Otázka: Pravěk
Předmět: Dějepis
Přidal(a): jamaju a Ivanek
Mezinárodní situace před válkou
– složitá situace na Balkáně – krize Osmanské říše
– r. 1878 Berlínský kongres – projednává otázku uspořádání Balkánu
– sblížení Rakouska-Uherska a Německa
– Rakousko získává Bosnu a Hercegovinu → zklamání Ruska
– r. 1879 vzniká Dvojspolek
– členem Rakousko-Uhersko a Německo (slíbili si pomoc)
– společný postup proti Rusku
– dohoda uzavřena na 5 let s možností prodloužení
– r. 1882 se přidává Itálie (má problémy s Francií) → Trojspolek
Francie a Rusko
– mají pocit ohrožení
– r. 1893 tajná dohoda o vzájemné pomoci v případě německého útoku → Dvojdohoda
– r. 1904 srdečná dohoda Francie a Velké Británie (kolonie)
– r. 1907 se k dohodě přidává Velká Británie → Trojdohoda
– r. 1908 Rakousko-Uhersko anektovalo definitivně Bosnu a Hercegovinu
– odpor balkánských národů
Konec turecké nadvlády na Balkáně
– r. 1912 jednotný postup proti Osmanské říši, jsou obsazena důležitá místa (Soluň, Skopje)
– r. 1913 Bulharsko x ostatní balkánské státy
– Bulharsko je poraženo, v 1. svět. válce na straně centrálních mocností
Příčiny 1. světové války
– dlouhodobé spory mezi Velkou Británii a Německem
– VB – stagnující ekonomika, dostatek kolonií
x
– Německo – rostoucí ekonomika, nedostatek kolonií
– cílem je dosáhnout přerozdělení kolonií
– vznikají dvě koalice
Centrální mocnosti Dohoda
– Německo, – Francie
– Rakousko-Uhersko, – Velká Británie
– Turecko, – Rusko
– Bulharsko – Srbsko
– Itálie (1915)
– USA (1917)
– větší ideová semknutost – větší hospodářská síla
– nadšení, přesvědčení o nutnosti války – obrana koloniálních zájmů
– připraveni na krátkou válku – připraveni a dlouhodobou válku
– válka započala při vrcholu průmyslové revoluce
Záminka
– 28. 6. 1914 atentát na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este v Sarajevu
– jeho manželkou byla Žofie Chodková – pobývali na Konopišti
– atentátník Gavrilo Princip z organizace Mladá Bosna
– z atentátu obviněno Srbsko
– Rakousko dalo Srbsku ultimátum
– mělo ukončit činnost protirakouských spolků
– účast rakouských zástupců v soudních tribunálech, které budou soudit lidi podezřelé z účast na atentátu
– pro Srbsko byly některé požadavky nesplnitelné
Schlieffenův plán
– německá armáda přes Belgii vpadla do Francie ze severu
– blitzkrieg = blesková válka
– zlomem bitva na Marně – zde byl postup Němců zastaven a válka přechází na válku poziční
– na východní frontě směřoval postup Ruska na Německo a Rakousko, Rusko na jihu postupuje (Brusilov)
– na severu vítězí Němci, bitvy u Mazurských jezer, bitva u Tannebergu (von Hindenburg a von Ludendorf nedokázali se domluvit mezi sebou) a objevují se problémy ruské armády
– Rakousko otevírá Srbskou frontu
– dostalo se do Srbska velmi rychle, později problémy s komunikací a zásobami → zatlačeni za Dunaj
– r. 1914 vstupuje Turecko do války na straně centrálních mocností
– uzavřeny úžiny Bospor a Dardanely – znemožněno zásobování Ruska z Velké Británie
– otevřeny další fronty – mezopotamská, kavkazská, syrsko-palestinská
– r. 1914 – válka se mění v zákopovou
– r. 1915 západní fronta, je zde relativně klid, veškeré snahy směřují na Rusko
– r. 1915 bitva u Ypry – Němci zde použili plyn (yperit)
– východní fronta
– rakouský průlom u Gorlice
– zahájen ruský ústup
– účast Čechů na obou stranách
– srbská fronta
– přistupuje Bulharsko, tím je vyřazeno Srbsko z války
– dochází k přímému spojení s Tureckem
– bitva u Gallipoli (odminování zálivu, neúspěch)
– r. 1916 západní fronta
– únor – září bitva u Verdunu (maršál Pétain velel francouzské armádě)
– ztráty 1 mil. lidí, nevyhrál nikdo
– bitva na Sommě – červenec – listopad
– měla odlehčit Verdunu
– poprvé použita nová technika – tanky
– r. 1916 východní fronta
– snaha Rusů prolomit ji
– zlepšeno zásobování, výzbroj
– tak západních spojenců, snaha ulehčit Verudunu
– Brusilova ofenzíva – Němci jsou nuceni se stáhnout a přesunou část vojska ze západní fronty
– ruská obrana se hroutí až vlivem říjnové revoluce (1917)
