem plánovacího procesu je stanovení soustavy cílů podniku

-> bez určení cílů neexistuje řízení

-> za klasické je v tomto směru považováno tzv. řízení podle cílů -> MBO (management by objectives)

 

strategické plánování -> dlouhodobé plánování

-> definuje obecné dlouhodobé cíle podniku (maximalizace zisku, růst podniku, maximalizace tržeb, vysoká kvalita služeb a výrobků, dosažení dominantního postavení na trhu, distribuce na zahraniční trhy, …)

-> definuje slabé (zastaralé technologie, relativně vysoké ceny,…) a silné stránky (značka, tradice,…) podniku (viz marketing)

=> toto plánování vykonávají top manažeři

 

taktické plánování -> konkretizace strategického plánování na kratší časové úseky (1 rok)

-> podnik své plánování neustále konkretizuje a upřesňuje na základě marketingového průzkumu trhu (sortiment požadovaných výrobků, potřebné množství jednotlivých konkrétních výrobků,…)

->podnik své možnosti prodeje výrobků promítá do plánu prodeje (odbytu), plánu výroby, plánu nákupu, plánu zásobování, plánu investic, finančního plánu (plánu nákladů a výnosů),…

plánování od stolu

plánování z terénu (viz marketing)

 

operativní plánování -> konkretizuje, upřesňuje a zajišťuje taktické plány

 

převedení úkolů taktického plánu na: -> závody, provozovny, dílny, prodejny,…

->čtvrtletí, měsíce, dekády, týdny, dny, směny

 

konkretizace úkolů jednotlivých pracovníků -> nižší organizační útvary musí přesně znát, co mají vyrábět, v jakém množství, jakých lhůtách, kam výrobky dodávat -> lhůtní operativní plánování (je třeba to plánování zorganizovat)

 

ORGANIZOVÁNÍ (= míra uspořádání) -> posláním organizování je zajistit stanovené cíle jednotlivců a kolektivů

=> úkolem je rozdělit práci a zároveň vymezit pravomoci a odpovědnosti

-> proces organizování se skládá z:

a) identifikace činností -> co všechno je potřeba k zajištění naplánovaných úkolů udělat, které činnosti jsou třeba k zabezpečení cílů podniku

b) seskupení vymezených činností -> např. všechny činnosti spojené s nakupováním surovin

c) přiřazení určitých skupin činností konkrétním organizačním útvarům -> např. útvar zásobování bude zajišťovat nákup všech materiálů a zboží pro firmu

d) stanovení a přiřazení rolí pracovníkům -> kolik lidí a s jakými úkoly bude zajišťovat práci každého organizačního útvaru (zakotveno v popisech práce) a kdo jim bude velet, kdo bude ten vedoucí

          -zajišťovat procesy organizování pomáhá zajistit tzv. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA:

-> organizační struktury jsou graficky zobrazovány v organizačních schématech

-> základem je vyjádření vztahu nadřízenosti, podřízenost a rovnocennosti:

=> vertikálně: vztahy podřízenosti a nadřízenosti

=> horizontálně:    vtahy rovnocennosti

                             -> nejčastěji se setkáváme s organizační strukturou z hlediska pravomoci:

1) liniová organizační struktura

– všechny útvary podléhají jedinému nadřízenému

– výkonné útvary (např. závody, provozovny, dílny) nebo jejich vedoucí manažeři jsou podřízeni jedinému řídícímu) tvaru, nebo jejich vedoucímu manažerovi

– jeden nadřízený, který ukládá úkoly a má přesný přehled o činnosti přímých podřízených

 

2) štábní organizační struktura

– vedoucí potřebují pro své kvalifikované rozhodování podporu a radu od specializovaných odborných štábů, tedy útvarů, které nemají žádnou rozhodovací a řídící pravomoc a jsou pouze pomocníky pro liniovou strukturu

