Otto Gutfreund – život a jeho tvorba

dejiny-umeni

 

   Otázka: Otto Gutfreund

   Předmět: Dějiny výtvarné kultury

   Přidal(a): Valerie Larišová

 

 

Otto Gutfreund (1889 – 1927)

  • Nejvýraznější sochařská osobnost české moderny.
  • Přední český kubistický sochař, průkopník českého novodobého sochařství světového významu
  • Byl racionálně založený a přemýšlivý, ale tvořil velmi jemné a citlivé sochy.
  • Jeden z prvních evropských sochařů, který domyslel principy kubismu v plastice a osvobodil ji od povrchní závislosti na malířství a dovedl ke stylově svébytnému výrazu
  • Jeho umělecký rukopis:
    • -> kombinace domácí tradice (František Bílek, Jan Štursa)
    • -> a soudobé fr. tvorby (od Augusta Rodina, Émila Antoine Bourdella až po Pabla Picassa).
  • Zabýval se vztahem plochy a objemu.
  • Začínal jako kubista -> ve 20. letech několik soch ve stylu sociálního civilismu
  • Patří mezi nejvýraznější české umělce přelomu 19. a 20. století, kteří se svým dílem podíleli na revolučních změnách v tradiční tvorbě
  • Pocházel z velmi soudržné rodiny, byl hluboce rodinně založený, ale oženil se velmi pozdě a zůstal bez dětí.
  • Byl racionálně založený a přemýšlivý, ale tvořil velmi jemné a citlivé sochy.

 

Život

  • Narodil 1889 ve Dvoře Králové nad Labem, ještě v době Rakouska-Uherska, jako 4. z 5 dětí středostavovské, židovské rodiny Karla a Emilie Gutfreundových.
  • Jako představitel moderního racionalismu se již od mládí neustále vzdělával.
  • V rodině byl veden k demokratickému smýšlení a rodičům vděčil i za svůj vztah k umění, převážně k literatuře a hudbě.
  • Po absolvování nižších tříd jaroměřského gymnázia, působil v keramickém ateliéru na Škole výtvarného umění v Bechyni, kde se poprvé setkal s modelováním.
  • Následně studoval na pražské Umělecko-průmyslové škole.
  • Tradiční studijní program mu však, jako moderně vzhlížejícímu umělci příliš nevyhovoval.
  • Nejvíce ho ovlivnila jeho studijní cesta do Paříže, kde se mu naskytla skvělá příležitost lépe poznat moderní svět umění.
  • Velmi obdivoval díla sochaře Augusta Rodina a Antoine Bourdella /óntuán burdél/.
  • Jeho nadšení nad vývojem nových výtvarných proudů vyvrcholilo ročním studiem na pařížské soukromé škole v sochařském ateliéru, který vedl sám A. Bourdelle.
  • Po této zkušenosti se rozhodne vydat na studijní cestu po západní Evropě, kde navštěvuje především londýnská, belgická a holandská muzea.
  • Po této vyčerpávající studijní cestě se vrátil zpět do Čech plný uměleckých dojmů a se silnými osobními zážitky.
  • Po návratu do Čech se v jeho tvorbě objevuje expresionistický nádech.
  • Umění tak opustilo dekorativní prvky secese i akademické prvky archaické stylizace.
  • Snažil se dosáhnout smysluplnosti své práce novým pojetím umělecké formy.
  • Náměty jeho prací se staly expresivně laděné bibl. mot. nebo reliéfní podobizny – Job, Autoportrét.
  • Mezi přední české kubistické sochaře se dostává díky seznámení s Bohumilem Kubištou.
  • V dalších letech dospěl ve vývoji své tvorby od analytické fáze až k syntetické.
  • Důkazem toho se staly nejdříve reliéfy, jako Dvě postavy nebo Koncert.
  • Do popředí jeho zájmu se dostávaly motivy z běžného života – zejm. v kresbách a zátiších.
  • Stal se zakládajícím členem Skupiny výtvarných umělců, která vznikla na protest proti politice SVU Mánes a jeho Volným směrům.
  • V této době se naplno věnoval výstavní činnosti.
  • Počátkem 20. let odjel opět do Francie, kde se stýkal s Emilem Fillou.
  • Jeho uměleckou činnost mu však přerušila 1. světová válka.
  • Dobrovolně se přihlásil do francouzské armády, aby bojoval proti Rakousko-Uhersku, ale neprávem skončil v internačním táboře jako nepřítel Francie.
  • Po skončení války se připojil ke Skupině výtvarných umělců Mánes a opět se vrátil ke své výtvarné činnosti, zpočátku v pod. menších fig. komp. a portrétů (Vlastní podobizna; Podobizna matky).
  • V roce 1920 opustil G. Paříž definitivně a usadil se nastálo v Československu.

 

Veřejné plastiky, které jej nejvíce proslavily:

  • Pomník Babičky Boženy Němcové v Ratibořicích
  • reliéf pro Gočárovu Legoibanku v Praze

 

Ve 30. letech se oženil, avšak pozdě, jelikož zůstal bez dětí.

Tehdy také začal pracovat jako profesor na UMPRUM v Praze, jelikož se nedokázal smířit s nově uznávaným proudem v sochařství – neoklasicismem

(=> svými prvky více vyhovoval poválečným požadavkům um. vrstev).

Profesorem se stal, protože se chtěl oprostit od veř. zakázek a opět se soustředit na práci v ateliéru.

Nicméně jeho slibně se rozvíjející začátek ukončila jeho záhadná smrt v roce 1927, kdy utonul ve Vltavě, přičemž dodnes není jasné, zdali spáchal sebevraždu či nikoliv.

Je autorem okřídleného šípu, který dodnes nesou výrobky značky Škoda.

 

Seznam vybraných děl:

Úzkost – 1911-12

  • -> socha postavy, schoulené v úzkostném strachu z prožitého a neznámého.
  • -> jedná se o jedno z nejčastěji opakovaných témat evr. umění od dekadence až po expresionismus.
  • -> tato socha je klíčovým dílem českého umění 20. stol.

Obchod – 1923

Hamlet II, 1912-13

Koncert, 1912-13

Námořník, bronz

  • -> nerealizovaný návrh na soch. výzdobu domu Anglobanky v Praze
  • -> řadíme do jeho 3. tvůrčího období nové věcnosti a civilismu.
  • -> autor nekopíruje vnější podobu námořnické uniformy, ale vyjádří ji pouze jedním charakteristickým znakem, límcem
  • -> skutečnost poetizuje a zjednodušuje.

Podobizna T. G. Masaryka – busta, patinovaná sádra

Harmonie

Muž s dítětem

  • -> sádra – skica, asi k soutěži na výzdobu portálu městského sirotčince
  • -> symbolika = ochrana a pocit bezpečí, které dospělá postava vytváří pro dítě, důvěřivě hledící do světa před sebou.
  • -> skica je provedena velmi úspornými výrazovými prostředky, přesto svojí vyrovnanou harmonií ovládá široké okolí.
💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Content is protected !!