Otázka: Mistr Jan Hus
Předmět: Dějepis
Přidal(a): M.L.
Narodil se kolem roku 1370 v Husinci u Prachatic a zemřel 6.7.1415 v Kostnici. Byl to římskokatolický kněz, vysokoškolský pedagog, reformátor, náboženský myslitel a kazatel. Už od dětství se učil morální a náboženská pravidla, evangelia o Ježíšovi atd. Roku 1386 začal studovat na Karlově univerzitě.
Roku 1393 získal na artistické fakultě titul bakaláře. Roku 1396 mu byl propůjčen titul mistra svobodných umění, téhož roku získal titul bakaláře i na bohoslovecké fakultě. O dva roky později se stal členem akademické obce, tím dostal právo přednášet. V roce 1401 se stal děkanem artistické fakulty a o osm let později se stal univerzitním rektorem.
Roku 1400 byl vysvěcen na kněze. Kázal v kostele svatého Michala na Starém Městě pražském. 14.3.1402 byl povolán do Betlémské kaple, kde působil také jako její správce. Kritizoval církev a nabádal k její reformě. Jeho inspirací bylo učení Johna Wycliffa.
Autorem Viklefových spisů je John Wycliff. Alexandr V. je zakázal, stejně jako kázání na soukromých místech. Roku 1410 nařídil arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka spálení těchto spisů a o dva dny později uvrhl Husa do klatby (druhý nejtěžší církevní trest, zákaz účasti na svátostech). Tím vzbudil vztek u Husových stoupenců a také u krále Václava IV., který Husa podporoval.
Kvůli spálení Viklérových spisů se Hus odvolal k soudu Apoštolského stolce, kam se ale nedostavil, a proto byl uvržen do další klatby. Byl exkomunikován arcibiskupem (nejtěžší církevní trest, vyloučení ze svátostného společenství církve), později také vzdoropapežem Janem XXIII. Král chtěl mír mezi arcibiskupem a Husem, k tomu sice došlo ale zanedlouho arcibiskup utekl do Uher smír odvolal a brzy na to zemřel.
Hus vystupoval proti křižácké výpravě roku 1412. Byla vyhlášena papežská bula, která obsahovala mimo jiné i odpustky všem účastníkům výpravy (odpuštění časných trestů). Ve Viklefovských kruzích panoval proti odpustkům odpor, takže Hus bulu napadl a papeže nazval antikristem, čímž vypukly lidové bouře a Václav IV. Přestal Husa podporovat.
Jan XXIII. uvrhl klatbu na Husa i jeho stoupence, chtěl aby byl Hus zajat a souzen a také zboření Betlémské kaple. Hus se proto odvolal ke Kristu a odešel. Do Prahy se vrátil roku 1414, kde pobyl až do odjezdu do Kostnice.
Myslel si, že do Kostnice jede proto, aby tam šířil svoje učení a víru. Dorazil tam 3.11., papež nad ním zrušil klatbu. 27.11. se rozšířila fáma, že chce Hus utéct a proto byl převeden do paláce. 6.12. byl uvězněn v dominikánském klášteře, kde zůstal až do března 1415. O jeho propuštění prosil i Zikmund Lucemburský, ale jediným výsledkem bylo zmírnění trestu a převedení do mírnějšího vězení. 21.1. dorazil na koncil Jean Geron se svým soupisem 20 Husových bludných článků, které Hus označil za lživé.
Proběhla tři slyšení. Jednalo se o Husových článcích. Hus je měl odvolat, ale odmítl (řekl, že kdyby byl vinný tak se odvolá). Kvůli tomu bylo nařízeno spálení článků a zákaz Husova učení.
6.7.1415 proběhlo poslední jednání, které vlastně už nebylo tak moc jednáním, jako spíš vynesením rozsudku. Hus se stále obhajoval. Byl ale obviněn z šíření Viklérových nauk, ze snahy bránit odsouzení jeho článků a z učení jeho nauky. Byl proveden obřad zbavení kněžského úřadu a duchovenských práv, byl prohlášen za kacíře a jeho knihy se spálily. Byl odveden k hranici, cestou stále přesvědčoval lid, že nic špatného neprovedl. Pak byl přivázán k hranici. Přijel Zikmundův maršálek a Husovi bylo nabídnuto z králova rozkazu odvolání aby si zachránil život. Hus ale odmítl a hranice byla zapálena. Ostatky byly vhozeny do řeky Rýn, aby si Husovi přívrženci neudělali z hranice poutní místo.
