Otázka: Umění starověké Číny
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Leatham
Kulturně společenské souvislosti, periodizace vývoje – dynastie.
Náboženství, písmo, filozofie, výtvarné umění, kaligrafie
Architektura, nejvýznamnější vynálezy
Umění starověké Číny
- rozlišuje se podle epoch vládnoucích dynastií
- těžiště je zejména v kaligrafii, malířství a užitém umění
- jedna z nejstarších civilizací v rámci její vyspělosti
Dynastie Šang a Cou (3000 – 1000 př.n.l.)
- rozvíjí se zpracovávání kovů
◦ bronz (slitina mědi a cínu)
- objev papíru
◦ prvně vyráběn z konopí, později z hedvábných a lněných látek
- rozvoj písma, hedvábí, kaligrafie (ozdobné písmo)
Dynastie Čchin (221 – 206 př.n.l.)
- její zakladatel a císař jako první sjednotil válčící státy pod jeden
- vznik centralizovaně byrokratického státu přetrval až do roku 1912
- došlo k zavedení jednotlivých norem či vah
- založeno na myšlenkách taoismu a konfucionismu
- vznik slavné Terakotovy armády (8000 soch a 600 koní z pálené hlíny či 125 vozů ze dřeva)
- stavby masivních palácových komplexů
- počátky stavby Velké Čínské zdi
- podle této dynastie vznikl název Čína
Dynastie Chan (206 př.n.l. – 220 n.l.)
- přes 500 let mocná Východoasijská velmoc
- téměř hranice současné Číny
- období „tří království“
- nástup budhismu jako náboženství
- monumentální sochařství, stavby rozsáhlých chrámů a malířství
- v roce 105 n.l. došlo k objevu výroby současného papíru
- dokončení Velké Čínské zdi (jeden ze sedmi divů světa)
Období šesti dynastií a dynastie Tchang (221 – 907)
- země rozdělena na několik menších dynastií
- sjednocení až v 618 dynastií Tchang
- velmi přispívá buddhimus, který Číně otevírá další kultury (Indie, Střední a Malá Asie)
- vynálezy tisku z dřevěných desek a pohyblivých typů písma
- vynález střelného prachu
Dynastie Sung 960 – 1279
- představuje nejslavnější období čínských dějin
- rozvoj zemědělství (rýže), řemeslné výroby, obchodu (loďstvo) či vědy a techniky (kompas)
- největší rozkvět umění
- dynastie upadá po útocích mongolských kmenů ze severu
Čingischán a mongolská nadvláda (1225 – 1368)
- Čingischán, jeden z největších vojevůdců historie, dobývá většinu Asie, jmenuje se císařem a vypráví mohutné impérium, jenž spojuje asijské země s Evropou
- nástupce, mongolský chán Kublajchán, se roku 1279 prohlašuje císařem Číny
◦ podpora umění a vědy
◦ založení dynastie Juan
◦ sídlo v Pekingu a navazování vztahů se Západem (deníky Marca Pola z Benátek)
◦ dynastie vyznávala tibetský lamaismus, i přesto do země proniká islám
Dynastie Ming (1368 – 1644)
- po vyhnání Mongolů se dostává k moci
- konzervativní myšlení a podceňování Evropy
- hlavním městem od roku 1403 Peking
- na začátku 15. století vytváří největší asijskou námořní velmoc
- v 16. století vznikají první obchodní spojení s Evropou
- nakonec přenechává moc eunuchům císařského dvora
Dynastie Čching a zánik císařství (1644 – 1911)
- nepřerušuje kontinuitu čínské kultury
- opírá se o novokonfucionismus
- za vlády císaře Kchang-si nastává poslední období rozkvětu
- za jeho vlády nastává podpora styků s Evropou, křesťanství a obchodu
- jeho nástupci naopak obchodní styky uzavírají
- dynastie je nakonec po několika konfliktech svržena komunismem
- 1911 je vyhlášena Čínská lidová republika
Architektura starověké Číny
- masivní palácové komplexy již v 1300 př.n.l. za dynastie Šang (zničeny)
- císařské hroby byly umístěny v mohyle, vedla k nim alej („cesta duší“)
◦ po stranách aleje byly sochy zvířat a na začátku vysoké pilíře
◦ trvalo až do doby dynastie Čching
- po přijetí buddhismu za Šesti dynastií začalo napodobování staveb indických
◦ pagody (indická stúpa) a dále skalní chrámy téměř totožné s indickými
- za dynastie Sung vznikají monumentální brány a okolo paláců čínské zahrady
- největší architektonický rozmach za dynastie Ming
◦ oprava a prodloužení Velké zdi, výstavba Pekingu jako centrální metropole
◦ Zakázané město či Chrám nebes
Sochařství starověké Číny
- hlavním účelem je dekorace architektury
- za dynastie Šang rozvoj bronzářství a nefritu
- zobrazování realistické i abstraktní
- sochařství se soustředilo na pohřební keramiku či kamenné reliéfy v hrobkách
- v době Šesti dynastií se ústředním námětem stává postava Buddhy
- důraz na obličej a draperii
- úpadek čínského sochařství je dovršen za dynastie Ming
Malířství starověké Číny
- jiné principy než v malířství evropském
- předmět obrazu sděluje neviditelnou duchovní pravdu
- základem je kaligrafie (umělecké písmo) a malba tuší
◦ bezstínové, horizont je umístěn za divákem
◦ důraz na životnost, harmonii linií a správné volby barev
- nejslavnějším druhem maleb je krajinomalba
- nejstarší památky pochází z dynastie Chan
Užité umění starověké Číny
- nejstarším užitým uměním je výroba keramiky
- čínský porcelán dosáhl technické a umělecké dokonalosti za dynastie Sung
◦ tenkostěnný, průhledný a krémově bílý
- za dynastie Ming vzniká „modrobílý porcelán“s
◦ vyvážen Holanďany do Evropy v 17. století
◦ v 18. století vyráběn v mnoha druzích
▪ verte (zelený)
▪ rose (růžový)
▪ noire (černý)
▪ jaune (žlutý)
- dalším užitým uměním jsou např. amulety z nefritu, lak či výroba skla, koberců a nábytku
