Otázka: Staroorientální státy
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Iva
Vymezení pojmu pravěk
- Je to nejstarší část vývoje lidské společnosti
- Je to období od starší doby kamenné až do konce starší doby železné
- Prehistorie- zabývá se pravěkem
Archeologie, její prameny, metody a význam pro studium pravěkých dějin
- Archeologie vyhledává a zkoumá hmotné archeologické prameny
- Archeologickými prameny jsou veškeré pozůstatky po činnosti pravěkých lidí
o Sídliště
o Pohřebiště
o Pole
o Těžební okrsky aj.
- Artefakty – jedná se o člověkem záměrně vytvořené předměty
- Pohřebiště a hroby
o Jsou svědectvím, jak pravěcí lidé zacházely se svými zemřelými příslušníky
o Jejich zvyklosti nazýváme jako pohřební ritus
o Kostrový ritus- nespálené tělo zemřelého
o Žárový ritus- spálené tělo uložené do hrobu
o Hroby
ploché- splývají s terénem
Mohyly- navršené hliněné náspy nad hrobem
o Pravěké sídliště
o Prameny
- Hmotné
- Písemné
- Obrazové
- Tradiční
- Zvukové
Metody
- Datový průzkum
- aplikace přírodovědných metod
- povrchový průzkum
- omezený zásah pod povrch terénu
Význam archeologie pro studium pravěkých dějin
o Cílem je sestavit co možná nejúplnější obraz lidských dějin
o Dějepis
- je humanitní a společenská věda zkoumající dějiny člověka a jeho civilizace především na základě písemných a hmotných pramenů
- Etnologie
- Národopis
- Je to společenská věda, která se zabývá srovnávacím studiem kultur a společností
- Provádí rekonstrukce výroby, nebo způsobu použití předmětů, které archeologie nemůže zařadit
- Numizmatika
- Zabývá se nejstaršími platidly
- Srovnávací jazykověda
- Zkoumá počátky vývojů jazyků po celém světě
- Dějiny umění
- Nejstarší počátky výtvarného pravěkého projevu
- Paleoantropologie
- disciplína antropologie
- studuje vývoj člověka na základě kosterních pozůstatků
- Určuje věk a pohlaví zemřelých
- Odhaluje příčiny úmrtí
- Popisuje nemoci prodělané za života lidí v daném období
- Někdy nalezne i způsob jak se léčili pravěcí lidé
- Antropogeneze
- Studium vývojové linie směřující přímo od živočišných předchůdců člověka k formě Homo
- Paleontologie
- Studium pravěkých zvířat
- Paleobotanika
- Studium pravěkých rostlin
Vznik a vývoj člověka
o Egyptopitékus
- Žil před 35 miliony lety v Egyptě
- Byl to primát vážící 5-6 kg
- Nejstarší spolehlivě známý společný předek člověka
- Pohyboval se pomocí všech čtyř končetin ve stromech tropického pralesa
- Živil se ovocem
o Kenyapitékus
- První skutečný lidoopi
- Žil před 17-16 mil. Lety ve východní Africe
- Měl zesílenou sklovinu zubů
o Dryopitékus
- Žil v tlupách před 11 mil. Lety
- Vážil kolem 35 kg
o Australopitekové
- První hominidé
- Žil před 3-4 mil lety
- Nejstarší byl Australopithecus Afarensis
- Jeho pozůstatky se nalezli např. v Etiopii a Tanzanii
- Jeho mozkovna byla dlouhá a nízká a skrývala mozek o objemu asi 380-450 cm3
- Australopithecus africanus
- Opouštěl lesní prostředí
- Pohyboval se více po dvou končetinách
- Byl asi 1,5 m vysoký
- Vážil kolem 50 kg
- „Taungské dítě“
o Nejznámější nález
o Naleziště v Jižní Africe
o Nálezy byly objeveny v lokalitách v Keni, Jihoafrické republice a Tanzanii
o První lidé
- Homo Habillis- člověk zručný
- Byl první výrobce v dějinách lidstva
- Dokázal zhotovovat jednoduché kamenné, popř. kostěné nástroje
- Homo Erectus- člověk vzpřímený
- Žil před 2. Mil lety
- Měl větší mozek, než jeho předchůdci
