Otázka: Pravěk
Předmět: Dějepis
Přidal(a): kaculida a M
– Pravěk = nejdelší a nejstarší období dějin lidstva
– Období hmotných historických pramenů
– Položeny základy lidské společnosti
– Archeologie – samostatná historická věda o vývojových etapách lidské společnosti – na základě vykopávek
– Pravěk začíná s vývojem druhu Homo
– Pravěk končí se vznikem 1. států, písma (u nás začíná rovnou středověk, žádný starověk)
– Vyspělé oblasti : Afrika, Malá Asie
– Periodizace : 2 možnosti
- a) Vznik neolitické revoluce
Končí období kořistnické (bere z přírody, lovec a sběrač)
Člověk začíná chovat dobytek a pěstovat plodiny
Trvá tisíce let
10 000 př.n.l. – Přední východ (počátky) – oblast úrodného půlměsíce à 1. civilizace (města)
6 000 př.n.l.- střední Evropa
Neolitická kolonizace – stěhování a šíření zemědělství (až do střední Evropy)
- další oblasti vzniku nezávislého zemědělství (Čína, Amerika)
U nás až po změně přírodních podmínek
- b) Podle materiálu jednotlivých období (který převážil) – Thompson (1836)
DOBA KAMENNÁ (3 mil. – 2200 př.n.l.)
– Paleolit (starší doba kamenná) – 3 mil–10 000 resp. 8 000 př.n.l.
– Střídání klimatu, doby ledové – posun ledovce, změna vegetace
– Lov, sběr, rybolov, používání ohně, obydlí (jeskyně, chatrče)
– Nástroje z kamene, kostěné nástroje, oblečení z kožešin
– Mezolit (střední doba kamenná) – 8 000 – 6 000 př.n.l.
– Oteplení, kombinované zbraně – oštěpy
– Neolit (mladší doba kamenná) – 6 000 – 4 000 př.n.l.
– Výrobní hospodářství, zemědělsko-dobytkářská společnost, neolitická revoluce
– Domestikace zvířat, hák k orání, výroba keramiky, dřevěné domy
– Vznik vesnic – sídliště po deseti domech
– Dělba práce, přechod k patriarchátu
– Eneolit (pozdní doba kamenná) – 4 000 – 2200 př.n.l.
– Jednoznačné zemědělství, převládá patriarchát, hroby (skrčenci), víra v posmrtný život
– Bohové počasí, naleziště: Dolní Věstonice, Pavlov, Předmostí, Šárka, Bylany
– Eneolit – Evropa: kamené nástroje, soběstačné vesnice, megality (Stonehenge, Carnac)
– Kultury: šňůrová, lineární, zvoncovitých pohárů
DOBA MĚDĚNÁ = CHALKOLIT (5 000 – 2 500 př.n.l.) – není u nás, měď = 1. kov
DOBA BRONZOVÁ (2 200 – 800 př.n.l.) – spíše u nás, ve světě pouze Mezopotámie (pol. 4 000 př. n. l., Egypt)
– Slitina mědi a cínu, odlévání do forem, vznik řemesel (hutnictví, kovotepectví)
– Obchod a dělba práce (zemědělci, řemeslníci)
– Kultura popelnicových polí, mohylová kultura (Milaveč, Býčí skála, Unětice)
DOBA ŽELEZNÁ – první používali železo Chetité
– Halštatské období (800–400 př.n.l.) – podle Hallstatt, Rakousko, těžba soli
– Výroba železných nástrojů, hutnictví, kultura Bylanská – knížecí hroby, víra v posmrtný život
– Laténské období (400–0) – podle Latén, Švýcarsko, keltské oppidum
– Příchod Keltů (Bójové), stavba oppid, mince, druidové, řemeslníci
– Vytlačeni Germány – Markomany, Kvádové
– Římská (0–200 n.l.) – kultura Markomanů, konflikty s Římany, Limes Romanus, Mušov
– Markomanské války – 2. stol. n.l., císař Marcus AureliusÉra Keltů
Osídlení velkých oblastí (kromě římského impéria)
Nevytvořili stát
Vznik díky Římanům a Germánům
pojmenované etnikum – antičtí spisovatelé
DOBA ŘÍMSKÁ (0 – 500 n.l.)
Kontakt mezi Římem a barbarskými kmeny à 476 konec říše Západořímské
– Konec pravěku = stěhování národů (kmeny, kmenové svazy) – období zmatků
Tvoří se etnický obraz Evropy, zaniká Římská říše (např. Frankové à Galie)
Start : 375 – vpád Hunů do Evropy – do pohybu se jako první dávají germánské kmeny (Ostrogóti, Vizigóti)
Konec : přesuny slovanských kmenů -> přicházejí Maďaři do Uherské nížiny
Pohybující se germánské kmeny vytvářejí barbarské státy à nemají základní znaky státního útvaru à neměly dlouhého trvání
– Hunové – vpadli do Evropy 375
Římská říše jim platila, aby je nenapadli
Usadili se v Uherské nížině à barbarská říše
471 – Atilla (bič boží) poražen na Katalaunských polích Římany à utekl a ještě jednou na Řím zaútočil – po smrti Atilly se asimilovali
– Se zemědělstvím se přestali stěhovat – začali stavět příbytky, usedlý způsob života, keramika
– Eneolitická revoluce
Podle druhů keramiky – šňůrová, lineární, vypichovaná
Podle způsobu pohřbívání – popelnicová pole, mohylová kultura
Podle místa nálezu – Knovízská kultura
Vznik a vývoj člověka
– Dvě teorie:
– teorie stvoření (Bible – Adam, Eva, ráj)
– teorie vývojová – Charles Darwin (dílo O původu člověka)
– Antropologie – věda o vývoji člověka
– Antropogeneze = vývoj člověka
– Hominizace = polidšťování (fyzické znaky)
– Sapientace = vývoj psychických vlastností (zvětšování mozku, zmenšování obličejové části, formování nosu, čela, brady)
– Celá proběhla v paleolitu
– Formy se prolínaly
Australopithecus africanus (4 mil.př.n.l.)
A. afarensis – předek, nálezy: Taugské děcko, Lucy (1974)
Homo habilis (člověk zručný) – 3–2,5 mil., Afrika, zručnost, nástroje, masitá potrava
Homo erectus (člověk vzpřímený) – 2 mil., Afrika, Jáva, Čína (Pekingský, Heidlbergský), použití ohně, dorozumívání posunky
Homo sapiens (člověk rozumný) – 200000 př.n.l., pohřbívání mrtvých, oheň, rodová příbuznost
Homo sapiens sapiens (člověk dnešního typu) – 40 000 př.n.l., 180 cm, malby, náboženské představy, atletická postava, lovec
Na území Čech a Moravy
V Čechách úrodné nížiny kolem Labe, dolní Vltavy, střední a dolní Ohře, dolní Jizery a Bíliny.
Na Moravě jihomoravské úvaly a nivy střední a západní Moravy.
Menší sídelní oblast -> Malá Haná.
Konec vývoje
Ve světě – počátky států, písmo à starověk (2500 př.n.l.)
U nás : eneolit, bronzová, železná, římská à stěhování národů à první státní útvary à rovnou středověk
