Otázka: Reformace
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Lakita
REFORMACE
= velké náboženské hnutí, jehož cílem bylo napravit katolickou církev a vrátit ji k původnímu poslání (snaha o dodržování zásad Bible, odstranění světské moci)
PŘÍČINY:
– krize církve (politické zápasy, papežské zajetí, dvojpapežství) – odklon církve od prvotních ideálů křesťanství
→ projevy: zájem o světské záležitosti, svatokupectví, mnohoobročnictví, korupce
→ krize společnosti – nedůvěra, nespokojenost věřících
Snahy řešit situaci
- reforma „shora“ – úsilí z řad církevních hodnostářů v sepětí se světskou mocí (Zikmund lucemburský) – neúspěšná
→ vznik konciliarismu – stoupenci prosazovali, aby o důležitých otázkách rozhodoval koncil ( = vrcholné shromáždění nejvyšších církevních hodnostářů)
– měl se mu podřídit i papež
(např. basilejský koncil (1431-1449), kostnický koncil (1414-1418))
– proti této myšlence vznikla opoziční teorie papalismu = názor, že nejvyšší institucí církve je papež
- reforma „zdola“ – ze strany lidu – úspěšná
Počátky reformního hnutí:
– 14. stol. Anglie oxfordský teolog John Viklef – snaha o napravení církve, oddělení se od ní
– poč. 15. stol. husitská revoluce v Čechách (Mistr Jan Hus, Mistr Jeroným Pražský) – hnutí širokých vrstev, s vojenskou silou → výsledkem basilejská kompaktáta – poprvé uznána dvojí víra a přijímání pod obojí (symbol mezilidské rovnosti)
– inspiračním zdrojem pro německou reformaci
PŘÍČINY NĚMECKÉ REFORMACE:
– nejednotnost, hospodářská rozdílnost (feudální partikularismus)
– rozdrobenost (politická oblast)
– špatné mezinárodní vztahy – hlavně s Francií (v Evropě 2 tábory – Habsburský (katolický) X Francie)
– odpor proti církvi
PRŮBĚH:
1517 ve Wittenberku vystoupil Martin Luther proti prodávání odpustků a proti nešvarům v církvi – na dveře chrámu přibil 95 tezí, které kritizovaly církev a obsahovaly zásady křesťanského života
– hlásil se k Husovu odkazu
(1519 polemika s Římem – tříbení dalších myšlenek)
– odmítal božský původ papežství
– za jediný pramen víry uznával písmo svaté (=Bibli)
– upíral kněžím nadpřirozenou moc – tvrdil, že nejsou prostředníky mezi prostými lidmi a Bohem – každý hluboce věřící člověk je ve spojení s Bohem → přijímání z kalicha
– nebezpečí pro papeže a císaře Karla V. → 1520 papež Lev X. vydal Zlatou bulu (Luther odsouzen jako kacíř, jeho spisy ke spálení) → Luther spálil papežovu bulu → uveden do říšské klatby – rozchod s církví – 1521 povolán do Wormsu, aby odvolala své učení – odmítl
– v ohrožení života – pod ochranou saského kurfiřta Fridricha Moudrého na hradě Wartburg; přeložil Bibli do němčiny
1522 opět veřejně vystoupil a vybudoval novou církev – luteránskou (protestanskou, evangelickou)
– němčina jako bohoslužebný jazyk
– povolena kněžská manželství
– omezil přijímání svátostí
– změnil ideál člověka (důraz na občanskou angažovanost) – vychází z renesance; renesanční ideál
Lutherovi žáci spojili reformaci s bojem za zlepšení sociálního postavení ve společnosti:
NĚMECKÁ SELSKÁ VÁLKA (1524 – 1526)
– Lutherovým žákem farář Thomas Müntzer – rovnost všech lidí, víra ve vznik králoství božího na Zemi
– k jeho hnutí připojeni novokřtěnci (=reformní lidový proud, přijímali křest v dospělosti) a humanistická inteligence → obrovská lidová povstání
3 centra bojů.
