Fáze Velké francouzské revoluce

společenské vědy

Otázka: Fáze Velké francouzské revoluce

Předmět: Společenské vědy, Dějepis

Přidal(a): Prokopvac

První fáze Velké francouzské revoluce (14.7. 1789 – 10.8. 1792) – konstituční monarchie

pád BASTILY – 14. červenec 1789 = symbolický začátek Velké franc. revoluce,
Ústavodárné shromáždění v srpnu 1789 => vydalo srpnové dekrety:
zrušen feudální systém – zrušena všechna šlechtická privilegia (mj. i reforma daňového systému – první a druhý stav zdaněn), zrušeny stavy,
zrušeno poddanství – osobní závislost poddaných na vrchnosti => vrchnost však vlastní půdu – k faktickému osvobození rolníků tak nedochází,
uzákoněna rovnost všech občanů před zákonem,
zrušena robota,
zrušeny církevní desátky,
zrušeny cechy,
Přijata Deklarace lidských a občanských práv:
Vycházela z názorů Montesquiea, Rousseaua, i z americké ústavy,
vyhlásila svobodu projevu a náboženského vyznání,
vyhlásila rovnost občanů před zákonem,
vyhlásila i nedotknutelnost soukromého vlastnictví,
svoboda slova a tisku,
podle deklarace se Francie měla stát konstituční monarchií s oddělenou zákonodárnou a výkonnou mocí,
ve shromáždění se formují politická uskupení = kluby – vpravo v zasedací místnosti se sdružují zastánci monarchie – převážně aristokrati, uprostřed umírnění monarchisté, vlevo patrioti => politické kluby se formují i mimo shromážení => jakobíni (Robespierre) – snaha nahradit konstituční monarchii republikou, na jejich stranu se přidal především prostý lid, maloměšťáci (nazývali se podle kostela, ve kterém se společně scházeli), kordeliéři (Paul Marat a Georges Danton) – zástupci z řad buržoazie, obchodníků, finančníků – radikálnější názorový proud – Snahou jeho členů bylo postupné odstranění starého režimu,
uzákoněna decentralizace státní správy, Francie byla rozdělena na departementy (83 ) => správní a hospodářské jednotky,
uzákoněno vydávání papírových peněz = asignátů,
Vznikají Národní gardy = ozbrojené skupiny dobrovolníků připravených prosadit ústavu,
Ludvík XVI. odmítá srpnová usnesení Ústavodárného shromáždění přijmout => ve Francii špatná hospodářská situace => nový daňový systém nefunguje => státní pokladna je prázdná, ceny potravin neustále stoupají, klesá hodnota peněz => důsledkem další vzbouření pařížského lidu (pochod pařížských žen do Versailles v říjnu 1789. ) => král donucen usnesení přijmout a přesunout se z Versailles do Paříže,
v červenci 1790 Ústavodárné shromáždění přijalo Civilní ústav duchovenstva => na jejím základě:
zkonfiskován církevní majetek => z jeho prodeje měl být splácen státní dluh =>církev přestala být finančně nezávislá => církev pod přímou kontrolu státu – biskupové a kněží jmenováni státem,
duchovní nuceni přísahat na Civilní ústavu duchovenstva => (přísežní knězi = ti, co přísahali, nepřísežní kněží = ti, co odmítli přísahat na ústavu => krvavě pronásledováni => nuceni emigrovat),
šlechta i duchovenstvo prchají ze země do ciziny,
v červnu 1791 nezdařený pokus krále s rodinou o útěk => v cizině se chtěl spojit s uprchlou šlechtou a s pomocí Rakouska a Pruska zvenčí skoncovat s revolucí => Jakobíni (radikální skupina obyvatelstva) krále veřejně označují za zrádce národa => chtějí jej sesadit,
