Pojetí filosofie a počátky filosofie ve Starém Řecku

 

Otázka: Pojetí filosofie a počátky filosofie ve Starém Řecku

Předmět: Společenské vědy, Filosofie

Přidal(a): MrsJ

 

• flein = milovat, láska; sofia = moudrost – láska k moudrosti
• 7.-6. stol. přnl. vznik filosofie na poloostrově Malá Asie (dnešní Turecko) – počátek údiv a pochybování (=skepse)
• 1. filosof – Pythagoras ze Samu – slovo filosofie, lovec pravdy, 2 cesty životem – blahobyt/cesta pravdy (trnitá a komplikovaná)
• univerzální věda – z ní se všechny vydělily – obecné otázky
• filosofie (otazníky, hledá odpovědi, skepse) x náboženství (dogmata)
• Imanuel Kant (N, 18. stol., osvícenství) – 4 otázky (3 a shrnující):
  • Co mohu vědět? – hranice poznání, metafyzika, čas, nekonečno
  • Co mám dělat? – souhrn etiky, morálních zásad
  • V co smím doufat? – náboženství, posmrtný život, smysl a účel života
  • Co je člověk? (filosofická antropologie)
• mýtus – nejdůležitější pro vznik filosofie – vysvětlení přírodních jevů, zkušenosti lidstva, zodpoví otázky, bohové, hrdinové.. – nepochybuje se o tom
  • epos (slovo vyslovené) x logos (slovo zpracované)
  • etnolog – zkoumá primitivní národy, jejich zvyky a kulturu
  • rituály – svatba, smrt, narození, válečné barvy, tanec, iniciace (zasvěcení do dospělého života – odloučení, pomezí, přijetí)
  • chaos – bájní hrdinové se vydali do chaosu a něco dokázali
  • kosmos – to známé, šperk, harmonie – rozšiřování známého, bezpečného území
  • při vyšší události dovolen tanec, jinak tabu – dnes již sekuralizováno (zesvětštěno)
  • 2 principy mýtu:
    • hybrid – zpupnost, svévole, často v mýtech – zneužití daru od boha – trest
    • dianoia – přijetí, princip života – smíření se a nalezení smyslu života

 

Klasifikace věd

ontologie = metafyzika (to, co překračuje fyziku) – základní disciplína filosofie

• jsoucno (všechny věci, vlastnosti a činnosti ve vztahu k existenci) x bytí (umožňuje věcem být, něco vyššího)
• determinismus (předurčení – osud, kauzalita) x indeterminismus (náhoda)
• imanence (materialismus – bytí ve jsoucnech) x transcendence (idealismus – odlišeno)
• monismus – v základu světa 1 princip (= substance)
  • materialisté – základní princip je hmota (Marx, Engels, Forbach)
  • idealisté – idea (princip), duchovní princip
    • objektivní – duchovní základ existuje nezávisle na myšlenkách (Platon)
    • subjektivní – bytí odvozováno z našeho vědomí (Berkley)
• dualismus – 2 principy v základu, neslučitelné (Descartes –duch x tělo)
• pluralismus (Leibnitz – monády, Démokritos)

 

gnozeologie (= teorie poznání) – metody poznání – jak poznáváme, schopnost, co je předmětem

• JAK poznáváme?
  • senzualismus – poznání na základě smyslů (Berkley)
  • empirismus – poznání na základě smyslové zkušenosti (Locke)
  • racionalismus – poznání jen na základě rozumových principů (Descartes)
  • kriticismus – základ smysly, které zpracováváme rozumem (Kant)
• schopnost poznání (epistemologie = porozumění)
  • dogmatismus – poznání je pravdivé, neomezené
  • skepticismus – o věcech nemůžeme nic tvrdit, poznání je pochybné (Gorgias)
  • kriticismus – svět nelze poznat objektivně, pouze ve formě svého já (Kant)
  • pozitivismus – věci lze poznat v určitých hranicích (Compte)
  • pragmatismus (Čapek)
  • agnosticismus – nic se nedá dokázat, ale neznamená to, že to není
  • fenomenologie
• CO je předmětem poznání?
  • realismus x idealismus (věci neexistují, pokud je nevnímáme)

antropologie – podstata člověka (co činí člověka člověkem)

etika – teorie morálky (Kant)

logika – věda o správném uvažování

estetika – vnímání krásy

filosofie přírody – proč a jak vznikl svět

 

Počátky starověké filosofie

• Malá Asie – 3 kultury, obchodní cesty – vznik měst, 7.-5. stol. přnl. – 529 (uzavření Akademie)
• přírodní filosofie – prvotně se zabývali přírodou a prapodstatou světa – arché = prazáklad
• školy + jednotlivci

 

Milétos (7.-6. st. přnl.) – mílétská škola (Miléťané) – kosmologická filosofie

• Thálés z Milétu – obchodník, politik, cestovatel
  • popsal rozvodnění Nilu, vypočítal výšku pyramid na základě stínu, matematika (Tháletova kružnice), zavedl 365 dní v roce, zkoumal hvězdy, předpověděl den zatmění Slunce
  • arché – VODA – Země je disk na vodě, nad ním síto a voda (déšť)
  • jeden ze 7 mudrců starověkého světa (Solón, Pythakos, Byas, Periandros, Kleobulos, Chilon)
  • „Nejtěžší na světě je poznat sám sebe a nejjednodušší poradit druhému.“
  • „Není bůh a hmota, ale božská hmota je voda.“
• Anaximandros
  • přivezl z Babylonu sluneční hodiny, nakreslil zeměpisnou mapu, první model vesmíru
  • arché – APEIRON – nekonečná mlhovina, něco božského – Země je v ní volně zavěšená
  • předchůdce evoluční biologie (život vznikl ve vodě) – člověk se vyvinul z ryby
  • principy: sucho x vlhko, teplo x chlad, země x voda, oheň x vzduch (4 živly)
  • dílo: O přírodě (1. Neduchovní dílo, stejné dílo i Aristoteles)
• Anaximénés 
  • hlásal vznik a zánik světů, měsíc má světlo od slunce
  • „Hvězdy jsou připojeny na obloze jako hřeby-pevně.“
  • arché – VZDUCH – všechno dýchá i hvězdy

 

Efez (6.-5. st. přnl.)

• Hérakleitos z Efezu – potomek králů (vzdal se titulu ve prospěch mladšího bratra)
  • temný filosof – nesrozumitelná díla, ústraní, bádal v osamění
  • arché – OHEŇ
  • základem je změna – logos (řád, harmonie), pante rhei (všechno plyne)
  • „Zrození člověka je zároveň příprava na smrt.“ – protiklady, vznik 1 věci je zánik jiné
  • „Dvakrát nevstoupíš do téže řeky.“
  • Nietzsche ho považoval za jediného filosofa

 

Eleaté (6.-5. st. přnl.) – neexistence pohybu(paradoxy smyslů)

• Xenofanés 
  • 1. kritika antropomorfního náboženství (bozi nemohou být podobní lidem)
  • panteismus (rovněž Giordano Bruno)
• Parmenidés
  • „Bytí jest a nebytí není.“ – při vyslovení nebytí se z něj stává bytí
  • „Myslet a být je totéž.“ – pravda poznatelná jen rozumem
• Zenón z Eleje – neexistence změny
  • aporie – paradox rozumu, důkazy neexistence pohybu
    • půlení – nelze dojít z bodu A do B, vždy do poloviny cesty (nekonečné dělení)
    • Achilles a želva – Achilles nikdy nepředežene želvu, protože jí dal náskok
    • letící šíp – v jednom okamžiku šíp neletí, ale stojí
    • stadion – polovina času se rovná času celému

 

Pythágorejská škola (6. st. přnl.) – ostrov Samos

• Pythágorás ze Samu – matematik, astronom, 1. filosof (vymyslel slovo)
  • prazáklad – ČÍSLO (vše na základě číselných vztahů) – čísla všude, v hudbě
  • magická 10 – dokonalost = 1(bod) + 2(přímka) + 3(rovina) + 4(prostor) – vypůjčil si Platón
  • co řekl, o tom se nepochybovalo – pythagorejci sekta (orfismus) – tajné učení
  • řešil vesmír = kosmos

 

Solitéři (jednotlivci)

• Empedokles – navazoval na Eleaty
  • 1. eklektik (vybíral si z předchozích směrů + přidával vlastní teorie)
  • 4 pasivní živly – voda (Tháles), vzduch (Anaximenés), oheň (Hérakleitos), země (Eleaté)
  • 2 aktivní síly – láska a svár – míchají s pasivními, cílem harmonie
  • prohlásil se za Boha a skočil do sopky Etny, aby to dokázal
• Anaxagorás – přivedl filosofii do Athén
  • svět tvořen zárodky (neviditelné, nedělitelné), 1. hybatel NÚS (vše rozhýbal, bůh)
  • zjistil odraz světla u měsíce, tvrdil, že Slunce je rozžhavená koule (bezbožnost)
  • = „jediný střízlivý mezi opilci“ (pojmenování Aristotela)
  • vyhnán z Athén: „Neztrácím Athény, Athény ztrácí mě.“

 

Atomisté – malé nedělitelné součástky, objeveni F. Baconem (18. st.)

• Leukippos z Milétu – zakladatel
  • kauzalita – příčina a následek, nic se neděje bez příčiny
  • obžalovaný, vyhrál soud
• Démokritos z Abdér – polyhistor (anatomie, ψlogie)
  • existence atomů (nedělitelné částice) = bytí – pohyb v prostoru = nebytí – pohybují se a narážejí do sebe (vznik věcí, pohyb determinován)
  • vlastnosti primární (velikost, hustota, hmotnost) x sekundární (barva, zvuky, vůně)
  • demokracie (Athénská demokracie), přátelství
  • oslepil se – řídil se pak jen rozumem (nemáme se zviklat smysly)
  • „smějící se filosof“.