– obě strany prováděly podvratné akce:
– Britové podporovali Araby proti Turkům
– Němci podporovali Iry v boji proti Velké Británii
Válka na moři
– dominuje Velká Británie
– 9. 1.1917 Německo vyhlašuje neomezenou ponorkovou válku
– Němci potápěli i civilní lodě (to zasahovalo státy, které byly zatím mimo válku)
– r. 1915 potopena civilní americká loď Luisitanie (která plula z USA do Británie)
– 21. 11. 1916 umírá František Josef I. a jeho nástupcem je Karel I. (manželka Zita)
– Karel I. se snaží uzavřít separátní mír, na zátah Německa jsou jednání přerušena
– r. 1917 vstupuje do války USA
– prezidentem je Woodrow Wilson
– je překonán izolacionismus Ameriky
– v roce 1917 vojska centrálních mocností hluboko v nepřátelském území
– nemají dostatečnou sílu k rozhodujícímu útoku
– r. 1917 bitva u Caporetta – vítězí centrální mocnosti, fronta na řece Piavě
– 8. 1. 1918 prezident Wilson vydává 14 bodů k případné kapitulační podmínce
– vytvoření předpokladů pro autonomní vývoj národů Rakouska-Uherska, národy, které zde žily,
měly obdržet autonomní status
– evakuace cizích vojsk z ruského území
– zřízení nezávislého Polska
– nezávislost Turecka, autonomie pro neturecké národnosti, Turecko mělo zajistit průplav mezi
úžinami
– založení společnosti národů
– na západě Dohoda prolomila frontu → ztroskotala rakouská ofenziva na Piavě
– 3. 11. 1918 podepisuje Rakousko-Uhersko příměří
– v Německu se hromadí nespokojenost, nespokojení dělníci, námořníci v Kielu → revoluce v Německu
– císař Vilém II. donucen abdikovat a odchází do exilu
– 11. 11. 1918 podepisuje Německo příměří
Ruské revoluce roku 1917
– Rusko je bráno jako zaostalý stát
– v 60. a 80. letech dochází k prudkému rozvoji průmyslu, rozvoj těžby, železnice a vznikají tak průmyslová
centra
– rychlý populační růst, početná vrstva dělníků
– podniky vznikají za pomoci západoevropského kapitálu (Francie, Německo)
– rostou sociální rozdíly
– r. 1905 je zavedena Duma (má omezené pravomoci)
– vzniká početná opozice:
– kadeti (liberální šlechta)
– eseři (orientace na venkov, sociální reformy, nejpočetnější)
Sociální demokraté:
– menševici (chtějí postupně zlepšovat sociální podmínky v Rusku)
– bolševici (zastánci revoluce, chtěli změnit úplně vše, zavedení společného majetku)
Účast Ruska ve válce:
– katastrofální zásobování měst
– ztráty na frontě
– hrozba porážky, vzpoury vojáků
-dochází k demonstracím, hladovým pochodům
– car je kritizován, jelikož brání revolucím
Únorová revoluce 1917
– na nátlak demonstrantů car abdikuje
– do čela se dostává prozatímní vláda
– Rusko se stává republikou (G. Lvov, později nahrazen A. Kerenskim, zástupci Eserů)
– pomocným orgánem se staly sověty
– Sověty = neoficiální část vlády, rady při podnicích, ve městech, v armádě, kontrola vlády a organizace akcí
ve prospěch lidu
– zpočátku převaha menševiků a eserů, později bolševici
Opatření vlády:
– uzákoněna základní demokratická práva občanů
– autonomie Finska a Estonka, nezávislost Polska
– vláda chce dostát spojeneckým závazkům
– snaha uklidnit armádu, část vojáků posláno domů (jelikož byli někteří na frontě už od počátku války),
volitelnost velitelů, zrušen trest smrti
– situace na frontě se nelepší a této situace využívají bolševici
Vladimír Iljič Lenin
– vlastním jménem Uljanov
– studuje práva, je vyloučen, ale později dokončil
– vůdce extrémní levice, byl pronásledován policií
– od roku 1907 v exilu, do Ruska se vrací 1917(tajně přepraven Němci)
– jeho taktika
– v důsledku války se stát díky kontrole nad průmyslem ztotožnil s kapitalismem, stát je tím kdo vykořisťuje
– snaží se bojovat proti státu a skrze sověty zmobilizovat ulici, dělnické oddíly a převzít moc do sovětských
rukou
Lev Davidovič Bronštejn (Trocký)
– velel Petrohradskému sovětu, velí Rudým gardám (ozbrojená stráž bolševiků)
– spolu s Leninem vede revoluci
– později byl „vygumován“ Stalinem, který začíná politicky činit v roce 1927, Trocký nesouhlasil s kultem
