Psychické vlastnosti, procesy a stavy

 

   Otázka: Psychické vlastnosti, procesy a stavy

   Předmět: Společenské vědy

   Přidal(a): veronikaS

 

Vlastnosti

Temperament

• z latinského slova temperamentum = poměr
• vrozené psychologické vlastnosti, které ovlivňují prožívání a chování člověka
• určují reakce a intenzitu našeho chování
• dá se ovlivnit
• Typy temperamentu pojmenoval Hippokrates (5. a 4.st.př.n.l.), Galenos je upravil (2.st.př.n.l)
• Podle nich chování, temperament ovlivňuje míchání tělesných šťáv (krev, žluč, hle a černá žluč)
• P. Pavlov – vymyslel, že souvisí s centrální nervovou soustavou

 

Typy temperamentu:

• Sangvinik (sanguis = krev)
  • nervová soustava – v rovnováze
  • charakter
  • optimista, veselý, přizpůsobivý
  • přelétavý, lehkomyslný
  • práce a učení
  • hodně se zajímá, má rychlé pracovní tempo
  • zbrklý, pro něco se nadchne a po chvíli už ho to nebaví
  • chování
    • společenský, je hodně oblíbený, nestydí se
    • upovídanost, málo sebekritický
• Flegmatik (flegma = hlen)
  • nervová soustava – útlost
  • charakter
    • trpělivý, vyrovnaný dojem
    • pomalý, lhostejný
  • práce a učení
    • dlouhotrvající pracovní výkon
    • nedokáže přejít na jiný úkol, když nemá hotový předešlý úkol
  • chování
  • nesnadno ovlivnitelný, přátelský, samostatný
  • uzavřený, málomluvný, zbavuje se špatně návyků
• Cholerik (chole = žluč)
  • nervová soustava – silný vzruch
  • charakter
  • hluboké city, silná vůle
  • výbušný a hádavý
  • práce a učení
  • podnikavý, dobré myšlenky
  • nerovnoměrné pracovní tempo
  • chování
    • snaží se uplatnit, vyvozuje pocit důvěry
    • nesmí ho nikdo urazit
•  Melancholik (melaina cholé = černá žluč)
  • nervová soustava – slabá úroveň
  • charakter
    • citově založený, přemýšlivost
    • pesimistický, nedává najevo své myšlenky
  • práce a učení
    • svědomitý, pracovitý, pečlivý
    • puntičkář, unavený, sám nic nevymyslí
  • chování
    • oddaný, disciplinovaný
    • zbabělec, velký samotář, přecitlivělý, pocit méněcennosti

 

Charakter

• souvisí s temperamentem
• kontroluje chování člověka podle společenských pravidel
• míra adaptace -> schopnost přizpůsobit se
• sebeřízení (autoregulace) -> souvisí s morálkou (osobní)
• charakterové vlastnosti: upřímnost, moudrost, srdečnost, urážlivost, drzost…
• Dělíme na:
  • kladné vlastnosti ->charakterní člověk
  • negativní vlastnosti -> bezcharakterní člověk

 

Inteligence

• vlastnost mozku
• projevuje se v různých procesích
• Binet – vytvořil 1. inteligenční test (20. stol.) – byl o to požádán                                                                                                                                        –
  • obsahoval úkoly na jazykové dovednosti, počty, představivost
  • zjistil, že výsledky u některých dětí neodpovídají jejich biologickému věku
  • používaly se spíše dříve
• Stern – vymyslel, že inteligence se dá i vypočítat -> IQ – inteligenční kvocient
  • vznikají inteligenční pásma – průměr (90 – 100)
  • MENSA – v hodnotě nad 130
  • pod 70 je podprůměr -> přicházejí inteligenční defekty
• Inteligenční testy – operace s čísly, slovní schopnosti, paměť, prostorová představivost – používají se třeba při přijetí do zaměstnání
• Kritiky – neodpovídají výsledky
• EQ – emoční inteligence

 

Schopnosti

• Souvisí s inteligencí
• Vlastnosti umožňující naučit se činnosti a aplikovat je
• Každý má jiné schopnosti
• Schopnost uplatněná v praxi -> dovednost
• Předpoklad pro rozvíjení schopnosti je biologicky vrozená ->vloha
• Soubor schopností pro určitou oblast ->nadání
• Vysoké nadání -> talent
• Nejvyšší stupeň talentu -> genialita
• Tvořivost -> máme originální nápady (kreativita), souvisí s divergentním myšlením
• Druhy:
• • Verbální schopnost – schopnost porozumět
  • Prostorová představivost – jsme schopni rozlišit tvar a prostor
  • Numerická (početní) schopnost – schopnost provádět početní operace
  • Paměťová schopnost – schopnost zapamatovat si něco na určitou dobu
  • Percepční schopnost – dobré vnímání barev, zvuků
  • Sociální schopnost – týkají se mezilidských vztahů
  • Umělecká schopnost

 

Procesy

Čití

• Reflexivní příjem podnětů našimi smysly
• Stymul – NS – mozek –> POČITEK (jablko- ochutnáme ho – mozek nám řekne, že to je sladké)
• Počitky můžou být:
• • Zrakové – tvary, barvy
  • Sluchové – tóny, zvuky
  • Čichové – vůně, pachy
  • Chuťové – sladkost, slanost, hořkost, kyselost
  • Hmatové – teplota, bolest…
  • Tělové– příjem celým tělem
    • vnitřní – nevolnost, tlak
    • vnější – pohyb rukou, chůze

 

Vnímání (percepce)

• Získáváme celkový obraz toho objektu na základě počitků
• Výsledek = VJEM – soubor počitků (červené, sladké jablko)
• Halucinace – klamné vjemy (člověk je o nich přesvědčen), můžou nastat např. nedostatkem spánku, drogami…
• Eidetická vloha – většinou děti (mají svůj svět, povídají si s hračkami)
• Optické klamy – klam

 

Myšlení

• Schopnost poznávat objektivní realitu (něco kolem nás) a poznatky užíváme v praxi
• Vyjadřuje se pomocí řeči
• Probíhá pomocí myšlenkových operací:
• • Analýza (rozbor) – celek dělíme na menší části
  • Syntéza (skládání) – menší části skládáme do celku
  • Abstrakce – odvozujeme podstatné vlastnosti jevů a předmětů
    • indukce – zobecňování, vznikají vědecké hypotézy
    • dedukce – konkrétní z obecného např.: ovoce má vitamíny -> švestka má vitamíny, švestka je ovoce
• Formy:
• • Pojem –  název něčeho (obecné – živočich, konkrétní pes)
  • Soudy – spojení dvou a více pojmů, něco tvrdíme a popíráme
  • Úsudek – spojení 2 a více soudů
  • Např.: jablka obsahují vitamíny, hrušky obsahují vitamíny, švestky obsahují vitamíny -> ovoce obsahuje vitamíny

 

Učení

• Proces, ve kterém získáváme zkušenosti – vědomosti, dovednosti, návyky
• Celoživotní proces
• Probíhá různými způsoby např.: napodobování, identifikace v období puberty, podmiňování
• P. Pavlov
  • způsob učení u nějakých chorob,
  • habituace – učení ignorovat některé věci, které se opakují -> zamykání dveří apod.
• Učení provázejí chyby -> chyba by nás měla posunout dál
• Fáze:

1. • Motivační fáze – náročná, musíme si uvědomit, jestli je pozitivní nebo negativní (když se to naučím)
   • Poznávací fáze – napodobování kroků v tanečních, učení…
   • Výkonová fáze – nově naučené poznatky -> více je používáme
   • Kontrolní fáze – kontrolujeme, jestli něco umíme; neměla by se vynechávat

• Druhy:
  • Intelektuální učení – využíváme například v matematice (naučíme se nějakou metodu, kterou pak dále využíváme k dalšímu učení
  • Poznatkové učení – příprava do školy – získáváme nové informace
  • Motorické učení – učení nějakých pohybů (cvičení, vaření, tanec…)
  • Sociální učení – učení žití mezi lidmi; výchova začíná v rodině, pokračuje ve škole

 

Faktory ovlivňující učení:

• Vnější – ovlivnění prostředím, kde jsme – v mikroklimatu musí být:
  • ticho, klid, pohodlí, osvětlení, vhodná teplota, pořádek kolem sebe
  • pravidelný čas učení
  • přestávky mezi učením
• Vnitřní
  • tělesný stav – jestli jsme zdraví, hlad, žízeň
  • psychický stav – stres, nálada
  • charakterové vlastnosti – jak máme silnou vůli, jakou máme motivaci, pečlivost
• výsledky procesu učení
  • vědomosti – např. pravidla hry, násobilka…
  • dovednosti – předpoklady pro vykonávání -> Senzomotorické – smyslové, pohybové (umět skákat, umět řídit auto)                                               Intelektové – např.: umět řešit soustavu rovnic (ne nazpaměť)
• Návyky – od dětství (čistit si zuby, uklízet si po sobě, připravit si do školy) – zdravé a nezdravé (kouření)

