České země za vlády habsburků (1526 – 1648) – dějepis

dějiny

 

   Otázka: České země za vlády habsburků

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): MiRy

 

 

Ferdinand I. (1526 – 1564)

  • roku 1526 zvolen v Českých zemích králem (manžel Anny, sestry Ludvíka) + Morava, Lužice, Slezsko uznaly jeho dědická práva (zaplatil ½ našeho dluhu)
  • vzdělaný, vyrůstal na dvoře Ferdinanda Aragonského
  • syn Filipa Sličného a Juany Šílené
  • přísně katolická výchova → zjistil, že násilím proti protestantům nic nezmůže
  • s Annou 15 dětí, nezvykle se po její smrti už nikdy neoženil
  • stavům slíbil zachovat náboženské svobody (při nástupu)
  • snažil se ale upevnit svou moc (kromě stavovských úřadů i dvorské úřady ve Vídni)
  • 1541 shořely Desky zemské (požár Malé strany a Hradu), zápisy majetku, zákony

 

1. protihabsburský odboj české šlechty

  • roku 1546 otevřený odpor českých stavů (odmítly se vydat na vojenské tažení do Německa na pomoc Karlu V. válčícího s luterány) → tvrdě potrestáni
  • 2 rytíři + 2 měšťané popraveni na Hradčanském náměstí (47)
  • královská města nucena platit posudné (daň z každého sudu)
  • dosazení svých rychtářů
  • pokuty, konfiskace majetku
  • zakročil i proti jednotě bratrské (biskup Jan August uvězněn na Křivoklátě)
  • 1547 bartolomějský sněm v Praze = potvrzena práva Habsburků na český trůn
  • mimo jiné problémy s Romy (již 1545) je nařídil vypovídat ze země
  • později se proti dopadeným smělo užívat i fyzickým trestům (kulturní odlišnost, zvěsti o napomáhání Turkům)
  • v roce 1556 se stává vládcem ve SŘŘ (odchod bratra po Augsburském míru)
  • dál ale pokračoval v podpoře katolictví (pozval do Čech jezuity, k dispozici Klementinum)
  • znovu obsadil pražské arcibiskupství Antonín Prus z Mohelnice (po husitských válkách prázdné)

 

Maxmilián II. (I.) (1564 – 1576)

  • nejstarší syn, vzdělanec (7 jazyků), manželka Marie Habsburská
  • sympatizoval s protestanty, nechtěl se ale rozhádat s rodinou
  • 1575 se dohodli hlavní představitelé nekatolických směrů na společném vyznání = Česká konfese (dohoda mezi luterány, novoutrakvisty a jednotou)
  • potvrdil ale pouze ústně

 

Rudolf II. (1576 – 1611)

  • inteligentní, ale ne zcela duševně zdráv (maniodepresivní psychóza / schizofrenie)
  • svobodný, ale několik nemanželských dětí
  • prokatolické sympatie x nesnášenlivost k mladšímu bratru Matyášovi
  • 1608 se Matyáš spojil s rakouskými, uherskými i moravskými stavy → české stavy ale podpořily Rudolfa → libeňský mír (Rudolfovi zůstávají jen Čechy)
  • 1609 vydán Rudolfův majestát (odměna)
  • písemné potvrzení České konfese
  • zrovnoprávnění nekatolíků s katolíky
  • později však rozhodnutí litoval a 1611 pozval do Čech vojsko pasovského biskupa Leopolda (jeho bratr)
  • pasovští žoldnéři však hrůzným řáděním v Praze popudili i katolíky
  • Rudolf byl donucen vzdát se vlády a o rok později zemřel

 

Rudolfínská Praha

  • přenesl své sídlo do Prahy a učinil z ní významné kulturní centrum
  • záliba ve vědě (alchymie, astrologie, astronomie – Tycho de Brahe, Jan Kepler)
  • rozsáhlé umělecké sbírky renesančních mistrů (Bosh, da Vinci, Tizian, Dürer)
  • sbírky krokodýlí kůže, hodinky, knoflíky
  • dvorní malíř nizozemec Bartolomeus Spranger
  • exotický zvěřinec
  • židovství
  • Morechaj Maizl (boháč, půjčoval peníze i Rudolfovi)
  • Rabbi Löw (vytvoření Golema)
  • dokončeno mnoho synagog, rozšířen i Starý židovský hřbitov