osobnosti Stalina a taky nesouhlasil s industrializací, Trocký později zabit na příkaz Stalina
– Bolševici vedou protiválečná hesla, sociální demagogie (převzetí továren dělníky)
– velké napětí ve společnosti
– na venkově volání po půdě, armáda téměř zhroucena – všeobecné volání po míru
– v noci z 24. na 25. 10. 1917 (juliánský kalendář) ovládnuty komunikační uzly v Petrohradu, (který byl
hlavním městem)
– po výstřelu z Aurory Rudé gardy obsazují Zimní palác (sídlo vlády)
– vláda zatčena a Bolševici se ujímají moci → „Říjnovou revolucí“
– do Petrohradu svolán sjezd všech sovětů Ruska – Všeruský sjezd sovětů, nejvyšší státní orgán
– Dekret o míru = výzva k válčícím stranám k uzavření míru
– Dekret o půdě = půda šlechty, církve a statkářů byla zabrána a přerozdělena, rolníci byli osvobozeni od
placení nájmu za půdu a dluhů
– Deklarace práv národů Ruska na sebeurčení, státy jako Ukrajina, Kazachstán měli mít stejné práva jako
Rusové, to se však nesplnilo. Stalin při vzpourách zabíjel, přesídloval celé národy
Rada lidových komisařů – první bolševická vláda, v čele Lenin
– jmenována delegace pro mírová jednání – v čele Trocký
– zahájeno nastolování diktatury proletariátu → Rusko se dostává do občanské války
– 3. 3. 1918 uzavřen Brestlitevský mír – pro Rusko končí válka
– anulován v listopadu 1918, tento mír byl nevýhodný, ztráta Pobaltských států, Polska a Ukrajiny
Pařížská mírová konference (18. 1. 1919 – 21. 1. 1920)
– k uzavření světové války měla být svolána mírová konference
– měly se zde sestavit mírové smlouvy, jedná se v komisích (státy se nescházejí dohromady),
– protichůdné zájmy Britů, USA, Francie (Francie chtěla maximálně oslabit Německo, Britové chtěli
rovnováhu)
– poraženým státům byly odevzdány výsledky – neočekávali žádné námitky
– účast 27 válčících států (bez Ruska)
– snažila se uspořádat poměry po válce
– hlavní slovo měla Francie, USA, Velká Británie, účast zástupců ČSR
– mezi důležité postavy patřil Lloyd George (premiér VB) a W. Wilson
– 26. 6. 1919 Versaillská smlouva
– Německo je odpovědné za I. světovou válku
– nutnost platit válečné reparace (132 mld. $)
– německá armáda omezena na 100 000 mužů
– četné ztráty území (cca 13%) – veškeré kolonie, Alsasko a Lotrinsko získává Francie, část Šlesvicka
Dánsko, Hlučínsko (ČSR), Horní Slezsko (Polsko)
– Německo nemělo mít brannou povinnost, tanky, generální štáb, ani dělostřelectvo, letectvo, ponorky
– levý břeh Rýna měl být na 15 let okupován dohodovými vojsky
– pravý břeh 50 km široké demilitarizované pásmo
– 10. 9. 1919 Saint-Germainská smlouva
– podepsána s Rakouskem, které zaznamenalo velké územní ztráty
– vznikají nástupnické státy – musí je uznat, také do budoucna zákaz připojení k Německu
– zákaz branné povinnosti
– 4. 6. 1920 Trianonská smlouva
– podepsána s Maďarskem (boje o Slovensko)
– územní ztráty Maďarska 70%, ztráta i významného nerostného bohatství – solné doly
– 10. 8.1920 Sévreská smlouva
– podepsána s Tureckem
– ztrácí 4/5 území
– úžiny Bospor a Dardanely jsou demilitarizovány (volně průjezdné)
– když se Turci o chystané smlouvě dozvědí, proběhne revoluce a smlouva není ratifikována
Společnost národu
– založení roku 1919
– iniciátorem W. Wilson
– mírové řešení konfliktů, poválečná demilitarizace, zásady kolektivní bezpečnosti
– USA se nestalo členem Společnosti národů
„Tak nám zabily Ferdinanda. To bude asi první věta, která se spoustě lidem vybaví, když uvidí titulek První světová válka, jak se jí později začalo říkat, zprvu bylo její označení světový válečný konflikt. Co způsobí konflikt takového rozsahu? Díky velkému rozmachu průmyslu v předchozích letech dochází k touhám jednotlivých mocností k přerozdělení kolonií, surovin, zdrojů, trhu a v neposlední řadě v tom sehrála velkou roli militarizace Německa
Tehdejší politická atmosféra v Evropě se dala přirovnat k obrazci z domina, u něhož se čeká na pád první kostky. Ta na sebe nenechala dlouho čekat. Tou pomyslnou kostičkou byl atentát na Františka Ferninanda d este.
Rakousko Uhersko zasílá Srbsku ultimátum které nebylo přijato. Dne 28, července 1914 vyhlásilo Rakousko Uhersko Srbsku válku. A kostičky začaly padat během několika dnů vstoupilo do války Rusko, Černá hora, Velká Británie na druhé straně Německo obsadilo Lucembursko, Belgii a vyhlásilo válku také Francii. V následujících letech vstoupily do války další země, nakonec jich celkem bylo 34.
Německo si ani přes velkou výhodu v militarizaci nevedlo ve válce vůbec dobře, již v prvních fázích bojů nevycházelo nic podle plánů, do značné míry se na tom jistě podepsalo rozdělení vojska na dvě světové strany a to na západní frontu s francií kde se boje odehrávali především v zákopech na polích a na východní frontu kde se zprvu dařilo rusům kteří rozmetali slabá německá vojska s lehkostí a postupovali Pruskem směrem k baltskému moři, tato převaha ovšem netrvala dlouho a po přesunu západních německých vojsk na východ se situace obrátila a rusové byly zatlačeni zpět na východ Pruska.
V následujících letech se nám válka neustále rozrůstala a dostávala různé přívlastky jako například válka psychologická. A zase to byli němci kteří se svou propagandou o nadřazenosti Germánů. Agitovali již na školách, kde vštepovali již desetiletým chlapcům jaká je to hrdost bojovat za Německo, případně za něj položit život. Propaganda byla tak efektivní že se na frontu dostávali a ne zřídka už šestnáctiletí chlapci.
Další přívlastek bych zmínil, válka strojová, díky militarizaci ekonomiky a zapojení vědy se na frontách objevují kulomety, minomety, plamenomety, samopaly, motorová vozidla, lodě, letadla, ponorky a v druhé polovině také tanky. Byl zde taky položen základ pro zbraně hromadného ničení a to ve formě plynových útoků. Poprvé byl plyn použit Němci v bitvě o Ypru roku 1915. V následujících letech se složení plynů zdokonalovalo a některé si svoji podobu zachovali dodnes.
Začátek konce na podzim roku 1916 zemřel František Josef I. A jeho nástupcem se stal Karel I. Jelikož, bylo Rakousko-Uhersko vyčerpáno začalo tajně za zády němců jednat o míru to měl na starosti Sixtus Bourbonský. Tyto jednání se však nepodařilo, Rakousku-Uhersku ututlat na veřejnost se dostali sixtovy dopisy z čehož vznikla obrovská aféra, Německo situaci využilo ve svůj prospěch a ještě pevněji si k sobě připnuli Rakousko-Uhersko, které ovšem již ztratilo elán vést bitvy.
Zásadní situace ovšem nastává v Rusku, kde byl v březnu svržen carský režim a dochází k vyhlášení buržoazně demokratické republiky následně v listopadu pak probíhá velká říjnová revoluce pod vedením V.I.Lenina. Po říjnové revoluci Rusko z války vystupuje a ztrácí nemalé území, tím zaniká východní fronta. Pro Německo to znamenalo boj jen na západní frontě.
V Evropě válka pokračuje a až do léta 1918 nic nenasvědčovalo zdárnému konci války, po druhé bitvě na Marmě kde se boje odehrávali, převážně s Americkými jednotkami, začali Němci ustupovat následně během října a listopadu centrální mocnosti kapitulují.
Konec války přinesl zánik čtyř velkých mocností, přinesl rozsáhlou hospodářskou krizi a dal vzniknout mnoho nových států, jako například Československá republika o kterou se zasloužil T.G. Masaryk, který během války objížděl spojence a přesvědčoval je že Evropě bude bez Rakouska-Uherska lépe. Na konci války propukla takzvaná Španělská chřipka, která trvala bezmála dva roky a měla na svědomí více lidských životů než první světová válka.“
