Otázka: Pravěké umění
Předmět: Dějiny umění
Přidal(a): anonym
Pravěké umění
= souhrné označení pro výtvory předhistorických lovců, zemědělců a pastevců
– nejdelší, nejméně známá, prehistorická (=bez písemných dokladů) epocha ve vývoji umění
– 3 periody podle použitého materiálu k výrobě nástrojů
DOBA KAMENNÁ – do r. 3500 př.n.l.
DOBA BRONZOVÁ – 3500-1100 př.n.l.
DOBA ŽELEZNÁ – 1100 př.n.l. – současnost, tímto názvem však pouze pravěk
* toto roztřídění formuloval Christian Thomsen (1788-1865) – však nepřesné jelikož v
různých oblastech zeměpisných oblastech probíhala tato 3 období jinak (starověký
Egypt, Mezopotámie, Čína, Řecko ~ v E pravěk)
– pozdní objev – pravěké umění známo teprve 150 let
DOBA KAMENNÁ – nejdelší úsek lidských dějin
STŘEDNÍ PALEOLIT (250-40 000 př.n.l.) – počátky E pravěkého umění
MLADŠÍ PALEOLIT (40-10 000 př.n.l.)
MEZOLIT = střední doba kamenná (10-7 000 př.n.l.)
NEOLIT = mladší doba kamenná (7000 – 3500 př.n.l.)
ENEOLIT = pozdní doba kamenná (4000-2000 př.n.l.) – vstupní brána do doby bronzové
Střední paleolit
– kultura této doby se shrnuje jedním názvem – MOUSTÉRIEN – podle jeskyně La Moustier, Fr
– nástroje – klíny, nože, rydla, škrabáky, vrtáky → vytvořil člověk neadrtálský → první projevy
estetického cítění
- Toiranské kresby prstem v jílu – nejstarší
– jeskyně Toiran ve Fr
– obsahují otisky nohou v jílu, značky načrtnuté prsty a četné
vrypy – napodobeniny medvědího drápání
Mladší paleolit
– vznikalo zde klasické pravěké umění
– už můžeme hovořit o malířství a sochařství
– první umělecké projevy realistické i abstraktní
– homo sapiens
○ mnoho kreseb objeveno v jeskyních frankokantaberského okruhu (Fr, Šp)
– vznik uměleckých projevů abstraktních – geometrizace
– počátky nefigurálního umění
– abstr. tvorba se vyvíjela ze 2 zdrojů:
od 15. tisíciletí z realistického zobrazování – postupnou deformací
od 30. tisíciletí existují doklady čisté abstrakce
- založené na výhradně nezobrazujících liniích
- významné náleziště: Miziň na Ukrajině
- ornamenty vryté do kostí z mamutoviny
- ornamenty : • šikmé čáry
- písmeno V
- klikatka
- meandr – ornament „řeckého“ typu; složitější
- od této doby (až dodnes) mezi sebou soupeří zobrazující a abstraktní umění
M – rozlišujeme 2 cykly:
périgordský
magdalénský
Périgordská škola
- périgord = historické území v J Fr
- tisíciletí – 13 500 př.n.l.
- vrcholí v jeskyni Lescaux – mohutné postavy v Síny býků (př. Černý býk)
- technika – žluté a červené linie
- vytvořila jednoduché vizuální znaky, primitivní technické postupy a zvláštnosti ve způsobu zobrazování
○ kroucená perspektiva – zvířata z profilu s rohy z čelního pohledu
○ „stříkaná“ malba – místo, kde se přitiskla ruka, zůstalo bílé, zbytek barevný
○ z tečkovaných čar → čára jedním tahem → * lineární (= tvořené čarami) obrazy
Magdalénská škola
- podle jeskyně La Madelaine v Dordogni, Fr
- – 10. tisíciletí př.n.l.