– např. asistenti, výrobní náměstek potřebuje útvar dispečerů a plánovačů výroby

=> pomocné, odborné útvary

 

3) liniově-štábní organizační struktura

– v praxi nejčastější

– účelná kombinace obou předchozích typů, ve které řídící pravomoci stále zůstávají na liniovém řízení, ale jejich pomocné štáby mají určité, přesně vymezené řídící pravomoci

– o úspěšnosti řízení kromě jiného rozhoduje optimální vztah mezi pravomocí a odpovědností jednotlivých řídících stupňů

 

VÝBĚR A ROZMÍSŤOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ (=personální činnosti) -> umění získat, udržet a využívat schopné pracovníky je nesmírně důležitý faktor úspěchu, protože nejcennějším kapitálem podniku jsou znalosti, schopnosti a dovednosti pracovníka

-> personální činnosti:   plánování, získávání a výběr vhodných pracovníků, zvyšování jejich kvalifikace, hodnocení pracovníků a jejich odměňování

 

plánování, získávání a výběr pracovníků

> u velkých podniků většinou součástí personálního plánu (zpracován většinou na 1-2 roky, bývá v něm uvedeno konkrétní členění na všechna pracoviště podniku)

-> u malých firem své pracovníky vybírají přímo majitelé, či vedoucí pracovníci; využití specializovaných agentur

 

zvyšování kvalifikace, rekvalifikace pracovníků

> permanentní záležitost, snaha inovovat vlastní dovednosti, znalosti a návyky každého pracovníka

-zvyšování kvalifikace

interně => přímo vlastními zdroji v podniku

externě => svěřování odborným externím pracovištím

hodnocení a odměňování pracovníků ->významný motivační faktor, důležité pro případné jmenování do vyšší funkce, převedení na jiné pracoviště, zvyšování kvalifikace nebo ukončení pracovního poměru

 

sledujeme tato kritéria:

plnění pracovních úkolů

chování v průběhu pracovního procesu

osobní charakterové rysy pracovníků

 

soustava odměňování práce:

-tarifní stupně s min. mzdovými tarify, charakteristiky tarif. stupňů

-náhrady mezd, formy mezd, pohyblivé složky mezd

-minimální odměny za práci přesčas

 

MOTIVACE A VEDENÍ LIDÍ

vedení = schopnost vést, usměrňovat, stimulovat a motivovat své prac. ke kvalitnímu splnění vytyčených cílů

motivace = vnitřní proces utváření cílů -> vede člověka k vytyčenému cíli

-motivace je ovlivňována společností, morálními normami, vůlí, životními zkušenostmi,…

-v manažerské praxi se uskutečňuje pomocí motivátorů

hmotných – peníze,…

nehmotných – pochvala,…

-teorie motivace Abrahama Maslowa dala základ pro celou řadu systémů řízení

-chápal člověka jako psychologický organizmus, který se snaží uspokojit své životní potřeby, tyto potřeby se neuspokojují na stejné úrovni, ale mají různý význam (viz Maslowova pyramida v 5. Zákl. ekon. pojmy)

 

KONTROLA = proces sledování, rozboru a přijetí závěrů v souvislosti s odchylkami mezi plánem a jeho realizací

-v manažerské praxi je zdůrazňován rozborový charakter (příčiny, výsledky, změny,…)

-měla by být cílově orientována -> má stanovený postup, cíl a představu, jak podle výsledků kontroly jednat

vnitřní -> řídící orgány

vnější -> inspekce, finanční úřad, městské úřady,…

-členění podle charakteru

pravidelná

nepravidelná

-členění podle úrovně řízení

vrcholová

na nižší úrovni

Manažeři (ne majitelé, ale ti, co tu firmu řídí): Steve Jobs (Apple), Jack Welsch (bývalý Chief Executive Officer GE)…

v ČR: p. Muhlfeit (ředitel Microsoft pro Evropu), Laurin a Klement (Škoda), Baťa…




Další podobné materiály na webu: