Mezinárodní vztahy

společenské vědy

Otázka: Mezinárodní vztahy

Předmět: Společenské vědy, Právo

Přidal(a): apeskova

Meznárodní vztahy jako vědní obor

Základní charakteristika MV a typy:
mezinárodní vztahy: vznikají mezi subjekty v mezinárodním prostoru,
typy: mocensko-politické, ekonomické, vojenské, právní, kulturní, vědecké, náboženské aj.,
státy buď:
- kooperují (spolupracují) – např. státy v EU,
- soupeří (konkurují si) – např. EU a USA,
- bojují (jsou v konfliktu) – např. EU a Rusko,
Vědy studující MV:
MV studují např. ekonomie a politologie
Dělení MV podle počtu subjektů:
podle počtu subjektů se MV dělí na:
- bilaterální = vztahy mezi 2 subjekty,
- multilaterální = vztahy mezi více subjekty,

Vývoj mezinárodních vztahů

Historické formy mezinárodních systémů,
středověký univerzalismus,
od rozpadu Římské říše (1453) do třicetileté války (1648),
jednotlivé státy se formují a perou se o moc,
snahy o ovládnutí Evropy,
ve třicetileté válce se ukázalo, že není možné prosadit univerzální náboženství = konec středověkého systému = Vestfálský mír (náboženství se stává otázkou jednotlivých států, státní zájem je důležitější než dynastický zájem) = změna mezinárodního systému,
Vestfálský systém,
vytvoření mocenských bloků = účelově vytvářené vojenské aliance, dočasné, jen pro daný konflikt (např. různé války o dědictví – španělské atd.),
zrodila se demokracie,
jazýčkem na vahách se stává Anglie (těží z této pozice),
trvá do r. 1815 – napoleonské války, Vídeňský kongres,
Vídeňský systém,
1815 (Vídeňský kongres) – 1854,
„koncert velmocí“ = velmoci se nebudou ohrožovat, ale pomáhat si, menší státy se přizpůsobují,
Metternichův systém, vytvořen na Vídeňském kongresu,
1854 – velmoci se postavily proti Rusku = krymská válka, Rusko je poraženo,
Alianční systém,
1854 – 1918,
vzniká Trojspolek a Trojdohoda,
jejich soupeření vrcholí ve WW1, která končí mírovými dohodami ve Versailles (1918),
Versaillský systém,
1918 – 1939,
mírové dohody ve Versailles = perzekuce Německa,
Německo to netoleruje – to vyústí ve WW2,
Bipolární systém,
1939 – 1989,
USA a SSSR vytváří vlastní systémy politického, ekonomického, mocenského i kulturního vlivu,
vliv USA a SSSR rozdělí Evropu = železná opona,
vrcholí to Studenou válkou,
tento systém se vnitřně zhroutil – hrozba jaderných zbraní,
Unipolární systém,
1989 – 2001,
po studené válce dominuje USA,
končí teroristickými útoky roku 2001 (útok na Dvojčata atd.),
USA se zabředává do válek na blízkém východě,
Rusko se otřepává po rozpadu SSSR,
vzrůstá moc Číny (ekonomicky se rozvíjí),
Multipolární systém,
regionální (Turecko, Indie, Írán, Brazílie, Rusko) a světové velmoci (USA, Čína),
určující je politika a vzor USA,
USA se snaží oslabit soupeře,

Subjekty mezinárodních vztahů

Státy,
dělení na:
- velmoci,
  - světové velmoci,
  - regionální velmoci,
- střední státy,
- malé státy – mají spíše fiktivní suverenitu,
Mezinárodní organizace,
země se shodly na jejich vytvoření, podepsáním smlouvy se vzdaly části své suverenity,
slouží ke kontrole, pomoci atd.,
Soudní a arbitrážní instituce,
např. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu (instituce OSN),
Mezinárodní kongresy a konference,
řeší se mezinárodní problémy (např. po skončení války, klimatické konference atd.),
např. KBSE (= Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, 1975),
Mezinárodní mezivládní organizace,
zajišťují trvalou spolupráci,
např. OSN, NATO,
Mezinárodní nevládní sdružení,
nestátní, ale mezinárodně významné sdružení,
např. Greenpeace, Červený kříž atd.,
Teroristické a zločinecké organizace,
kriminální struktury – organizovaný zločin (obchod s drogami, se zbraněmi, s lidmi, s orgány…),
např. Al-Kaida, ISIS, mafie,
bojuje se s nimi – mezinárodní bezpečnostní organizace jako např. Interpol,
Osobnosti,
kardinál Richelieu,
poradce Ludvíka XIII., doba třicetileté války,
logika státního zájmu,
Otto von Bismark,
pruský kancléř, zasadil se o sjednocení Německa,
diplomaticky navedl do války Rakousko i Francii tak, aby Prusko nebylo za agresora, a ve válkách zvítězil,
Adolf Hitler,
německý kancléř a diktátor,
Gándhí,
osvoboditel a premiér Indie,

Zahraniční politika a diplomacie

Definice a cíle zahraniční politiky a diplomacie,
zahraniční politika je souhrn akcí, záměrů a prohlášení státu, jejichž účelem je ovlivňovat a regulovat vztahy státu s jinými státy, spolky států a mezinárodními nebo nadnárodními organizacemi,
cíle:
- prosazování státního zájmu (ten se nedefinuje sám sebou, ale definují ho mimo jiné i političtí aktéři daných států),
- ochrana míru a lidských práv,
- ochrana životního prostředí,
- zajištění ekonomického rozvoje pro všechny země,
- budování mezinárodních vztahů na bázi solidarity a vzájemné spolupráce,
tyto cíle jsou zajišťovány:
- mezinárodnímu smlouvami,
- dodržováním mezinárodních obyčejů,
- zřizováním soudních (arbitrážních) organizací pro řešení mezinárodních sporů,
diplomacie = hlavní nástroj prosazování zahraniční politiky, nenásilná jednání,
Mezinárodní politika jako komplex zahraničních politik,
součet všech zahraničních politik národních států, které vznikají chováním politických elit,
jinak je MP věda, která je součástí MV a studuje způsob uchopení a řešení konfliktů,
Mezinárodní právo veřejné a jeho normy,
mezinárodní právo veřejné = soubor právních norem, které regulují vztahy mezi státy a mezi dalšími subjekty mezinárodních vztahů,
normy:
- kogentní = závazné,
  - porušení těchto norem = zločin (např. válečné zločiny – zakázané zbraně, genocida, otroctví, dětská práce atd.),
  - Rada bezpečnosti OSN může schválit vojenský zákrok,
- dispozitivní normy,
  - doporučující charakter,
  - porušení = mezinárodní delikt,
  - k donucení státu, aby je dodržel se používá:
    - retorze (odveta, vždy právně přípustná, např. nevydávání víz, odvolání velvyslance, přerušení diplomatických styků, neúčast na mezinárodní akci pořádané daným státem atd.),
    - represe (má stát poškodit a vynutit změnu chování) = sankce,
ekonomické sankce (nejúčinnější),
- embargo = zákaz vývozu do dané země,
- bojkot = zákaz dovozu věcí z dané země,
- dají se kombinovat,
obyčejové normy,
- nepsané, ale mají se všeobecně dodržovat,
Nástroje zahraniční politiky,
- diplomacie,
  - = vyjednávání s ostatními zeměmi,
  - většina zahraniční politiky je prováděna diplomaticky,
  - skrze profesionální zástupce = diplomaté,
    - diplomatické mise:
      - stálé (např. velvyslanectví, ambasády, konzuláty atd.),
      - zvláštní (účast na konferencích, státní návštěvy atd.),
    - propaganda a propagace
      - cíl: ovlivnění veřejného mínění v ynějaké zemi ve prospěch propagované země,
      - propaganda,
        
        prosazuje politický zájem,
        
        ne vždy čestná,
        
        často na úkor země,
        
        je nástrojem také hybridní války,
        
        „mistr propagandy“ = Josef Göbel – nacistické Německo,
      - propagace,
        
        prosazuje ekonomický a kulturní zájem,
        
        pozitivní smysl,
        
        např. turistické atrakce, kulturní památky,
      - násilný konflikt = válka,
        
        cíle: zvětšování území, rozšiřování zdrojů, získání mocenské nadvlády
        
        způsoby:
        
        tradiční války,
        
        střet armád na bitevním poli,
        
        dnes se tak provádí regionální války (u globálních válek je hrozba jaderných zbraní a absolutního zničení, kdyby šly do tradičního otevřeného vojenského konfliktu),
        
        země, vzduch, moře,… kosmos?
        
        hybridní války,
        
        není to otevřený vojenský konflikt se zbraněmi,
        
        elektronická válka – válka vedená v internetovém prostředí (propaganda, ekonomický nátlak, dezinformace atd.),
        
        proxy války,
        
        forma hybridní války,
        
        velmoci by se zničily, takže bojují na lokálním bojišti tak, že podporují bojující strany,
        
        např. korejská válka, válka v Sýrii, Ázerbajdžán X Arménie atd.,

Typy a formy zahraniční politiky

- izolacionistická politika,
  - „vystačí si sami“, izoluje se,
  - např. UK (2. pol. 19. stol. – glorious isolation, „Anglie nemá přátele a nepřátele, má jen zájmy“),
  - stát se může dostat do této pozice i nedobrovolně – jsou na něj uvaleny sankce, nikdo s ním neobchoduje (např. Severní Korea),
- alianční politika,
  - komunikuje a spolupracuje s jinými státy,
  - např. Svatá aliance (napoleonské války),
  - Severoatlanstká aliance (NATO),
- imperiální politika,
  - cílem je ovládnout další země a vytvořit impérium po vzoru SIR,
  - např. UK – koloniální impérium, pozůstatek Commonwealth, Francie – také kolonie,
- hegemonistická politika,
  - hegemon = nejsilnější země, ovládá okolní země,
  - v současné době jaksi nahradila imperiální politiku, přímá mocenská závislost byla nahrazena nepřímou (např. ekonomickou) závislostí,
  - např. USA – mají významný ekonomický vliv a vojenské základny ve většině zemí,
  - v zemích 3. světa se projevuje jako neokolonialismus,
- univerzalistická politika,
  - snaha o sjednocení zemí jednou ideou – většinou náboženstvím,
  - např. středověký universalismus v Evropě, islámský universalismus – snaha o vytvoření světového chalífátu,

Zahraniční politika ČR

cíle:
- bezpečnost,
- prosperita,
- udržitelný rozvoj a lidská důstojnost včetně lidských práv,
- dobré jméno České republiky,
- služba občanům,
- aktivní působení v EU, NATO, OSN atd.,
Členství v mezinárodních organizacích
EU,
- členem od 1.5.2004,
- v rámci EU je ČR středně velkým státem,
OSN,
- ČR je zakládajícím členem – je členem od 19.10.1945,
NATO,
- členem od 12.3.1999,
Tvůrci zahraniční politiky,
prezident, premiér, ministr zahraničních věcí,

Významné mezinárodní organizace

Organizace spojených národů (OSN/UN),
Založení, členské státy, sídlo:
- založena 10.1945, měla nahradit nefunkční Společnost národů,
- zakládající statut OSN je Charta Spojených národů (přijata 26.6.1945 – tehdy ji podepsalo zakládajících 51 států, vešla v platnost 24.10.1945),
- členské státy: téměř všechny státy světa (193 států, cca 12 států není členem – např. Švýcarsko, Vatikán ad.),
- sídlem OSN je New York, USA,
Orgány, jejich fungování a kompetence:
- Valné shromáždění,
  - hlavní instituce OSN,
  - účastní se všechny členské státy,
  - parita a rovnost – každý stát má jeden hlas a všechny hlasy jsou rovnocenné,
  - řídí ho předseda – ten je vždy volen na jeden rok,
  - náplň:
    - úkoly OSN,
    - pravomoci ostatních institucí OSN,
    - volba členů,
    - rozpočet OSN,
  - výsledky jednání jsou formulovány v rezolucích (= prohlášení, závazné) a usneseních (nezávazné),
- Rada bezpečnosti,
  - nejdůležitější instituce,
  - 15 členů,
    - 5 stálých (VB, USA, Rusko, Čína, Francie), mají právo veta,
    - 10 volených na 2 roky,
  - úkol: udržení míru ve světě,
  - je oprávněna udržet mír i násilím = může vojensky zasahovat, ale cílem má být oddělení válčících stran od sebe a donucení k jednání,
  - nemá vlastní armádu – využívá armády členských zemí,
- Hospodářská a sociální rada,
  - 54 členských států, jsou voleny na 3 roky,
  - ekonomická, hospodářská a sociální funkce,
  - úkol: vyrovnávání rozdílů mezi rozvojovými a vyspělými zeměmi,
- Poručenská rada,
  - úkol: správa území s nejasným statusem (např. území, která nepatří žádné zemi, nebo kde se bojuje o nezávislost, nové státy které ještě nemají instituce atd.),
- Mezinárodní soudní dvůr,
  - sídlí v Haagu,
  - úkol: řešit spory mezi státy a podávat posudky o právních otázkách na žádost oprávněných orgánů,
- Sekretariát OSN,
  - mezinárodní úřednický tým vytvořený ke správě ostatních orgánů OSN,
  - 7500 zaměstnanců, úřady v desítkách zemí světa,
  - v čele stojí generální tajemník OSN,
    - volen Valným shromážděním na návrh Rady bezpečnosti,
    - volen na 5 let,
    - dnes Portugalec Antonio Guteres,

Agentury a odborné organizace

- UNESCO – ochrana kultury a zajištění vzdělávání,
- UNICEF – dětský fond,
- FAO – food and agriculture organisation – zajištění výživy,
- WHO – world health organisation – zajištění zdraví ve světě,
- WTO – organizace obchodu,
- UNEP – ochrana životního prostředí,
- UNHCR – migrace, uprchlíci,
- IMF – mezinárodní měnový fond,
Severoatlantická aliance (NATO),
Dobové souvislosti založení, členská základna, sídlo,
- založena 4.4.1949, navazuje na Bruselský pakt, který měl zajistit spolupráci především ve vojenské sféře a společnou obranu,
- ke vzniku pevnější spolupráce a společné vojenské struktury státy podnítila korejská válka,
- první generální tajemník Hasting Hismay stanovil cíle NATO jako:
  - udržet USA v Evropě,
  - udržet Rusko mimo Evropu,
  - udržet Německo při zemi,
- členská základna – 12 zakládajících států: Spojené státy americké, Kanada, Spojené království, Francie, Portugalsko, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Itálie a Island,
- sídlo: Brusel, Belgie,
Zakládací smlouva,
- Washingtonská smlouva,
  - 14 článků,
  - článek – zavazuje členské státy ke společné obraně a vzájemné pomoci, ale nespecifikuje formu pomoci, poprvé byl uplatněn po teroristických útocích v září 2001 Spojenými státy,
- Orgány, jejich fungování a kompetence,
  - Severoatlantická rada,
    - nejvyšší instituce,
    - politická,
    - každá členská země v ní má stálého zástupce (za ČR diplomat Jiří Šedivý),
    - scházejí se každý týden a jednou za půl roku se schází reprezentativně i s prezidenty/premiéry/ministry obrany atd.,
    - funkce: projednávání bezpečnostních situací,
    - předseda rady = generální tajemník NATO,
      - dnes Švéd Jens Stoltenberg,
  - Výbor pro obranné plánování,
    - - rozhoduje o vojenských strukturách (rozmístění vojáků, materiální zajištění atd.),
  - Skupina pro jaderné plánování,
    - - činí rozhodnutí ohledně jaderných otázek a související politiky NATO,
  - Vojenský výbor,
    - - nejdůležitější instituce,
      - řeší vojenské otázky aliance,
      - schází se jednou týdně,
      - řízen předsedou výboru = náčelník generálního štábu aliance,
      - spadají pod něj 2 hlavní strategická velitelství:
        
        Velitelství spojeneckých sil pro operace,
        
        sídlo: Mons, Belgie,
        
        4 oblastní velitelství,
        
        odtud jsou řízeny vojenské síly,
        
        Velitelství spojeneckých sil pro transformaci,
        
        sídlo: Norfolk, USA,
        
        zajištění modernizace (elektronická válka, drony atd.),
Složení vojenských sil,
- síly rychlého nasazení,
  - elitní vojenské jednotky, nejlépe vybaveny a vycvičeny,
  - nasazení v rámci hodin, maximálně dnů,
  - u nás např. výsadkové jednotky z Chrudimi nebo z Prostějova,
- hlavní obranné síly,
  - profesionální armády jednotlivých zemí,
  - dlouhodobější nasazení (týdny až měsíce),
- záložní síly,
  - ještě dlouhodobější nasazení (měsíce až roky),
- Podíl NATO na globálním zbrojení (náklady),
  - asi 70% nákladů na zbrojení na světě = přes bilion dolarů ročně,
  - nejvíce penež jde do USA (cca 700 mld. dolarů = přes 60% NATO),
  - největší vojenský rozpočet má Čína (120 mld. dolarů), pak skupina 60 – 80 mld. dolarů (VB, Německo, Francie, Rusko, Saudská arábie…),

Evropská unie (EU)

Dějiny evropské integrace,
Idea sjednocené Evropy a pokusy o integraci do WW2,
- - středověk,
    - idea SIR – renovatio imperii, obnova Římské říše,
    - křesťanský universalismus – sjednocení Evropy ideou náboženství,
  - institucionální myšlenky 15. století,
    - Jiří z Poděbrad – společná obrana proti Turkům (a ČZ by se zbavily kacířské nálepky),
  - 17. století,
    - William Penn – navrhl zřízení evropského parlamentu se státy zastoupenými podle velikosti, který by rozhodoval o záležitostech míru a bezpečnosti… nepovedlo se, tak emigroval do USA a založil stát Pennsylvania,
  - 19. století,
    - Imannuel Kant – navrhl federativní zřízení Evropy, vytvoření evropského společenství,
  - po WW1,
    - Panevropské hnutí – hrabě Coudenhove-Kalergi roku 1926 uspořádal první kongres Panevropského hnutí, má ideu sjednocené Evropy,
    - státy ale měly strach, že Kalergi chce obnovit něco jako Rakousko-Uhersko,
    - malé státy se nechtěly vzdát nově nabyté svobody,

Počátky integrace

po WW2,
- nové malé státy se ve WW2 nedokázaly bránit, vyčerpala se jejich idea národní svobody,
- vznik odborových hnutí (např. 1944 – Švýcarsko) – sjednocení Evropy?,
- myšlenka evropské ústavy,
  - Z – federativní Evropa,
  - V – konfederativní Evropa,
  - = rozpor, trvá do dnes,
1947 – studená válka,
- Z x V Evropa,
- USA x Rusko,
- bipolární svět (v Evropě názorně vidět rozdělení železnou oponou),
- Evropa přestává dominovat světu, státy ztrácí postavení velmocí,
- Evropa chce:
  - získat zpět dominantní postavení = nutnost spojit se, aby mohla konkurovat USA a Rusku,
  - hlídat Německo – zabránit jeho remilitarizaci (musí tudíž hlídat jeho ekonomiku),
  - bránit se vlivu SSSR,
  - = musí vytvořit s Evropy jeden velký ekonomický celek,
  - Winston Churchill – dává dohromady koncept, přednáší o něm projev roku 1946 v Curychu, kde vyzývá k vytvoření Spojených států Evropských, kde by byla samozřejmě hlavní Anglie jako prostředník mezi USA a Evropou,
Mashallův plán,
- 1948 – USA nabízí všem státům Evropy finanční pomoc, aby se znovu nastartovala ekonomika po WW2,
- nakonec se realizoval pouze pro Z Evropu v letech 1948 – 1951,
- výše až 13 mld. dolarů,
- nastartoval hospodářský růst,
- OEEC,
  - Organizace pro evropskou spolupráci, 1947,
  - cíl: rozdělování států na různé hospodářské úkoly,
  - fungovala i po ukončení Mashallova plánu,
  - úspěšná spolupráce,
  - 1961 – přetváří se na světovou OECD a později na WTO pod OSN, která funguje dodnes,
  - = ukazuje se, že spolupráce přináší pozitivní výsledky,
- 1948 – Evropský kongres v Haagu,
  - svolal ho hrabě Coudenhove-Kalergi, přestože jeho prvotní výzvy k evropské integraci ve dvacátých letech a později výzva k vytvoření Evropské parlamentní unie z roku 1947 nebyly vyslyšeny,
  - 16 zemí (i Německo),
  - předseda kongresu: Winston Churchill,
  - vzniká Evropské hnutí,
  - vyzývá státy k:
  - vytvoření evropského parlamentu,
  - přijetí charty lidských práv,
  - vytvoření mezinárodního soudního dvoru k ochraně lidských práv
- 5.1949 – založena Rada Evropy
  - původně 10 zemí, dnes 47 (prakticky všechny evropské země),
  - členy jsou zástupci parlamentů,
  - vytvořen také soudní dvůr,
  - funguje nezávisle na EU!,
  - úkol: chránit lidská práva a pomáhat státům v řešení různých problémů,
  - 170 smluv a úmluv (1950 – Evropská úmluva o lidských právech, 1961 – Evropská sociální charta),
  - posílení evropské identity,
  - 1955 – Evropská vlajka,
  - 1972 – Evropská hymna (Óda na radost – Beethoven), dodnes,
- 1948 – Bruselská smlouva (Bruselský pakt),
  - smlouva o vzájemné spolupráci a společné obraně mezi Francií, VB a Beneluxem,
  - 1949 – rozšířena o USA a Kanadu = vznik NATO,
  - není čistě evropská…,
  - 1950 – vznik Evropského obranného společenství (EOS) – ekonomická kontrola Německa,
  - 1954 – končí okupační stav Německa, vzniká Spolková republika Německo, stává se členem NATO, strach z Německa polevuje, EOS se přeměňuje na ZEU = Západoevropská unie (zrušena roku 2011 jako nepotřebná),
léta:
- 5.1950 – Schumannův plán,
  - Německo se po WW2 znovu ekonomicky oklepává, Francie a další státy mají tendenci chtít ho zatlačit zpět do země,
  - vyzývá ostatní země Evropy, aby kontrolovali německou militarizaci,
  - = vyzývá k vytvoření nějakého společenství,
- 4.1951 – Pařížská dohoda, vznik ESUO (evropské společenství uhlí a ocele),
  - na výzvy Schumanna reagují Jean Monet, Conrad Adenauer a Alcide Gasperi („otcové zakladatelé budoucí EU) a vytvářejí ESUO,
  - Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko,
  - Orgány:
    - Vysoký úřad,
    - Společné shromáždění,
    - Soudní dvůr,
- 7.1952 – smlouva vstupuje v platnost, vznik ESUO,
- 5.1957 – Římské smlouvy,
  - rozšíření spolupráce,
  - vstupují v platnost 8.1958,
- Smlouva o EHS (evropské hospodářské společenství),
- Smlouva o ESAE (Euratom = evropské společenství pro atomovou energii,
  - Orgány:
    - Komise EHS – 9 členů, sídlo v Bruselu,,
    - Rada ministrů EHS – koordinace hospodářské politiky,
    - Parlamentní shromáždění – kontrola Komise a Rady, nemá zákonodárné pravomoci,
    - Soudní dvůr,
    - Evropská investiční banka – financování projektů,
    - Hospodářský a sociální výbor – vytváření vizí spolupráce a rozvoje, sídlo v Bruselu,
    - reakce VB,
    - chce vytvořit konkurenční sdružení,
- 1959 – vznik ESVO (Evropské společenství volného obchodu),
  - Dánsko, Norsko, Švédsko, Finsko, Lichtenštejnsko, Rakousko, Španělsko, Portugalsko = už kvůli složení moc nemá šanci na úspěch,
  - cíl: nepřekážet si v obchodu,
  - spíš formální,
  - v 90. letech se stává součástí EHS a členové vstupují do EU,
  - v 60. letech vidí, že tudy cesta nevede, opakovaně se snaží vstoupit do EHS, ale je odmítána (předseda EHS de Gaulle má s Brity problém + VB vyžaduje výhody),
léta,
- 7.1967 – Slučovací smlouva,
  - spojení dosavadních smluv (smlouvy o ESUO, smlouvy o EHS a smlouvy o ESAE – Euratom) do jednoho celku,
  - spojením ESUO, EHS a Euratomu vzniká ES (= Evropské společenství),
- 1968 – Celní unie,
  - zboží zvenku ES je proclíváno společně,
  - Krize integrace,
    - Francie se v ES izoluje, Německo ekonomicky sílí, Francie si nemůže být jistá svým dominantním postavením,
    - otázky o rozšíření – přijetí VB?
    - předseda de Gaulle opakovaně vetuje žádosti VB o přijetí do ES,
    - = zhoršování vztahů, pokles snahy o spolupráci i uvnitř ES, neochota členů ustupovat od vlastních zájmů,
- Summit v Haagu (12/1969),
  - nastiňuje řešení krize integrace,
  - formuluje body:
    - dokončit budování společného trhu,
    - prohloubení integrace tam, kde si to žádá fungování celní unie a společných politik,
    - rozšíření EHS,
léta
- 1970 – Lucemburská smlouva,
  - ES je finančně soběstačná, má vlastní rozpočet,
  - příjmy ES:
    - ze cla,
    - z příspěvků zemí (příspěvky ve výši 1% HDP),

EMU (Evropská měnová unie)

chce vytvořit společnou měnu, aby byl obchod v rámci ES ještě snazší,
- 1979 – EMS (Evropský měnový systém),
  - dohoda o směnných kurzech = pevné kurzy,
  - společná měnová jednotka – ECU (čti eky),
- 1973 – první (severní) rozšíření,
  - připojení VB, Dánska a Irska,
  - celkem je tedy 9 členských států,
léta
- 1981 a 1983 – druhé a třetí (jižní) rozšíření,
  - + Řecko,
  - + Portugalsko a Španělsko,
  - celkem 12 členských států,
- 1985 – Schengenská smlouva,
  - zrušení hraničních kontrol uvnitř ES,
  - původně mezi Francií, Německem a zeměmi Beneluxu, pak se rozšiřuje,
- 1986 – Jednotný evropský pakt (JEA),
  - zajišťuje jednotný evropský trh, volný pohyb osob a kapitálu po ES,
- 1989 – rozpad SSSR,
  - revoluce středoevropských zemí – hlásí se do ES,
  - ES je rozhodnutá země v jejich revolucích podpořit,
  - program Phare – finanční podpora reforem, originálně pro Polsko a Maďarsko, později i pro další země,
léta,
- 2.1992 – Maastrichská smlouva,
  - Smlouva o Evropské unii = SEU,
  - má dát pevný rámec hlubší spolupráci, počítá s přijímáním nových zemí po rozpadu SSSR,
  - v platnost vstupuje 11.1993 – vznik Evropské unie (EU),
  - Systém pilířů EU,
  - EU se má opírat o 3 pilíře,
  - evropské společenství tvořené institucemi, evropské politiky,
  - SZBP – společné zahraniční a bezpečnostní politiky,
  - spolupráce v oblasti policie a vnitra,
- 1995 – 4. rozšíření,
  - + Rakousko, Švédsko, Finsko,
  - celkem 15 členů,
- 1997 – Amsterodamská smlouva,
  - novelizace smluv o EU,
  - změna hlasování,
  - dříve museli souhlasit všichni,
  - teď je umožněna konstruktivní neúčast – když země nesouhlasí, může se nezúčastnit hlasování a tím umožnit schválení návrhu, přestože nesouhlasí,
  - zavádí novou funkci: vysoký zmocněnec pro zahraniční politiku,
  - má řídit společnou zahraniční politiku EU,
  - státy měly totiž velmi odlišné názory na některé situace (např. válka v Jugoslávii), takže bylo nutno sjednotit myšlenky,
- 1.1999 – vznik ECB (Evropská centrální banka),
  - základní podmínka pro zavedení jednotné měny – EURO,
  - konvertgenční kritéria,
  - soubor podmínek pro přijetí eura,
    - roční deficit pod 3% HDP,
    - zadlužení pod 60% HDP (to dnes nesplňuje nikdo),
  - kdo je splňuje, nahrazuje 1.1.2002 svou měnu EUREM,
- 12/1999 – summit v Helsinkách,
  - vydává Prohlášení tisíciletí,
    - stanovuje nové cíle a vize pro 21. století a 3. tisíciletí,
    - Evropa se má stát informační společností, klást důraz na životní prostředí, zajistit udržitelný rozvoj v Evropě, zajistit mír a bezpečnost,
  - konkretizuje nový přijímací proces, stanovuje podmínky přijetí nových zemí,
Počátek 21. století,
- 12/2000 – summit v Nice,
  - potvrzuje chartu základních lidských práv,
  - přezozdělení hlasů – už počítá s postupným přijímáním nových zemí (počet hlasů země záleží na počtu obyvatel),
  - další změna v hlasování – kvalifikovaná většina,
  - velké státy nemohou přehlasovat malé a malé státy se nemůžou spojit proti velkým,
- 1.2002 – Euro,
  - státy, které splňují konvertgenční kritéria, přijímají společnou měnu – euro,
- 2002 – Konvent,
  - zřízen konvent pro přijetí nové ústavy,
  - už vypršely zakladatelské smlouvy, je potřeba je obnovit – chtějí novou Evropskou ústavu, obnovení a sjednocení smluv,
  - posílení role Evropského parlamentu,
  - Konvent trval 2 roky,
- 2004 – summit v Bruselu,
  - schválil ústavu,
  - ústava má asi 700 stran,
- 2005,
  - ratifikační proces – jednotlivé státy mají schválit ústavu,
  - ústava je zamítnuta – je příliš dlouhá a složitá, lidi jí nerozuměli,
- 5.2004 – 5. rozšíření, 2007 – 6. rozšíření = „východní“ rozšíření,
  - - - + ČR, Slovensko ad.,
      - + Bulharsko, Rumunsko,
      - celkem má EU 27 členů,
- 12.2007 – Lisabonská smlouva
  - náhrada zamítnuté ústavy,
  - je stručnější (asi 250 stran),
  - také problémy s ratifikací, ale nakonec přijata,
  - ruší 3 pilíře Maastrichské smlouvy,
  - zakládá nové funkce:
  - předseda Evropské rady – tento stálý předsedy vždy spolupracuje se zemí, která zrovna vykonává předsednictví,
  - ministr zahraničí EU – zajištění jednoty mezinárodní politiky EU,
  - snižuje počet komisařů na 18 (členských zemí už je hodně, takže přestává platit že každá země má komisaře),
  - změny v hlasování – rozšíření většinového souhlasu (ke schválení se musí vyjádřit min. 55% států a 65% obyvatel),
  - subjektivita EU – EU může přijmout rozhodnutí a je to na její zodpovědnost, ne na zodpovědnost států,
  - článek 50 – možnosti vstupu a vystoupení, stanovuje podmínky pro vystoupení,
- 2012 – Fiskální pakt,
  - Dohoda o finanční stabilitě,
  - reakce na finanční krizi 2008 – 2011,
  - má zajistit, aby už k ničemu podobnému nedošlo,
  - zřizuje dluhovou brzdu – stát by neměl být zadlužen víc než 60% HDP a pokud se víc zadluží, musí přijmout opatření, aby se dál nezadlužoval,
    - ČR a VB nepodepsaly – ČR si pak podepsala dluhovou brzdu 55% HDP,
- 2013 – 7. rozšíření,
  - + Chorvatsko,
BREXIT,
- 2016 – referendum o Brexitu, ke všeobecnému překvapení je BREXIT těsně schválen, VB začíná jednat o odchodu z EU,
- 2017 – VB aktivuje článek 50 Lisabonské smlouvy,
- 1.2020 – VB přestává být členem EU,
- 1.2020 – 2.1.2021 – přechodné období, řeší se podrobnosti, dopodepisují smlouvy,
- 1.2021 – VB úplně odchází z EU,

Proces přistoupení ČR k EU

možnost se poprvé otevřela roku 1989 po rozpadu sovětského bloku a spadnutí železné opony,
- 1990 – začala přístupová jednání EU a zemí východní Evropy,
  - program Phare – ekonomická podpora reforem ve V Evropě,
- 1991 – ČR se stává součástí Rady Evropy,
- 1992 – zastoupení EU v Praze,
  - EU má v Praze velvyslanectví,
  - dohlíží na plnění smluv, na realizaci Phare, na realizace komunikační strategie, propagace EU, zřizovány informační centra atd.,
- 1993 – rozpad ČSR = zpomalení přijímacího procesu (musí se podepsat nová asociační smlouva atd.),
- 1993 – Kodaňský summit,
  - stanovuje podmínky pro vstup = Kodaňská kritéria (nové členské státy mají být konkurenceschopné, ne přítěž),
  - stabilní a demokratický stát,
  - funkční právní systém,
  - lidská práva,
  - tržní ekonomika,
  - splnění podmínek hlídá Rada přidružování,
- 1995 – Bílá kniha,
  - předsvtupní strategie,
  - soubor konkrétních požadavků (např. převzetí evropské legislativy),
- 1.1996 – Memorandum,
  - ČR vydává memorandum jako oficiální žádost o přijetí do EU,
  - byli jsme zařazeni do první vlny zemí, které mají být přijaty,
- 1998 – 2003,
  - negociační proces, screening české ekonomiky – nejdřív nepřináší pozitivní zprávy, až roku 2000 se výsledky zlepšily,
  - nové programy podpory:
  - SAPARD – modernizace zemědělství a venkova,
  - ISPA – modernizace oblasti dopravy a životního prostředí (hodně českých obcí z těchto peněz postavilo čističky odpadních vod apod.),
- 1.2003 – ČR je připravená ke vstupu, ohlašuje připravenost,
- 5.2004 – ČR se stává členem EU,
  - nadnárodní a mezivládní princip ve vývoji integrace,

Instituce Evropské unie

Evropská rada,
- nejvyšší instituce EU – summit nejvyšších představitelů evropských zemí (za nás většinou premiér),
- právně není orgánem EU,
- zastupuje členské státy,
- úkoly:
  - uzavírání politických dohod,
  - přijímání politických ustanovení,
  - vydávání směrnic pro Radu EU a Evropskou komisi,
  - řešení sporných otázek,
- schází se obvykle jednou do roka, ale pořádají se i výjimečné summity,
Evropský parlament,
- zastupuje občany EU,
- zapojen do legislativního procesu, ale nemá legislativní iniciativu (kdyby ji měl, byly by zbytečné národní parlamenty),
- kontrolní funkce,
- členy jsou europoslanci,
  - voleni v přímých volbách občany daných států, většinový volební systém,
  - voleni na 5 let,
  - počet europoslanců – 751,
  - počet europoslanců každého státu závisí na poštu obyvatel státu (nejvíce Německo – 91, nejméně Malta – 6, ČR je středně velký stát – 21 poslanců),
  - tradičně se nechává cca 40 volných míst pro nové země,
- dělí se do frakcí podle politické příslušnosti,
  - největší: Evropská lidová strana,
  - dále: Socialisté, Liberální demokraté, Zelení, Konzervativci, Komunisté…,
  - uzavírají spolu dohody,
- sídlo: Štrasburk, Francie,
- výbory jednají v Bruselu (Belgie),
- vedení a administrativa sídlí v Luxemburku,
- = neustálé stěhování,
Rada Evropské unie,
- zastupuje členské státy,
- členové: rezortní ministři členských států,
- předsednictví si státy střídají po půl roce,
- sídlo: Brusel,
- složení rady se liší posle témat zasedání: 10 možných variant,
  - všeobecné záležitosti a vnější vztahy,
  - zahraniční věci,
  - hospodářské a finanční záležitosti,
  - soudní a vnitřní záležitosti,
  - zaměstnanost, sociální politika, zdravotnictví,
  - konkurenceschopnost v rámci EU,
  - doprava, telekomunikací, energetika,
  - zemědělství a rybolov,
  - životní prostředí,
  - školství a kultura,
- úkoly:
  - schvaluje zákony,
  - schvaluje rozpočet,
  - uzavírá zahraniční smlouvy EU,
  - koordinuje národní politiky,
  - řeší případné spory mezi členy EU,
  - stanovuje výhledové politické cíle EU,
rozhoduje se v ní hlasováním,
- počet hlasů členské země se liší podle počtu obyvatel (nejvíc Německo – 29, ČR – 12, nejméně Malta – 3),
- systém hlasování se liší podle důležitosti:
  - nutný jednohlasný souhlas,
  - kvalifikovaná většina (musí se vyslovit 15 států, 55% států a 65% obyvatel),
  - prostá většina,
- pokud chce někdo rozhodnutí zablokovat, musí to chtít aspoň 4 země a 35% obyvatel,
pomocný orgán:
- Coreter,
- = výbor stálých zástupců,
- stálá instituce,
- tvoří ho zástupci zemí (velvyslanci EU),
- připravují podklady pro jednání Rady,
Evropská komise,
- zastupuje EU jako celek,
- sídlí v Bruselu,
- prakticky evropská vláda,
- 1 země – 1 člen,
- předseda:
  - jmenován Evropskou radou,
  - dnes Ursula von der Leyenová,
- komisaři:
  - jmenují si je dané státy,
  - za ČR zasedá Věra Jourová,
- úřednící:
  - až 35 000 úředních pracovníků,
- Parlament EU může Evropské komisi vyslovit nedůvěru,
- komisaři mají rozdělené oblasti působení podle E politik,
- zasedají 1x týdně,
- úkoly:
  - navrhují zákony = zákonodárná iniciativa,
  - hájí zájmy EU jako celku = komisaři nehájí zájmy své země,
  - výkonný orgán – vydává nařízení,
  - dohlíží na realizaci smluvních aktů (Maastrich, Schengen atd.),
  - realizuje politiky EU,
  - realizuje mezinárodní obchodní vztahy,
  - spravuje rozpočet,
- rozhoduje se hlasováním,
Soudní dvůr EU,
- funguje už od založení EU,
- sídlo: Luxemburk,
- 1 země = 1 soudce,
- 9 generálních advokátů,
  - předkládají soudu odborná stanoviska, aby měli podklady pro rozhodování,
  - jmenováni dohodou členských států na 6 let,
- slušuje více funkcí:
  - ústavní soud,
  - správní soud,
  - civilní a rozhodčí (občanský) soud,
- funkce:
  - interpretace komunitárního práva (zakládajících smluv, nařízení atd.) = výklad k aplikaci norem a řešení sporů při výkonu komunitárního práva,
  - odborná pomoc národním soudům (matodická),
způsoby zahájení řízení:
- instituce EU, firma, občan, zaměstnanec EU (např. pro nápravu škody) atd. podají přímou žalobu,
- řízení o předběžné otázce = zahajuje ho sám soud, když některý z legislativních aktů není v pořádku,
  - soud může akt zrušit nebo vynést rozsudek k nápravě,
- počet soudců:
  - v případě přímé žaloby: řeší soudní komory, 3 – 5 soudců,
  - v případě závažných záležitostí: řeší nejvyšší komora, 13 soudců,
- generální sekretář:
  - zařizuje fungování soudu,
  - volen na 6 let,
  - spravuje archiv a finanční stránku,
- Evropský ombudsman,
  - funguje od 1992,
  - řeší stížnost občanů na výkon správy E institucí,
- Evropský účetní dvůr,
  - od 1975,
  - sídlo: Luxemburk,
  - kontroluje finanční hosporaření EU,
- Evropská investiční banka,
  - of 1958,
  - sídlo: Luxemburk,
  - poskytuje dlouhodobé investiční úvěry členským zemím, podporuje rozvoj v méně vyspělých regionech,
- Evropská centrální banka (ECB),
  - od 1998,
  - sídlo: Frankfurt nad Mohanem,
  - provádí měnovou politiku EU,
    - dnes (stále ještě): politika kvantitativního uvolňování (levné peníze do oběhu = nízký úvěr),
  - výbory:
    - Výbor regionu,
      - zajištění principu subsidiarity v EU (problémy má vždy řešit ten, koho se to týká – obce, kraje atd.),
    - Hospodářský a sociální výbor,
      - poradenská funkce (ekonomické otázky),
      - vydává stanoviska pro sociální politiku – také poradenská funkce.

Politiky Evropské unie

rozdělují se podle různých kritérií:
- podle realizace,
  - politiky společné = realizace v rámci EU, platí pro všechny země,
  - politiky koordinované = EU spolupracuje v realizaci s národními státy,
- podle rozhodovací pravomoci,
  - politiky výlučné = rozhodovací pravomoc má EU, dodržují je všechny země (např. politika vnějšího obchodu),
  - politiky sdílené = na formování se podílí členské státy a EU – rozhodovat můžou státy i EU (např. zemědělská politika atd.),
  - politiky doplňující = určují si je národní státy, EU jim dává podporu (např. politika zaměstnanosti, vzdělávání, kultura),
  - národní politiky = jsou v kompetenci států (např. politika obrany a státní správy),

jednotlivé politiky EU

Politika vnitřního trhu a ochrany spotřebitele,
- jeden z důvodů založení EU,
- účel:
  - naplnění základních ekonomických svobod,
    - = voný pohyb osob, kapitálu a zboží,
    - = odstranění cla, tarifů, daňových znevýhodnění, poskytování dotací nebo jejich odstranění, sjednocování norem (technických, hygienických atd.),
  - ochrana spotřebitele,
    - definovány roku 2004 v Desateru spotřebitele:
    - občan si může koupit co chce a kde chce,
    - má právo vrátit závadný výrobek,
    - výrobek musí být bezpečný,
    - má právo na dodání info k výrobku,
    - má právo na jasné smluvní podmínky o koupi a prodeji,
    - ceny musí být jasné (např. ceny zájezdu – katalog vs. realita – poplatky),
    - dvouletá záruční lhůta,
    - vrácení zboží bez udání důvodu (kamenný obchod: 3 dny, e-shop: 14 dní),
Politika hospodářské a měnové unie,
- používání společné měny (EURO od 1.1.2002),
- Eurozóna,
- státy používající Euro,
- 17 států,
- jako poslední se přidalo Estonsko roku 2011, usiluje o to Chorvatsko,
- ČR se zavázalo Euro přijmout, ale neřeklo kdy,
- i státy mimo EU (např. Monaco, San Marino, Vatikán),
- Euro nahradilo ECU,
- státy v eurozóně musí respektovat ECB,
- kritéria pro přijetí eura:
  - cenová stabilita = inflace nesmí výt v nejlepších regionech vyšší než 1,5%,
  - dlouhodobé úrokové sazby – rozptyl nesmí být větší než 2%,
  - nízký veřejný deficit ročního rozpočtu – musí být menší než 3% HDP,
  - výše veřejného dluhu – nesmí přesáhnout 60% HDP,
  - stabilita kurzu měny vůči Euru – stejný kurz musí vydržet alespoň 2 roky před přijetím Eura,
Politika zemědělská (SZP),
- nejdražší ze všech politik (40% rozpočtu EU),
- dotace na zemědělství,
- sleduje i další cíle,
- produkce kvalitních, nezávadných a zdraví neškodných potravin,
- zachování kulturního rázu krajiny (podpora malých farem, rozmanitosti krajiny…),
- poskytování subvencí na pěstování určitých plodin (poslední dobou jsou trendem biopaliva – řepka olejka, kukuřice…),
- stanovení kvót, kolik které země můžou produkovat potravin (aby E trh nebyl zahlcen),
Regionální politika,
- - cíl: integrace a vyrovnání rozdílů mezi regiony,
  - v Evropě je 140 historických regionů (např. v ČR jsou 3 – Čechy, Morava a Slezsko),
  - Euroregiony = oblasti zasahující do více zemí, které mají společnou historii (v ČR je jich 13 – např. Polabí – zasahuje do S Čech, do Saska ad.),
  - k získávání dat z regionů slouží EUROSTAT (Evropský statistický úřad),
  - rozdělil regiony podle Nomenklatury územních statistických jednotek = NUTS,
  - NUTS 1 = celé státy,
  - NUTS 2 = regiony soudržnosti, u nás 8 (vytvořeny uměle tak, aby měly nad 1 mil. obyvatel a nepřišli jsme tak o dotace na kraje, kde žije méně lidí),
  - NUTS 3 = kraje, u nás 14,
  - NUTS 4 = okresy,
  - NUTS 5 = obce,
  - ERDF = Evropský rozvojový dotační fond,
  - strukturní fondy:,
  - Evropský regionální rozvojový fond – rozvoj regionů,
  - Kohezní fond – vyrovnávání rozdílů mezi regiony,
  - cíle:
  - konvergence = podpora rozvoje,
  - konkurenceschopnost – moderní technologie do regionů,
  - územní spolupráce,
  - připravují operační programy směřující,
  - do infrastruktury,
  - do průmyslu a podnikání,
  - do multifunkčnosti a zemědělství,
  - do lidských zdrojů,
  - každý stát musí podat žádost o financování projektu.