Otázka: Menšina v ČR: Romové
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): Petra K.
Historie
Romové tvoří největší evropskou etnickou menšinu. Z historického hlediska pocházejí z Indie, odkud migrovali západním směrem mezi 3. – 10. stoletím. Postupně se dostali do Evropy, nejdřív na Balkán (11. století), kde získali označení Cikáni. Kočovníkům, kteří přišli do Evropy z oblasti Indie (Romové) se někdy říkalo také Tataři nebo pohani. Počátkem 15. st. se objevují ve střední Evropě, kolem roku 1420 ve Francii a Itálii, 1425 ve Španělsku a počátkem 16. st. na britských ostrovech a ve Skandinávii. Postupem času se v celé středověké Evropě ustálil v písemných záznamech neměnný zákon kočovných Cikánů: Cikáni jsou oškliví, oddávají se nicnedělání, žijí z krádeží, táboří na polích, jsou to vyzvědači Turků a Tatarů, žebrají, předpovídají budoucnost, ovládají magii, nemají žádné náboženství, nemají vlast.
V raném novověku byli kočující Cikáni většinovou společností odsuzováni a nařízení proti nim se stále zostřovala (v 17. a 18. st. se např. na některých místech v Německu nařizovalo každého Cikána zatknout a popravit, aniž by mu byl prokázán nějaký trestný čin). V českých zemích se snahami o jejich asimilaci vyznačovaly vlády Marie Terezie a Josefa II. Ve 20. století bylo zřízeno mnoho rasistických zákonů (cikánské legitimace za první republiky v Československu), holokaust (za druhé světové války naprostá většina českých Romů zahynula v koncentračních táborech).
Kulturní zajímavosti
Romština, jazyk Romů, patří do indické skupiny indoárijských jazyků. Dělí se na 3 hlavní skupiny: evropská romština (muž = rom), domština (muž = dom, oblast dnešního Íránu)
lomaverština (muž = lom, oblast Arménie). Romové, se proslavili jako výteční hudebníci (například v Maďarsku, Španělsku, Rusku i jinde). Základem romské komunity je širší rodina, zvaná familija, která se od dnešních západních rodin liší zejména soužitím několika generací. Každá rodina poskytuje všem svým členům ochranu, ekonomickou a sociální podporu, ale hlavně pocit sounáležitosti.
Každý člen podléhá přísným pravidlům a přijímá kulturní a etické hodnoty své rodiny. Tradiční romské rodiny jsou přísně patriarchální a muž je vždy postaven v rodinné hierarchii výš než žena a to i tehdy, když svým chováním porušuje pravidla společenství. Pro ženy platí vždy přísnější pravidla než pro muže. Postavení obou pohlaví roste úměrně s jejich věkem. U ženy je to ovlivněno i počtem dětí – čím víc dětí, tím víc úcty.
Vztah k ČR v minulosti
21. dubna 1688 vydal císař Leopold I. dekret o vypovězení Cikánů z české země, avšak ten se ukázal neúčinným a do Čech přibývali další Cikáni z Moravy a Slezska. Muže směl kdokoliv beztrestně zastřelit, ženám se řezaly uši. Romové už necestovali po Evropě jen za obživou, ale vlastně prchali před drastickými zákony a nelítostným zacházením. Je tedy jasné, že Český národ si s nimi nerozuměl ani v minulosti. Trestáni byli i ti, kteří se jim snažili jakkoliv pomoci.
Karel VI. vydal 20. června 1721 další dekret, v němž prohlásil cikány za psance i včetně žen, vraždění se nyní rozšířilo i na ženy (muže kdokoliv beztrestně zastřelit, ženám se řezaly uši).
V době vlády Marie Terezie a Josefa II se tato situace radikálně změnila. Císařovna chtěla vychovat z Romů lidi stejné jako ostatní lidi Evropy, křesťany, užitečné poddané. Prostředkem jí byl zákaz bydlení ve stanech, používání vlastní řeči.Tato opatření, tzv. asimilační politika, měla vést k totální převýchově, avšak i k pohřbení svébytné romské kultury.
Museli dodržovat naše pravidla (zákazy- spát ve stanech, mluvit romskou řečí). Splnit povinnou školní docházku, návštěvu bohoslužeb, zlepšení hygienických podmínek a mnoho dalších povinností.
Samostatné Československo pro r. 1918 přináší pro Romy některé dobré momenty, vznikají romské školy a kulturní instituce, přesto však jejich postavení nebylo zdaleka ještě rovnoprávné. Roku 1926 dokonce vznikla první romská škola v Užhorodě.
Vztah k ČR v současnosti
Romové v ČR patří mezi skupiny, které jsou nejvíce postižené sociálním vyloučením, a to se všemi negativními důsledky tohoto jevu, konkrétně; nízkou úrovní dosaženého vzdělání, 30% romských dětí končí podle odhadů aktivistů v praktických školách a následnou vysokou nezaměstnaností a častou kriminalitou. Podle odhadů z roku 1991 získává prostředky k obživě nelegálně 20-30 % ekonomicky aktivní romské populace a vězení pro dospělé jsou více než ze 60 % romská.
Romové mají dnes v České republice stejná práva jako ostatní. Nabytých práv však nedokáží využít. Byli zbaveni povinnosti pracovat, a tím ztratili velkou část prostředků pro existenci. Dnešní Romové se naučili být závislí na sociálních dávkách, které v nemalé míře zneužívají. Znovu dochází ke značné izolaci Romské komunity a to nejen společensky, ale i bydlením. Vznikají vcelku uzavřené domovní celky, kde Romové žijí a kde, bohužel, kultura bydlení velmi zaostává za obvyklým standardem.
Mezi největší současné problémy Romů patří:
• Vysoká porodnost
• Nevzdělanost
• Nezaměstnanost
• Kriminalita
• Prostituce
• Nedořešené problémy některých Romů se státním občanstvím ČR
• Problémy Romů v oblasti bydlení
