Přemýšleli jste někdy nad tím, kde se vzalo pojmenování pro české názvy měsíců?
Historie názvů měsíců
Zajímavým úkazem je, že veškeré názvy měsíců mají minimálně jeden původ názvu buďto v přírodních jevech, nebo se odvýjí od zemědělských prací. Z tohoto důvodu se domníváme, že právě tyto vysvětlení pro názvy měsíců jsou ta správná. Většina slov vás jistě svým původem nepřekvapí, ale určitě se mezi nimi nachází i ty, ve kterých se jejich historie hledá o něco hůře.
ZIMA – Název ročního období vychází z totožného slova pro označení mrazu.
Prosinec – Poslední měsíc v roce má několik vysvětlení pro vznik svého názvu. Nejvíce se vyskytujícím je původ ze slovesa posinoti = problesknout, prosvítat – bavíme se o slunci, které v tomto období velmi často probleskuje mezi mraky, možná je i spojitost ze zimním slunovratem. Hojně se do souvislosti dává také s prosem, protože dříve se v té době jedla hodně prosná kaše (dnes v podobném množství konzumuje brambory). V poslední řadě se také slovo prosinec spojuje s prosením kvůli vánočnímu koledování, nebo s prasaty, protože v tomto období bývá hodně zabijaček.
Leden – Takovéto slova máme rádi, kde je jasný původ, v tomto případě ze slova led.
Únor – Zde je význam trochu skrytější, ale i přesto se dá vytušit, že slovo únor je od slova nořit, a to konkrétně v tomto ročním období se noří ledy do vody, protože tají.
JARO – Slovo vzniklo překladem ze středohornoněmeckého slova Jahr (dříve jar).
Březen – Slovo březen má dvojí výklad co se původu týká. První se kloní ke slovu bříza, v březnu břízy raší a rozvíjejí své lupínky. Druhý pak ke slovu březí, ve smyslu březí dobytek.
Duben – I duben máme rádi, protože pochází ze slova Dub, který v tomto měsíci začíná řašit.
Květen – Květen je také velmi intuitivní, tento pojem však zavedl až Jungman, který ho přeložil z francouzštiny. Dříve se nazýval máj.
LÉTO – Původ slova není zcela jasný, ale přikládá se k latinskému slovu laetus, jehož překlad je veselý/šťastný, což všichni v létě jsou.
Červen – S červnem je to celkem zajímavé, zde máme původ slova hned trojí. Ten první a nejspíše nejpodobnější je z červenání plodů (červen, protože ovoce teprve červená). Dále se také můžeme setkat s původem od slova červ, který se v tomto období hojně vyskytuje v ovoci. V poslední řadě bývá tento měsíc spojován také se slovem červec, což je hmyz, který se v tomto měsíci začíná objevovat a dříve se využíval na barvivo.
Červenec – Původ slova červenec je podobný jako u červnu. Také zde převažuje spojitost s červenání plodů, odlišnost názvu se spojuje s tím, že ovoce už jsou červené, proto červenec. Dává se do spojitosti také s červcem, viz popisek u června.
Srpen – Měsíc srpen má dva doložené původy slova. Tím prvním je srp, protože je toto období žní a jedná se o tzv. „srpný měsíc“. Existuje i teorie, že název pochází z litevského slovesa sirpsti, v překladu zrát.
PODZIM – Název vznikl složením slov pod+zima = období před zimou.
Září – Mnoho z nás se jistě domnívá, že název pochází ze slova záře, protože je září označováno jako Babí léto a slunce ještě hezky svítí. Opak je však pravdou, kořen a původ slova pochází ze slova říje. Slovo vzniklo ze spojení „za říje“ – v tomto období začíná být zvěř v říji, někteří jeleni zařijí – tzv. zařvou, což znamená dřívější říje jelenů.
Říjen – Jak název napovídá, říjen je měsíc, kdy mají zvířata říje.
Listopad – I listopad máme rádi, protože odvození jeho názvu vůbec není těžké. To, že padá listí si asi všimne každý.
