Otázka: Renesanční sloh v Itálii
Předmět: Dějiny umění
Přidal(a): kledis
Architektura:
Druhy:
a) Sakrální – (kostel, klášter)
b) Světská – (městský palác, dům, zámky, venkovské vili, letohrádky, lovecké zámečky, nalezince)
– Typ centrální, půdorys čtverec
– Architekti uplatňovali: lidské měřítko, horizontální členění, princip rytmického opakování, prosvětlenost prostoru
– Konstruktivní prostředky:
– Valená klenba (klenba klášterní, neckovitá, zrcadlová)
– Kopule (hranatá, melounová)
– Podpory (sloup, pilíř)à(patka, dřík, hlavice)
– Zdi z cihel nebo lomového kamene, obložené mramorovými deskami a zdobené rustikou (vystupující kamenné kvádry, jejichž povrch v líci zdi je ponechán na hrubo. Dole zpevněny rustikovanou podnoží, nahoře ukončeny mohutnou římsou.
– Arkáda na sloupech à nejcharakterističtější znak renesanční architektury.
– Edikula = architektonické orámování pomocí sloupků, polosloupků nebo pilastrů s kládím a štítkem
– Sagrafito = dekorativní prostředek, Dvě omítky vrchní a spodní jiná barva, vrchní se seškrabuje do různých tvarů.
Raná renesance:
– Zakladatelem raně renesanční architektury ve Florencii byl Filippo Brunelleschi
Filippo Brunelleschi: – zlatník, sochař a teoretik
– Psal o matematice, optice, mechanice, zabýval se perspektivou
– Neuspěl v soutěži na bronzové dveře florentského baptisteria
– Odjel do Říma kde se oddal studii antických památek
Dílo: Kupole Florentského dómu – osmiboká, šířka 42m, stavěna bez nákladného lešení
Florentský nalezinec – S arkádovým dvorem
Kostel S. Lorenzo – trojlodní bazilika s rovným stropem (stará sakristie)
Kaple Pazziů – melounová kopule,
Palazzo Pitti – nedokončil ho
Michelozzo Michelozzi:
Dílo: Klášter S. Marco
Palác Medici-Raccardi ve Florencii
Vila v Careggi – sídlo Platónské akademie
L. Battista Alberti: – Všeumělec à pěstoval všechny druhy umění a navíc vynikal jako teoretik a sportovec
– V jeho dílech vliv římské antické architektury
– Stavby pouze projektoval jiní stavitelé je pak postavily
Dílo: Palazzo Ruccelai
Průčelí kostela Sta Maria Novella
Kostel S. Francesco v Rimini – motiv triumfálního oblouku na průčelí
Kostel S. Andrea v Mantově – jednolodní s transeptem a kupolí
Kostel S. Sebastiano – půdorys řeckého kříže s kupolí ve středu
Giuliano da Sangalo: – S. Maria presso San Satiro
Benedetto da Maiano: – Palazzo Strozzi ve Florencii
Vrcholná renesance:
– Vliv římské antické architektury
– Mohutnost stavby, monumentalita, vznosnost, velkolepost, bohatost výzdoby
– Na architektuře se podílely i sochaři, malíři a umělečtí řemeslníci
– Mecenáši Papež Julius II. A Lev X.
Donato Bramante:
– zakladatel vrcholné renesance
– malíř a architekt
Dílo: Tempietto di San Pietro in Montorio
Cancelleria – římský palác, rytmické travé, vysoký řád, členění rizality
Nádvoří Belvederu ve Vatikáně
Chrám Sv. Petra ve Vatikáně – centrála, půdorys řeckého kříže, se 4mi malými kupolemi
Svatá chýše v Loretu
Raffael: Dílo: Vila Madama
Nový plán Chrámu Sv. Petra
Chigiho kaple u kostela S. Maria del Popolo v Římě
Giulio Romano: – Palazzo del Te v Mantově
Antonio da Sangallo: – Palazzo Farnese v Římě
Baldassare Peruzzi: – vila Farnesina v Římě
Manýrismus:
– Snaha po subjektivním výrazu, libující si v nadsázce a dynamické expresivnosti
– Opět nadřazen nadzemský svět pozemskému
– Místo vnější pravdy zdůrazněn vnitřní duchovní zážitek
– ,,sacco di Roma‘‘ = drancování Říma císařským vojskem
Michelangelo:
– Jeho dílo přechod od vrcholné renesance k manýrismu
– Průčelí kostel S. Lorenzo à styl klasický
– Nové sakristii a knihovně Laurenzianě à Manýristický styl
– Stavební hmotu člení a modeluje podle svých subjektivních uměleckých záměrů
– Renesanční tektoničnost nahradil Barokní atektoničností
Dílo: Průčelí paláce konzervátorů v Římě
Chrám Sv. Petra v Římě – Hlavní architekt, klášterní klenba podle vzoru Florentského dómu
Pozdní renesance:
Michelanegelo:
Dílo: Palazzo Farnese – Dostavěl ho
Chrám S. Maria Degli Angeli
Brána Porta Pia
G. B. da Vignola: – Papežský architekt, významný teoretik
Dílo: Kostel Il Gesú – jednolodní s bočními kaplemi, málo vyčnívajícím transeptem a mohutnou kupolí
Andrea Palladio: – Stavěl klasická díla
– ,,palladiovský motiv‘‘ = symetrické seskupení tří otvorů, dvou úzkých pravoúhlých, po
Stranách širšího, uzavřeného obloukem
Dílo: Bazilika ve Vicenze
Teatro Olimpico
Kostel S. Giorgio Maggiore
Kostel Il Redentore
Sochařství:
– Rozvoj volné sochy (umístěné na náměstích, nádvoří paláců nebo jejich interiéru – náměty náboženské nebo mytologické.
– Rozvoj sochařské podobizny (Hlava, poprsí, celá postava, jezdecký pomník) – výzdoba zahrad, kašen, fontán
– Techniky: Kamenictví, kovolijectví, štuk, polévaná terakota
– Ornamentika: Meandry, akanty, vejcovce, perlovce
– ,,Emblémy‘‘= zobrazení spojené s nápisem v alegorický celek
– ,,Festony‘‘= závěsy z listů nebo plodů
– ,,Girlandy‘‘= pásy z festonů
– ,,Kariatida‘‘ a ,,Hermovka‘‘ = hlava, jejíž poprsí přechází v čtyřboký sokl
– Realistické zobrazení lidského těla v přirozených proporcích, postojích a pohybech
– Uplatňovali studium anatomie
Raná renesance:
– Florentská raná renesance začala soutěží na ,,severní bronzové dveře Florentského baptisteria‘‘
Lorenzo Ghiberti:
Dílo: Severní bronzové dveře Florentského Baptisteria – náměty z Nového zákona, renesanční realismus
Východní dveře Baptisteria (Rajská brána) – hra světel a stínu, vysoký a mělký reliéf
– reliéf ,,Šalamounovo setkání s královnou ze Sáby
– rám dveří zdoben postavičkami a bustami v medailonech
– vnější kamenné orámování motivy toskánské fauny, flory
Oratorium Or San Michele – postava Sv. Matouše
Donatello:
– Nejvýznamnější sochař rané renesance
– Měl smysl pro dramatické konflikty lidské duše
– Zpodoboval hlavně muže
– Příklad antiky doplňoval studiem skutečnosti
– Portéty : tváře konkrétních osob
Dílo: Socha Davida pro Florentský dóm
Socha Davida pro Cosima Medici
Socha Sv. Jiří pro kostel Or San Michele – stojící socha
Socha Sv. Jana Evangelisti pro Florentský dóm – sedící světec
Náhrobek papeže Jana XXIII.