- nejlepší výtvory pravěkého umění
- technika – těla vybarvena černě
○ normální perspektiva
○ uspořádání postav do zákl. tématických skupin
- významné jeskyně : Rouffignac, Les Combarelles, Font de Gaume, Le Tuc d’Audoubert,
Les Trois Fréres, … ; nejznámější Altamira ve Šp
společné rysy
- zoomorfní náměty – koně, zubři, mamuti, jeleni, nosorožci
- většinou chybí kompozice – např. pouhá seskupení zvířat, někdy přes sebe
- materiál – použití drcených nerostů obsahujích kysličníky manganu míchaných s tuky nebo vodou nanesených na zeď pomocí štětců ze zvířecí srsti nebo samotnými prsty
- motivace :
a) lovecký kult – oštěpy a šípy v tělech zvířat
b) kult plodnosti – sochy těhotných žen
c) magie – věřili, že to co namalují, se stane i ve skutečnosti
S – 30. tisíciletí
– zoomorfní náměty nebo náměty ženských postav (tzv. venuše)
venuše – rys – zdůrazněné pohlavní znaky – mohutné boky, ňadra a břicho
– materiál: hlína, kámen, kost
– v E nalezeno 90 sošek
– vznik souvisí s kultem matky (příbuzenstvo se určovalo v linii matky; ona je dárcem živ)
- z Věstonic na Moravě – věstonická
- z Mentonu ve Fr – mentonská
- z Willendorfu v Rakousku
- s rohem z Lausselu, Fr
- s křivou tváří z Dolních věstonic – kuriózní
mladší paleolit – ryté kresby – rytiny v kostech a mamutovině
- rytiny zápasících býků nebo pasoucích se koní (vyryty do koňských žeber) –
– jeskyně Pekárna na Moravě (Moravský kras)
- unikát tzv. Geometrická venuše – ženská postava pomocí geom. ornamentů
– do mamutího klu z Předmostí u Přerova
mezolit – vlivem vlhčího podnebí → * louky a lesy → člověk opuštěl jeskyni → přeorientování
z lovu na zemědělství → ZROZENÍ KERAMIKY – hlavní umělecký druh neolitu
– zdobení : ○ spirálami (=volutami) → volutová keramika
○ keramika vypichovaná
mezolit, neolit – kostěné nástroje – jehly, dýky, hroty ke zbraním, ..
– vynález také saní, bruslí a lyží
– krátké etapy, ale technologie výroby kamenných nástrojů a zbraní se výrazně
zdokonalila
neolit – podle druhů keramiky rozlišujeme různé kultury
kultura nálevkovitých pohárů
kultura zvoncovitých pohárů
– ukončen magický názor → * animismus – oživují vše v přírodě jakýmsi božstvy
– ty zobrazováa pomocí tzv. idolů
– pravděpodobně sloužící náboženskému kultu
– nejdokonalejší díla pocházejí z doby malované moravské keramiky
- postavy stylizované, občasné sklony k naturalismu
- obličej nepropracovaný
- pohlavní znaky naznačené, však nezdůrazněné
- ženská soška s pozdviženýma rukama z Hlubokých Mašůvek na Moravě – !!!
– okolo 2000 př.n.l. vypálené sošky – tělo členěné podle skutečnosti
(doba žlábkové kremiky) kamenné sošky
kostěné sošky
sošky mající místo hlavy měsíčkovitý roh
DOBA BRONZOVÁ (2000-700 let př.n.l.)
– převrat v objevu slitiny mědi a cínu = bronz
– kultury:
- útěnická – známé kostry skrčenců u Útěnic u Prahy
- mohylová – hl. znakem je budování rozměrných konstrukcí – mohyl na hroby
- lidu popelnicových polí – spalování nebožtíků a ukládání jejich popela do uren a popelnic
- knovízská kultura – dle obce Knovíž u Slaného
– typické jsou žárové hroby spolu s kostroovými pohřby
– dle pohozených a vykloubených kostí se usuzuje kanibalismus
– přinesla : kovotepectví
odlévání do pískových forem; později do ztracené formy (forma se po ztvrdnutí odseká)
inkrustaci
výsledky : šperky, spony, zdobené dýky, jehlice, meče a hřivny(pozdější platidlo)
– nejčastější výzdoba : spirála
- plastika koně zapřaženého do Slunečního vozíku z Trundholmu –
– votivní předmět (= jehož prostřednictvím se lidé dovolávali pomoci nadpřirozených sil)
– kotouč se spirálou – symbolika slunce, pohuby a života
A – prakticky nedochovalá
– pouze stavby megalitické (pozdní neolit až doba bronzová) = velké kamenné bloky
(E, S af, Indie, Oceánie)
– pravděpodobný smysl – kultovní místa, observatoře, posvátná obřadiště
– 3 zákl. typy megalitů:
a) menhiry – kameny neopracované, postavené na výšku, volně stojící v přírodě
někdy vytvářejí aleje – Fr
u nás – 23 – • menhir u obce Klobouky u Slaného – 3,5 m; u nás největší
Fr – 8200 – • menhir z Bretaně – největší; 23 m, 348 tun
– rozdrcen bleskem
b) dolmeny = kamenné desky nebo balvany
– pravděpodobně obětní kameny
– na podložených kamenech = na nohách jako od stolu
c) kromlechy = balvany sestavené v kruzích nebo elipsách
– astronomicky orientované
– využití: kultovně náboženské středisko pro celý kraj
– tzv. trilit – dva vztyčené bloky spojovány kamenným překladem
- Stonehenge u Salisbury, VB
– obrovské žulové bloky dopraveny ze vzdálenosti
30 km, menší ze 160 km
= zasvěcený kult Slunce – vymezuje přechod od
megalitů k architektuře (okolo 1800 př.n.l.)
