Osvícenský absolutismus

 

   Otázka: Osvícenský absolutismus

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Tereza J.

 

 

Osvícenský absolutismus (někdy též osvícenský despotismus)

• Označení pro formu vlády, která se častěji objevovala v 18. století.
• Absolutní monarcha prosazoval ve své zemi svou autoritou politické a společenské reformy

 

Pragmatická sankce o posloupnosti nejjasnějšího arcidómu rakouského

• dokument vydaný 19. dubna 1713 ve Vídni
• vydal ho císař Svaté říše římské národa německého, Jeho Veličenstvo Karel VI.
• byla v něm ustanovena nedělitelnost habsburských držav a v případě vymření mužské linie Habsburků nástupnictví ženské linie
• Pragmatickou sankci uznaly
  • sněmy všech zemí monarchie
  • španělský král Filip V. (poté, co se Karel vzdal nároku na španělský trůn)
  • Rusko (carevna Alžběta Petrovna)
  • Anglie (král Jiří II.)
  • Francie (za zisk vévodství Lotrinského)

 

VÁLKA O DĚDICTVÍ RAKOUSKÉ

• roku 1740 vymřeli Habsburkové po meči a do 60. let 18. století byl veden válečný boj o Habsburské území
• po nástupu Marie Terezie na český a uherský trůn a poté, co se stala vládnoucí arcivévodkyní rakouskou roku 1740, vznesly Bavorsko (v čele s bavorským kurfiřtem Karlem Albertem), Prusko (v čele s pruským králem Fridrichem II.) a Francie územní nároky na Habsburské území
• bavorský kurfiřt Karel Albert usiloval o českou korunu a část Rakouska
• pruský král Fridrich II. usiloval o Slezsko
• saský kurfiřt a polský král August III. Usiloval o Moravské markrabství (mělo být povýšeno na království) a Dolní Rakousy
• španělský král Filip V. o italské državy Parmu a Piacenzu
• na straně Marie Terezie bojovali
  • František, svobodný pán Trenck
    • s pandury (Pandur byl osobní strážce chorvatských šlechticů v 17. a 18. století v historickém regionu Slavonie a příslušník rakouské vojenské jednotky ve slezských válkách)
  • Ernst Gideon von Laudon
    • Ernst Gideon svobodný pán von Laudon byl rakouský vojevůdce, jeden z nejúspěšnějších odpůrců pruského krále Fridricha Velikého. Proslavil se ve válkách s Pruskem a svým tažením na Balkán proti Osmanské říši, které ho zařadilo mezi slavné turkobijce

 

1. slezská válka (1740 – 1742)

• tažení pruského krále Fridricha II. bez vyhlášení války do Slezska (= anexe)
• bavorský kurfiřt Karel Albrecht obsadil Čechy a Horní Rakousy (nechal se korunovat českým králem) a to za pomoci Francie a Saska (to si dělalo nároky na Moravu)
• roku 1741 porazili Prusové ve Slezsku rakouské vojsko
• Marii Terezii pomohli vojensky i finančně uherští stavové (korunovace uherskou královnou v Prešpurku)
• roku 1742 dobylo rakouské vojsko (s uherskými vojáky) dobýt Bavorsko a obsadit Prahu
• britský král Jiří II. pomohl sjednat mezi Pruskem a Rakouskem mír
  • Vratislavský mír
    • Marie Terezie podstoupila Prusku celé Kladsko a většinu Slezska (zůstalo ji Těšínsko a Opavsko)

 

2. slezská válka (1744 – 1745)

• květen 1743 – korunovace Marie Terezie českou královnou
• v říši porazila za pomocí Britů porazila francouzsko-bavorskou armádu
• 1744 – Fridrich II. Vpadl do Čech, obsadil Prahu a zahájil válku
• velitelem rakouských vojsk byl Karel Lotrinský (švagr Marie Terezie, bratr Františka Štěpána, manžel sestry Marie Terezie Marie Anny)
• 1745 – drážďanský mír
  • Prusové odtáhli z Čech
  • František Štěpán Lotrinský získal titul císaře Svaté říše Římské
  • Slezsko a Kladsko Marie Terezie zpět nedobyla

 

3. slezská válka

• válka vyvolána úsilím Marie Terezie o znovuzískání Slezska
• válka pokračovala v jižním Nizozemí a v Itálii
• byla ukončena v roce 1748 mírem v Cáchách
  • Marie Terezie se musela vzdát některých italských držav ve prospěch španělských Bourbonů
  • byla uznána jako dědička Karla VI.

 

Sedmiletá válka (1756 – 1763)

• rok 1756 – válka s Pruskem
• zapojena téměř celá Evropa
• Prusové byli v roce 1957 poraženi maršálem Daunem u Kolína
• pak válka pokračovala se střídavými úspěchy v Sasku, Prusku a Slezsku
• mír po sedmileté válce byl uzavřen v roce 1963 u Lipska
  • potvrdil Prusku zisk Kladenska a Slezska
  • Prusko se stalo novou evropskou velmocí
  • Marie Terezie dokázala uhájit celistvost své říše a získala klid k provádění vnitřních reforem

 

MARIE TEREZIE

• nejstarší dcera Jeho Veličenstva císaře Svaté říše římské národa německého Karla VI. a Alžběty Kristýný Brunšvicko-Wolfenbüttelské
• Její Veličenstvo císařovna-manželka, vládnoucí arcivévodkyně rakouská, korunovaná česká a uherská královna, vévodkyně lotrinská, velkovévodkyně toskánská, vévodkyně parmská a piacenská, …
• nastoupila po smrti Karla VI.
• vládla v letech 1740 – 1780
• jako žena nemohla získat titul císaře Svaté říše římské národa německého
• 1745 – císařem Svaté říše římské národa německého byl zvolen František Štěpán Lotrinský jako František I. Štěpán, tím Marie Terezie získala titul císařovny
• 1765 – umírá František Štěpán

 

REFORMY MARIE TEREZIE

• zavedla centralismus – sjednocení vlády do Vídně
• zakládaní manufaktur
• sčítání lidu – aby věděla kolik má vybírat daně
• nechala vytvořit tereziánský katastr – soupis půdy, majetku
• číslovaní domů, názvy domů
• zavádí příjmení a jména
• sjednocení míry a váhy
• jednotná měna: tolar
• první papírové peníze = bankocetle
• robotní patent
• zrušení útrpného práva – mučení
• povinná vojenská služba – na 7 let, založila vojenskou akademii ve Vídni
• očkování proti neštovicím
• povinná školní docházka
• ohňový patent – domy z nehořlavého materiálu
• systém škol:
  • Triviální školy – na vesnicích, čeština
  • Hlavní školy – němčina, latina, ve městech
  • Normální školy – němčina, latina

 

JOSEF II.

• nastupuje roku 1780 po smrti matky
• 1764 – korunovace císařem Svaté říše římské národa německého
• během své vlády vydal přes 6000 výnosů
• umírá roku 1790 na tuberkulózu
• nástupce jeho bratr velkovévoda toskánský Leopold II.

 

REFORMY JOSEFA II.

• 1781
  • zrušení cenzury (později ji znovu obnovil, ale podstatně omezenou)
  • toleranční patent (možnost konvertovat, dovolovalo vyznávat řeckokatolické náboženství, luteránství a kalvinství, ostatní stále zakázány, úplné zrovnoprávnění až 1861)
  • zrušení nevolnictví (robota i poddanství zachovány, ale poddaný už nepotřeboval souhlas ke sňatku, studiu či odchodu)
• zlepšení postavení Židů
• srovnání daní a možností provozovat řemesla
• změna doplňování vojska
• zřízení katastru půdy a domů (josefínský katastr)
• reforma trestního práva (mj. v podstatě zrušen trest smrti)
• zavedení nových úřadů a úředních hodin
• tajná policie
• zřízení sítě nemocnic, porodnic, nalezinců, blázinec
• reformy školství
• reformy ovlivňující katolickou církev
  • 1781 zrušení všech klášterů, které nepečovali o nemocné, nevzdělávaly mládež
    • Břevnov, Sázava, sv. Jiří na Hradě, Zbraslav
    • hrubý zásah do kulturních tradic jednotlivých zemí, ztráta kulturních podkladů, knihoven, ….
• posílení správního centralismu