Otázka: Naše země v období pozdního feudalismu
Předmět: Společenské vědy, Dějepis
Přidal(a): Prokopvac
NAŠE ZEMĚ V OBDOBÍ POZDNÍHO FEUDALISMU, JAGELLONCI, HABSBURKOVÉ NA ČESKÉM TRŮNĚ
Posílení stavů za vlády Jagellonců, nástup Habsburků, absolutistické a centralizační snahy, stavovská opozice v době šmalkaldské války a důsledky pro postavení měst, vznik České konfese, Rudolfův majestát, osobnost Rudolfa II.
- po smrti Zikmunda Lucemburského > končí vláda Lucemburků na českém trůně >na trůn zvolen manžel jeho dcery Albrecht II. Habsburský > brzy umírá ve válce s Turky> v zemi bezvládí,
- šlechtic Jiří z Poděbrad zvolen zemským správcem, který měl spravovat království, dokud opět nebude mít krále,
- 1453 byl Ladislav Pohrobek – syn Albrechta II. Habsburského zvolen a korunován českým králem (byl již králem polským a uherským) – velmi mladý > Jiří z Poděbrad stále zemským správcem > po smrti Ladislava Pohrobka > králem Jiří z Poděbrad,
Jiří z Poděbrad (1458 – 1471)
- důležitý historický moment: panovník nepochází z královského rodu, ale z řad šlechty,
- silná panovnická osobnost, vládl tvrdou rukou, opíral se o města a nižší šlechtu, aby omezil moc panstva (vysoká šlechta), schopný diplomat – smír mezi katolíky a kališníky,
- snaha zvednout hospodářství vyčerpané po husitství – obnova dolování stříbra v Kutné Hoře, rozvoj obchodu a řemesel,
- ochrana obchodních cest ->vojensky zasahoval proti loupeživým rytířům,
- základ politické koncepce = basilejská kompaktáta> výsledek ujednání mezi basilejským koncilem a zástupci husitů >jejich zásadním bodem bylo přiznání nároku na přijímání z kalicha – žádost českého poselstva o potvrzení papežem – papež je nikdy neuznal,
- navrhl uzavřít celoevropskou úmluvu mezi panovníky na ochranu míru – neuspěl,
- dostal se do konfliktu s papežem > papež ho dokonce uvrhl do klatby (formálně zbaven majetku a trůnu) a vyhlásil proti němu křížovou výpravu > v čele uherský král Matyáš > Matyáš poražen >slib, že se pokusí o smíření papeže a Jiřího > slib nedodržen > nechává se v Olomouci korunovat českým králem a některými pány byl králem uznán,
- 1471 Jiří z Poděbrad náhle zemřel, před smrtí nabídl Jagelloncům nástupnictví v českém státě výměnou za finanční a vojenskou pomoc ve válce s Matyášem,
Vladislav II. Jagellonský (1471 – 1516)
- nerozhodný král, na vše říkal „dobře,“ – říkalo se mu proto král BENE ( lat.) = král Dobře,
- zvolen zemským sněmem za krále > sídlí v Praze – boj o korunu s Matyášem Korvínem > výsledek nerozhodný – zemi si rozdělili > uzavřeli tzv. olomouckou dohodu -> oba si ponechali titul krále,
- Korvín: Morava, Lužice, Slezsko Vladislav: Čechy,
- dočasné dvojvládí -> po smrti Korvína>Vladislav panovníkem na celém území Koruny české > panovníkem i v Uhrách Þ Vladislav reaguje 1490 přesídlením z Prahy do Budína,
- katolík, ale toleroval kališníky > přesto došlo za jeho vlády k 2. pražské defenestraci,
- zajistil náboženský smír – rovnoprávnost katolíků a kališníků – Ukončení náboženských rozporů vedlo k posílení vlivu šlechty obojího vyznání – panovníka omezuje zemský sněm (královská rada) – vytvořen princip stavovského státu ( 3 stavy – páni (vyšší šlechta) , rytíři (nižší šlechta), města) > Zástupci zasedají společně v zemském sněmu ->panovník je považován pouze za prvního mezi rovnými, čtvrtý stav – duchovenstvo – zastoupení na sněmu nemá,
- šlechta roku 1500vydala zemský zákoník (soubor nejdůležitějších právních předpisů), Vladislavské zřízení zemské > Zákoník upevňoval výsadní postavení šlechty v zemi na úkor panovníka i měst > Městský stav byl zbaven práva hlasovat na zemském sněmu.
- Šlechta začíná podnikat > zpočátku zakládali hl. rybníky a pivovary >spory s městy, protože to byl zásah do jejich práv >Konflikt se ostře vyhrotil a zemi hrozila válka > Roku 1517 spory zčásti vyřešeny mírnou cestou =Svatováclavská smlouva >umožnila šlechtě podnikání na jejích panstvích, avšak přiznala královským městům zastoupení na sněmu.
- rozkvět architektury = vladislavská gotika – Prašná brána a Vladislavský sál na Praž. hradě,
- zahraniční politika > zápas s Habsburky o přední postavení v Evropě,
Ludvík Jagellonský (1516 – 1526)
- korunovaný r. 1509 jako tříletý na českého krále,
- neúspěšně se snažil postavit šlechtě,
- zemřel bezdětný r. 1526 v bitvě u Moháče (dnes v Maďarsku) proti Turkům,
- na český trůn nastoupili Habsburkové – vládli 1526 – 1918,
Ferdinand Habsburský (1526-1564)
- švagr Ludvíka Jagellonského, v Českém království zvolen českými stavy, ale ve vedlejších zemích (Morava, Slezsko, Lužice) byl pouze přijat Þ začíná konflikt mezi Českým královstvím a vedlejšími zeměmi Koruny české,
- Habsburkové se stali nejmocnější dynastií v Evropě , vyvstala otázka možné rekatolizace (protože u nás bylo jen 10% katolíků, ostatní protestanti),
- byla postupně oslabována stavovská práva – za jeho vlády se u nás střetla koncepce stavovské a absolutistické monarchie – stavové očekávali, že král bude plnit jejich požadavky, král se snažil upevnit svou moc na jejich úkor – nerušil jejich úřady, ale vytvářel nové, podřízené své osobě, začal budovat vlastní úřednický aparát (zřídil Českou královskou komoru = „ministerstvo financí“ – vybírání daní), byl nadřízený stavům Þ vzniká služebná šlechta (rodová šlechta ztrácí na významu) Þ absolutistickou monarchii se mu nepodařilo vytvořit,
- král český, rakouský, uherský , prosadil uznání jeho dědičného nároku na český trůn,
- první protihabsburské povstání v Čechách proběhlo v témž roce jako šmalkaldská válka (období nepokojů mezi lety 1546-1547 na území Svaté říše římské Þ boje probíhaly mezi císařem Karlem V. a protestantskými říšskými knížaty Þ. Císař sice zvítězil, ale postupu reformace nezabránil Þ Následně byl sjednán augšpurský mír (1555), který stanovil zásadu čí země, toho náboženství, také potvrzena sekularizace, tj. převedení církevního majetku do světských rukou. Tuto dohodu považoval Karel V. za prohru a vzdal se trůnu.
- první protihabsburské povstání Þ bylo pouze záležitostí Čechů, vedlejší země Koruny české se nepřipojily Þ proti králi se vytvořila měšťansko-stavovská opozice – odmítli poskytnout vojenskou pomoc Karlu V. ve válce s německou luterskou šlechtou Þ, její stoupenci ustavili prozatímní vládu a chtěli odstranit Ferdinandova opatření, vyhlásili náboženskou svobodu Þ jako trest popravy pro výstrahu, odbojné panstvo bylo stíháno a byl jim zabavován majetek.
- Nejvíce postižena byla města Þ. Došlo k omezení samosprávy, král dosadil do vedení měst hejtmany a rychtáře, městské pozemky byly zabaveny, daně zvýšeny. Městům byla odebrána vojenská výzbroj a přikázáno zbourat hradby.
- vedle českého zemského sněmu (páni, rytíři, měšťané) byl dalším důležitým správním orgánem zemský soud, zabýval se záležitostmi šlechticů – zasedal 4x ročně,
- vlastní vládní orgán Českého království představovali nejvyšší zemští úředníci – nejvyšší purkrabí (v případě potřeby zastupoval panovníka), nejvyšší kancléř (souhlas k vydávání důležitých královských listin), podkomoří (spravoval královská města),
- výrazně začíná pronikat renesance,
Maxmilán II. (1564-1576)
- vychováván jako katolík, ale neskrýval sympatie k protestantům přál si náboženský mír, ale nic pro to neudělal,
- jeho vláda byla v rozporu se zájmy protestantské většiny českých stavů – posilování královské moci na úkor stavů, snaha o centralizaci, úsilí o sjednocení katolíků a utrakvistů, pronásledování náboženských sekt, podpora říšské politiky Karla V.,
- 1575 sestavili starokališníci (luteráni), novokališníci a jednota bratrská text tzv. České konfese = náboženský program českých stavů – dohoda o společném vyznání víry Þ, král schválil předložený text pouze ústně,
Rudolf II. (1576-1611)
- král český, uherský a Císař Svaté říše římské,
- vychován ve Španělsku Španělé po něm chtěli tvrdou rekatolizaci našeho území,
- nebyl ženatý a neměl legitimní potomky, nebyl úplně duševně zdráv-trpěl duševní chorobou (maniodepresivní psychóza nebo schizofrenie),
- podporoval alchymii, astrologii, za jeho vlády působili v Praze,
- Tycho Brahe ( dánský astronom, astrolog a alchymista),
- Johann Kepler (německý matematik a astronom),
- Ján Jesenský ( slovenský lékař, provedl první veřejnou pitvu v Čechách),
- podporoval umění: sbíral sochy, obrazy, shromáždil obrovské umělecké sbírky (vlastnil asi 3000 obrazů) , postavil Španělský sál (Rudolfova galerie) a Nový sál (Kunstkomora), nechal osídlit Zlatou uličku,
- trvale přesídlil z Vídně do Prahy Þ kvůli bylo ohrožení Vídně ze strany Osmanské říše Þdošlo k posílení významu Prahy jako kulturního centra Evropy;
- v Čechách se musel potýkat s náboženskou otázkou (katolíků bylo asi jen 15%) a s českými stavy protestantští stavové chtěli uzákonit náboženskou svobodu, Rudolf nebyl katolický fanatik, ale se stavy nesouhlasil,
- snahy posílit v Uhrách svou moc a obnovit katolickou víru zakázal zde jiné než katolické náboženství vedlo k povstání (v čele Štěpán Bočkaj) – získali pomoc Turků poraženi českou hotovostí Vídeňský mír – zajišťuje Uhrám náboženskou a politickou svobodu – za císaře podepsal Matyáš Rudolf odmítl,
- narůstaly spory mezi Matyášem a Rudolfem Matyáš se postavil do čela stavovského odboje získal na svoji stranu Rakousko, Moravu a Uhry – Čechy zůstaly na straně císaře 1608 Rudolf uznává platnost Vídeňského míru a vzdává se vlády v Uhrách, rakouských zemích a na Moravě tam vládne Matyáš a zůstávají mu jen Čechy, Lužice a Slezsko.
- 1609 pak vydává po nátlakem (čeští stavové již začali jednat s Matyášem, sbírali vojsko) Majestát Rudolfa II. potvrzuje Českou konfesi, tj. vyhlašuje náboženskou svobodu – „Nikdo nesmí být proti své vůli nucen ani ke katolické ani k jiné víře.“ Jeho působnost se vztahovala na šlechtu, královská města i poddané. ,Byl to v té době nejsvobodnější zákon (a tím i stát) v Evropě, neboť v jiných zemích platila náboženská svoboda jen pro svobodné Þ Rudolf vydání majestátu litoval a r. 1611 pozval do Čech pasovské vojsko Þ jeho řádění však vyvolalo nepokoje i mezi katolíky, Petr Vok z Rožmberka vyplatil u armádu, aby odtáhla, Rudolf byl nucen vzdát se vlády Þ na trůn doporučil svého bratra Matyáše.
Matyáš (1611-1619)
- bratr Rudolfa II., přesunul rezidenci zpět do Vídně v Praze nechal zřídit místodržitelskou kancelář,
- za jeho vlády pokračovaly spory mezi katolíky a nekatolíky rekatolizační politika,
- bezdětný za jeho vlády probíhala jednání o nástupci na trůn usedl i přes odpor nekatolické šlechty zastánce katolické víry Ferdinand Štýrský.