– 7100 astronomických směrů – např. půdorys je
orientovan tak, aby osa procházela bodem, v němž
vychází Slunce v nejdelším den roku)
DOBA ŽELEZNÁ
– 2 významná období
A: KULTURA HALŠTATSKÁ (7.st – 5.st. př.n.l.) ve stř E
- podle pohřebištěv Halestattu v Rakousku
- užívá současně bronz i Fe
- s stř a SZ Čechách – kultura bylanská
– navazovala na starší kulturu knovízskou – bohaté kostrové hroby
- bronzový koník z Obřan u Brna
- bronzový býček z Býčí skály u Adamova
- výzdoba keramiky – geometrická
- později se objevuje vliv etrusků a skytů
skytové – ze S Černomoří
– mohutné mohyly nas hroby náčelníků, nákladně vybavené
B: LATÉNSKÁ DOBA (4.-1.st.př.n.l.)
- pravděpodobně od naleziště La Téne, Švýcarsko
- v E se zvyšuje hustota zalidnění → * kmenová knížectví → navazuje se kontakt s antickým světem
=> inspirace etrusky a řeky – umělecký projev živější, fantastické figurální motivy,
ne realistické
- vrací se opět ke stylizaci
– další
C: KELTSKÁ KULTURA (3.st – 1.st. př.n.l.)
- zavedli těžbu drahých kovů, zpracovávali železnou rudu, znali hrnčířský kruh , rotační mlýny na obilí i výrobu skla
- od 2.st. stavěli oppida(hradiště)
– obchodní, výrobní i správní střediska obehnaná hradbou z kamene, dřeva a sypané zeminy; vstup několika branami
– ulice → okrsky – řemeslníci se stejného oboru
– nacházíme zde i chrámy – k náboženským účelům však dloužila
ohrazená místa s posvátnými stromy či kůly
– od 1.st.př.n.l. Se zde razily i keltské mince
- keltské umění – řemeslníci – umělecké šperky, zdobené meče, ozdobná keramika, …
- keltská civilizace směřovala k vytvoření městských států
- zanechali Čechám latinský název Bohemia od kmene Bójů
koncem 1.st.př.n.l. – vpád Germánů do Českých zemí – vytlačili či asimilovali kelty
- věnovali se převážně zemědělství
- jazykem a kulturou se dělili na:
východní
severní
západní
- České země – osídleny kmenem Markomanů, Slovensko – kmen Kvádů
- vliv laténské a římské kultury
ke konci 4.st.n.l. zasáhl do vývoje E vpád turkotatarských Hunů → začíná stěhování národů →
→ důsledek : 476 – pád Římské říše – na jejím území vznikají barbarské státy
od 5.st.n.l. Slované obsazují střední E – umění stále ovlivněno římským
- st. – existují hrady a hradiště
- začátek 9.st. – křesťanské kostelíky – již před příchodem Cyrila a Metoděje
- vykopávky v Mikulčicích
- mohylo Žurán u Brna – z doby nejstarších Slovanů – konec 5.st.
– keramika, bronzové památky (šperky – 2.po.9.st. – byzantské vlivy
– postava oranta – modlící se postava
– mince se na Velké Moravě nerazily – platilo se Fe zpracovaným do hřiven – stříbrné mince
denáry začali obíhat až po rozpadu Velké Moravy