revoluce vzbudila nepříznivou odezvu u cizích sousedních monarchů (obavy ze vzpoury) =>Rakousko a Prusko zapomněly na vzájemné spory a společně vystoupily proti revoluci > vyhlásili tzv. Pilnickou deklaraci (srpen 1791) => shodli se v ní na nutnosti zachování francouzské monarchie, na vojenské intervenci – pokud bude jednoznačně odsouhlasena všemi evropskými velmocemi a požadovali bezpečnost pro krále a královnu,
září 1791 – vydán první francouzský trestní zákoník – zrušil zločiny proti náboženství – čarodějnictví, rouhání, tresty jako vypalování cejchů, mrzačení,
září 1791 – vstoupila v platnost nová ústava,
přeměnila absolutistickou Francii v konstituční monarchii => položila základy moderního občanského státu,,
zabezpečovala individuální občanská práva,
zabezpečovala nedotknutelnost soukromého vlastnictví,
politická moc byla rozdělena na výkonnou moc (král – dědičné právo) a zákonodárnou moc (zákonodárné shromáždění) – schvalovalo zákony země,
král stál v čele země – výkonná moc, velel armádě, jmenoval vládu = 6 ministrů => veškerá jeho rozhodnutí musela být v souladu s ústavou, hlavou zahraniční politiky => bez souhlasu Zákonodárného shromáždění nemohl vyhlásit válku či podepsat mezinárodní smlouvy,
zákonodárné shromáždění – voleno na 2 roky, právo navrhovat a schvalovat zákony, právo vypisovat daně, právo kontrolovat ministry,
Ludvík XVI. Ústavu přijal => přísahal věrnost ústavě,
bylo zvoleno nové Zákonodárné národní shromáždění => převážně z mladých lidí do 30 let => důsledkem radikalizace politické reprezentace => většinu girondisté – pravicová konzervativní strana, zástupci bohatých měšťanů => požadují sesazení krále a vyhlášení republiky => král sestavil z girondistů vládu, které však nedůvěřoval,
na jaře 1792 vyhlásil francouzský král na nátlak vlády (Girondistů) válku Rakousku a Prusku- francouzská vojska vpadla do Rakouského Nizozemí => byla to reakce na Pilnickou deklaraci (panovníci Rakouska a Uherska hrozili Francii intervencí) => Francie není na válku připravena => revoluční armáda v rozkladu- chyběli velitelé, vojsko, nedostatek zbraní a výstroje, nedostatečná disciplína => francouzské armádě hrozí porážka => francouzská armáda ustupuje do vnitrozemí => v létě 1792 Zákonodárné shromáždění vyhlásil heslo „Vlast v nebezpečí“ – pod dojmem ohrožení revoluce ze zahraničí začali na ochranu revoluce do Paříže proudit dobrovolníci z celé země -do pochodu si zpívali novou bojovou píseň – Marseillaisu = stala se hymnou francouzské revoluce,
v srpnu 1792 vypuklo v Paříži lidové povstání => v jehož čele byl Georges Danton. => ozbrojený dav zaútočil na královský palác => zatkl krále a vydal ho parlamentu => ten pod tlakem pařížské ulice zbavil Ludvíka XIV. moci a dal jej uvěznit => Zákonodárné shromáždění vyhlásil nové volby do parlamentu, který se přejmenoval na Konvent => poslanci do Konventu voleni na základě všeobecného hlasovacího práva (právo volit muži starší 21 let),
v nově zvoleném Konventu se poslanci podle politického přesvědčení dělili na:
Jakobíny (Hora) –radikálové,
Girondisty – umírnění => zprvu převahu => nedokázali však vyřešit stále se zhoršující hospodářskou situaci v zemi – rostoucí nezaměstnanost, zvyšující se ceny a nedostatek potravin => nespokojenost obyvatelstva => problémy řeší revolučním terorem,
Rovinu nebo-li Bahno – nejpočetnější, nevyhranění,
tyto politické kluby spolu soupeřily o moc v Konventu,

Druhá fáze Velké francouzské revoluce (21. 9. 1792 – 2. 6. 1793) – republika

září 1792 revoluční vojsko (podpořené dobrovolníky) zastavilo pruskou armádu u Valmy a přinutilo prusko – habsburská vojska k ústupu z Francie,
září 1792 Konvent odhlasoval zrušení monarchie a vyhlásil Francii republikou,
ve válce Francie přešla do protiútoku => republikánská armáda obsadila Rakouské Nizozemí, říšské území na levém břehu Rýna, Savojsko a Nice => ve všech dobytých oblastech Konvent rušil feudální privilegia a povinnosti =>, nabízel svobodu a rovnost pro všechny občany,
Konvent schválil na nátlak jakobínů popravu krále i královny Marie Antoinetty, dcery císařovny Marie Terezie, která se už pro svůj rakouský původ netěšila ve Francii velké oblibě=> popravy pobouřily panovníky evropských zemí => k Rakousku a Prusku se připojily další evropské státy – Velká Británie, Španělsko, Spojené nizozemské provincie, německé a italské státy, později i Rusko => vítězný postup revolučních armád se brzy změnil v ústup,
rostoucí hospodářské a sociální problémy vedly na řadě míst Francie k rozsáhlým protirevolučním povstáním, => Stálý pokles hodnoty peněz, rostoucí drahota a nedostatek potravin po celé Francii vyvolávaly stále větší nespokojenost =>. V červnu 1793 nepokoje v Paříži => pád girondistické vlády (členové zatčeni a popraveni) => moci se chopili radikální jakobíni => v čele stál právník Maxmilián Robespierre [robspijér] => zavedl revoluční diktaturu,

Třetí fáze Velké francouzské revoluce = Jakobínská diktatura

Jakobíni vytvářejí silnou ústřední vládu, centralizují moc, zavádějí výbory a komise,
výkonnou moc v zemi převzal Výbor veřejného blaha => v čele Robespierre => nadřazen generálům i ministerstvům,
řídil obranu země,
řídil zahraniční politiku,
řídil válečnou výrobu i zásobování,
Výbor vysílal k armádě i do jednotlivých krajů své zplnomocněné komisaře => ti za pomoci jakobínských klubů a nově zřizovaných výborů bdělosti převzali veškerou moc v zemi => masové zatýkání a popravy odpůrců revoluce,
Konvent zřídil Výbor veřejné bezpečnosti => pověřen bojem s vnitřním nepřítelem => dohlížel i na policii a revoluční soudnictví,
Revoluce se přeměnila v jakobínskou diktaturu => rozpoutala revoluční teror => země se ocitla v totální válce => kdo nemohl bojovat, vyráběl zbraně, ženy se staraly o raněné a nemocné => Jakobíni vydali dekret o podezřelých – na základě kterého zatýkali své odpůrce a soudili je před revolučními soudy => dekret zrušil výslech obžalovaného, vyloučil svědky i obhájce ze soudního procesu => , revoluční tribunál mohl volit pouze mezi propuštěním obviněného, nebo trestem smrti =>. Proti rozsudku nebylo odvolání a popravovalo se ihned. => Pronásledováni byli nejen stoupenci krále a odpůrci jakobínské politiky, ale i ti, kteří měli jiné názory, nebo projevili málo nadšení pro revoluci,
Revoluční teror neustával => pod gilotinou nakonec skončili i někteří významní jakobíni (Danton) =>V Paříži vládla atmosféra strachu,
tvrdá opatření měla úspěch => jakobínům se podařilo potlačit lokální vzpoury a na přelomu let 1793 a 1794 vytlačit nepřítele za hranice země ( vyhlášena všeobecná branná povinnost – do armády museli narukovat povinně muži ve věku 18–25 let),
Jakobínskou moc z počátku podporovaly střední vrstvy obyvatelstva a lidové masy => v jejich prospěch přijata řada opatření =>. Zrušeny veškeré feudální dávky bez náhrady, zabavena půda emigrantům a rozprodána rolníkům, spekulace s potravinami se trestala smrtí, zavedeny maximální ceny potravin,
Po roce hrůzovlády se sám Robespierre stal obětí násilí , které rozpoutal, => července 1794 byl na příkaz Konventu zatčen a následujícího dne byl bez soudu spolu se svými nejbližšími spolupracovníky popraven. => Jakobínská diktatura definitivně skončila =>, začala doba direktoria, => vystřídalo u moci obávaný a nenáviděný Výbor veřejného blaha,

Čtvrtá fáze Velké francouzské revoluce = období direktoria (1794 – 1799)

po Robespierrově smrti se vlády ujalo pětičlenné direktorium => tvořené politiky, kteří odmítali návrat k monarchii, ale i pokračování jakobínského teroru a uskutečňování rovnostářských reforem => direktorium muselo čelit lidovým bouřím, usilujícím o pokračování revolučních změn, ale i pokusům roajalistů (= stoupenci hnutí, které chtělo ve Francii obnovit monarchii), kteří chtěli svrhnout republiku a získat zpět ztracené majetky i postavení,
k moci se dostala buržoazie – podnikatelé a spekulanti, kteří zbohatli za revoluce => neměli zájem na pokračování revoluce a ani na návratu emigrantů (převážně šlechty) , jejíž majetek si přivlastnili,
byly zrušeny revoluční orgány a zaveden teror proti Jakobínům (včetně poprav) – klub Jakobínů byl zakázán a zrušen,
rušeno řízené hospodářství – odvolány maximální ceny potravin a základního zboží, obnoveno svobodné podnikání => důsledkem růst ceny potravin, pokles hodnoty peněz. => na venkově velká povstání lidu => Povstání byla potlačena vojskem => následovaly popravy nebo deportace na galeje,
roku 1795 – roajalisté se pokusili o státní převrat => proti nim povolána armáda v čele s generálem Napoleonem Bonaparte => spiknutí krutě potlačeno,
roku 1795 přijata Thermidorská ústava => zrušeno všeobecné hlasovací právo a zaveden cenzus (volební právo mužů omezeno věkem a majetkem),
zdůrazněna občanská rovnost před zákonem,
dochází k centralizaci moci; do departmánů přicházejí zástupci vlády (komisaři, úředníci),
byla posílena výkonná moc – pětičlenné direktorium nad zákonodárnou mocí,
Zákonodárnou moc měly dvě sněmovny Rada pětiset – zákony navrhovala a Rada starších – zákony schvalovala,
Direktorium (pětičlenné),
- jmenováno Radou starších,
- Dohled nad dodržováním zákonů,
- Byla mu podřízena ministerstva (všech 6),
- nemělo oporu v lidu, jejich moc se udržovala pouze pomocí armády a policie,
výbojná válka se změnila ve válku obrannou => vedenou snahou zachovat revoluční zásady a principy republiky,
Roku 1795uzavřela Francie mír s Pruskem a dalšími státy => proti Francii nyní bojovalo jen Rakousko a Velká Británie,
V roce 1796 začala italská výprava– velitelem byl Napoleon Bonaparte => armáda rychle obsadila většinu severní Itálie a většina Itálie se změnila na řadu tzv. sesterských republik = území závislé na Francii => Francie jim přinášela svobodu, republikánskou ústavu, byly zde rušeny feudální povinnosti, zaváděny demokratické svobody => v severní Itálii byli přijímáni jako osvoboditelé od nadvlády Habsburků,
roku 1797 byla podepsána mírová smlouva mezi Itálií a Francií v Campo Formiu =>; Francie získala Lombardii, Belgii a Porýní =>dobytá území byla drancována Francouzskými vojsky => ve Francii rostla popularita Napoleona Bonaparte,
posledním neporaženým nepřítelem Francie byla Velká Británie => měla velkou převahu na moři => Napoleon Bonaparte se proto rozhodl zmocnit se nejdůležitější britské kolonie Indie =>prvním krokem plánu mělo být dobytí Egypta => v roce 1798 Napoleon zahájil vojenské tažení do Egypta => francouzská flotila na moři poražena anglickou flotilou (v čele britský velitel Horatio Nelson) => znemožněna cesta francouzské armádě po moři. => Bonaparte se pokusil probít po souši => porazil. Osmanskou říši => vstoupil se svou armádou do Káhiry => časté střety s místním obyvatelstvem => Napoleon Bonaparte své vojáky opouští a tajně se vrací do Francie poté, co obdržel zprávy o rostoucích problémech direktoria neschopnému čelit rostoucím hospodářským a politickým problémům,
ve Francii krize => sílilo volání po schopném vojevůdci, který by nepřátele rychle porazil, uzavřel vítězný mír a zavedl v zemi pořádek.