Otázka: Naše země za 2. světové války
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Jouda
Protektorát Čechy a Morava (15. 3. 1939 – 9. 5. 1945)
- 13. 3. – schůzka Tiso x Hitler -> 14. 3. – vyhlášení samostatného Slovenského státu
- 15. 3. 1939 – okupace Čech a Moravy německou armádou -> výnos o zřízení protektorátu
Správa protektorátu
- Jednalo se o koloniální zřízení
- Němci zachovali formální autonomii
- Prezident – Emil Hácha
- Formálně vládla protektorátní vláda
- Skutečná moc byla ale v rukách Německa (okupační správa). Př: sídlo gestapa = Petschkův palác
Území Čech a Moravy bylo exploatováno. Německo ukradlo 43 tun měnového zlata z ČNB a z veřejných bank. Také se arizoval židovský majetek. Byl zde také nevýhodný kurz pro směnu marky za korunu (1 marka za 10 korun) + německý kupující kupoval 1/3 zboží zdarma.
650 000 Čechů bylo totálně nasazeno (nucená práce). Byly zavedeny potravinové lístky (dělníci a manuálně pracující se měli mnohem lépe než intelektuálové).
Předsedové vlád:
- Rudolf Beran
- Alois Eliáš – hrdina odboje (popraven)
- Jaroslav Krejčí
- Richard Bienert
Protektoři:
- Konstantin von Neurath – byl příliš měkký, takže byl odvolán
- Reinhard Heydrich – byl tvrdý – rozbil odboj
- Kurt Daluege
- Wilhelm Frick
Říšským ministrem pro Protektorát Čechy a Morava byl K. H. Frank (ten společně s Daluegem nechal vypálit Lidice a Ležáky). Roku 1945 byl českou justicí odsouzen a popraven.
Obyvatelstvo bylo utlačováno – politika „cukru a biče“. Gestapo terorizovalo obyvatelstvo. Byly uzavřeny vysoké školy (17. listopad 1939). Střední školy byly redukovány (z GVN se stal lazaret).
V koncentračních táborech bylo zabito cca 80 000 Židů.
Byly vyhlazeny obce Lidice a Ležáky (reakce na atentát na Reinharda Heydricha).
Odboj:
- Uskupení: Politické ústředí, Petiční výbor Věrni zůstaneme, Obrana národa = ÚVOD (pokus o zastřešení odbojových organizací)
- 27. květen 1942 – atentát na Heydricha
- Heydrich byl architektem plánu na vyvražďování Židů (konference ve Wannsee)
- Do protektorátu byl přiveden, aby potlačil odboj (popravy, zatýkání, vyslýchání, …)
- Na jeho zabití byli vysláni: Josef Gabčík a Jan Kubiš
- Několik měsíců plánovali akci (zkoumali, kde by se atentát dal provést – zatáčka v Kobylisích, kudy Heydrich každý den jezdil na Hrad)
- 27. května to vše začalo – Heydrich jel v otevřeném autě. Nejdříve se Gabčík pokusil Heydricha zastřelit, ale zasekl se mu samopal. Kubiš tedy vrhl na auto granát -> Heydrich byl těžce zraněn a převezen do nemocnice na Bulovce
- Když to zjistil Hitler, tak zuřil – poslal do Prahy šéfa Gestapa a 95 elitních inspektorů + byla vypsána odměna za dopadení
- Reakce byla děsivá – popravy lidí (do 4 dní se jednalo o cca 1000 lidí)
- 4. června Heydrich zemřel -> nacisté reagovali zničením celé vesnice se zemí (Lidice; pouze na základě milné informace, že místní obyvatelé pomáhali parašutistům) – vyvražděni byli skoro všichni obyvatelé
- Ani po 3 týdnech se ale nepodařilo dopadnout pachatele (ti se ukryli v kryptě v kostele sv. Cyrila a Metoděje – možná by tu i vydrželi do příletu Britů, ale byli zrazeni Karlem Čurdou)
- Čurda byl součástí parašutistické skupiny, která měla za úkol sabotovat Škodovku. Skupina se ale rozpadla a Čurda se schoval u matky. Blízcí na něj naléhali, ať se přizná. On svolil a šel se přiznat na velitelství gestapa v Praze (vyzradil rodiny, které pomáhaly atentátníkům). Po hrozivém zacházení jeden z členů zadržených rodin vyzradil místo, kde se parašutisté skrývali
- Jednotky SS obklíčily celý kostel. 2 hodiny se parašutisté bránili. Nakonec se všichni zastřelili.
- Čurda si žil do konce války v blahobytu. V roce 1947 byl však popraven
- Tři králové
- Jednalo se o odbojovou skupinu, jejíž členové byli Mašín, Balabán a Morávek. Prováděli sabotážní akce (útoky na vlaky, …), byli ve spojení s exilovou vládou, které předávali získané informace, …
- Všichni tři dopadli špatně. Balabán a Mašín byli postupně zatčeni, mučeni a popraveni. Morávek z nich vydržel nejdéle a když ho gestapo vystopovalo, tak se zastřelil.
- Pokusili se například o atentát na Himmlera, který ale nevyšel. Dále naplánovali a zrealizovali bombové útoky v Berlíně.
Osvobození ČSR
- Evropa byla rozdělena demarkační linií (vedla i přes Plzeň, Netolicko, …). Ze západu se k ní blížila armáda USA (3. armáda generála Pattona) a z východu Rudá armáda (generál Koněv). Němci tvrdě bojovali hlavně proti SSSR, protože chtěli k USA do zajetí.
- Slovenské národní povstání – v roce 1943 se začala hroutit vnitřní stabilita na Slovensku. Vojáci nechtěli bojovat na německé straně. V čele odporu stál Jan Golián. Celé povstání začalo v Banské Bystrici. Jejich úkolem bylo otevřít horské průsmyky Rudé armádě (to se však nepovedlo). Centrem odboje byla Slovenská národní rada
- Pražské povstání – jednalo se již o úplný konec války. Do čela povstání se postavila Česká národní rada. V čele stál Karel Kutlvašr. Bojovalo se o rozhlas a zabarikádovaly se ulice. Hodně tomu pomohli Vlasovci, což byly vojenské jednotky, které za války bojovaly za Hitlera, ale pak otočily. Po 7. květnu šli k USA, ale pochytala je Rudá armáda a většina z nich byla popravena.
- Dne 8. května uzavřela Česká národní rada s Němci dohodu o kapitulaci. Německé jednotky musely nechat těžké zbraně za Prahou. Ještě před kapitulací byl zřízen Košický vládní program a Beneš začal schvalovat dekrety, kterými znárodnil většinu průmyslu, …