- Došlo u něj ke zkrácení obličejové části a k vytvoření mohutných nadočnicových oblouků
- V době mezi 1,5 mil. – 1 mil lety se rozšířil z Afriky do Asie a později do Evropy
- Homo Sapiens- člověk rozumný
- Dokázali zhotovit dokonalejší kamenné nástroje (škrabadla, drasadla, rydla…)
- Používaly nástroje k lovu, porcování masa, čištění kůží, opracování dřeva parohů a kostí
- Řadíme k němu Neandrtálce
o Objevily se asi před 200 tis. Lety
o Měly malou postavu a robustní kostru
o Jejich mozkovna byla větší, než je tomu u lidí dnes
o Silný chrup
- Používán i při manipulaci s předměty
o Bez bradového výstupku
- Homo sapiens sapiens
- K dokončení tělesného vývoje člověka došlo před 40 tis. Lety
- Byl zcela podobný dnešním lidem
- Nacházel se v:
o Jihozápadní Asii
o Oblasti mezi střední Evropou a Jihozápadní Asií
- Brzo se rozšířil i do ostatních území obývaných neandrtálci
- Před 25 tis. Lety se rozšířil do Ameriky a Austrálie
o Lidé se tam dostávali přes pevninské mosty, které dočasně spojovaly jinak oddělené kontinenty
o Když pak byli po zvýšení hladiny moří tyto mosty zaplaveny, zůstali jejich potomci (Indiáni, Austrálci) v izolaci až do objevení Evropany
o Působením místních podmínek vznikali z lidí dnešního typu jednotlivé rasy (běloši, černoši…)
| Před 2,5 mil. Lety př. n. l | Pozůstatky člověka Homo Habillis |
| 2 mil. Lety př. n. l | Homo Erectus |
| 200 000 let. Př. n. l | Homo Sapiens |
| 40 000 let. Př. n. l | Homo Sapiens Sapiens |
- Možnosti periodizace pravěkých dějin, charakter. jednotlivých období
| Nejstarší paleolit | 3500 000 – 1000 000 př. n. l |
| Starší paleolit | 1000 000 – 300 000 př. n. l |
| Střední paleolit | 300 000 – 40 000 př. n. l |
| Mladý paleolit | 40 000 – 8000 př. n. l |
| Mezolit | 8000 – 3200 př. n. l |
o Střarší a Střední doba kamenná (Paleolit a Mezolit)
- Nejdelší etapu rodu Homo nazýváme starší doba kamenná
- Postupně se objevovaly první produkty práce, které umožňovaly existenci
- Vznikala lidská kultura
- Základem obživy byl rybolov, lov, sběr plodin a drobných živočichů
- => kořistnický způsob života
- Trval od začátku třetihor po celou starší část čtvrtohor
- Střídaly se doby ledové a meziledové
- Nejstarší paleolit
- Nejstarší, nejdelší a nejméně poznaná fáze starší doby kamenné
- Nálezy hominidů zejména ve východní africe
- Nejznámější naleziště ve východní Africe
- Na konci nejstaršího paleolitu vystřídal člověka zručného člověk vzpřímený
- Osídlení se začalo šířit z Afriky do Středomoří
- Starý paleolit
- Tvůrcem kultury v této době byl člověk vzpřímený
- Došlo k výraznému ochlazení
- Člověk dokázal již využívat oheň, stavět jednoduché pevnější příbytky, lovil drobná zvířata (ryby ptáky) i větší savce (koně, bizony…)
- Využívali nástroje jako pěstní klíny, hrubé úštěpy
- Nálezy: Afrika, Čína, Evropa, Asie
- Střední paleolit
- Člověka vzpřímeného nahradil člověk rozumný, včetně neandrtálců
- Používali kamenné úštěpy, pěstní klíny
- Lov byl specializovaný
o Alpy – medvědi
o Sever Evropy – soby
o Ostatní území – mamuti
- Sbírali jedlé rostliny, kořínky a plody
- Žili v loveckých tlupách v primitivních chatách, nebo jeskyních
- Uměli rozdělávat oheň
- Nález prvního kultu -> „Medvědí kult“
- Rituální pohřby s milodary
- Mladý paleolit
- nositelem kultury se stal člověk dnešního typu
- lidé dokázali vyrábět rozmanité typy kamenných a kostěných nástrojů
o Používali k tomu různé výrobní postupy
