Otázka: Motivace osobnosti
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): stella360
Motivace osobnosti
- patří k zrání osobnosti, tedy do psychologie osobnosti
- souhrn všech skutečností, které podporují nebo tlumí jedince = vše, co nás nutí k nějakému konání nebo nám k tomu brání
- Nikdy si nemůžeme dovolit posuzovat člověka aniž bychom znali jeho motiv! (nezamýšlené důsledky jednání)
- Motivy dělíme na :
- vnější motivy→společnost, např.: peníze úspěch, moc, prospěch
- vnitřní motivy→sám, např.: pocit radosti z dobře vykonané práce, strach, svědomí, žízen, hlad
- existují samozřejmě také motivy na pomezí vnějších a vnitřních
- motivace (motivy) vycházejí z potřeb.
- potřeba je základní vrozená složka osobnosti; je to stav nedostatku nebo nadbytku, který nás vede k činnostem, kterými tuto potřebu uspokojujeme.
- potřeby:
- Nižší = biologické = primární (vrozené), máme je společné se zvířaty, např. potřeba spánku, dýchání, potravy…
- Vyšší = psychické, sociální = sekundární (získané), má je pouze člověk, např. sociální – společenský život, psychické – radost, štěstí, láska…
- samozřejmě opět existují nezařaditelné potřeby, které jsou na pomezí- např. potřeba sociálního styku
- Vertikální dělení:
- potřeba jistoty a bezpečí – nižší – v okamžiku krize, nebezpečí
- potřeba podnětů, změny a činnosti – v okamžiku nedostatku podnětů nebo při monotónní činnosti nastává nuda – potřeba něco dělat, např.: novorozenec chce, aby na něho stále někdo mluvil (chce být tzv.: středem pozornosti, světa)
- potřeba sociálního styku – vyšší – schopnost řeči
- potřeba výkonu – člověk se chce stále zdokonalovat
- potřeba poznávací – poznání pro poznání – chceme poznávat i když nám to třeba nic nedá
- potřeba estetická – smysl pro krásu
- potřeba cíle – nejvyšší potřeba, teleogická potřeba (z řečtiny telos=cíl), člověk jako bytost potřebuje vidět, mít smysl, cíl, ke kterému vede svojí činnost i život vůbec, jinak není odhalitelný smysl života, z této potřeby vzniká zejména náboženství (víra) jako specificky lidská činnost, která dává všemu jasný cíl a určení
- na těchto základních principech motivace osobnosti se vytvářejí další stránky motivace (jsou tedy získané) – tzv. Vyšší motivy:
- zájmy – získané motivy; vyjadřují kladný vztah člověka k nějaké skutečnosti
- cíle – činnost člověka vede k cíli, rozlišujeme:
- krátkodobé
- střednědobé
- dlouhodobé – měly by být nejdůležitější
- postoje – vyjadřují vztah člověka k určité skutečnosti (kladný i záporný), subjektivnost, dané citovým vztahem, nikoli racionálním zhodnocením, vznik postojů: poznání objektu → citové zhodnocení → vytváření postoje
- hodnoty – postoj jedince k hodnotám uznávaných společností (např.: vlast, vlastenectví, souhlas s demokracií, humanita, světový mír, pomoc potřebným, mravní hodnoty), dobová i místní podmíněnost hodnot (jiné hodnoty platily např.: v antice, jiné ve středověku, v arabském světě, v Číně). Každý jedinec si určuje svou hodnotovou orientaci – tedy svůj postoj. Hodnoty nejsou objektivní ani subjektivní → jsou intersubjektivní (vznikají společnou prací jednotlivých členů společnosti)
Hodnoty dělíme na:
- hodnoty sociální – vztah k rodině, přátelům, láska, obětavost, soužití → chování člověka jako společenské bytosti
- hodnoty morální (mravní) – čestnost, upřímnost, pravdomluvnost, poctivost, odpovědnost
- hodnoty ideové – nejvýše postavené – svoboda, mír, pokrok, demokracie, spravedlnost, vlastenectví
- jiné – zdraví, vzdělání, úspěch v zamestnání, zájmy, klid, zábava
- věda zkoumající hodnoty se nazývá axiologie (z řečtiny axiá=hodnota)
- hodnoty ve starověku = ctnosti, 4 základní : statečnost, spravedlnost, moudrost, uměřenost → zaměřené na jednotlivce
- hodnoty ve středověku se již začaly dělit na vyšší ( = duchovní, např. víra, láska…) a nižší ( = občanské – přejaté z antiky) → zaměřené na spolenost
- Horizontální dělení potřeb ( = rozdělení potřeb, které mají stejnou hodnotu) → 8 potřeb ke kvalitnímu životu člověka :
- Potřeba rekreace → člověk si musí odpočinout
- Potřeba kompenzace → změny, náhrady, např. režimu
- Potřeba edukace → vzdělávání se, např. kontakt s okolím
- Potřeba kontemplace → zamyšlení
- Potřeba komunikace
- Potřeba integrace → začlenění, např. do nějaké skupiny, do rodiny
- Potřeba participace → účasti, např. účastnit se rozhodování
- Potřeba enkulturace → začlenění do společnosti, např. hrdost na stát
