Otázka: Oceánografie a polární oblasti
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): Martina
SVĚTOVÝ OCEÁN
– Všechny oceány a moře tvoří souvislý obal země, který se nazývá Světový oceán
– Studiem se zabývá oceánografie
– Tichý – největší, Atlantský, Indický, Severní ledový
Moře
a) okrajová – účastní se společného žití s oceánem – Severní, Čínské
b) mezi ostrovní – Jávské, Celebeské
c) vnitřní – spojené s oceánem užinou – Černé, Baltské
d) středozemní – Rudé
VLASTNOSTI MOŘSKÉ VODY
– silně zředěný roztok, minerální látky
Salinita
– slanost
– množství rozpuštěných látek v 1kg oceánské vody
– udává se v promilech ( průměr 35 promile)
– koncentrace závisí na teplotě a na propojení s ústím velkých řek
– rovník – méně slané – hodně srážek
– oblast subtropů – Rudé moře – největší salinita až 40 pr., Karibské moře
Hustota
– Je vyšší než u vody sladké.
– Hustota závisí na teplotě, tlaku a salinitě.
– Nejmenší hustota je v tropických oblastech, kde je sice velká salinita, ale také největší teplota, která hustotu nejvíce ovlivňuje.
– Nejvyšší hustota vody je v polárních mořích.
Teplota
– odrážejí se poměry mezi atmosférou a hydrosférou
– zdroj tepla – sluneční záření
– světový oceán je největší zásobárna tepla
– nejvyšší teploty – severně od rovníku – největší teplé proudy
– nejnižší teploty – Sev. led. Oceán – nepatrné výkyvy teplot- den, noc
Barva
– závislá na množství rozpuštěných látek v ní ( minerály, organické látky )
– živé organismy – zelená barva
– minerální substance – žlutá a hnědá
– Rudé moře – řasy
Mrznutí
– vzhledem k chemickému složení
– zamrzá při 1,9°C
– % plochy světového oceánu je zaledněno
– severně od 30°sev. a již. šířky à kry
POHYBY MOŘSKÉ VODY
– neustále v pohybu
– kosmické vlivy – přetažlivost měsíce
– fyzikálně-chemické vlivy – sluneční záření, oběh vzduchu. Výpar
– geodynamické – spojené s pohyby zemské kůry
Mechanické pohyby
1) částice zůstávají na místě – vlnění, dmutí
2) částice se přemisťují – mořské proudy
Vlnění
– každou vlnu tvoří hřbet a vpadlina
– délka, výška a perioda
– obvykle nepřesahuje 15m
– à tsunami – podmořské zemětřesení, sopečná činnost
– a) eolické – působení větru na hladinu
– b) vnitřní vlnění – uvnitř hydrosféry ( větší výška), v blízkosti ústí řek, pomalejší
– c) stojaté vlnění – vertikální pohyb hladiny( kolem uzlového bodu )- vlnění do zálivu
– d) dlouhé vlny – Tsunami – značná délka, dlouhá perioda
Dmutí
– pravidelné kolísání mořské hladiny – příliv, odliv
– vlav gravitace Měsíce a Slunce
– periodicky se opakuje 6h 20min po nejvyšším stavu následuje nejnižší
– a) skočný příliv – sčítá se gravitace slunce a měsíce – až 15m – záliv Fundy
– b) hluchý příliv – nejmenší, gravitace Měsíce působí proti gravitace slunce
– Sant Mao – největší odliv – 30m
Proudy
– nejvýznamnější forma pohybu
– součást oceánské cirkulace vody
– trvalý přesun vodních mas na velké vzdálenosti v horizontálním i vertikálním směru
– podílí se na teplené výměně, změně salinity, transportu plynných látek i mikroorganismu
– nucené proudy ( driftové ) – vzniklé činností větrů
– volné – mohou pokračovat setrvačností
– konvekční – mezi místy s rozdílnou salinitou nebo teplotou
– gravitační – vznik v důsledku sklonu mořské hladiny ( přebytek vody )
– Mořské proudy mají vliv na podnebí samotných oceánů, ale i na klima přilehlých pevnin.
– Teplé proudy jsou např. Golfský (26°C), Kuro-šio (22°C) a Mosambický proud (20°C).
– Studené jsou např. Oja-šio (5°C), Labradorský proud (4°C) a Západní příhon (6°C).
Vliv na podnebí
a) teplé- pohyb od rovníku do vyšších zeměpisných šířek – Golfský, Kuro-Šio, Brazilský
b) studené – pohyb z vyšších šířek k rovníku – Kanárský, Kalifornský, Peruánský