- Čepelová technika
- Z čepelí připravovali:
o Škrabadla ke zpracování kůži
o Rydla a kruhy k opracování dřeva
o Kosti a vrtáčky k vrtání otvorů
- Používali dobře štěpné druhy hornin (pazourky, obsidián, křemenec…)
- Lidé žili v pevnějších skupinách
- Mluvili plně artikulovanou řečí
- Základem obživy byl specializovaný lov velikých zvířat
- Lovecké skupiny většinou táhly za stády zvířat
- K lovu používaly luk a šípy nebo oštěp
- Sběru rostlin se věnovaly ženy a děti
- Jako příbytky používaly jeskyně, skalní převisy, jednoduché konstrukce z mamutích kostí a dřevěných kůlů
- Prohlubovala se úcta k zemřelým
- Počátky umění v mladém paleolitu
o Lidé už měli v tomto období umělecké cítění
o Pravěké umění:
- Jeskynní malby – Španělko – Altamira, Francie –
Lascaux
- Znázorňují většinou lovnou zvěř
- Souvislost maleb s náboženskými představami
o Obřady, které měly zajistit úspěšný lov
- Reliéfy
- Plastiky
- Řezbářské výtvory -> plastiky žen
- Výtvory z pálené hlíny -> drobné zvířecí figurky, venuše
- Mezolit
- V důsledku oteplení docházelo k rozšíření lesů a lesostepí
- Zvířata přestávala migrovat
o Lovecké skupiny se díky tomu pohybovaly v loveckých revírech
- Závěr kořistnického způsobu života
- Živily se lovem i sběrem
- Používali luk a šípy, kopí, harpuny…
- První ochočené zvíře-pes
o Mladší doba kamenná (neolit)
- Počátky zemědělství-jedna z nejvýznamnějších událostí lidstva
- Začalo na předním východě
- Tzv. „Neolitická revoluce“
o Přelom 10. a 9. Tis. Př. n. l.
o Produktivní hospodaření
- Zmírnilo se podnebí po ústupu kontinentálního ledovce na Sever
- Obnažila se horská údolí -> nové plodiny (pšenice, ječmen…)
- Náhodně objevila možnost množení obilovin
- Začala se objevovat malá obilná políčka
o Ta přilákala stáda zvěře, kterou mohly lovci lovit
- První zadržená stáda (ovce, antilopy…)
- První pevné příbytky
- Začaly používat primitivní srpy při sklizni obilí, mlýnky, stavy…
- Usedlý způsob života způsobil zvýšení počtu osad a jejich obyvatel
- Začaly se stěhovat do všech koutů světa
o Pozdní doba kamenná (Eneolit)
- Rozšiřoval se nový materiál – měď
- Společná dělba práce
- Zdokonalení zemědělské techniky
- Oradlo
- Vůz
- Objevení kovu -> metarulgie ->získávání kovu z rud
- Objev hutnění -> tavba měděné rudy
- Nejdůležitější surovinou byl ale stále kámen, protože měď byla vzácná
- Začaly se skutečnou těžbou
- Suroviny na výrobu kamenných nástrojů byli předmětem počínajícího dálkového obchodu
- Megalitické stavby
- Kultovní a pohřební památníky
- Kamenné řady
- Dolmeny -> hrobky z velikých balvanů
- Menhiry -> vztyčené obří balvany (Carnac, Stonehenge)
- sídliště na jezerech
- Nastolení patriarchátu
- Chovaly kozy, prasata, ovce…
- Ochočování koní
- Hradiště
- Byla to jakási centra
- Na konci tohoto období se již mluvilo indoevropskými jazyky
o Doba bronzová
| Starší doba bronzová | 2200 – 1600 př. n. l |
| Střední doba bronzová | 1600 – 1250 př. n. l |
| Mladší doba bronzová | 1250 – 750 př. n. l |
- Rozvíjela se výroba zbraní, nástrojů a ozdob
- Rozšíření znalosti slévání mědi a cínu
- Nový materiál -> bronz
- Primitivní výměna surovin se měnila ve skutečný obchod
- Ve vyspělejší Egejské oblasti vznikaly první státní útvary
- Vznikala zde města i s paláci
- Rozvíjelo se zde rychleji řemeslo
- Starší doba bronzová – únětická kultura
- Významná ve střední Evropě
- Kvalitní keramika
- Nejdůležitějšími pracovními nástroji byla sekera
