Otázka: Psychologie – psychické stavy, procesy a lidské činnosti
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): Nicole
- Psychické procesy: vnímání, představy, fantazie, pozornost, myšlení, paměť
- Psychické stavy: nálady, afekty, vášně
- Nejdůležitější lidské činnosti: učení, hra, fantazie
Psychické procesy:
1) Vnímání
– Psychický proces, zachycuje to, co v daném okamžiku působí na naše smysly.
– Druhy:
– A) zrakové- umožňuje poznat předměty i na velkou vzdálenost
– B) čichové a chuťové- význam v rozlišování potravy od nebezpečných látek
– C) sluchové- poskytne informace o vzdálených předmětech
– D) pohybový analyzátor- vnímání polohy těla, kontrola pohybů
– E) vnímání doteku- obrana před nebezpečím- vnímáme bolest, chlad, teplo
– F) hmat
Ve vnímání rozlišujeme 2 druhy zážitků:
– Vjem: zobrazuje obraz předmětu jako celku, je to výsledek vnímání
– Počitek: obraz jednotlivého znaku (př.barva, vůně,..) Jsou součástí vjemů
2) Představa
– Obraz něčeho, co v daném okamžiku nepůsobí na naše smysly, zakládá se na našem minulém vnímání
– Pociťování → vnímání → představivost
Počitek vjem představa
3) Fantazie
– Psychický proces, ve kterém vytváříme nové představy, základem je vždy skutečnost ale nějakým způsobem pozměněná nebo zkombinovaná do podoby, ve které se ve skutečnosti nevyskytuje.
– Dělení:
– 1) rekonstrukční (vytvoření představy na základě slovního popisu, v geometrii) x tvůrčí (vytvoření nových představ, umělecká tvorba)
– 2) záměrná (řízená vědomým záměrem) x tvůrčí (představy se vybavují samy, např. ve spánku)
4) Pozornost:
– Psychický stav projevující se soustředěním vnímání a dalších psychických procesů na jeden jev.
– Vlastnosti:
Selektivita: ze všech působících podnětů je vybrán ten, který se stane centrem pozornosti
Trvalost: pozornost krátkodobá (jen do doby dosaženého cíle) a dlouhodobá (životní cíle člověka)
Intenzita: míra zaměření na urč.subjekt
Rozsah: je možno postřehnout 7-12 objektů
Přesouvání pozornosti: z jednoho objektu na druhý
– Dělení:
a) Bezděčná: Je rychle upoutána a rychle pomíjí. Objekt je vnímán bez úmyslu náhlým, novým nebo neočekávaným podnětem (čtu knihu→bouchnutí dveří→úlek, nebo podnět který má pro nás osobní význam→ nadávka, naše jméno)
b) Záměrná: podnět cíleně vnímáme, vzbuzujeme ji a udržujeme vlastním úsilím.
5) Paměť:
– psychický proces umožňující osvojení informací, jejich uchovávání a vybavení
– Narušení paměti: amnézie, senilní demence, debilita, Alzheimerova choroba
– Vlastnosti paměti: vštípivost, trvalost, vybavitelnost, rozsah paměti, přesnost paměti
– Druhy paměti:
– A) krátkodobá: zapamatování jen na několik sekund, informace lze přenést opakováním do dlouhodobé paměti
– B) dlouhodobá: slouží k uchování toho, co budeme potřebovat delší dobu
– Dělení paměti:
– A) logická:pochopení významu
– B) Mechanická: bez pochopení, naučení se nazpaměť
– C)Bezděčná: nechceme si to pamatovat, zůstane nám to v hlavě
– D) záměrná: závisí na vůli jednotlivce
– E) emocionální: jak nám bylo když..
– F) pohybová: tanec
– Zapomínání: rozpadnou se vytvořené paměťové stopy+ křivka zapomínání!!!
6) Myšlení:
– Uplatňuje se při řešení nových situací, kdy nemůžeme použít osvědčený způsob řešení
– Vymezuje pojmy- vystižení obecných znaků jevu
– Soud- vztah mezi dvěma pojmy
– Úsudek: vztah mezi dvěma soudy
– Premisy: soudy, z nichž vycházíme
– Závěr: vyvozený soud
– Myšlení je těsně spjato s řečí→je nástrojem myšlení, vajdřuje myšlenky a umožňuje komunikovat
– Typy myšlení:
– A) divergentní: uplatňuje se při problémech s více řešením
– B) konvergentní: uplatňuje se při problémech s jedním správným řešením
– C) praktické: pracuje s konkrétními příklady (pokus-omyl)
– D) konkrétní: názorné (názorně si představíme cestu do školy)
– E) abstraktní: pracuje s abstrakt.pojmy (právo, morálka)
– Podstatou myšlení je vykonávání myšlenkových operací:
– 1) Analýza: rozdělení celku na části
– 2) syntéza: skládání částí do celku
– 3) indukce: z konkrétních příkladů vyvodíme závěr
– 4) dedukce: z obecného vyvozujeme příklady
– 5) Zobecňování: společné znaky pro jednotlivé jevy
– 6) Uspořádání: zjišťujeme podobnosti a rozdílnosti mezi několika předměty
– 7) srovnání, negace, průnik, sjednocení,..
Psychické stavy:
– Celkové psychické prožívání člověka v určitém okamžiku
1) Nálady: dlouhodobější emocionální stavy (euforie, deprese)
2) Afekty: silné, bouřlivé a krátce probíhající emocionální stavy (zuřivost), vyznačují se snížením sebekontroly
3) Vášně: silné, dlouhotrvající emocionální stavy
Nejdůležitější lidské činnosti:
1) Učení: aktivní a tvořivý proces, cílem je získávání, osvojování a upevňování nových zkušeností. Je to celoživotní proces.
– Na efektivitu učení působí nálada, psychický a fyzický stav, vztah k látce, délka učení, předcházející a nadcházející činnost, pozornost, schopnosti i charakter.
– Efektivita učení:
Lépe se učí tomu, čemu rozumíme
Opakovat nahlas
Pravidelný režim učení
Učit se hned po seznámení s látkou
Zvýraznit důležité
– Učením získáváme:
1) Vědomosti: osvojené poznatky a informace (v podobě pojmů, pravidel, zákonů)
2) Dovednosti: dispozice pro vykonávání určité činnosti
3) Návyky: sklony, které člověk dělá v určité situaci
– Dělení:
a) Bezděčné: bez záměru, např. při hře/práci
b) Záměrné: uvědomujeme si to
– Druhy:
1) Senzomotorické: učení se kreslit, šít
2) Vědomostní: osvojování poznatků
3) Intelektové: osvojování řešení úloh a problémů
4) Sociální: učení žít mezi lidmi
– Plató efekt: fáze učení, kdy dochází ke stagnaci, nejlepším řešením je si odpočinout nebo změnit metodu
2) Hra: činnost jednoho či více lidí, která nemusí mít konkrétní smysl, cílem je radost, zábava nebo relaxace. Vychází se svobodného rozhodnutí.
– Dělení:
a) Pohybové
b) Klidové
c) Počítačové
d) Hazardní
3) Práce: účelná a sebevědomá lidská činnost
– Význam:
a) Vydělávání peněz
b) Zábava, pocit uspokojení (práce na zahradě), seberealizace
– Činitelé ovlivňující výsledky:
Povaha práce (složitost, náročnost), osobnostní předpoklady, únava, nálada, motivace, prostředí, vztahy na pracovišti