Sochařská výzdoba staré Sakristie – spolupracoval na ni s Brunelleschim (bronzové dveře)
Postavy starozákonních proroků pro kampanilu – naturalistický výraz
Podobizna Niccolo da Uzzano, Máří Magdaléna, Judita a Holofernes
Socha Plešatec
Zpěvácká tribuna Florentského dómu
Sochy oltáře v kostele S. Antonio v Padově
Jezdecký pomník kondotiéra Gattamelaty – před kostelem S. Antonio
Reliéfy kazatelen v S. Lorenzo ve Florencii
A. del Verrocchio: – Donatellův pokračovatel
Dílo: Socha Davida
Sousoší Krista a Sv. Tomáše
Jezdecký pomník kondotiéra Bartolomea Colleoniho
Antonio Pollajuolo:- Papežské náhrobky v chrámu Sv. Petra ve Vatikáně
J. della Quercia:– Kašna v Sieně
– reliéfy na průčelí kostela S. Petronio v Boloni
Vrcholná renesance:
– Založeno na idealismu
– Zobrazení tělesné a duchovní krásy, psychických a duchovních hodnot
Michelangelo Buonaroti: – Ve 13ti letech vstoupil do dílny Ghirlandaiů potom se učil na Medicejské akademii
– Byl v Boloně, Římě, Florencii i Benátkách
– Zasáhl do všech oblastí umění na prvním místě bylo sochařství
– Navázal na něho Augustine Rodin
Rané Dílo: Reliéf Madona na schodišti – jeho nejranější dílo
Boj kentaurů s Lapithy – dynamický pletenec nahých těl
Opilý Bacchus – mramorová socha
Pieta v chrámu Sv. Petra v Římě
Vrcholné: Florentský David – nezralí jinoch, ostré oči, povytažený horní ret, velké ruce a nohy, úzký pas
ztělesňuje renesanční ideu republikánských svobod
Postava Sv. Matouše – nedokončena
Otroci – čtyři postavy pro náhrobek papeže Julia II., alegorie svobodných umění – nedokončeno
Sedící Mojžíš – jediný dokončen ze 40soch
Alegorické sochy Dne a Noci, Jitra a Večera
Manýrist: Medicejské náhrobky v kapli kostela S. Lorenzo – taky nedokončeny – manýristické dílo
Pozdní : Pieta Florentská
Pieta Palestrinská Gotický typ vertikální piety
Pieta Rondanini
Manýrismus a pozdní renesance:
Benvenuto Cellini: – Sochař, zlatník
– Manýrista
Dílo: Vlastní životopis
Socha Persea
Malířství:
– začaly užívat plátna
– Druhy: Nástěnná, desková, knižní, malba na sklo
– Techniky: Olejomalba, fresková technika, sgrafita, enkaustika
– Náměty: Náboženské náměty, náměty antické mytologie, alegorické a historické obrazy
– Dochází k stále častějšímu uplatnění krajiny v obraze
– Ideálem byl tělesně i duševně rozvinutý člověk, harmonická příroda
– Snaha o zachycení přirozeného pohybu a postojů, nejraděj v aktu
– Vznik nové koncepce obrazu ,,okno do světa‘‘ (plošný průřez optickým kuželem jehož vrchol leží v divákově oku)
– Hlavní kompoziční formou byl rovnostranný trojúhelník
– U panovnických dvorů a vysoké šlechty vznik rodových portrétních galerií
Raná renesance:
Florencie:
Masaccio:
– Zanechal dílo na němž se učili i mistři vrcholné renesance
– Zemřel mladý v Římě za neznámých okolností
– Masacciovi lidé jsou plně plastické figury
– Obraz realistickým zobrazením viděného světa
– Používá modelaci světlem a stínem
– Užíval lomených tónů
Dílo: Fresky v kapli Brancacciů v kostele S. Maria del Carmine ve Florencii – život Kristův a Sv. Petra
Vyhnání z ráje – první renesanční akt ženy a muže
Křest Kristův – zachytil husí kůži na těle tetelícího se mladíka
Sv. Petr uzdravuje svým stínem – pohled do florentské ulice
Peníz daně – podzimní nálada krajiny
Vzkříšení královského syna
Freska Svaté Trojice v kostele S. Maria Novela ve Florencii
Deskové obrazy Trůnící madona, Ukřižování