- Používali zbraně jako dýky, hroty, kopí…)
- Vyráběly lodě
- Srp odlévaly z bronzu
- Vyráběly bronzové šperky a ozdoby
- I nadále se udržely kamenné broušené sekery, kostěné nástroje nebo i jednoduchá drtila na mletí obilí
- Střední doba bronzová
- Došlo k výraznému ochlazení a ke zpomalení vývoje
- Zhoršení podmínek v zemědělství
- Usnadnění chovu dobytka
- Na jihu rozvoj mykénské civilizace
- Vyvážel se jantar
- Ve střední Evropě se objevily meče
- Základ společnosti tvoří kmenové svazy v čele s náčelníky
- Lidé se stěhovaly podle ročního období se svými stády
- Skupina středoevropských mohylových kultur
- Mladší doba bronzová
- Život společnosti na jihu nabyl primitivnějšího charakteru
- Suché období mělo za následek pokles úrody
- Stejná klimatická změna ale zlepšila přírodní i životní podmínky ve větší části Evropy
- Začal se pěstovat žito a oves
- Nový rozkvět evropských kultur
- Zvýšil se počet obyvatelstva
- Využívali žárové pohřby
o Popel se ukládal do popelnic
- Doba popelnicových polí
- Náboženské představy a kulty
- V závěru doby bronzové můžeme již na území Evropy určit rozmístění pravěkých národů, které známe jménem.
- Zhoršení podnebí ve střední Evropě vedlo k zániku některých osad a narušení obchodních styků
- Bylo nedostatek surovin k výrobě bronzu
- Některé etnické skupiny se oddělily od indoevropských skupin (Germáni, Keltové…)
o Doba železná
| Starší doba železná (období halštatské) | 750 – 450 př. n. l |
| Mladší doba železná (období laténské) | 450 př. n. l |
- Zdokonalení nástrojů díky poznání nového kovu- železa
- Starší doba železná
- Klesl počet osad
- Díky zhoršení klimatu došlo k pohybům obyvatelstva
- Rozmach řeckých států
- Rozvoj civilizace Etrusků
- Výborní mořeplavci a obchodníci
- Nabízeli měď, železo a tepané kovové výrobky
- Rozšíření železa vyřešil krizi, která nastala v době bronzové po vyčerpání surovinových zdrojů
- Začalo se s hutnictvím
- Lidé se naučili tavit železo
- V zemědělství se používaly železné nástroje
- Kovářské dílny
- Stoupl význam koně
- Začaly chovat kur domácí
- Kolařství
- Loukotě
- Obvodový kruh konstrukce kola
- Jantarové a zlaté cesty
- Rozdíl v pohřbívání podle majetnosti
- Halštatské osídlení bylo ohroženo vpádem Skytů
- Mladší doba železná – období laténské
- Do popředí se dostávají keltské kmeny
- Objevují se rozsáhlá keltská pohřebiště
- Keltové byli zruční řemeslníci
- Vynikali zejména v hutnictví železa a kovářství
- Lidé se věnovali především zemědělské činnosti
- Jako zbraně sloužily nejčastěji meče a kopí
- Využívalo se kruhových rotačních mlýnků
- Hrnčířský kruh
- Základem společnosti je rodina
- Vedoucí postavení má muž
- Druidové
- Oppidia
- veliká hradiště, předchůdci měst
- propracovaný systém opevnění
- některé cesty na oppidech byli dláždeny
- uprostřed stálo sídlo velmože
- vrchol pravěkého vývoje v Evropě
o Doba římská
| Doba římská | 0-400 n. l |
- Došlo ke kontraktu starověké říše římské s pravěkými kmeny -> barbary
- Válečné střety a obchodní styky
- Rozvoj zaostalejších kmenů
- Základy feudálních vztahů
- Jižně od Říma se vztahy projevily negativně a urychlily krizi římského impéria
- Germáni získávají na důležitosti
- Jejich osídlení bylo nerovnoměrné, vesnického charakteru
- Podzemnice
- Dvorce
- Zpomalil se rozvoj zemědělství
- Regionálně se odlišoval podíl zemědělství a chov dobytka
- Pěstovali čočku, len, některé druhy zeleniny, oves….
