Otázka: Oběžný majetek podniku
Předmět: Ekonomie
Přidal(a): barrcusik
Členění oběžného majetku a jeho charakteristika
– jde o majetek podniku, který se používá krátkodobě a většinou se jednorázově spotřebovává
rychle mění svou formu a během krátkého období se obrací
– Členění oběžného majetku:
1) zásoby
2) pohledávky
3) krátkodobý finanční majetek
1) Zásoby
a) materiálové
– suroviny, základní materiál
= hmoty, které tvoří podstatu výrobku, jsou součástí výrobku (např. papír na výrobu knihy, látka na výrobu oděvu apod.)
– pomocné látky
= hmoty, které jsou součástí výrobku, ale netvoří jeho podstatu (např. nitě při výrobě oděvu apod.)
– provozní látky
= hmoty nezbytné pro utvoření výrobku (paliva, mazadla …)
– náhradní díly
= předměty určené k uvedení hmotného majetku do původního stavu
– obaly
= slouží k ochraně a dopravě nakoupeného materiálu, zboží a výrobků (vratné, nevratné)
b) zásoby vlastní výroby
– nedokončená výroba
= produkty, které prošly nějakou výrobní operací, tedy nejsou už materiálem, ale nejsou ještě hotovým výrobkem (hrnek bez ucha)
– polotovary vlastní výroby
= odděleně evidované produkty, které ještě neprošly všechny výrobní stupně a musí být dokončeny nebo zkompletovány do hotových výrobků v dalším výrobním procesu nezkompletované produkty
– výrobky
= produkty, které prošly všemi výrobními operacemi i technickou kontrolou, mohou být předmětem prodeje
– zvířata
= mladá zvířata, zvířata ve výkrmu
c) zboží
= hmotný statek (přírodní nebo vyrobený) určen k prodeji.
– zboží za určitých podmínek změní svého majitele
– vlastnictví produktu přechází z prodávajícího na kupujícího (podmínkou pro přechod vlastnictví je zaplacení kupní ceny)
2) Pohledávky = náš nárok na peníze, někdo nám dluží peníze
a) od odběratelů
– pohledávka vzniká odesláním faktur (= účetní doklad, který obsahuje množství a cenu zboží)
– pohledávka trvá až do zaplacení faktury odběratele, až obdržíme výpis z běžného účtu, že odběratel fakturu zaplatil
b) od zaměstnanců
– pracovníkovi vyplatíme zálohu na pracovní cestu nebo na drobný nákup
c) od společníků
– pohledávky za upsané vlastní jmění
d) od finančního úřadu
– daňové pohledávky
e) od jiných podniků
– jiný podnik nám způsobil škodu, máme pohledávku na náhradu škody
f) poskytnuté zálohy jiným podnikům
– platíme za výrobky předem, budou nám dodány později – máme pohledávku na výrobky, ne na peníze
3) Finanční oběžný majetek – peníze nebo cenné papíry
a) pokladna
– peníze v hotovosti (mince a bankovky)
– ceniny (kolky, známky, telefonní karty, stravenky)
b) běžný účet
– podnik má většinou peníze na běžném účtu, banka ho pravidelně informuje o stavu na účtu (posílá mu výpis z běžného účtu)
– na účet jdou peníze od odběratelů a platíme z něj dodavatelům
– pokladní složenka – předkládáme v bance při složení peněz na účet
– výpis z běžného účtu – banka ho zasílá při každé změně účtu, informuje o stavu běžného účtu, příjmech, výdajích a zároveň přičítá úroky a odečítá bankovní poplatky
– úroky z běžného účtu – jsou příjmem na běžný účet
– poplatky za vedení účtu – jsou výdajem z běžného účtu
– šek (= cenný papír, který vydává banka k otevíranému BÚ jeho vlastníkovi)
– šeky jsou soustředěny v šekové knížce
– vlastník účtu podepíše v bance podpisový vzor
a banka pak vydává peníze pouze na šek podepsaný shodně s podpisovým vzorem
– šekem vybíráme peníze z běžného účtu, můžeme ho vystavit na jakoukoli osobu
– při předložení šeku banka kontroluje:
– podpis podle podpisového vzoru
– občanský průkaz toho, na jehož jméno je šek vystaven
– stav našeho běžného účtu
c) krátkodobý finanční majetek (KFM)
– cenné papíry, které jsou majetkem firmy – podnik je kupuje,
aby na nich vydělal (zisk, úrok)
– druhy cenných papírů:
– majetkové CP
– akcie jiných podniků
– kupujeme zpět naše vydané akcie, ale můžeme je držet maximálně 3 roky, potom nám stát ukládá je buď prodat, nebo zničit
– podílové listy
– obdoba akcií; tyto CP kupujeme, abychom je později výhodně prodali
– úvěrové CP
– kupujeme CP, abychom získali úrok – koupíme dluhopis a tím půjčíme druhé firmě na přechodnou dobu peníze, ta nám je ve lhůtě splatnosti vrátí = půjčka + úrok
– obligace
– směnky
– depozitní certifikáty
– vkladové listy
– zástavní listy
– pokladniční poukázky
Koloběh oběžného majetku
– vystihuje ekonomickou zásadu, která říká, že peníze vložené do zásob jsou peníze „umrtvené“ a je potřeba je co nejrychleji zpracovat a přeměnit na hotové výrobky, aby se daly prodat a přinesly tak nové peníze.
– peníze na začátku koloběhu by měly být menší než na konci (zisk firmy)
Ukazatelé rychlosti obratu – počet obrátek, doba obratu
Počet obrátek
– vyjadřuje, kolikrát za sledované období proběhne koloběh oběžného majetku
– výpočet:
Počet obrátek = celková spotřeba / průměrná zásoba
Doba obratu
= průměrná doba od nákupu materiálu do prodeje
– vyjadřuje, jak dlouho trvá koloběh oběžného majetku
– výpočet:
Doba obratu zásob = (průměrná zásoba / (tržby/360))
Plánování zásob – roční spotřeba materiálu, velikost nákupu
– naplánuje se spotřeba, udělá se plán nákupu
– při plánování zásob musíme vzít v úvahu:
a) normu spotřeby materiálu (je dána tabulkou)
b) jaký je stav zásob na skladě
c) objem vyráběných výrobků v příštím roce
– výpočet:
Velikost nákupu = spotřeba + konečná zásoba – počáteční zásoba
– optimální velikost zásob– průměrná zásoby by měla zajistit plynulý chod výroby a udržet zásoby za co nejnižší náklady
Druhy zásob (norma časová, normovaná zásoba, normativ)
1) Zásoba běžná
– zásoba, ze které se průběžně vydává materiál do výroby.
– má zajistit předpokládanou spotřebu mezi dvěma dodávkami
– její výše kolísá od max. stavu v den dodávky k min. stavu těsně před dodávkou.
– stanovení
2) Zásoba pojistná
– množství zásoby na skladě navíc nad běžnou zásobu pro případ, že se dodavatel opozdí s dodávkou
– vyrovnává případné odchylky v dodávkách nebo ve spotřebě.
3) Zásoba technická
– bývá pouze u těch druhů zásob, u kterých se požaduje z technologických důvodů určitý čas na dosušení zásoby (u dřeva) nebo dozrání (u některých sýrů) apod.
– nejsme ji schopni předčasně čerpat, protože ještě není technologicky připravená pro výdej do výroby
Normy zásob
1) Časová norma – říká nám, na jak dlouho průměrná zásoba vydrží
Čn = ½C + Zp + ZT
C = doba mezi 2 dodávkami, ZT = technická zásoba, Zp = pojistná zásoba
2) Normovaná zásoba v naturálních jednotkách (ks, kg, m, l,…)
– říká nám, kolik naturálních jednotek potřebujeme k zajištění plynulé výroby
Zn = Čn * S S = průměrná denní spotřeba
3) Normativ (= normovaná zásoba v peněžních jednotkách)
– říká nám, kolik peněz je v zásobě vázáno
N = Zn * p p = cena za jednotku
Normování zásob – pro potřeby propočtu velikosti zásob se využívají normy zásob, které říkají, v jaké výši má být průměrná zásoba a kolik finančních zdrojů je v té zásobě vázáno
Dodávkový cyklus = doba mezi dvěma dodávkami
Metody řízení zásob
– každý podnik má velké množství zásob, ale ne každá zásoba má stejný význam
– cílem je optimalizace finančních prostředků, které jsou v zásobách vázány
1) Metoda ABC
a) Skupina A
– sem patří zásoby, které se podílejí na celkové spotřebě – velký důraz (cca 60 – 80%)
– např. základní suroviny nebo materiál potřebný pro výrobu
– používání normování zásob (výpočet norem)
– tato skupina je druhově méně početná (méně druhů zásob), finance představují velký objem (finanční náročnost)
b) Skupina B
– představuje podíl na celkové spotřebě – menší důraz (cca 15 – 20%)
– např. pomocné nebo provozovací látky
– tyto zásoby se dají snadno objednat
– tato skupiny představuje větší počet druhů materiálu, váže méně finančních prostředků
c) Skupina C
– zásoby, které se podílí nejmenší měrou na celkové spotřebě materiálu (cca 5 %) – malý důraz
– např. drogistické zboží, kancelářské potřeby
– tyto zásoby se nevyplatí skladovat
2) Metoda Just in Time
– sepíše se smlouva o dodávce materiálu, kde se dohodnou přesné termíny dodávky (dodací cykly) -> materiálové zásoby jsou přímo z nákladního auta příp. vagonu do spotřeby -> odpadají náklady na skladování materiálu
Logistika
– zahrnuje celý zásobovací proces, fyzický i informační tok
Fyzický tok Informační tok (= tok dokladů)
– dodávka – dodací list
– převzetí – kvantita – příjemka
– přejímka – kvalita – skladová karta
– skladování – výdejka
– výdej
Fyzický tok Informační tok
Příchod dodávky ← dodací list
↓ ← daňový doklad (faktura)
Převzetí
↓
Přejímka → přejímka
→ případná reklamace
↓
skladování → karta zásob
→ zaplacení
↓
Výdej ze skladu → výdejka
