Planetární geografie, zobrazování Země

 

   Otázka: Planetární geografie, zobrazování Země

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): tico

 

 

 

 

Sluneční soustava

-oblast gravitačního působení Slunce

-stáří odhadováno z vývoje hvězdy Slunce- 4 miliardy a 600 milionů let

Slunce– heliocentrický názor (16. stol, M. Koperník)- dnes změněno- Slunce není středem vesmíru

–          zákony nebeské mechaniky- J. Kepller

–          hvězda (plazma, vodík, helium), plynná koule, probíhají termonukleární reakce →tepelné a světelné záření

–          údaje: -zabírá 99,9% hmotnosti sluneční soustavy (330x větší než Země)

-má 109x větší průměr než Země

-28x větší gravitace než Země

–          sluneční aktivita ovlivňuje mnoho věcí

–          Korona- svrchní plášť

–          atmosféry Slunce: sluneční skvrny- oblast, kde dojde k ochlazení

erupce- zvýšená intenzita záření

protuberance- vyvržení plazmy

–          světla doletí ze Slunce k Zemi asi za 8 minut

Přirozené družice– měsíce- největší  Ganymedes (Jupiter), Cháron (Pluto), Phobos, Deimos (Mars)

Komety– jádro tvořeno pevným materiálem a plynem, ohon z plynu; př Halleyova- 76 let

Meziplanetární látka– prachové částice, meteorická tělesa (meteroidy, meteority)

Planety– obíhají po eliptických drahách, obíhají kolem vlastní osy

-planety zemského typu- Merkur,Venuše, Země, Mars – menší hmotnost, menší rozměry, větší hustota, skalnatý povrch

-planety velké (plynné)- Jupiter (největší), Saturn, Uran, Neptun- dále od Slunce, větší hmotnost, menší hustota, chem. sl. podobné Slunci

 

Země jako vesmírné těleso

-„modrá“ planeta; existuje zde život

Tvar– není ideální koule (16. stol)- zploštění v oblasti pólů, nahromadění hmoty v oblasti rovníku vlivem otáčení

-tvar je nepravidelný– Geoid– povrch klidné hladiny oceánů i pod kontinenty, nejvíce vystihuje tvar Země

Rotační elipsoid– má tvar vhodný pro matematické výpočty. Je to geometricky pravidelné těleso

Referenční koule– nejjednodušší, pravidelná

Velikost– poloměr- 6378 km

-plocha- 510,1 mil. km²

 

Pohyby a jejich důsledky

-otáčí se kolem své osy, obíhá kolem Slunce

1) Rotace Země– otáčí se kolem zemské osy- ta směřuje k polárce a prochází oběma póly

– směr: Z→V (protisměr hodinových ručiček)

-délka: 1 den = 23 hod. 56 min. 4,1s.

-důkaz: Coriolisova síla- hmoty na S se otáčejí vpravo, na J vlevo

-důsledky: Střídání dne a noci, skutečný tvar Země, pohyb nebeských těles

2) Oběžný pohyb– Země obíhá kolem Slunce po eliptické dráze (Slunce leží v jednom z ohnisek)

– směr: protisměr hodinových ručiček

-délka: 365 dnů 5 hod. 45,7min.; 366 dnů- přestupný rok

-důsledky: střídání ročních obdob, nestejná délka dne a noci, nestejná intenzita záření na Zemském povrchu (teplotní pásy)

21.3.-Slunce vrcholí na rovníku(paprsky dopadají kolmo), den i noc jsou stejně dlouhé

23.9.-Slunce vrcholí na rovníku(paprsky dopadají kolmo), den i noc jsou stejně dlouhé

21.6.- Slunce vrcholí na obratníku raka, nejdelší den- 16 hodin

21.12.- Slunce vrcholí na obratníku Kozoroha- nejdelší noc- 16 hodin

 

Slapové jevy

-důsledky pohybu Měsíce a Země (Země se spolu s Měsícem otáčí kolem společného těžiště- Barycentra); je to periodická deformace tvaru Země

-odstředivá síla Země- Gravitační síla Měsíce způsobují dmutí- příliv a odliv

-využití: oceánské přílivy, elektrárny

 

Časová pásma

-čas-místní (pravý, přesný); pásmový (střední)

