Otázka: Polární oblasti
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): Dawers
– na Zemi se severní polární oblast označuje jako Arktida a jižní polární oblast jako Antarktida
– polární kruh je pomyslná rovnoběžka se souřadnicemi 66° 33´ severní šířky ohraničující tzv. polární vrchlík naší zeměkoule
– v atlasu znamená dvojitá čára nejzazší hranici zamrzání moří
– v atlasu znamená přerušovaná čára nejzazší hranici plovoucího ledu
– společným znakem Arktidy a Antarktidy jsou ledovcové štíty, mořský led, extrémní klimatické podmínky a střídání polárních dnů a nocí
– na severní polokouli Arktida 66° 33´, v okolí pólu Severní ledový oceán
– na jižní polokouli kontinent Antarktida, pokrytý z velké části ledovcovým pevninským štítem
Zimní slunovrat
– 21. 12. Dopadají kolmé paprsky Slunce na obratník Kozoroha a na S polokouli je nejdelší den
Polární den
– od 21. 3. – 23. 9. začíná na S pólu polární den (Slunce zde nezapadá), v této době je na J pólu
polární noc (Slunce zde nevychází)
ARKTIDA
= severní polární oblast
Poloha
– zahrnuje Severní ledový oceán, nejsevernější část Atlantského oceánu a část severního pobřeží
Evropy, Asie a Severní Ameriky
– zahrnuje mnoho ostrovů, např. Grónsko
– Severní pól dobyl americký polární badatel Robert Peary (6. 4. 1909)
– drift → pohyb ledových ker směrem od asijských břehů ke Grónsku
Podnebí
– má charakter arktických mrazových pouští, v nejjižnějších oblastech má charakter tundry
– převládá zde vysoký tlak vzduchu, malé srážky a celoročně nízké teploty
– převládá permafrost (trvale zmrzlá půda)
Vodstvo
– vodní toky v severní části pevniny jsou vodnaté, např. Ob, Jenisej, Lena, Mackenzie, avšak po
většinu roku zamrzlé
Fauna&Flóra
– mroži tuleni, lachtani, polární lišky a polární medvědi, kytovci (velryby)
– rostliny pouze v subpolárních oblastech – mechy, lišejníky, traviny
Obyvatelstvo
– člověk obývá jen okrajové části Arktidy
– Eskymáci = Inuité obývají sever Ameriky a Grónsko
Hospodářství
– při pobřeží Severního ledového oceánu těžba ropy
– význam má rybolov nezamrzlých chladné části oceánu
ANTARKTIDA
Poloha
– pevnina (původně součástí Gondwany) rozkládající se kolem jižního pólu v jihopolární oblasti
– poslední objevený kontinent (oblast asi 2x větší než Arktida), zaujímá cca. 9% souše na zemi
– objevena koncem 19. století, souboj o dobití mezi R. F. Scottem a norským polárním badatelem Roaldem Amundsenem
– vyhrál Amundsen 14. 12. 1911
– od poloviny 20. století začal soustavný vědecký výzkum
– první Čech na jižním pólu byl geograf Josef Sekyra
Povrch
– téměř 99% plochy pokryto pevninským ledovcem = 80% světových zásob sladké vody
– pobřeží lemují šelfové ledovce, noř. Rossův, Ronneové
– nejvyšší bod Vinson masiv (4 897 m), činná sopka Mt. Erebus
– nejvyšší ze všech kontinentů (průměrná nadmořská výška 2 200 m n. m.)
Podnebí
– extrémní podmínky (největrnější a nejchladnější kontinent)
– absolutní minimum bylo naměřeno -89,2°C r. 1983 vědeckou stanicí Vostok
– roční úhrn srážek pod 50 mm ročně (převážně sněhové) = mrazová poušť
– směrem k pobřeží srážky stoupají
Fauna&Flóra
– nejvíce života na Antarktickém poloostrově
– mechy, lišejníky
– v tzv. antarktických oázách žijí živočišné druhy, tučňák císařský
– kytovci, tuleni, rypouši, korýši, ryby
– kryl (drobní mořští korýši) – významná složka planktonu, živí se jím velryby a ryby
Hospodářství
– bohatá ložiska nerostných surovin, ovšem je zde zákaz těžby (je zde povolen jen výzkum)
Smlouva o Antarktidě
– z roku 1959, uzavřena ve Washingtonu
– v současnosti ji podepsalo přes 40 členů včetně ČR
– smlouva dovoluje využívat Antarktidu jen pro mírové účely (pro vědecký výzkum)
– dbá se na minimalizaci ekologických dopadů na ekosystém
– r. 2006 vznikla na Rossově ostrově první česká Mendelova polární stanice (funguje sezónně)
Cestovní ruch
– na lodích k Antarktickému poloostrovu (drahé)
– pozorování zvířat (tučňák císařský, rypouš sloní, velryby, kormoráni)
– zvířata se člověka nebojí