Fra Angelico:- Fresky a oltářní obrazy v kostele S. Marco ve Florencii
- Uccello:- Freska Potopa v klášteře S. Maria Novella
- del Castagno:- Poslední večeře v klášteře S. Apolonia ve Florencii
- Ghirlandaio:-Fresky života P. Marie v kostele S. Maria Novela
Sandro Botticeli: – Mytologické náměty a složité alegorie
– Překonává naturalismus zdůrazněním kresby, idealizací postav, zduchovněním obrazu
– Byl vyučený zlatník
– Vytvořil nový ideál ženy (úzký obličej, smutné oči daleko od sebe, dlouhý krk)
– Postavy v nepřirozených postojích se vznáší a jejich roucha vlají
– Pozdní díla velmi expresivní
– Vytvořil idealizující dekorativní sloh založený na naturalismu à ocenila jej Secese
Dílo: Klanění tří králů – jeho rané dílo
Primavera – odehrává se v pomerančovém háji, ve středu stojí Venuše jako matka přírody
Zrození Venuše – zlatovlasá Venuše plující na lastuře ke břehu
Nařčení (pomluva)
Náměty ze starého zákona v Sixtinské kapli ve Vatikánu
Piero della Francesca: – Představitel Umbrijské školy
– Jeden z největších malířů rané renesance
– Autorem teoretického spisu o perspektivě
– Jako 1. Se zaměřil na problém barvy a světla v obraze
– Barvu používal k zdůraznění plastického a prostorového dojmu
Dílo: Fresky v kostele S. Francesco v Arezzu
Konstantinův sen – z cyklu o svatém kříži , noční výjev
Benátky:
Giovanni Bellini:- Zakladatel Benátské koloristické malířské školy
Andrea Mantegna:- Fresky v Camera degli Sposi v Mantově
Vrcholná renesance:
Florencie:
Leonardo da Vinci: – Všeumělec (malíř sochař, hudebník, zpěvák, básník, vynálezce, badatel,inženýr)
– Teoretik umění à napsal Knihu o Umění
– Působil hlavně ve Florenci a v Miláně, chvíli ve Vatikánu a nakonec ve Francii
– Odmítal techniku fresku
– zanechal po sobě sešity rukopisů a kreseb
– usiloval v malbě o absolutní dokonalost obsahu a formy (pracoval pomalu, často nedokončil)
Dílo:
- florentský pobyt: Klanění tří králů – nedokončil ho
- milánský pobyt: Madona ve skalách – kompozice pyramida, vázaná šerosvitem,
Poslední večeře v S. Maria delle Grazie – ústřední místo kompozice zaujal Kristus
Jezdecký pomník Francesca Sforzy – také nedokončen
- florentský pobyt: Karton Sv. Anny Samotřetí
Karton Bitvy u Anghiari – technika enkaustika
Mona Lisa Gioconda – manželka florentského patricije, ztělesnil v ní ideál ženské krásy
Michelangelo:
Dílo:
Karton bitvy u Casciny
Madona Doni – šroubovité vytočení madony (převzal Raffael)
Strop Sixtinské kaple – ve středním pásu se v 9ti obrazech líčí stvoření světa, vznik hříchu a boží trest.
– kolem pásu sedí na mramorových trůnech 7proroků a 5 sibyl (střídavě)
– nad nimi sedí nazí mladíci a drží bronzové medailony
– Barevnost je potlačena
Raffael Santi:
– Stal se dvorním malířem papeže Julia II.
– vytvořil si vlastní styl ,,belleza‘‘ ideální krása a ,,maniera grande‘‘ monumentální sloh
– v podobiznách psychologická charakteristika a dramatizace
Dílo: Krásná zahradnice
Kladení do hrobu
Stanza della Segnatura
Disputa – alegorie teologie
Athénská škola – alegorie filozofie
Parnas –alegorie básnictví
Vyhnání Heliodora z chrámu – bleskový děj
Vysvobození Sv. Petra z vězení
10tapyserií pro Sixtinskou kapli – náměty z Kristova života a apoštolských skutků
Zázračný rybolov
Sixtinská Madona – madona kráčí s dítětem po zeměkouli
Madona della Sedina
Portrét Papeže Julia II.
Portrét Baldassara Castigliona
Manýrismus: Proměnění Krista – dokončily ho jeho žáci
Benátská škola: – Barva dominuje nad kresbou
– Plastická modelace, prostorová výstavba obrazu
Giorgione:
– Malíř symbolických obrazů
– Zemřel na mor velmi mladý
– Malba výrazem duševních prožitků a citových hnutí
Dílo: Tři filozofové – meditují v ranní krajině o podstatě přírody
Bouře
Koncert v Přírodě
Odpočívající Venuše
Tizian: – Považován za největšího malíře všech dob (bohatství výrazových prostředků, živost barev)
– Ve svých dílech ztělesnil ideál vrchol. Renes., ideál lidské krásy a ideální krajinu
– Hlavním cílem jeho malby zobrazování lidí ve významných příbězích
– V manýrismu zářivost koloritu hasne, pracuje s barevnými skvrnami, nerozeznáváme linie
Dílo: Asunta – Nanebevzetí P. Marie, S. Maria dei Frari v Benátkách à prototyp barokních kompozic
Bacchus a Ariadna – vzor pro barokní bakchanály
Zavraždění Sv. Petra Mučedníka – vzor pro barokní martyria
Karel V. na koni – podobizna
Venuše z Urbina/ Venuše Danae
Manýrismus: Apollo a Marsyas – v arcibiskupské residenci v Kroměříži
Corregio: – Nejvýznamnější malíř vrch. Renesance v severní Itálii
Dílo: Iluzionistické fresky Vidění Sv. Jana/ Nanebevzetí P. Marie – předjímají barokní malířství
Svatá noc (narození Krista) – oltářní obraz
Manýrismus: – Malířství pozdní renesance nazýváme ,,Manýrismus‘‘
– Malíři napodobují způsob mistrů vrcholné renesance (Raffaela, Michelangela)
– Díla mají nový ,,duchovní obsah‘‘ = nadřadili nadpozemský život pozemskému
– Umění se stalo výrazem čisté fantazie
– Kresba se oddělila jako samostatný obor
– Manýristický kánon= dlouhé, štíhlé postavy s malou hlavou, dynamické prohnutí do
Šroubovitého postoje à,,Figura serpentinata‘‘
– Hlavní představitelé: Vasari, Romano, G.B. Rosso
Michelangelo:
Dílo: Poslední soud – na oltářní stěně Sixtinské kaple ve Vatikánu – tři pásy: nahoře nebe, uprostřed
místo na souzení a dole Charon s démony.
Fresky Obrácení Sv. Pavla a Ukřižování Sv. Petra – V Pavlově kapli ve Vatikánu
Benátky:
Tizian: Dílo: Korunování trním
Apollo a Marsyas
Tintoreto:
– Největším mistrem Benátského manýrismu
– Ve svém díle spojil tradici benátského koloritu s Michelangelovým kompozičním uměním
– Byl člověk prostý, zbožný, vedl klidný nenáročný život
– Kromě malířství pěstoval hudbu
– Pracoval pro ,,scuoly‘‘ bratrstva à stal se členem bratrstva Sv. Rocha
– Působil na soudobé i Barokní malíře pokračovatelem jeho díla El Greco
Dílo: Zázrak Sv. Marka – pro Scuolu di S. Marco à První význač. dílo benátského manýrismu
Klanění tří králů
Poslední večeře – v S. Giorgio Maggiore v Benátkách àoblaky kouře se promění v okřídlené postavy
Paolo Veronese:
– S oblibou maloval Biblické hostiny
– Veronský rodák nepřijal benátské zlatisté tóny zůstal u stříbřitých veronských tónů
– navázal na něj Paul Cézanne
Dílo: Svatba v Káni Galilejské
Hostina u Leviho
Apotéza Benátek – strop v sále Velké rady v Dóžecím paláci
Užité umění:
– Rozkvět hlavně zlatnictví (Stříbrný oltář ve Florentském Baptisteriu)
– Zlatníci vyráběly konvice, mísy, poháry, vázy z křišťálu, zlaté šperky s drahokamy a perlami
– V 15.stol. výroba ,,majoliky‘‘= keramika s ciničito-olovnatou polevou
– ,,Fajáns‘‘= majoliková keramika vyráběná ve Faenze àsvětlemodré polevy s tmavomodrými
vzory, později figurální náměty, nakonec bílé zboží s lehkou kresbou.
– Rozmnožení druhů nábytku podle antický vzorů, techniky: (zlacený štuk, zlacené kůže…)
– Tapiserie pro Sixtinskou kapli utkány v Bruselu.
