Otázka: Naše země ve 13.-15. století
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Kateřina Bažantová
Přemyslovci:
Přemysl Otakar I.
– konec bojů mezi Přemyslovci
– střídavá podpora všech kandidátů na Něm trůn + podpora papeže
-> výhody: potvrzení dědičnosti královského titulu + ustálení hranic
Čechy součást Svaté říše Římské x samostatnost (císař nezasahuje) + český král = jeden z kurfiřtů
– 1212 – Zlatá bula Sicilská
Václav I. Jednooký
– bratr sv. Anežky, vrchol vnější kolonizace -> bohatství
– 1241 – zničení Moravy Mongoly
Přemysl Otakar II.
– „král železný a zlatý“
– získal Rakousy (Korutany) a Štýrsko (Kraňsko) => Alpské země
-> boj proti Uhrám (nelíbil se jim růst našich zemí) – 1260 bitva u Kresmbrunu
-> porážka Uher -> zakládání měst -> bohatnutí x šlechta, církev -> strach o svou moc
-> schůze na zemském sněmu -> snaha o oslabení moci krále
– kandidatura na císaře x zvolen Rudolf Habsburský (omezení moci P. O. II.)
-> P. O. II. žádá Alpské země o pomoc
– 1278 – bitva na Moravském poli -> poražen, zabit
Václav II.
– v době smrti P. O. II. nebyl zletilý -> poručník Ota Braniborský
– Ota Braniborský – drancování Čech, Braniborska a Špandavy (Václav s matkou Kunhutou na Bezdězu)
-> vzpoura šlechty proti Otovi -> dosazení manžela Kunhuty
– Záviš z Falkenštejna – Vítkovec, zatknut -> povstání vítkovců x pokud se nevzdají, zabijí Z. z F. -> zabit
– Vítek (bratr) zavražděn v Hluboké
– samostatná vláda od 15 let – bohatství z těžby Ag v Kutné Hoře -> ražba pražských grošů
-> Horní zákoník – rozdělení se se šlechtou o moc
– získání Polska (po vymření Piastovců -> manželka Eliška Rejčka)
– pro syna nechal Uhry (po vymření Arpádovců)
růst moci -> obavy Habsburků -> boje
Václav III.
– povstání v Polsku a Uhrách -> vzdal se Uher, v Polsku upevnil moc
> 1306 zavražděn v Olomouci
Lucemburkové:
Jan Lucemburský
– dosazen stavy, manželka Eliška Přemyslovna
– střety se šlechtou -> výhra šlechty -> pobyt a účast v bojích v cizině (hl. FR)
-> správce Čech – Jindřich z Lipé
– získal Chebsko, markrabství Horní Lužice (=Šestiměstí; zástupce = fojt, hl. m. Budyšín) + Slezsko
-> Chebsko – vévodství, vedlejší větev Piastovců
-> Slezsko – hl. m. Vratislav, J. L. dohoda s polským králem ve Visegrádu
-> J. L. přestane používat titul polského krále a může si nechat Slezsko
– 1346 – Bitva u Kresčaku (v průběhu stoleté války) -> smrt J. L.
Karel IV.
– vychován ve FR
– správa lucemburských držav (=území) v It., správa Čech za vlády J. L.
– 1346 – německý král, později císař
– české království:
- rozvoj hospodářství (peníze) a zemědělství (chmel, vinná réva, Velký rybník = Mácháč)
- rozvoj řemesla a obchodu
- Nové město Pražské, zlepšení komunikace mezi městy -> Karlův most
- podpora kultury a vzdělání (1348 – KU; hrady Karlštejn a Oybin; Vita Caroli)
- přesun říšských korunovačních klenotů do kaple sv. Kříže na Karlštejně
– vnitřní politika:
- zákoník Majestas Carolina x zamítnut šlechtou
- podpora církve (z důvodu oslabení šlechty) -> povýšení biskupství na arcibiskupství
- -> 1. arcibiskup + rádce = Arnošt z Pardubic
- -> gotická katedrála sv. Víta -> kaple sv. Víta (české korunovační klenoty)
- -> léna
– zahraniční politika:
získal – markrabství Dolní Lužice (hl. m. Chotěbuz, v čele fojt)
– zbytek Slezska (do této chvíle jen většina naše) + Sítnicko + Javorsko
sjednocení v Země koruny české (uzákoněno) = Čechy, Slezsko, Lužice
Václav IV.
– slabá vláda (opírá se o nižší šlechtu a měšťany) -> využila toho šlechta (spolek Panská jednota) -> 2x vězněn
– boje s církví -> arcibiskup Jan z Jenštejna musel utéct z Čech x jeho spolupracovníci zajati
-> popravení Jana Nepomuckého
– mor + snížení výnosů z Ag + ochlazení
-> chudnutí šlechty a měšťanů
-> šlechta krade u nižších vrstev, zvyšuje nájem za půdu, okrádá kupce z cizích zemí
x církev má bohatství od Karla IV. -> nepomohla ostatním, navýšila své bohatství prodeje odpustků
– papežské schizma – 2 papežové (Řím, Avignon) -> povolán koncil k rozsudku x přizve 3. papeže
> boj mezi všemi 3 -> zkaženost -> boží trest -> náprava = reforma církve
– reformátoři: Konrad Waldhauser, Matěj z Janova, Jan Milíč z Kroměříže, …
Jan Hus – návrh reforma církve (zabavení majetku, proti odpustkům, …)
– církev proti -> interdikt na Prahu -> kázal v jiných městech
– pozván na koncil do Kostnice (měl zaručené bezpečí od Zikmunda Lucemburského)
– diskuze -> chtěli odvolání od Husa x Hus ho nepodal
-> 6. 7. 1415 upálen
> totéž se stalo Jeronýmu Pražskému 1416
Jakoubek ze Stříbra – zavedl přijímání podobojí pro všechny vrstvy
– 1419 – první pražská defenestrace -> zastánci Husa vyhodili konšely z okna v Novém městě Pražském
Zikmund Lucemburský
– považován za zrádce, nechal upálit Husa -> urážka českého krále
-> nepřijatelný pro český trůn -> husitské války
– 1437 vymření Lucemburků
Husité
– část šlechty -> vidina zabavení církevního majetku v jejich prospěch = sekularizace
– měšťané -> chtějí se dostat k moci
– poddaní, chudina -> chtějí rovnost, spravedlnost
-> radikálové
- TÁBORITÉ: dodržování rovnosti, v čele hejtmané (J. Žižka – smrt 1424)
- OREBITÉ: v čele Žižka, sídlo – Hradec Králové
po smrti J. Ž. nazývaní sirotci
-> sepsání 4 pražských artikul (= společný program všech vrstev) -> dohodnuta vláda šlechty a měšťanů
Husitské války:
| Zikmund x husité | Katolíci x husité | Husité x husité |
| – prostřednictvím křížových
výprav |
– 1420 – u Sudoměře | – umírnění a měšťané si splnili
požadavky -> chtějí umírnění radikálů – 1424 – u Malešova |
| – 1420 – první výprava
-> bitva na Vítkově -> Zikmund poražen |
||
| – 1426 – u Ústí n. Labem | ||
| – 1432 – u Domažlic |
Bitva u Domažlic – 1431
– největší výprava, užití husitských zbraní (píseň Kdož sú boží bojovníci) -> útěk Zikmundových vojsk
-> Zikmund se spojil s částí husitů (za slib majetku a přijímání podobojí)
-> umírnění + měšťané x radikálové
Bitva u Lipan – 1434
-> umírnění + měšťané x radikálové
-> poražení radikálů
Basilejská kompaktáta – 1436
= dohoda Zikmunda a církví o přijímání podobojí
-> Zikmund nastupuje na český trůn
Výsledek husitských válek:
| Král | Slabá moc |
| Šlechta | Církevní majetek |
| Měšťané | Podíl na vládě |
| Katolická církev |
Bez majetku, bez moci |
| Kališnická církev | |
| Jednota bratrská | |
| poddaní | Zbaveni nkt. povinností x poškozeni válkou |
Habsburkové:
Albrecht II.
– král Uher
Ladislav Pohrobek
– z počátku bezvládí – správce země Jiří z Poděbrad
– král x J. z P. rádcem
-> brzká smrt ¨
Šlechtici:
Jiří z Poděbrad
– kališník, zvolen 1458 (nepocházel z panovnického rodu)
– zlepšení hospodářské situace (zničená země po husitských válkách)
– udržení míru mezi katolíky a kališníky (dodržování kompaktát) -> KRÁL DVOJÍHO LIDU
– návrh Všeobecné evropské organizace (mírové řešení problémů) x vpády Turků do Ev. -> neuskutečněno
– nový papež -> zrušení kompaktát + zrušení kališnické církve x neuskutečněno
-> křížové výpravy – v čele Matyáš Korvín (uherský král) -> dohoda
x později obnovení bojů -> ztráta vedlejších zemí Koruny české
– boj s katolickou šlechtou -> spolek Jednota Zelenohorská
– 1471 příchod Jagelonců
Jagelonci:
Vladislav II.
– „král dobře“ … nezájem o českou vládu -> slabý král
– po smrti Matyáše Korvína se stal králem v Uhrách -> přesídlení do Uher
-> využito stavy -> růst vlivů stavů -> 1500 … Vladislavské zřízení zemské (zákoník)
Ludvík Jagelonský
– padl v bitvě u Moháče (proti Turkům)
-> vymření Jagelonců