- Hnojení polí
- Důležité bylo hutnění železa a kovářská výroba
- Rozvíjelo se kovolitectví a výroba šperků
- Převažoval žárový ritus
- Hliněné urny
- Germáni měli mnoho bohů
- V Prvním století začaly používat písmo
- Vlastní abeceda- 24 znaků ->runy
- Sloužilo k magickým účelům
- Přehled pravěkého osídlení českých zemí a nejvýznamnějších nalezišť
- České země v mladší době kamenné
- Ve střední Evropě se první zemědělci objevili kolem roku 5500 př. n. l
- Šlo o lid kultury s lineární keramikou
- Do Čech se dostaly nejstarší zemědělci z Moravy
- Neolitické osídlení v Čechách a na Moravě se váže na přírodní podmínky
- Obsazovány byly především úrodné sprašové půdy v nižších polohách (Březno u Loun)
- Mezi nejvýznamnější nálezy patří sídliště z mladší doby kamenní v Bylanech u Kutné hory
- Osídlení Českých zemí
- Počínaje neolitem bylo vývoj osídlení nepřetržitý
- Ve starším eneolitu na naše území zasahoval rozsáhlý komplex kultury s nálevkovitými poháry
- V této kultuře najdeme už vědy jako je matematika, zeměměřičství a astronomie
- Makotřasy -> nalezený kultovní objekt v podobě čtvercového příkopového ohrazení -> kalendářní systém
- Poprvé se v této době objevily pohřby těl ve skrčené poloze
- Ve střední Evropě patřili eneolitické kultury k okruhu zemědělských civilizací
- V mladším eneolitu na naše území přišli lidé z Německa a ze středního Podunají
- Archeologicky se označují jako lid se šňůrovou keramikou
- Pohřbívali zesnulé obou pohlaví podle zvláštních pohřebních zvyklostí
- Vikletice u Chomutova – zde bylo prozkoumáno pohřebiště se 164 hroby
- § Starší doba bronzová – únětická kultura
- Nazvaná podle pohřebiště Úněticích u Prahy
- Ústředním centrem únětické kultury se staly Čechy a Morava
- Osídleny byly také jižní Čechy
- Lidé žili někdy i v méně přístupných polohách
- V Čechách i na Moravě vznikla vyspělá a bohatá společnost
- Vyráběla se kvalitní vypalovaná keramika – lesklý kovový vzhled
- Koflík- nejtypičtější tvar nádob této kultury
- Zemřelé pohřbívali ve skrčené poloze
- Mladší doba bronzová – knovízská kultura
- Jméno této kultuře dala obec Knovíz u Slaného
- Kultura popelnicových polí
- Součástí širokého okruhu předkelstkých kultur
- Hromadné nálezy bronzových předmětů tzv. depoty
- kostrové pohřby naznačují problémy sociální diferenciace a zvyků, jelikož byly nebožtíci odkládány do odpadních sídlištním jam