-definována časová pásma, jejich středy tvoří 0°, 15°, 30°, …poledník

– v každém pásmu se přičítá hodina  Z→V

– hranice pásem jsou přizpůsobeny hranicím států

– 180°je datová mez…….Z→V…+1 den; V→Z…stejný den

-Kalendář- souhrn pravidel pro počítání dnů v roce (1. v Egyptě; Juliánský a Gregoriánský kalendář)

 

Glóbus– nejdokonalejší, zmenšený model Země

 

Mapa– zmenšený, zkreslený a zjednodušený obraz Země, převedený do roviny

výškopis- zobrazuje reliéf

vrstevnice- čáry, spojující místa se stejnou nadmořskou výškou

barevná hypsometrie- vybarvení ploch mezi vrstevnicemi

kóta- výškový bod s číselným údajem

stínování-  pro plastické mapy (reliéfní)

polohopis- značky: bodové, čárové, plošné

-význam značek uveden v legendě

 

Měřítko mapy– – poměr mezi vzdáleností na mapě a ve skutečnosti

a)číselné- 1:100 000

b)grafické

-rozdělení map podle měřítka: a) velké (1:5 000, 1:10 000)- př. Plán města Hlučína

b) střední (1:25 000, 1:100 000)- př. Mapy turistické, cyklomapy

c) malé (1:1 000 000)- př. V atlase: mapa státu, kontinentu, světa

 

Kartografická zobrazení

-matematický způsob převodu Zemského povrchu do roviny se zkreslením

1. úhlojevná (nezkreslené úhly)

2. plochojevná (nezkreslené plochy)

3. délkojevná (nezkreslené délky)

– promítání na plochy rozvinuté do roviny:

a) rovina

b) plášť válce

c) plášť kužele

v poloze:

a)polární (pól)

b) příčná (rovník)

c) obecná (kdekoli)

1. azimutální

Rovnoběžky- soustředné kružnice

Poledníky- trs paprsků, vycházejících z pólu

př. vhodné pro zobrazení kruhových území (Antarktida)

2. válcové

Rovnoběžky- čáry rovnoběžné s rovinou rovníku

Poledníky- čáry kolmé na rovinu rovníku

př. Vhodné zobrazování oblastí kolem rovníku

3.kuželové

Rovnoběžky- části soustředných kružnic

Poledníky- paprsky

př. zobrazování oblastí mírných šířek

4.obecné zobrazení

-matematické odvození (mapy světa)

 

Vznik mapy

1.astronomické práce– slouží k určení zeměpisné polohy pomocí astronomických přístrojů, geodetických družic (př. GPS)

2.geodetické a topografické práce– pozemní mapování. Slouží k vymezení trigonometrických bodů (známe zemské souřadnice), určení nadmořské výšky (=nivelace)-v ČR je základní nivelační bod Lišov- stahuje se k Baltskému moři. Využití družicových a leteckých snímků pro doplnění polohopisu

3.kartografické a reprodukční práce– tvorba samotné mapy (určení vyjadřovacích prostředků, obsahu)

 

Dálkový průzkum Země

– je moderní metoda získávání informací o objektech a jevech na povrchu Země bez fyzického kontaktu; pomocí družicových snímků

– poskytuje vstupní data pro GIS

  • letadlové snímky

–          překrývají se asi ze 60%

–          stereoskop umožní 3D pohled

–          použití: podklady pro tvorbu map, sledování vývoje krajiny

  • družicové snímky

–          poskytovány družicemi:

–  stacionární– vzhledem k Zemi stojí (= jejich pohyb je synchronní s pohybem Země) → snímkují stále stejné místo

–  družice, mající šikmé oběžné dráhy– př. NOAA

–  pro výzkum, meteorologické– mají subpolární dráhy (1 oběh je 100min), př. SKYLA

–          druhy snímků:

1)      v přirozených barvách= panchromatické- informativní

2)      v nepřirozených barvách= infračervené- různé předměty mají různou schopnost odrážet IČ záření

3)      tepelné snímky- pracují s tepelným zářením, snímkují vyzařování Zemského povrchu

4)      multispektrální snímky- pomocí filtrů vystoupí objekty stejných barev

–          použití: podklady pro mapování (zaberou větší plochu), špionáže, předpovědi počasí, předpovídání katastrof, navigační systémy, tahy zvířat, naleziště nerostných surovin, dynamika vývoje, satelity, telefony a TV





Další podobné materiály na webu: