Oceánografie a polární oblasti

 

   Otázka: Oceánografie a polární oblasti

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): Martina

 

 

 

 

SVĚTOVÝ OCEÁN

–          Všechny oceány a moře tvoří souvislý obal země, který se nazývá Světový oceán

–          Studiem se zabývá oceánografie

–          Tichý – největší, Atlantský, Indický, Severní ledový

 

Moře

a)    okrajová – účastní se společného žití s oceánem – Severní, Čínské

b)    mezi ostrovní – Jávské, Celebeské

c)    vnitřní – spojené s oceánem užinou – Černé, Baltské

d)    středozemní – Rudé

 

VLASTNOSTI MOŘSKÉ VODY

–          silně zředěný roztok, minerální látky

 

Salinita

–          slanost

–          množství rozpuštěných látek v 1kg oceánské vody

–          udává se v promilech ( průměr 35 promile)

–          koncentrace závisí na teplotě a na propojení s ústím velkých řek

–          rovník – méně slané – hodně srážek

–          oblast subtropů – Rudé moře – největší salinita až 40 pr., Karibské moře

 

Hustota

–          Je vyšší než u vody sladké.

–           Hustota závisí na teplotě, tlaku a salinitě.

–          Nejmenší hustota je v tropických oblastech, kde je sice velká salinita, ale také největší teplota, která hustotu nejvíce ovlivňuje.

–           Nejvyšší hustota vody je v polárních mořích.

 

Teplota

–          odrážejí se poměry mezi atmosférou a hydrosférou

–          zdroj tepla – sluneční záření

–          světový oceán je největší zásobárna tepla

–          nejvyšší teploty – severně od rovníku – největší teplé proudy

–          nejnižší teploty – Sev. led. Oceán – nepatrné výkyvy teplot- den, noc

 

Barva

–          závislá na množství rozpuštěných látek v ní ( minerály, organické látky )

–          živé organismy – zelená barva

–          minerální substance – žlutá a hnědá

–          Rudé moře – řasy

 

Mrznutí

–          vzhledem k chemickému složení

–          zamrzá při 1,9°C

–          % plochy světového oceánu je zaledněno

–          severně od 30°sev. a již. šířky à kry

 

POHYBY MOŘSKÉ VODY

–          neustále v pohybu

–          kosmické vlivy – přetažlivost měsíce

–          fyzikálně-chemické vlivy – sluneční záření, oběh vzduchu. Výpar

–          geodynamické – spojené s pohyby zemské kůry

 

Mechanické pohyby

1)    částice zůstávají na místě – vlnění, dmutí

2)    částice se přemisťují – mořské proudy

 

Vlnění

–          každou vlnu tvoří hřbet a vpadlina

–          délka, výška a perioda

–          obvykle nepřesahuje 15m

–          à tsunami – podmořské zemětřesení, sopečná činnost

–          a) eolické – působení větru na hladinu

–          b) vnitřní vlnění – uvnitř hydrosféry ( větší výška), v blízkosti ústí řek, pomalejší

–          c) stojaté vlnění – vertikální pohyb hladiny( kolem uzlového bodu )- vlnění do zálivu

–          d) dlouhé vlny – Tsunami – značná délka, dlouhá perioda

 

Dmutí

–          pravidelné kolísání mořské hladiny – příliv, odliv

–          vlav gravitace Měsíce a Slunce

–          periodicky se opakuje 6h 20min po nejvyšším stavu následuje nejnižší

–          a) skočný příliv – sčítá se gravitace slunce a měsíce – až 15m – záliv Fundy

–          b) hluchý příliv – nejmenší, gravitace Měsíce působí proti gravitace slunce

–          Sant Mao – největší odliv – 30m

 

Proudy

–          nejvýznamnější forma pohybu

–          součást oceánské cirkulace vody

–          trvalý přesun vodních mas na velké vzdálenosti v horizontálním i vertikálním směru

–          podílí se na teplené výměně, změně salinity, transportu plynných látek i mikroorganismu

–          nucené proudy ( driftové ) – vzniklé činností větrů

–          volné – mohou pokračovat setrvačností

–          konvekční – mezi místy s rozdílnou salinitou nebo teplotou

–          gravitační – vznik v důsledku sklonu mořské hladiny ( přebytek vody )

–          Mořské proudy mají vliv na podnebí samotných oceánů, ale i na klima přilehlých pevnin.

–          Teplé proudy jsou např. Golfský (26°C), Kuro-šio (22°C) a Mosambický proud (20°C).

–           Studené jsou např. Oja-šio (5°C), Labradorský proud (4°C) a Západní příhon (6°C).

 

Vliv na podnebí

a)    teplé- pohyb od rovníku  do vyšších zeměpisných šířek – Golfský, Kuro-Šio, Brazilský

b)    studené – pohyb z vyšších šířek k rovníku – Kanárský, Kalifornský, Peruánský




Další podobné materiály na webu: