Planeta Země – otázka ze zeměpisu

 

   Otázka: Planeta Země

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): yurccvm

 

 


Vesmír a jeho vznik
– Vesmír je soubor všech kosmických těles, které na sebe navzájem působí
– věda = astronomie

– Kosmologie = zabývá se stavbou a vývojem těles
– kosmologická teorie o vzniku vesmíru je nejvýznamnější = Velký třesk
– pro vzdálenosti ve vesmíru používáme zvláštní délkové jednotky:
– astronomická j. 1AU = střední vzdálenost Země od Slunce ( 150 mil. km)
– světelný rok 1ly = za 365 dní; 9461 mld. km
– parsec 1pc = 206 000 AU
-supergalaxie =  největší Vesmírné útvary
– galaxie = hvězdná soustava, různého tvaru
a) spirálovitá – nejčastěji asi 70%
b) prstencovitá – asi 25%
c) normální
…naše galaxie = 13 mild. let (spirálovitá)
-mléčná dráha je část Galaxie, která je viditelná na obloze

 

Hvězdy
– Základní útvar vesmíru.
– Plynnové koule
– probíhají tam teplo jaderné reakce = vytvářejí teplo a světlo
– stejné stáří = hvězdokupy
– souhvězdí = seskupení hvězd (Orion, Malý vůz, Velký vůz)

 

Slunce
– středem sluneční soustay
– jediná hvězda sluneční soustavy
– přináší nám teplo a světlo
– teploty: 5-6 tisíc stupňů na povrchu
14 mil. stupňů uvnitř
– 109 krát větší než Země
– sluneční erupce = polární záře
– pohyby: otáčí se kolem své osy + obíhá kolem jádra Galaxie

 

Ostatní tělesa sluneční soustavy:

Planety
– tělesa, která nemají vlastní zdroj záření = jsou osvětlena hvězdami
– obíhají po eliptických drahách
– otáčejí s ekolem své osy
– dělení: a) terestrické : Merkur, Venuše, Země, Mars
pevný povrch
otáčí se kolem své osy
nemají žádný nebo málo svých měsíců (0,0,1,2)
b) velké: Jupiter, Saturn, Uran, Neptun
kapalný povrch
otáčí s ekolem své osy
mají prstence a hodně měsíců (18, 22,21,8)

 

Planetky
– nachází se mezi Marsem a Jupiterem
– z materiálů, které s eodlomí z vesmíru
= astrenoidy

 

Komety
– menší tělesa obíhající po nepravidelných drahách, ale daleko za ostatními planetami(Neptunem)
– např: Hallayova kometa

 

Meteoroidy
– tělesa z meziplanetární hmoty
a) meteory(pohybující se hvězdy) = menší, kterí se v zemské atmosféře roztaví a vypaří
b) meteorodity = větší, dopadnou na zem ( největší v jižní Africe Haba West 60 tun)

 

Měsíc
– jediná přirozená družice naší země
– je vzdálená 385 000 km od země
– 4x menší než země
– otáčí se kolem své osy a obíhá kolem země za 28 dní
– obíhá kolem Slunce po eliptické dráze
– teploty: nočíní -170°C; denní +130°C
– světlé plochy = hornaté oblasti s krátery
– tmavé plochy = „moře“ = ztuhlá láva
– fáze měsíce = změny vzhledu měsíce na obloze:
nov – měsíc nevidíme
1. čtvrť – tvar D
úplněk (může dojít k zatmění)
2. čtvrť – tvar C
– zatmění: je jev při kterém dejno vesmírné těleso vztoupí do stínu jiného vesmírného tělesa
částečné/úplné
zatmění Slunce – když se Měsíc dostane mezi Slunce a zemi
zatmění Měsíce – když Měsíc se dostane do stínu země a je na druhé straně od Slunce

 

Vývoj poznání o Vesmíru
– 1. názory: Země je plochá deska, která se vznáší ve vzduchu nebo plave ve vodě a Měsíc a Slunce kolem ní krouží
– geocentrický: (2500 př.n.l.) Řekové přišli s geocentrickou soustavou, že Země je kulatá a je středem Vesmíru
– heliocentrický:Mikoláš Koperník(15.stol.) tvrdil,že středem Vesmíru a sluneční soustavy je Slunce
– Giordano Brano tvrdil, že Vesmír netvoří jen Slunce a planety, ale i hvězdy a Slunce je hvězda
(byl upálen za své názory)
– Johannes Kepler (Keplerovy zákony) tvrdil, že planety neobíhají po kružnicích, ale elipsách
objevil zákony pohybu planet kolem Slunce
– Isaac Newton popsal působení gravitační síly mezi tělesy
– počátky výzkumu vesmíru (kosmické lety): 1957 1. umělá družice země Sputnik I. ( 3 psi)
1961 1. člověk v kosmu J.A.Gagarin
1962 americký astronaut J.Glenn
1963 1. žena V. Těreškovová
1969 na Měsíci N.Amstrong
1978 1. čech V.Remek
– součastné výzkumy: starty z amerického mysu Cabaceral na Floridě; satelitní navigační systém GPS (24 umělých družic); kosmické sondy; DPZ (dálkový průzkum země)

 

Planeta Země
4,5mild. lety

 

Tvar – nepravidelný tvar = geoid
– zploštělá na pólech
– jižní vetší hmotnost než severní polokoule
– pro potřeby kartografie se genoid nahrazuje referenčním elipsoidem
a = 6378km = rovníkový poloměr
b = 6357km = poledíkový poloměr
– v praxi se používá refer. koule o stejným objemu a povrchu jako r.e., ale poloměr 6371km

 

Rozměry – plocha: 510mil.km²
– obvod rovníku: 40 000km

 

Pohyby – oběh kolem Slunce = revoluce
– od západu k východu po eliptické dráze = eliptika
– tropický rok: 365 dní 5 hodin 46 minut
– hvězdný den: 23 hodin 56 minut 4 sekundy
– jednou za 4 roky = přestupný rok 366 dní
– země nemá stejnou vzdálenost od Slunce
a) nejdále 4.7. = odsluní = afélium = 152mil.km
b) nejblíže 3.1. = přísluní = perifélium = 147mil.km
– důsledky: střídání ročních období (příčinou = sklon zemské osy)
letní slunovrat 21.-22.6.(začíná léto); sl. paprsky na obratník Raka (den 16 hod.)
podzimní rovnodenost 22.-23.9; paprsky na rovník; den a noc stejně dlouhé
zimní slunovrat 21.-22.12.; paprsky na Kozoroha (den 8 hodin)
jarní rovnodenost 20.-21.3.; paprsky na rovník; den a noc stejně dlouhé
polární den = jev kdy Slunce celých 24 hodin nezapadá
= na S pólu od jarní do podzimní rovnodenosti
= půl roku
= polární kruhy
různá délka dne a noci
různá výška Slunce nad obzorem
– otáčení země kolem své osy = rotace
– od Z k V; doba = hvězdný den (23h.56min.4s.)
– důsledky: střídání dne a noci
zdánlivý pohyb Slunce, hvězd, planet
zploštění na pólech
Coriolisova síla = stáčení vzdušných a vodních hmot
slapové jevy = příliv a odliv (vyvolané přitažlivou a odtaživou sílou Měsíce a Slunce)
– oběh kolem středu Galaxie = galaktický rok = 200mil. Let
+ frecese 18 let

 

Zeměpisné souřadnice

Poledníky a rovnoběžky – jsou to myšlené čáry, které slouží k určení polohy každého místa na zemi
a) poledníky – polokružnice, které spojují S a J pól
– stejně dlouhé
– vedou každým místem na zeměkouli
– všechna místa ne jednom poledníku mají stejný čas
– 360 základních = kartografická síť
– hlavní poledník = 0°nultý = Greenwich
– protilehlý poledník = 180°
– hlavní + protilehlý dělí na V a Z
b) rovnoběžky – kružnice, které určují směr Z→V
– zkracují se směrem k pólům
– vedou každým místem na zeměkouli (nekonečně mnoho)
– 181 základních
– místa na jedné r. mají různý čas
– hlavní = rovník (nejdelší = 40 000km) -rozděluje na S a J
+ obratníky – jsou rovnoběžky na které v poledne nejdelšího dne v roce dopadají paprsky kolmo; Rak a Kozoroh 23°27′
+ S a J polární kruh 66°33′- rovnoběžky na které v poledne nejkratšího dne v roce dopadají paprsky pod úhlem 0°
– zeměpisná poloha:
určíme podle zeměpisné sítě – tvoří ji poledníky a rovnoběžky → určují zeměpisné souřadnice
zeměpisná šířka + délka = zeměpisná poloha
šířka = úhel mezi rovinou rovníku a spojnicí určovaného bodu se středem země
( určíme podle rovnoběžky)
1°= 111km
délka = úhel, který svírá rovinu nultého poledníku s rovinou místního poledníku
(určíme pomocí poledníku)
vzdálenost mezi 2 poledníky se změnšuje směrem k pólům
u nás 50°asi 72 km

 

Časová pásma
– zrychlení dopravy si vyžádalo vznik pásmového času
– celá země bya rozdělena na 24 částí = pásem širokých 15°
– osy pásma tvoří centrální poledníky, které určují čas celého pásma
– hranice pásem respektují hranice států, volí se stejný čas
– čas v jednom pásmu se liší o hodinu od sousedního pásma
– světový čas je západoevropský = nultý polední
(středoevropský = o hodinu víc než světový)
– smluvený čas = zavádí se v některých státech dočasně nebo trvalé zavedení času sousedního pásu
trvá 7 měsíců
– datová hranice- byla stanovena dohodou, území kolem 180°poledníku se mění datum z V→Z; získáme jeden den





Další podobné materiály na webu: