Otázka: Psychlogie jako věda
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): Marťas
předmět, metody zkoumání, základní disciplíny, funkce, směry
- v počátku součást filosifie, zakladatel Aristoteles (4 př.n.l) dílo – O Duši
- samostaná od 19. století – Wilhelm Wund
- psyché = duše, logos = zákon
= přírodně společenská věda o člověku, jejím předmětem zkoumání je poržívání a chování jedince
– má interdisciplinární povahu – musí úzce spolupracovat s přírodnímy vědamy, aby došla k nějakému závěru
Prožívání = je souhrný název pro všechny vnitřní psychycké prosecy (emoce, představy…)
- vědomé – stavy, procesy do kterých vstupujeme vědomě
- nevědomé – spouštěčem jsou počitky, připomene mi to něco, na co jsem chtěla zapomenout, vypluje to na povrch, aniž bych o to stála
Chování = souhrn vnějších projevů člověka
– zpracováváme a vyjedřujeme vnitřní stavy člověka (řeč těla, způsob dýchání)
Dvě formy: 1) expresivní – skutečné smýšlení, bezprostřední výraz našeho prožívání
2) adaptivní – přizpůsobené, předstírání
– psychologie zkoumá při praktické činnosti, protože chce vidět, jak člověk reaguje na podněty, potom se stanoví normy
– v životě jedince zkoumají psychologové 3 základní praktické činnosti
HRA – dětství, základní postoje, dva světy – kopírují svět dospělých a ztvárňují svoje přání, sny nebo když se něčeho bojí
UČENÍ – dospívání, končí období dětství, získávíní vědomostí
PRÁCE – dospělí, vztak k okolí a k sobě samému
Metody práce = sbírání empirických dat, můžeme je řadit, posuzovat…
- Pozorování – psycholog jenom zaznamenává
- extrospekce – metoda, kdy sledujeme projevy v přirozeném prostředí nebo speciálně upravené situaci
- introspekce – sledování vlastních psychických jevů, tzv. zůčastněné pozorování – ostatní neví, že je někdo sleduje. Myslí si, že je jeden z nich. (film: Vrať se do hrobu)
- Experiment – záměrné zasahování do podmínek zkoumané osoby
- Zjišťovací metody – průzkumy, dotazníky, analýza slovních projevů, výkonostní testy (sociometrie – zkoumá vztahy v kolektivu)
Dělení psychologických disciplín
- Základní psychologické vědy
- Obecná psychologie – celkový obraz člověka, zabývá se kognitivnímy procesy (poznávací), city a dějinami psychologie
- Psychologie osobnosti – struktura osobnosti, vlastnosti, zvláštnosti a odlišnosti mezi lidmi
- Ontogenetická psychologie – (vývojová), psychologický vývoj člověka, rozdělení do období (porovnávání, charakteristika, zkoumání činitelů)
- Sociální psychologie – začleňování jedinců do skupiny, mezilidské vztahy
- Psychopatologie – psychické poruchy, potíže, choroby, příčiny, léčebné metody, egoobranné mechanismy, zásady psychohygieny
- Aplikované psychologické jevy
- Pedagogická psychologie – rozvoj člověka v podmínkách výchovy a vzdělání
- Klinická psychologie – diagnostika duševních chorob a léčba
- Poradenská pychologie – partnerské, sportovci, psychologie práce
- Soudní psychologie = forenzní – studuje psychiku u pachatelů, nerozhoduje o vině, usuzuje příčetnost a nepříčetnost
Dějiny
- část – Předvědecká fáze – Platón, Aristoteles, sv. Augustinus, Tomáš Akvinský
- část – Vědecká fáze
- Experimentální psychologie – počátky 1879, Wilhelm Wund
- Behaviorismus – věda o chování, osobnost je utvářena výchovou
- Psychoanalýza – Zikmund Freud – povědomí, nevědomí – zkoumá, co nejvíce ovlivňuje nevědomí – velký vliv na nynější chování mají minulé zkušenosti – rozhodující jsou naše pudy (např. sexuální)
- Analytická psychologie – Charles Gustav Jung (1875 – 1961) – vytvořil teorii o společném kolektivním nevědomí lidstva, chování je dáno archytepem (předobrazem)
- Tvarová psychologie = gestaltismus (gestalt = tvar, něm.) – studování psychiky v celku
- Humanitická psychologie – Maslow (1908 – 1970), opak behaviorismu, zdůrazňuje to vrozené
Směry (součastné)
- Hlubiná psychologie – spojuje Freuda a Junga
- Neobehaviorismus – studuje vnější podněty a tvoří z toho obrazce chování
- Kognitivní psychologie = poznávací
- Humanistická psychologie – kým opravdu jseš, seberealizace
- Transpersonální psychologie – meditace, mystické praktiky, změna stavu vědomí