Otázka: Pohyby Země a jejich důsledky
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): N 😉
● Rotační pohyb Země
– proti směru hodinových ručiček – od Z k V
– jedno otočení – necelých 24 h ( 23h 56min 4s = tzv. hvězdný den)
– úhlová rychlost rotace je stálá – 15° za hodinu, tj. 360° za 24h
– obvodová rychlost se mění v závislosti na zeměpisné šířce (na rovníku 465 m/s, na 50°s.š. 290 m/s a na pólech je nulová) – rychlost rotace nevnímáme, dokazujeme ji nepřímo:
1) padající tělesa se odchylují od svislice směrem k východu (směr pohybu Země)
2) působením Coriolisovy síly
– vlivem rotace Země dochází: ke střídání dne a noci; ke zploštění Země; k dmutí (příliv, odliv)
● Oběh Země kolem Slunce
– Země obíhá po eliptické dráze kolem Slunce proti směru hodinových ručiček (Slunce se nachází v jednom z ohnisek elipsy)
– vzdálenost Země od Slunce není stálá – nejbližší bod = přísluní (perihelium) začátkem ledna = 147,1 mil. km, nejvzdálenější=odsluní(afelium) začátkem července = 152,1 mil. km
– střední vzdálenost je tzv. astronomická jednotka => 1AU = 149,6 mil. km
– pohyb Země na oběžné dráze je nepravidelný – oběžná rychlost je největší v periheliu a nejmenší v afeliu
– oběžná dráha měří téměř 1mld. km (939,2 mil.)
– Země se pohybuje prům. rychlostí 29,8 km/sec
– doba oběhu o 360° = tropický rok – činí 365 dní 5h 48min a 45,7 s (to je o necelých 6h více, než trvá rok občanský, proto má každý 4.rok 366 dní)
● Denní pohyb a kulminace Slunce
– denní pohyb Slunce je zdánlivý
– během dne se Slunce dostává do 4 význačných poloh vůči poloh vůči obzoru:
- východ nad obzor – okamžik, kdy se horní okraj slunečního kotouče objeví nad obzorem
- horní kulminace – během dne, kdy Slunce dosahuje max. výšky vůči obzoru
- západ pod obzor – sluneční kotouč mizí pod obzorem
- dolní kulminace – Sluneční kotouč dosahuje min. výšky vůči obzoru (půlnoc)
- východ a západ nemusí v některých zem. šířkách nastat => polární den/noc
● Důsledky naklonění zemské osy
- sklon zemské osy je 23,5° (66,5°od rovníku)
- střídání ročních období
- různě dlouhý den a noc
● Časová pásma
- v běžném životě se řídíme tzv. slunečním časem – tj. podle zdánlivého pohybu Slunce
- pravý sluneční den = doba, která uplyne mezi dvěma po sobě následujícími vrcholeními Slunce na místním poledníku; – tato doba se mění podle rychlosti oběhu Země, proto byl zaveden střední sluneční den = 24 h po 60 min, 1 min po 60 sec
- protože Slunce kulminuje nad jednotlivými místy postupně od V k Z, má každý poledník určen svůj místní čas – posunu o 1° odpovídají 4 minuty => posunu o 15° odpovídá 1 hodině
● Datová hranice
- byla stanovena dohodou
- probíhá kolem 180. poledníku
- přestoupíme-li datovou hranici z východní polokoule na západní, získáváme jeden den (tzn. máme dva dny stejné datum); při opačném překročení jeden den ztratíme
● Slapové jevy
- periodické deformace tvaru zemského tělesa
- vyvolány působením gravitační síly Měsíce a Slunce, a také odstředivou silou, která vzniká pohybem Země kolem společného těžiště gravitačně spjaté soustavy Země-Měsíc
- vlivem těchto sil dochází v některých částech zemského tělesa ke zdvihu a hromadění hmot Země a v jiných částech k jejich poklesu a úbytku
- podle prostředí rozlišujeme:
- slapy mořské (dmutí)
- slapy zemské kůry
- slapy atmosféry