 

Matyáš (1611 – 1619)

  • podpořil katolíky a opět přesunul sídlo do Vídně
  • ve SSŘ se zformovaly Protestantská unie x Katolická liga
  • ještě za jeho života byl českým sněmem přijat Ferdinand Štýrský

 

Ferdinand II. (1619 – 1637)

  • bratranec
  • dosazen proti vůli českých stavů
  • sílil rekatolizační tlak (tzv. španělská strana) = porušování majestátu

 

České stavovské povstání – 1. fáze třicetileté války (1618 – 1620)

  • roku 1618 svolán do Prahy sjezd nekatolických stavů
  • stížnost Matyášovi za nedodržování Majestátu → odmítnuta, zákaz sjezdu → pobouření
  • vedeni Jindřichem Matyášem Thurnem(radikál) vtrhli na Pražský hrad a 23. května
  • defenestrovali místodržící Viléma Slavatu a Jaroslava Bořitu z Martinic + písaře Fabricia do příkopu (1419, 1483)
  • jen lehčí zranění
  • zvolena vláda 30 direktorů (10 pánů, rytířů a měšťanů) v čele s Václavem Vilémem z Roupova + žoldnéřské vojsko (Thurn)
  • po smrti Matyáše sněm vyhlásil Ferdinanda za zbaveného trůnu a zvolil Fridricha Falckého (kníže, vůdce Protestantské unie)
  • začátek války, očekávána zahraniční pomoc, ale pomohlo finančně pouze Nizozemí
  • naopak Habsburkové pomoc Španělska, Polska i papeže

 

Bitva na Bílé hoře (8. listopad 1620)

  • do Čech vtrhlo katolické vojsko
  • zde se odehrála rozhodující bitva trvající necelé dvě hodiny
  • špatné vedení, nejednota, zbabělý útěk i přes strategickou pozici
  • těžká porážka → Fridrich opouští Prahu („zimní král“)
  • pronásledování účastníků

 

Staroměstská exekuce (21. červen 1621)

  • 27 účastníků (3 páni = Václav Budovec, Jáchym Onřej Šlik, Kryštof Harant, 7 rytířů, 17 měšťanů = dr. Ján Jessenius)
  • kat Jan Mydlář (sťati, oběšeni, rozčtvrcení = J.J., 12 hlav na Mostecké věži)
  • mimořádný soudní tribunál (v čele Karel z Lichtenštejna)
  • konfiskace majetku účastníkům → obohacení církve, příchod nové katolické šlechty

 

Albrecht z Valdštejna

  • také obohacen, generál
  • původně jednota bratrská → přeběhl ke katolictví
  • založil poté Frýdlantské vévodství (přepych, bohatství)
  • závist, nenávist → zbaven velení → úkladně zavražděn v Chebu jako zrádce (košile)

 

Důsledky

  • hospodářský úpadek (inflace, 1623 kalada = státní bankrot)
  • násilná rekatolizace (rozvoj barokního umění)
  • všechny školy svěřeny jezuitům, 4 fakulty spojeny v Karlo – Ferdinandovu univerzitu
  • Obnovené zřízení zemské (1627, Morava 1628)
  • nová ústava
  • centralismus, absolutismus
  • germanizace (němčina zrovnoprávněna s češtinou)
  • jen katolictví
  • dědičné právo Habsburků na náš trůn
  • potvrzen Ferdinand II. („krvavý“)
  • emigrace nekatolické šlechty (1/4) → Nizozemí, Polsko (malíř Škréta, Komenský)
  • Fridrich Falcký dán do klatby a dožil jako emigrant v Haagu

 

Ferdinand III. (1637 – 1657)

  • vpády Švédů na naše území v rámci poslední fáze třicetileté války
  • válka česká (1618 – 1620)
  • válka falcká (1621 – 1623)
  • válka dánská (1625 – 1629)
  • válka švédská (1630 – 1635)
  • válka švédsko-francouzská (1635 – 1648)
  • 1645 jedna z nejkrvavějších bitev celé války u Jankova
  • 1648 Švédi obsazují Prahu (uloupeny cenné sbírky Rudolfa II.)
  • nakonec téhož roku uzavřen Vestfálský mír


💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy