Otázka: Planetární geografie, zobrazování Země
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): tico
Sluneční soustava
-oblast gravitačního působení Slunce
-stáří odhadováno z vývoje hvězdy Slunce- 4 miliardy a 600 milionů let
Slunce– heliocentrický názor (16. stol, M. Koperník)- dnes změněno- Slunce není středem vesmíru
– zákony nebeské mechaniky- J. Kepller
– hvězda (plazma, vodík, helium), plynná koule, probíhají termonukleární reakce →tepelné a světelné záření
– údaje: -zabírá 99,9% hmotnosti sluneční soustavy (330x větší než Země)
-má 109x větší průměr než Země
-28x větší gravitace než Země
– sluneční aktivita ovlivňuje mnoho věcí
– Korona- svrchní plášť
– atmosféry Slunce: sluneční skvrny- oblast, kde dojde k ochlazení
erupce- zvýšená intenzita záření
protuberance- vyvržení plazmy
– světla doletí ze Slunce k Zemi asi za 8 minut
Přirozené družice– měsíce- největší Ganymedes (Jupiter), Cháron (Pluto), Phobos, Deimos (Mars)
Komety– jádro tvořeno pevným materiálem a plynem, ohon z plynu; př Halleyova- 76 let
Meziplanetární látka– prachové částice, meteorická tělesa (meteroidy, meteority)
Planety– obíhají po eliptických drahách, obíhají kolem vlastní osy
-planety zemského typu- Merkur,Venuše, Země, Mars – menší hmotnost, menší rozměry, větší hustota, skalnatý povrch
-planety velké (plynné)- Jupiter (největší), Saturn, Uran, Neptun- dále od Slunce, větší hmotnost, menší hustota, chem. sl. podobné Slunci
Země jako vesmírné těleso
-„modrá“ planeta; existuje zde život
Tvar– není ideální koule (16. stol)- zploštění v oblasti pólů, nahromadění hmoty v oblasti rovníku vlivem otáčení
-tvar je nepravidelný– Geoid– povrch klidné hladiny oceánů i pod kontinenty, nejvíce vystihuje tvar Země
– Rotační elipsoid– má tvar vhodný pro matematické výpočty. Je to geometricky pravidelné těleso
– Referenční koule– nejjednodušší, pravidelná
Velikost– poloměr- 6378 km
-plocha- 510,1 mil. km²
Pohyby a jejich důsledky
-otáčí se kolem své osy, obíhá kolem Slunce
1) Rotace Země– otáčí se kolem zemské osy- ta směřuje k polárce a prochází oběma póly
– směr: Z→V (protisměr hodinových ručiček)
-délka: 1 den = 23 hod. 56 min. 4,1s.
-důkaz: Coriolisova síla- hmoty na S se otáčejí vpravo, na J vlevo
-důsledky: Střídání dne a noci, skutečný tvar Země, pohyb nebeských těles
2) Oběžný pohyb– Země obíhá kolem Slunce po eliptické dráze (Slunce leží v jednom z ohnisek)
– směr: protisměr hodinových ručiček
-délka: 365 dnů 5 hod. 45,7min.; 366 dnů- přestupný rok
-důsledky: střídání ročních obdob, nestejná délka dne a noci, nestejná intenzita záření na Zemském povrchu (teplotní pásy)
21.3.-Slunce vrcholí na rovníku(paprsky dopadají kolmo), den i noc jsou stejně dlouhé
23.9.-Slunce vrcholí na rovníku(paprsky dopadají kolmo), den i noc jsou stejně dlouhé
21.6.- Slunce vrcholí na obratníku raka, nejdelší den- 16 hodin
21.12.- Slunce vrcholí na obratníku Kozoroha- nejdelší noc- 16 hodin
Slapové jevy
-důsledky pohybu Měsíce a Země (Země se spolu s Měsícem otáčí kolem společného těžiště- Barycentra); je to periodická deformace tvaru Země
-odstředivá síla Země- Gravitační síla Měsíce způsobují dmutí- příliv a odliv
-využití: oceánské přílivy, elektrárny
Časová pásma
-čas-místní (pravý, přesný); pásmový (střední)
-definována časová pásma, jejich středy tvoří 0°, 15°, 30°, …poledník
– v každém pásmu se přičítá hodina Z→V
