Třicetiletá válka – maturitní otázka

 

   Otázka: Třicetiletá válka

   Předmět: Společenské vědy, Dějepis

   Přidal(a): Prokopvac

 

TŘICETILETÁ VÁLKA

Příčiny českého stavovského povstání, jeho průběh, porážka českých stavů, průběh třicetileté války a její důsledky, Albrecht z Valdštejna, nástup baroka, František Antonín Špork a jeho Kuks, první nevolnická povstání, odražení Turků od Vídně.

 

PŘÍČINY  VÁLKY  a charakteristické znaky

• náboženský konflikt mezi katolíky a protestanty. Dva tábory:
• protestantská Unie pod vedením kalvinisty Fridricha Falckého – zapojena území Svaté říše římské, v nichž převažovalo protestantské náboženství Þ zastoupena protestantskými knížaty  v Německu = luteránská knížata,  podporována  skandinávskými zeměmi v čele se Švédskem a Dánskem (Dánsko ovládlo Norsko, Švédsko ovládalo Finsko), Francií,  Nizozemím, českou stavovskou opozicí a  opozicí v Uhrách a na Slovensku,
• Katolická liga pod vedením bavorského knížete Maxmiliána Bavorského – podporovaná papežem Þ zastoupena všemi zeměmi  španělské a rakouské větve Habsburků, katolickými knížaty  v Německu, drobnými  italskými knížaty,
• náboženské spory mezi oběma tábory Þ zpočátku se válka jevila jako konflikt náboženský, později spíš jako konflikt mocenský:
• zaměřený především na oslabení moci Habsburků v Evropě, jelikož některé evropské státy se (hlavně Anglie a Francie) se obávaly habsburské rozpínavosti,
• úsilí  zmocnit se hospodářsky výnosných území a dosáhnout přístupu do kolonií,
• vedle sporu mocností šlo i o konflikt uvnitř jednotlivých států, a to mezi panovníkem a stavovskou opozicí (především protestantskými stavy) Þ Habsburkové chtějí prosadit absolutismus, odmítají stavovský systém (rozhodování na sněmech),
• první celoevropská válka – zapojily se všechny tehdejší evropské mocnosti,
• po vojensko-strategické stránce navazovala na tzv. kondotiérské války – část bojujících armád měla soukromou povahu – sestavoval je soukromý vojevůdce = kondotiér za své peníze a posléze vojsko pronajímal panovníkovi určitého státu Þ armáda často neměla vztah k zemi, za níž bojovala Þ vojáci málo motivovaní, ale dobře vycvičení Þ tento typ vojska se lišil od zemských hotovostí – složených z nedobře vycvičených poddaných,

 

FÁZE VÁLKY

• válka česká 1618 –1620,
• válka falcká 1621 – 1623,
• válka dánská 1625 – 1629,
• válka švédská 1630 –1635,
• válka švédsko-francouzská 1635 –1648,

 

Válka česká 1618 –1620

• kryje se s českým stavovským povstáním. Končí bitvou na Bílé hoře (8.11.1620) a vítězstvím Habsburků,
• za vlády Matyáše (bezdětný) vzrůst vlivu katolíků v Čechách – jednání o nástupnické otázce – v úvahu přicházelo španělské příbuzenstvo a štýrská habsburská větev Þ členové rodu se dohodli na kandidatuře Ferdinanda Štýrského Þ slíbil dodržovat všechny zemské zákony,
• České stavy vždycky chtěly panovníka, který by jim nechal volnou ruku v jejich rozhodování, chtěly udržení stavovského státu a stavovských práv. Þ Stavy se scházely na sněmu, sněm vydával zemské zákony – král se podle nich měl řídit,
• Čeští katolíci přestali dodržovat Rudolfův majestát – stavovské povstání začalo sporem o dva nekatolické kostely postavené na území katolických pánů, ti  nechali jeden zavřít a druhý  zbořit na tyto události reagovala česká protestantská šlechta svoláním stavovského sjezdu (21. 5. 1618), a to navzdory výslovnému zákazu krále Matyáše tím bylo české stavovské povstání zahájeno třetí defenestrace (místodržící, kteří zastupovali nepřítomného krále – ten sídlil ve Vídni –  byli obvinění za soustavné porušování zemských svobod a poté svrženi  z oken do hradního příkopu Pražského hradu) Þ protestanští stavové jmenovali provizorní zemskou vládu = direktorium –  vládu 30 direktorů (=10 pánů, 10 rytířů a 10 měšťanů) kteří nyní stáli v čele země a měli zajistit její vojenskou obranu,
• Po smrti Matyáše stavové odmítli přijmout za jeho nástupce Ferdinanda II. Štýrského – generální sněm (i zástupci vedlejších zemí) za českého krále zvolil německého protestanta FRIDRICHA FALCKÉHO Ferdinand II. se nehodlal svého královského titulu vzdát volil vojenské řešení české otázky,
• k stavovskému povstání v Čechách se připojily i stavy moravské, vzbouřily se i stavy v Uhrách a v Horních a Dolních Rakousích,
• Stavy české, moravské, slezské, lužické a rakouské uzavřely Þ konfederační smlouvu vzbouřených stavů – v boji s císařem osamoceni – nepřidala se k nim ani protestantská Unie, ani Anglie či Nizozemí císař má vojenskou převahu – na jeho stranu se postavila Katolická liga, španělský král,
• zpočátku se českým stavům daří → obsadili Prahu, dostávají se až k Vídni (chtěli útočit na císařský palác, Harant dokonce nechal odstřelovat okna paláce) v létě 1620 ve stavovském vojsku krize kvůli neplacení žoldu – vojsko ustupuje k Praze Þ listopadu 1620 bitva na  Bílé hoře nedisciplinovaná a unavená stavovská vojska byla poražena Þ Friedrich Falcký utekl  s celým dvorem ze země město obsazeno katolickým vojskem  –začalo rabování šlechtických paláců a měšťanských domů povstání českých stavů se zhroutilo- brzy potom se podrobili i stavové moravští, slezští a lužičtí,

Důsledky:

• vůdci popraveni jejich majetek zabaven,
• Roku 1622 byl vydán generální pardon (omilostnění účastníků povstání) Þ byla jim zaručena osobní svoboda, ale jejich majetek pod ochranu nespadal Þ došlo ke  konfiskaci majetku šlechty a královských měst – ta přišla o obecní majetek, vinice a polnosti Þ nejvíce se obohatila státní pokladna a  císařovi věrní  – především Albrecht z Valdštejna, František z Ditrichštejna,
• Majestát Rudolfa II. byl zrušen a nastala násilná rekatolizace českých zemí –  hlavní úlohu sehrává jezuitský řád, evangeličtí duchovní vypovězeni ze země, Pražská univerzita předána jezuitům
• dochází k inflaci a obrovskému růstu cen, ražena tzv. dlouhá mince, státní bankrot,

 

Válka falcká 1621 – 1623

 

• Po porážce českých stavů se válka přenesla do Německa – došlo k pronásledování Fridricha Falckého – ten vládnul   v Dolní Falci (dnes součást spolkové země Porýní-Falc)  a Horní Falci (dnes Bavorsko) boje  mezi protestantskou Unií a katolickou Ligou – do války se zapojilo i Španělsko Fridrich Falcký  Habsburky poražen ztrácí Falc 1621  byla sepsána dohoda o rozpuštění protestantské Unie Unie je poražena bitvy mezi protestanty a katolíky pokračují – Fridrich Falcký zbaven kurfiřtské hodnosti,

 

Válka dánská 1625-1629

• po porážce protestantů v Říši Þ triumfuje katolická strana a k prohabsburskému táboru se přidává Francie ( král Ludvík XIII. a kardinál Richelieu),
• do války proti Habsburkům vstupují další velmoci Nizozemí, Dánsko a Švédsko uzavřena   1625 Haagská aliance  – koalice protestantských zemí  proti Habsburkům –  spojenectví Nizozemí, Anglie, Dánska-Norska do čela se staví dánský král Kristián IV.  ten se vydal do Německa na pomoc protestantským knížatům – opakované střety mezi císařskou armádou a armádou Kristiána IV.  císař Ferdinand II. do čela své armády najal vojevůdce Albrechta z Valdštejna  – ten  vybudoval „soukromou“ armádu – velmi kvalitní, dobře placenou  vojska pod vedením Albrechta z Valdštejna  vojska Haagské koalice porazila – podepsán mír v Lübecku Dánové se musí stáhnout z Říše,
• během dánské války využili Habsburkové svých momentálních vojenských úspěchů i k upevnění svého mocenského postavení v českých zemích vydávají:
• 1627 – Obnovené zřízení zemské pro Čechy,
• 1628 – Obnovení zřízení zemské pro Moravu,

Obnovené zřízení zemské pro Čechy:

• nová zemská ústava ( formálně vydaná pro Čechy i Moravu zvlášť),
• trůn dědičný v Habsburském rodě – české stavy nemají právo volby panovníka likvidace stavovsko-panovnického dualismu Þ uzákoněn absolutismus,
• zákonodárná moc v rukou panovníka,
• povoleno pouze katolické náboženství rekatolizace šlechtici a měšťané =  svobodní obyvatelé musí buď přijmout katolickou víru  nebo se vystěhovat ze země (v zemi ponechat nemovitý majetek), poddaní nemají možnost volby a musejí přijmout katolickou víru → silná emigrace,
• němčina zrovnoprávněna s češtinou, úpadek měst,
• pokles významu zemského sněmu – katoličtí duchovní opět získávají právo zasedat vedle šlechty na zemském sněmu, a to dokonce jako první stav naopak všechna královská města jako celek mají nadále na zemském sněmu dohromady pouze jeden hlas zemský sněm mnohem nižší pravomoci
• zcela změnilo poměry v Českém království,  původně stavovského státu se stává stát absolutistický v důsledku Obnoveného zřízení zemského nastala masová emigrace lidí, kteří odmítli přijmout katolickou víru – nejslavnějším emigrant byl Jan Amos Komenský – biskup Jednoty bratrské
• 1629 císař Ferdinand na nátlak Katolické ligy vydává  Restituční edikt, kterým zrušil sekularizaci(zesvětštění) církevního majetku provedenou protestanty a požaduje vrátit všechen majetek ( zabraný po roce 1555 – Augšpurský mír ) katolické církvi odpor  říšských stavů proti ediktu a  proti mocnému Albrechtu z Valdštejna na kurfiřtském sjezdu v Řezně císař  Valdštejna zbavil funkce velitele císařské armády, ale prosadit  Restituční edikt se mu nepodařilo ( nevstoupil  v platnost) tento čin vedl  ke spojení protestantských knížat se švédským králem Gustavem II. Adolfem,

Albrecht z Valdštejna

• výborný vojevůdce, politik, během stavovského povstání přešel na stranu císaře Ferdinanda II., účastnil se mnoha bitev včetně střetu na Bílé hoře,
• velmi zbohatl díky zkonfiskovaným statkům po bitvě na Bílé hoře,
• díky vítězstvím v dánské a švédské válce jmenován císařským generalissimem (vrchním velitelem),
• jeho mocenský vzestup vzbudil odpor císařových dvořanů Þ i císař Ferdinand II. se zalekl jeho moci – opakovaně odvolán z funkce vrchního velitele – s císařovým vědomím byl Chebu zavražděn vlastními důstojníky,

 

Válka švédská 1630 –1635

• Vstup Švédů do války – v čele vojska král Gustav II. Adolf, který se přidal na stranu protestantů  výborná armáda –  vylodění švédských vojsk na severu říše – jejich spojenci Sasové ve stejnou dobu vtrhnou do Čech a obsadí Prahu Þ rychlý postup do středního a jižního Bavorska a do Prahy pod jejich nadvládu se dostala  většina Německa Habsburkové se na nějaký čas ocitli v krizi  císař nechal povolat Valdštejna zpět jako vrchního velitele armád, aby situaci změnil k lepšímu, což se mu povedlo (vytlačil Švédy z jihu říše). V bitvě u Lützenu (dopadla nerozhodně) padl švédský král Gustav II. Adolf → po jeho smrti značně opadla švédská aktivita –  další střety armád – Valdštejn jedná se saskou armádou o spojenectví proti Švédům → neúspěšně →  ztrácí důvěru císaře, je opět zbaven vrchního velení a o měsíc později úkladně zavražděn v Chebu,
• 1634 švédská vojka poražena u NÖRDLINGENU Þ důsledkem rozvázání spojenectví mezi říšskými protestantskými knížaty vedenými Saskem a Švédy,
• 1635 pražský mír = smlouva mezi Saskem a Habsburky uzavřená v Praze → Sasko přestoupilo k Habsburkům a za to získávají obě Lužice,

 

Válka švédsko-francouzská 1635 –1648

• válka se změnila spíše na tažení za kořistí,
• do války vstupují Francouzi (kardinál Richelieu) – obavy z nárůstu moci Habsburků, spojí se s nizozemskými provinciemi a vyhlašují válku španělským Habsburkům,
• charakteristická dílčími boji na území Francie, Německa, Čech a Rakouska žádná rozhodující bitva se neodehrála – Švédové obnoví tažení na území Říše – pokusí se dokonce dobýt Vídeň,
• V r. 1637 umírá císař Ferdinand II. Þ nástupcem jeho syn Ferdinand III. Habsburský,
• 1639 – 1642 probíhaly švédské vpády do českých zemí – obsadí Olomouc, Brno – hospodářská krize v Čechách a Německu Þ vychází najevo, že ani jedna strana není schopná zvítězit Þ dotáhnout válku do konce,
• 1645 zvítězili Švédové v bitvě u Jankova (severně od Tábora) jedna z nejkrvavějších bitev 30. leté války k celkové porážce Habsburků chybělo velice málo,
• Roku 1646 vpadla švédská vojska na naše území roku 1648 obsazeny Hradčany a Malá strana – Praha byla vypleněna, došlo k uloupení většiny vzácných uměleckých děl (především sbírky Rudolfa II., přes 3000 předmětů),

 

Mírová jednání

• probíhají od roku 1644 ve dvou vestfálských městech, v katolickém Münsteru s Francií a s protestanty a v Osnabrücku se Švédy,
• 10. 1648 podepsána současně v obou městech mírová smlouva mezi všemi stranami = tzv. Vestfálský mír= kompromis mezi válčícími stranami = neurčil jasného vítěze třicetileté války,
• příklon k absolutismu,
• soupeřící strany přijali zákon: Koho vláda, toho víra,
• Francie se stala hegemonem v západní Evropě, Švédsko se stalo hegemonem na Baltu, ovládlo  ústí řeky Labe, Odry, dědicům Fridricha Falckého vrácena Dolní Falc,
• vznikají nové celky: potvrzena nezávislost Švýcarska a severního Nizozemí,
• německá knížata si udržela svoji svrchovanost- zůstala zachována rozdrobenost Německa Svatá říše římská národa německého byla i nadále roztříštěna,
• Habsburkové si upevnili postavení ve svých zemích nadvládu  v Evropě však nezískali české země nadále pod nadvládou Habsburků.