Otázka: Pojetí filosofie
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): Petr Novák
filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka)
klade si otázky ohledně smyslu všeho a zkoumá odpovědi
-> hledá obecně platné vlastnosti
klade otázky – cesta k odpovědi je důležitější než samotná odpověď
není to věda v pravé slova smyslu – nemá vymezený předmět zkoumání, neempirická
snaha zpochybňovat a zpětně ověřovat
řecky „filein“ – milovat; „sofia“ – moudrost
Vznik filosofie
- před-filosofický postoj – „mýtus“
dogma, nezpochybnitelná pravda
jasný výklad nějaké skutečnosti, má odpověď na všechno!
jde o „samu pravdu“, která je člověku vyprávěna prostřednictvím příběhu
mýtus: výklad skutečnosti ve spojitosti s božskými silami
filosofie: výklad skutečnosti rozumově, racionálně
- Podpora mýtů:
- indiánské osady
jejich území = Kosmos, ostatní = Chaos
Kosmos = bezpečí, harmonie -> rituály na upevnění, Př. náboženské rituály
- Hesiodos
vytvořil soustavu řeckých mýtů
svět vznikl z Chaosu
příchod řádu – Kosmos -> zrození Gaia – Země, Uranos – Nebe, Tartaros – Podsvětí
mýty souvisí i s funkcí výchovnou (př. dnes – pohádky pro děti)
dva známé principy mýtických postav:
Hybris: zpupný charakter, zneužívá své jedinečnosti, následuje trest – nezvládne
Dianora: pokorný princip, dokáže si najít smysl v porážce a trestu a nevzdat se (viz. Sysifos)
příchod filosofie je spojen s příchodem skepse ->
změny ve společnosti – mýty začaly být zastaralé, „neseděly“
„mýty tvrdili, že z Chaosu se se vznikem světa stal Kosmos – poznatelné a jasně popsatelné, dogmatické“
- starý řád se rozpadá
- snaha nalézt jinou odpověď, hledají, co jiného zapříčiňuje vznik světa
- zapojení rozumu – mýtus vs. „logos“
První filosofie
- – 6. století
v oblasti Malé Asie
podmínky:
- nebyla zde žádná despotická vláda
- nebylo zde jednotné, centrální náboženství
- střet kultur a mýtů (Asie, Evropy a Afriky)
- vyšší životní standart (zemědělci – pravidelný režim, nově i řemeslníci – rozvoj individualismu)
- nahrává rozvoji individuality a svobodného myšlení
„filosofie údivu a pochybností“
údiv nás vytrhne ze samozřejmosti světa a donutí nás pochybovat
první údivy – obyčejným věcem
př. Proč vychází a zapadá Slunce?
mýtus – jasná odpověď – Bůh Helios x filosofie – pochybuje a hledá jinou možnost
Základní filosofické info.:
- Pythagoras
jako první se označil za filosofa
- Karl Jaspers
„Děti jsou nejlepší filosofové“
nemají předsudky, neexistují pro ně dogmata
stále se něčemu diví, kladou si otázky Proč?
skepse vůči dogmatům od rodičů (př. Ježíšek)
- August Comte
definoval 4 stádia vývoje filosofie
- mýtické – skutečnosti vysvětlovány pomocí nadpřirozených sil
- filosofické – skutečnosti vysvětlovány pomocí pojmů, úvah
- pozitivní – skutečnosti vysvětlovány pomocí faktů
- Immanuel Kant
definoval 3 základní otázky filosofie
- co můžu vědět? (jaká je hranice lidského poznání)
- co mám dělat? (jak být správným člověkem)
- v co můžu doufat? (co je možné/ reálné)
-> co je člověk? (základní otázka filosofie)
- Aristoteles
systematizoval filosofii tak, jak ji známe dnes:
Systém filosofie
ontologie /součást metafyziky
„on“ – „jsoucno“
zkoumá jsoucno (člověk), Bytí (Bůh), a bytí (uvědomění si sebe sama)
- monismus (za naší realitou stojí jediný princip)
- materialismus (látka) – Marx, Engels
- idealismus (idea) – Platon, Hegel
- dualismus (za realitou stojí dva neslučitelné principy) Descartes
- pluralismus (za realitou stojí mnoho principů) Leibniz
- determinismus (křesťané)
- indeterminismus (iracionalisté)
gnozeologie
„gnosis“ – poznání, („epistemologie“ – vědění, „noetika“ – myšlení)
zabývá se lidským poznáním světa
- empirismus – v hlavně nemáme nic, poznávání z okolního světa (senzualismus – J. Locke)
- racionalismus – v hlavě máme předem dané ideje, poznání pouze v rozumu (R. Descartes)
- realismus (věci jsou takové, jak si myslíme)
- skepticismus (pochybují o lidském poznání)
- agnosticismus (objektivní poznání není možné)
filosofická antropologie
zabývá se člověkem jako celkem, jeho charakterem, čím je určeno jeho bytí
etika
zabývá se otázkami mravní zodpovědnosti, mravního dobra a zla
logika
zabývá se zákony správného usuzování
estetika
zabývá se krásnem, vnímáním a hodnocením krásy
filosofie přírody
zabývá se výkladem přírodních jevů
oddělení speciálních věd:
nejprve filosofie zaštiťovala vše
- oddělení teologie
- oddělení matematiky a logiky
- oddělení přírodních a společenských věd (některé až 19. a 20. stol., př. sociologie, psychologie
filosofie a náboženství:
filosofie- kritická, rozumová věda, která o všem pochybuje
náboženství – nadrozumová věda, má dogmatická fakta, o kterých se nepochybuje