– hranice pásem jsou přizpůsobeny hranicím států
– 180°je datová mez…….Z→V…+1 den; V→Z…stejný den
-Kalendář- souhrn pravidel pro počítání dnů v roce (1. v Egyptě; Juliánský a Gregoriánský kalendář)
Glóbus– nejdokonalejší, zmenšený model Země
Mapa– zmenšený, zkreslený a zjednodušený obraz Země, převedený do roviny
výškopis- zobrazuje reliéf
vrstevnice- čáry, spojující místa se stejnou nadmořskou výškou
barevná hypsometrie- vybarvení ploch mezi vrstevnicemi
kóta- výškový bod s číselným údajem
stínování- pro plastické mapy (reliéfní)
polohopis- značky: bodové, čárové, plošné
-význam značek uveden v legendě
Měřítko mapy– – poměr mezi vzdáleností na mapě a ve skutečnosti
a)číselné- 1:100 000
b)grafické
-rozdělení map podle měřítka: a) velké (1:5 000, 1:10 000)- př. Plán města Hlučína
b) střední (1:25 000, 1:100 000)- př. Mapy turistické, cyklomapy
c) malé (1:1 000 000)- př. V atlase: mapa státu, kontinentu, světa
Kartografická zobrazení
-matematický způsob převodu Zemského povrchu do roviny se zkreslením
1. úhlojevná (nezkreslené úhly)
2. plochojevná (nezkreslené plochy)
3. délkojevná (nezkreslené délky)
– promítání na plochy rozvinuté do roviny:
a) rovina
b) plášť válce
c) plášť kužele
v poloze:
a)polární (pól)
b) příčná (rovník)
c) obecná (kdekoli)
1. azimutální
Rovnoběžky- soustředné kružnice
Poledníky- trs paprsků, vycházejících z pólu
př. vhodné pro zobrazení kruhových území (Antarktida)
2. válcové
Rovnoběžky- čáry rovnoběžné s rovinou rovníku
Poledníky- čáry kolmé na rovinu rovníku
př. Vhodné zobrazování oblastí kolem rovníku
3.kuželové
Rovnoběžky- části soustředných kružnic
Poledníky- paprsky
př. zobrazování oblastí mírných šířek
4.obecné zobrazení
-matematické odvození (mapy světa)
Vznik mapy
1.astronomické práce– slouží k určení zeměpisné polohy pomocí astronomických přístrojů, geodetických družic (př. GPS)
2.geodetické a topografické práce– pozemní mapování. Slouží k vymezení trigonometrických bodů (známe zemské souřadnice), určení nadmořské výšky (=nivelace)-v ČR je základní nivelační bod Lišov- stahuje se k Baltskému moři. Využití družicových a leteckých snímků pro doplnění polohopisu
3.kartografické a reprodukční práce– tvorba samotné mapy (určení vyjadřovacích prostředků, obsahu)
Dálkový průzkum Země
– je moderní metoda získávání informací o objektech a jevech na povrchu Země bez fyzického kontaktu; pomocí družicových snímků
– poskytuje vstupní data pro GIS
- letadlové snímky
– překrývají se asi ze 60%
– stereoskop umožní 3D pohled
– použití: podklady pro tvorbu map, sledování vývoje krajiny
- družicové snímky
– poskytovány družicemi:
– stacionární– vzhledem k Zemi stojí (= jejich pohyb je synchronní s pohybem Země) → snímkují stále stejné místo
– družice, mající šikmé oběžné dráhy– př. NOAA
– pro výzkum, meteorologické– mají subpolární dráhy (1 oběh je 100min), př. SKYLA
– druhy snímků:
1) v přirozených barvách= panchromatické- informativní
2) v nepřirozených barvách= infračervené- různé předměty mají různou schopnost odrážet IČ záření
3) tepelné snímky- pracují s tepelným zářením, snímkují vyzařování Zemského povrchu
4) multispektrální snímky- pomocí filtrů vystoupí objekty stejných barev
– použití: podklady pro mapování (zaberou větší plochu), špionáže, předpovědi počasí, předpovídání katastrof, navigační systémy, tahy zvířat, naleziště nerostných surovin, dynamika vývoje, satelity, telefony a TV
