Psychologické směry

 

Otázka: Psychologické směry

Předmět: Psychologie

Přidal(a): vl3da

 

 

Do druhé poloviny 19. století byla psychologie součástí filozofie. Zpočátku byla chápaná jako nauka o duši, později o vědomí.

 

Wilhelm Wundt

• založil 1879 první psychologickou laboratoř, dal základy vědeckého systému

 

Psychologické směry se začali utvářet na konci 19.století:

• Strukturalismus – experimentální psychologie
• Behaviorismus
• Funkcionalismus
• Behaviorismus
• Gestaltismus
• Kognitivní psychologie
• Hlubinná psychologie
• Analitická psychologie
• Individuální psychologie
• Neopsychoanalýza

 

STRUKTURALISMUS

• Význam struktur, uspořádání systémů a vztahů mezi jejich prvky
• Metoda introspekce zkoumání – sebepozorování, zkoumání toho co probíhá v mysli
• Psychologie považována za vědu o vědomé zkušenosti
• Hlavní představitel Wilhelm Wundt a jeho žák Edward Titchener, který přinesl tyto myšlenky do USA

 

Wilhelm Wundt

• Německý lékař, psycholog systematik a zakladatel vědecké psychologie
• Zastával názor toho, že mysl a chování se mohou stát předmětem vědecké analýzy
• Vymyslel metodu introspekce = pozorování a zaznamenávání povahy svého vlastního vnímání (city, myšlenky) Sám sebe hodně pozoroval a vedl si o tom rozsáhlé záznamy.
• Počitky x pocity – Počitky se sdružují ve vjemy, Pocity mají své kvality – libost/nelibost, napětí/uvolnění, vzrušení/uklidnění
• Za integrujícího činitele duševního dění považoval apercepci = psychický proces, v jehož průběhu se vjemy propojují s dřívější zkušeností, kterou máme uloženou
• Strukturované lidské vědomí je zaměřeno k cíli

 

Experimentální psychologie

• Spadá pod strukturalismus, poznávání duševních pochodů pomocí fyzikálního a fyziologického pohledu
• Měření psychických jevů exaktními metodami – experimenty
• Zkušenost má dva aspekty – obsah který je v ní dán a pak propojení toho aspektu, jeho vztahem
• vzniká laboratoř v USA Titchener a tak dochází k dalšímu rozvoji psychologického experimentu
• Na základě svých rozborů rozlišil tři základní mentální elementy, počitky, představy, pocity
• Hermann Ebbinghaus – experimentální výzkum paměti, dílo Paměť, Ebbingahusova křivka zapomínání
• Současníci: Charles Darwin a Benjamin Bourdon
• Weber – Fechnerův zákon = intenzita smyslového vjemu je závislá na intenzitě fyzikálního podnětu

 

FUKNCIONALISMUS

• Zdůrazňuje důležitost poznání, jak se psychika přizpůsobuje prostředí
• Zaměřuje se na psychické procesy, a ne na analýzu elementů vědomí
• William James – významný psycholog, zavedl pojem funkcionalismus
• Chování – předmět zkoumání

 

BEHAVIORISMUS

• Nahrazuje strukturalismus a funkcionalismus společně s gestaltistickou psychologií a psychoanalýzou
• Behaviour – chování
• Psychologie je chápána jako věda o chování

 

John Broadus Watson

• Americký psycholog, zakladatel behaviorismu
• Navazuje na I. P. Pawlova (podmíněné a nepodmíněné reflexy) experimenty se psy
• Rozlišuje 3 typy chování:
  • obecné svalové – chování ovlivněné vůlí až na křeče
  • útrobní – nelze ovlivnit vůlí – emoce
  • hlasové – chování kdy používáme hlas (povídání, vyjadřování myšlenek hlasem)
• Watsonovi reflexy:
  • Šlachové – křeč
  • Obranné – mrkání, kašlání, zvracení
  • Výrazové – úsměv, pláč
• Vývoj člověka spočívá v učení se reakcí na podněty
• S-R psychologie – S – stimuluj, R – response (reakce) – podnět putuje do mozku, mozek dá příkaz reagovat = chování

 

GESTALTISMUS

• Behaviorismus v USA, tento směr se začíná prosazovat v Německu
• Gestalt – Tvar
• Psychické útvary
• Psychické děje vstupují jako celky
• Stránky osobnosti – biologická – fyzická, psychická, sociální, spirituální
• Metoda výzkumu introspekce
• Zabývali se vnímáním pohybu, velikosti, poměru barev i umělou inteligencí
• Představitelé: Max Wertheimer, Wolfgang Kohler

 

KOGNITICNÍ PSYHOLOGIE

• Psychologie poznávacích procesů
• Vznikla po behaviorismu, zakladatel George A. Kelly – poznání smyslové a rozumové
• Vytváříme si obrazy vnějšího světa a skrze ně jsme schopni sebereflexe
• Vznik 80. léta v USA
• Klade důraz na prožívání, chování je jen vnější obraz
• Jerome Bruner – americký psycholog, zkoumal teorii učení, myšlení a řeči

 

HLUBINNÁ PSYHOLOGIE

• Zahrnuje Freudovo psychoanalýzu, Jungovo analytickou psychologii a individuální psychologii A. Adlera
• Snaží se proniknout do předvědomí až do nevědomí

 

SIGMUND FREUD

• Vídeňský neurolog, psycholog, psychiatr, pocházel z Příboru na Moravě
• Zakladatel hlubinné psychologie
• Zkoumal vztah mezi zkušenostmi člověka a jeho současnými problémy, které jsou vlivem nevědomí člověka
• Zkoumal nevědomí člověka jako sídlo temných pudů
• Tvrdil, že u člověka mají 2 pudy – sexuální (libido) a destruktivní (pud smrti)
• Psychické problémy jsou způsobeny traumatem v dětství
• Zkoumal sny, význam fantazijních a snových představ pomocí hypnózy
• PSYHOANALÝZA – průnik hluboko do vědomí až podvědomí
• Sny pocházejí z podvědomí, na jejich základě můžeme zkoumat psychiku, promítají se zde touhy
• Tři vrstvy osobnosti (mentální ledovec)
  • Ego – já – struktura na úrovní vědomí
  • Superego – nadjá – morálka, svědomí, společenské chování
  • Id – ono – pudová část osobnosti
• Když superego potlačuje id může docházet k neurotickým poruchám

 

ANALYTICKÁ PSYCHOLOGIE

• CARL GUSTAV JUNG – švýcarský psycholog, zakladatel analytické psychologie, byl to žák Sigmunda Freuda – nejdříve na něj navazoval a souhlasil s ním, poté už nesouhlasil
• zavedl pojem kolektivní nevědomí – koncentrovaná, již neuvědomovaná zkušenost lidí z dřívější doby, soubor archetypů, ze kterých se zrodila naše kultura
• archetyp – vzpomínky ukládající se do nevědomí, negativní zkušenosti z dřívější doby, např. Češi nedůvěra Němcům
• 2 typy lidí – introvert, extrovert

 

INDIVIDUÁLNÍ PSYHOLOGIE

• Alfred Adler – zakladatel individuální psychologie, žil v Rakousku, poté v USA
• Zabýval se vlivem sourozeneckých vztahů a rodinného prostředí na život jedince, pocit méněcennosti (vznik v dětství)
• Místo o sexuálním pudu mluví o pudu k moci
• Předchůdce humanistické psychologie

 

NEOPSYCHOANALÝZA

• Směr rozšířený v USA ve 30. letech 20. století na sjednocení psychoanalýzy a sociologických teorií
• Hledá příčiny v konfliktech v sociální sféře a v dětství
• Erich Fromm – německý psycholog, filosof, sociolog
• Duševní poruchy pramení ze společenských faktorů a mohou být příčinou jednotlivých poruch a duševní konfliktů
• Mít nebo Být – psychoanalýza + axiologie

 

HUMANISTICKÁ PSYHOLOGIE

• O osobnosti jako celku se zvláštním zájmem o hodnoty morální
• Vznik 60. léta v USA
• Hlubinná psychologie x behaviorismus
• Klade důraz na tvořivost a sebevědomí a jak člověk dokáže vnímat sám sebe – vývoj člověka probíhá seberealizací
• Řeší tři otázky: Jak člověk vnímá sám sebe? Jak o sobě uvažuje? Jak prožívá události svého okolí?
• Abraham H. Maslow – pyramida potřeb
  • POTŘEBA SEBEREALIZACE (naplnit své cíle, možnosti růstu, rozvoje)
  • POTŘEBA UZNÁNÍ A ÚCTY (mít úspěch v očích lidí, být vážený)
  • POTŘEBA LÁSKY (touha být milován, mít někoho po svém boku)
  • POTŘEBA BEZPEČÍ (projevuje se vyhýbáním určitým věcem)
  • FYZILOGICKÉ POTŘEBY (jídlo, teplo)
• CARL R. Rogers
  • tendence k aktualizaci
  • Ideální self – představa jakým člověkem bych chtěl být
  • Tendence k aktualizaci – tendence směrem k růstu, zralosti

 

TRANSPERSONÁLNÍ PSYCHOLOGIE

• Zkoumá psychiku ve změnách vědomí (pod vlivem drog, v hypnóze), nebezpečná
• Zakladatel Stanislav Grof – Američan, ale původ z Čech

 

NEOBEHAVIORISMUS

• Jako v behaviorismu, velký důraz na chování a reakce
• Největší vliv na lidské chování má prostředí
• Experimenty na zvířatech
• Edward C. Tolmann – vychází z gestaltismu
• z analýzy vztahů mezi podněty z vnějšího prostředí a chování organismů vznikají pochody uvnitř organismu, které určují chování