Otázka: České země za vlády habsburků
Předmět: Dějepis
Přidal(a): MiRy
Ferdinand I. (1526 – 1564)
- roku 1526 zvolen v Českých zemích králem (manžel Anny, sestry Ludvíka) + Morava, Lužice, Slezsko uznaly jeho dědická práva (zaplatil ½ našeho dluhu)
- vzdělaný, vyrůstal na dvoře Ferdinanda Aragonského
- syn Filipa Sličného a Juany Šílené
- přísně katolická výchova → zjistil, že násilím proti protestantům nic nezmůže
- s Annou 15 dětí, nezvykle se po její smrti už nikdy neoženil
- stavům slíbil zachovat náboženské svobody (při nástupu)
- snažil se ale upevnit svou moc (kromě stavovských úřadů i dvorské úřady ve Vídni)
- 1541 shořely Desky zemské (požár Malé strany a Hradu), zápisy majetku, zákony
1. protihabsburský odboj české šlechty
- roku 1546 otevřený odpor českých stavů (odmítly se vydat na vojenské tažení do Německa na pomoc Karlu V. válčícího s luterány) → tvrdě potrestáni
- 2 rytíři + 2 měšťané popraveni na Hradčanském náměstí (47)
- královská města nucena platit posudné (daň z každého sudu)
- dosazení svých rychtářů
- pokuty, konfiskace majetku
- zakročil i proti jednotě bratrské (biskup Jan August uvězněn na Křivoklátě)
- 1547 bartolomějský sněm v Praze = potvrzena práva Habsburků na český trůn
- mimo jiné problémy s Romy (již 1545) je nařídil vypovídat ze země
- později se proti dopadeným smělo užívat i fyzickým trestům (kulturní odlišnost, zvěsti o napomáhání Turkům)
- v roce 1556 se stává vládcem ve SŘŘ (odchod bratra po Augsburském míru)
- dál ale pokračoval v podpoře katolictví (pozval do Čech jezuity, k dispozici Klementinum)
- znovu obsadil pražské arcibiskupství Antonín Prus z Mohelnice (po husitských válkách prázdné)
Maxmilián II. (I.) (1564 – 1576)
- nejstarší syn, vzdělanec (7 jazyků), manželka Marie Habsburská
- sympatizoval s protestanty, nechtěl se ale rozhádat s rodinou
- 1575 se dohodli hlavní představitelé nekatolických směrů na společném vyznání = Česká konfese (dohoda mezi luterány, novoutrakvisty a jednotou)
- potvrdil ale pouze ústně
Rudolf II. (1576 – 1611)
- inteligentní, ale ne zcela duševně zdráv (maniodepresivní psychóza / schizofrenie)
- svobodný, ale několik nemanželských dětí
- prokatolické sympatie x nesnášenlivost k mladšímu bratru Matyášovi
- 1608 se Matyáš spojil s rakouskými, uherskými i moravskými stavy → české stavy ale podpořily Rudolfa → libeňský mír (Rudolfovi zůstávají jen Čechy)
- 1609 vydán Rudolfův majestát (odměna)
- písemné potvrzení České konfese
- zrovnoprávnění nekatolíků s katolíky
- později však rozhodnutí litoval a 1611 pozval do Čech vojsko pasovského biskupa Leopolda (jeho bratr)
- pasovští žoldnéři však hrůzným řáděním v Praze popudili i katolíky
- Rudolf byl donucen vzdát se vlády a o rok později zemřel
Rudolfínská Praha
- přenesl své sídlo do Prahy a učinil z ní významné kulturní centrum
- záliba ve vědě (alchymie, astrologie, astronomie – Tycho de Brahe, Jan Kepler)
- rozsáhlé umělecké sbírky renesančních mistrů (Bosh, da Vinci, Tizian, Dürer)
- sbírky krokodýlí kůže, hodinky, knoflíky
- dvorní malíř nizozemec Bartolomeus Spranger
- exotický zvěřinec
- židovství
- Morechaj Maizl (boháč, půjčoval peníze i Rudolfovi)
- Rabbi Löw (vytvoření Golema)
- dokončeno mnoho synagog, rozšířen i Starý židovský hřbitov
Matyáš (1611 – 1619)
- podpořil katolíky a opět přesunul sídlo do Vídně
- ve SSŘ se zformovaly Protestantská unie x Katolická liga
- ještě za jeho života byl českým sněmem přijat Ferdinand Štýrský
Ferdinand II. (1619 – 1637)
- bratranec
- dosazen proti vůli českých stavů
- sílil rekatolizační tlak (tzv. španělská strana) = porušování majestátu
České stavovské povstání – 1. fáze třicetileté války (1618 – 1620)
- roku 1618 svolán do Prahy sjezd nekatolických stavů
- stížnost Matyášovi za nedodržování Majestátu → odmítnuta, zákaz sjezdu → pobouření
- vedeni Jindřichem Matyášem Thurnem(radikál) vtrhli na Pražský hrad a 23. května
- defenestrovali místodržící Viléma Slavatu a Jaroslava Bořitu z Martinic + písaře Fabricia do příkopu (1419, 1483)
- jen lehčí zranění
- zvolena vláda 30 direktorů (10 pánů, rytířů a měšťanů) v čele s Václavem Vilémem z Roupova + žoldnéřské vojsko (Thurn)
- po smrti Matyáše sněm vyhlásil Ferdinanda za zbaveného trůnu a zvolil Fridricha Falckého (kníže, vůdce Protestantské unie)
- začátek války, očekávána zahraniční pomoc, ale pomohlo finančně pouze Nizozemí
- naopak Habsburkové pomoc Španělska, Polska i papeže
Bitva na Bílé hoře (8. listopad 1620)
- do Čech vtrhlo katolické vojsko
- zde se odehrála rozhodující bitva trvající necelé dvě hodiny
- špatné vedení, nejednota, zbabělý útěk i přes strategickou pozici
- těžká porážka → Fridrich opouští Prahu („zimní král“)
- pronásledování účastníků
Staroměstská exekuce (21. červen 1621)
- 27 účastníků (3 páni = Václav Budovec, Jáchym Onřej Šlik, Kryštof Harant, 7 rytířů, 17 měšťanů = dr. Ján Jessenius)
- kat Jan Mydlář (sťati, oběšeni, rozčtvrcení = J.J., 12 hlav na Mostecké věži)
- mimořádný soudní tribunál (v čele Karel z Lichtenštejna)
- konfiskace majetku účastníkům → obohacení církve, příchod nové katolické šlechty
Albrecht z Valdštejna
- také obohacen, generál
- původně jednota bratrská → přeběhl ke katolictví
- založil poté Frýdlantské vévodství (přepych, bohatství)
- závist, nenávist → zbaven velení → úkladně zavražděn v Chebu jako zrádce (košile)
Důsledky
- hospodářský úpadek (inflace, 1623 kalada = státní bankrot)
- násilná rekatolizace (rozvoj barokního umění)
- všechny školy svěřeny jezuitům, 4 fakulty spojeny v Karlo – Ferdinandovu univerzitu
- Obnovené zřízení zemské (1627, Morava 1628)
- nová ústava
- centralismus, absolutismus
- germanizace (němčina zrovnoprávněna s češtinou)
- jen katolictví
- dědičné právo Habsburků na náš trůn
- potvrzen Ferdinand II. („krvavý“)
- emigrace nekatolické šlechty (1/4) → Nizozemí, Polsko (malíř Škréta, Komenský)
- Fridrich Falcký dán do klatby a dožil jako emigrant v Haagu
Ferdinand III. (1637 – 1657)
- vpády Švédů na naše území v rámci poslední fáze třicetileté války
- válka česká (1618 – 1620)
- válka falcká (1621 – 1623)
- válka dánská (1625 – 1629)
- válka švédská (1630 – 1635)
- válka švédsko-francouzská (1635 – 1648)
- 1645 jedna z nejkrvavějších bitev celé války u Jankova
- 1648 Švédi obsazují Prahu (uloupeny cenné sbírky Rudolfa II.)
- nakonec téhož roku uzavřen Vestfálský mír