- JZ Německo – Švábsko, Franky – v čele Thomas Müntzer
- Stř. Německo – Durynsko – nejradikálnější povstání (jádrem horníci a tkalci – chudí) s přáním odstranit zlo na Zemi; 1525 Müntzer zajat a popraven
- Tyrolsko, Solnohradsko – v čele Michael Gaismair
– povstalci se zde udrželi nejdéle; měli nejvyspělejší program Zemské zřízení
– nejdéle se udrželi novokřtěnci – vytvořili komunu v Münsteru = münsterská komuna v čele s Janem Mathysem a Janem z Leydenu (nizozemští řemeslníci)
– samostatná správa, společný majetek, povinnost pracovat a vojenská služba
– 1535 poraženi, upalováni a vražděni
– poraženi pouze radikálové, boje pokračují o politickou moc (účast humanistické inteligence)
1529 Karel V. svolal říšský sněm do Špýru – nechal hlasovat o správnosti reformačních myšlenek – zastánci reformace „protestovali“ proti hlasování o teologických otázkách → protestanti
– protestanti proti katolíkům uzavřeli obranný spolek = Šmalkaldská jednota (1531)
– zásady nového církevního učení vypracovány v tzv. augsburské konfesi – autorem Lutherův přítel Philipp Melanchton
– ozbrojený konflikt – šmalkaldská válka (1546 – 1547) – vojensky zvítězili katolíci 1547 v bitvě u Mühlberka, ale mocensky posílili protestanti
1555 augsburský mír – zrovnoprávnění šlechtických protestantů s katolíky
(poddaní se museli podřídit; heslo: „Čí panství, toho náboženství.“, „Čí země, toho víra.“)
→ zlomen ideový monopol katolické církve (S – reformní, J – katolický)
VÝZNAM:
- podlomen feudalismus – majetek katolické církve sekularizován
- zlomen ideový monopol katolické církve
- rozvoj národních kultur – na bohoslužbách národní jazyky
- rozvoj kapitalismu – podnikání, investice, …
- podpora aktivity a angažovanosti člověka – ukázala lidem, že špatného panovníka se dá zbavit; vliv na evropské politické myšlení – revoluční charakter myšlení (=nová cesta k řešení společenských problémů)
ŠÍŘENÍ REFORMACE:
– do Pobaltí, Skandinávie (1530 – státním náboženstvím ve Švédsku, 1536 v Dánsku, …)
– do uherských měst (Slovensko, česká i slezská města)
– na J – šíření curyšský farář Huldrich Zwingli – větší důraz na etickou stránku života křesťana, nová evangelická církev (zwingliánství)
– po jeho smrti sklon zpět k luterství či kalvinismu
– kalvinismus – Jean Kalvín (Ženeva) – nejradikálnější reformační proud
– domyslel Lutherovy a Zwingliho myšlenky do velmi přísné podoby, jejímž základem je učení o predestinaci (=člověk je predestinován, předurčen bu´d ke spáse nebo k zatracení) – do té doby život podle desatera
- důraz na lidskou aktivitu, pracovitost, skromnost, přísný mravní život, přijímání pod obojího
- za smysl života považoval práci a podnikání (→podpora kapitalismu)
- odpor proti vrchnosti, která porušuje zásady státu nebo boží přikázání (možnost násilí proti špatnému panovníkovi) – na panovníka by měla dohlížet rada starších
- v čele náb. obce = konzistoř (= církevní sbor, členové z rady starších a kazatelé, náboženské otázky, dohled nad mravním životem obce)
- nesnášenlivost k jiným náboženstvím
– vliv na Z – Francie = hugenoti; Anglie = puritáni
– hlavní myšlenky kalvinismu důležitým předpokladem pro vznik USA
1566 helvétská konfese – všechna nekatolická křesťanská náboženství označována souhrně evangelická (kompromis mezi zwingliánstvím a kalvinismem)
PROTIREFORMACE
– vedena úsilím katolické církve omezit úspěchy nekatolíků a znovu získat ztracené pozice (u papežské moci Borgiové – renesanční, více světské záležitosti než náboženské)
1549 změna postoje katolické církve – obnoven inkviziční soud, ustanoven tribunál Svaté officium v Římě – pověřen vedením procesů kacířů po celém světě, zavedena cenzura seznam zakázaných knih
– cílem a nástrojem katolického působení se staly školy – v rukách jezuitů
1534 nositelem protireformace nový řád založený Ignácem z Loyoly – jezuitský řád = Tovaryšstvo Ježíšovo (1540 potvrzen papežem) – nositelem protireformace
– splynutí jedince s řádem, uplatnění vojenské disciplíny a tvrdosti – úspěšné, velice pevně organizovaný, misijní a kazatelská činnost
– působení na mládež (učitelé, profesoři, zpovědníci)
– soustředění na vzdělání, důraz na důvěru v autoritu církve, principy humanismu
1773 papežem Klimentem XIV. zrušen, obnoven po napoleonských válkách
– snaha řešit problémy – tridentský koncil (1545 – 1563)
= důležitý přelom v dějinách katolické církve, který dovršil vnitřní obnovu katolické církve (platnost až do 20. stol.), pod vlivem papeže přijata řada dogmat namířených proti reformaci
– upřesnil katolickou věrouku; za nejvyšší autoritu uznal papeže; ustanovil povinnost složit vyznání víry (credo) =stvrzení katolické pravověrnosti zřízeny; biskupské semináře
– k propagaci využití baroka
– protireformace využita Habsburky jako nástroj k prosazení centralizované absolutistické monarchie místo centralizovaného státu