 

Paměť

• Psychický proces, umožňuje ve vědomí odrážet zážitky
• Pamětí se lidé liší
• Rozdělujeme na:

1. • Krátkodobá – pamatujeme si každý časový úsek
   • Dlouhodobá – zapamatováváme si nějaké fakty (řízení auta, plavání…)
   • Mechanická – používá se při učení nazpaměť (básničky, vyjmenovaná slova, násobilka)
   • Logická – pamatujeme si to trvale na základě souvislostí

 

Fáze:

• Ukládání do paměti (vštípení)
  • záměr na daný objekt
  • záměrná paměť (chceme si to zapamatovat)
  • spontánní (nechceme si to zapamatovat)
  • vizuální – zrakem (fotografická paměť)
  • akustická – sluchem
  • sémantická – pamatujeme si podle významu
• Podržení paměti
  • může trvat různou dobu
  • čím smysluplnější, tím více si pamatujeme -> zapomínání -> opakování toho, co nechceme zapomenout
  • Ebbinghaus – křivka zapomínání
• Vybavování si z paměti
  • Záměrné – větší úsilí
  • Spontánní – vybaví se to hned
  • Emocionální paměť – pamatujeme si pocity, emoce (Vánoce-> máme „vánoční náladu“)

 

Představivost

• Souvisí s vnímáním
• Schopnost znovu si vybavit daný objekt
• Výsledek -> představy, fantazie, bdělé snění
• Představy – co už se stalo (co existuje), rozdělení podle smyslů, podle konkrétní a abstraktní představy, vzpomínkové a fantazijní (neudály se)
• Fantazie – nové obrazy (fialový bambus)
• Bdělé snění – přemýšlení o naší budoucnosti

 

Stavy

Cítění

• Cit = nějaký subjektivní prožitek
• Prožitek může mít různou intenzitu
• Emoce – projevuje se navenek (cítíme smutek ->pláč = emoce)
• Cit – vnitřní (cítíme radost)
• Afekt – krátké citové vzplanutí, které bývá hodně intenzivní; např.: cholerik
• Nálada – dlouhodobá, málo intenzivní („vnitřní počasí člověka“)
• Dělí se na:
  • Libé – cítíme je pozitivně (radost, láska, očekávání)
  • Nelibé – opak (smutek, hněv, strach)

• Někdy je to mezi
• Někteří lidé trpí citovou chudobou-> nedokáží prožívat city, může vzniknout v dětství nebo kvůli nějaké psychické nemoci
• City i emoce mohou být nakažlivé
• Předstírání citů (chceme někoho obelstít)
• Musíme ovládat své city
• Uvolnění citů -> vyléčení chorob -> může dojít ke katarzi= očištění duše
• Citová diferenciace = rozlišení citů, rozšíření citů
• Citový život rozšiřuje umění, hudba atd. …
• Hluboký smutek – ztráta někoho ->
  • Mohou nastat citová onemocnění:
    • Deprese – projevuje se melancholickými náladami, začíná obviňováním sebe sama, i když za to nemůže
    • Fobie – chorobný strach z něčeho (arachnofobie –pavouci, klaustrofobie – uzavřený prostor)
  • Léčí je psychiatr

 

Vůle

• Sebevědomé úsilí
• Každý má jinou intenzitu
• Fáze:
  • Rozhodovací (rozhodneme se)
  • Realizační (nastává čas, kdy to máme udělat)
    • Záleží na pevnosti vůle
    • Vnitřní konflikt – sami sebe přemlouváme, říkáme si, co je lepší, někdy jsou obě věci kladné -> kalkulace

 

Pozornost

• Zaměření na nějaký cíl, hodně souvisí s vůlí
• Mnoho ovlivňujících faktorů
• Dělíme na:
  • Úmyslná – chceme se soustředit
  • Bezděčná – když je třeba ticho a najednou se spustí nahlas hudba, tak zpozorníme