Otázka: Osvícenská filozofie
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): susinka
filozofie se dotýká celé společnosti
v Anglii má empirický nádech
otázky: Reforma katolické církve, svoboda člověka
Francie toto řeší spíše přes literaturu
velký kulturní rozmach
Anglické osvícenství (16.-17.stol.)
John Locke
objektivní idealista
člověk musí o všem pochybovat
Co je obsahem našeho vědomí?; Kde se bere obsah našeho vědomí?
- vnější informace – smyslové poznání
- vnitřní informace – představy
- nerodíme se už s nějakým obsahem, ale získáváme ho postupně poznáním
- „Rozum je pasivní nepopsaný papír, na který zkušenost zapisuje své dojmy.“
vjemy (=idee)
- jednoduché – vnější a vnitřní vjemy
- složené – kombinace jednoduchých
do vědomí vstupuje kvalita = jednoduchá idea (barva, vůně, tvar, …)
přesto do všeho zasahuje Bůh
nevnímáme nic jako celek, ale postupně si to v hlavě utvoříme à věci jsou složené idee vědomí
společnost v původním stavu žila v míru, nebojovali à společenská smlouva vznikla, aby se bránili před vnějším nepřítelem (např.jiný stát)
George Berkeley
„Existovat znamená být vnínám.“
hmota neexistuje
svět je suma lidí
věc je ustalený soubor vjemů (počitků)
svět existuje, protože je v mysli Boha à máme společné vjemy, které nám vtiskává Bůh
neexistuje nic mimo naší mysl
David Hume
všechny poznatky jsou idee naší mysli – nevíme, kde se idee berou (kdo je vyvolává)
agnosticismus
ani o sobě nevíme nic (podstatu, své já)
Francouzské osvícenství
vznik encyklopedií
nebylo zasaženo revolucí
vzdělání dělá lepší lidi
bouří se proti církvi à nesvoboda
optimisté
nemají rádi šlechtu a absolutismus
vzor v Anglii
nespokojení se stavem společnosti
- chtějí společnost reformovat
- působili na šlechtu, i když jí neměli rádi
- chtěli svobodu, založení škol, založení sirotčinců
Montesque
v kniha Duch zákonů zákony vycházejí z určité situace
tři základní moci mají být odděleny
Voltaire
rozpolcený člověk
podepisoval se jinými jmény pod jeho pracemi, aby mu nezpůsobily problémy
neměl rád šlechtu, ale využíval ženy ze šlechtických rodin (s jednou se dokonce oženil)
nikdy neměl ve filozofii systém
proti církvi à nelíbí se mu, jak církev vykládá Boha jako „monstrum a tyrana“
lidí potřebují víru, ale církev nepotřebují
svědectví o tvůrci – vesmír, příroda funguje – existence Boha
Boha nemůžeme poznat, vždy o něm budeme váhat
svět není dokonalý
příroda dělá spoustu chyb
život je nesmyslný
na konci života zjistí, že vlastně neví vůbec nic a všechno, co dělal bylo zbytečné
svět je místo utrpeení
theismus = víra v Boha bez církve
J.J.Rousseau
rozpolcená osobnost
trpěl stihomamem
pokrok je synonymem pro zkaženost
umění a věda jsou zkázou společnosti
- Člověk byl stvořen jako součást přírody = rajský (přirozený stav) a to se zvrhlo, když člověk začal myslet (příroda to nechtěla). Někdo přišel, ohradil si území a několik lidí mu na to skočilo. Člověk ve společnosti je závistivý, chamtivý, sobecký, zákeřný. Zkažená společnost potřebuju vědu (právo, ekonomii,…) a umění.
rodina je základem ideální společnosti
dílo: Emil čili O výchově
- výchova dětí může ovlivnit to, že společnost bude lepší
- nejdříve musíme v dítěti rozvinout city a pak se až zaobírat rozumem
- po porodu odvézt dítě a venkov a vychovávat ho přirozeně v přírodě
- vzděláváme dítě jen, pokud o to má zájem (učitel chodil s Emilem na procházky a odpovídal jen na to, na co se Emil zeptal) à nesmí záměrně nic vysvětlovat
- netrestáme dítě – když něco provede, měli bychom mu ukázat, že udělal něco špatně (např. Když dítě rozbije okno, tak ho necháme spát v místnosti, kde je to rozbité okno, aby se poučilo a příště už to neudělalo)
měl by se zavést plebiscit à aby se lidé cítili ve společnosti lépe, měli by hlasovat o všem důležitém
- hlasováním lidi projeví svůj názor
- pokud je můj názor jiný, rád se podřídím, protože zjistím, že jsem se mýlil
nechtěl revoluci
Denis Diderot
přední encyklopedista
představitel mechanického materialismu (spojen s atheismem)
podstatou světa: hmota (může být i anorganická)
- hmota je vybavená citlivostí, která se poté může projevit jako duše
- Bůh neexistuje
- hmota funguje na základu mechanických zákonů (obdivoval Newtona)
člověk se rodí s předpokladem být dobrý; záleží na výchově
