Otázka: Renesanční sloh v Itálii s přesahy do vývoje umění
Předmět: Dějiny umění
Přidal(a): Dasha a kledis
15. stol = raný novověk v Itálii
– renesance = znovuzrození, návrat k antice
– počátek 1401
– technologie fresky
Humanistické hnutí = víra ve schopnost člověka poznávat a ovládat svět
– věda, umění, člověk, příroda, pozemský svět
Literární průkopníci: Dante, Petrarca, Bocaccio
– kalokaghatia (harmonie těla a duše)
– charakteristický realismus a racionalismus
Itálie
– raná renesance / Trecento (15. stol, Florencie)
– vrcholná / klasická renesance / Quattricento – manýrismus; 1500 – 2630, hl Řím, Florencie, Benátky
– pozdní renesance / Cinoquecento (1520 – 1590, Řím, Florencie, Benátky, Parma, Vincenza,..); do evropských zemí na přelomu 15 a 16. stol v podobě pozdní renesance
– popření gotických principů a myšlenek:
– dynamika, vertikalita x statičnost, horizontalita
– skelet ze žeber x plná zeď
– antické vzory: podélný i kruhový půdorys, okna s valeným obloukem, pilíře, arkády, průčelí zdobená bosáží, sgrafita, střechy zakryté štíty (= atika)
Architektura:
Druhy:
a) Sakrální – (kostel, klášter)
b) Světská – (městský palác, dům, zámky, venkovské vili, letohrádky, lovecké zámečky, nalezince)
– Typ centrální, půdorys čtverec
– Architekti uplatňovali: lidské měřítko, horizontální členění, princip rytmického opakování, prosvětlenost prostoru
– Konstruktivní prostředky:
– Valená klenba (klenba klášterní, neckovitá, zrcadlová)
– Kopule (hranatá, melounová)
– Podpory (sloup, pilíř)à(patka, dřík, hlavice)
– Zdi z cihel nebo lomového kamene, obložené mramorovými deskami a zdobené rustikou (vystupující kamenné kvádry, jejichž povrch v líci zdi je ponechán na hrubo. Dole zpevněny rustikovanou podnoží, nahoře ukončeny mohutnou římsou.
– Arkáda na sloupech à nejcharakterističtější znak renesanční architektury.
– Edikula = architektonické orámování pomocí sloupků, polosloupků nebo pilastrů s kládím a štítkem
– Sagrafito = dekorativní prostředek, Dvě omítky vrchní a spodní jiná barva, vrchní se seškrabuje do různých tvarů.
- světská architektura rovnocenná chrámové
- proporce měřeny zlatým řezem
- architekti většinou zároveň sochaři a malíři
- nově zřízeny akademie
- základem pravý úhel, základní geometrické obrazce: čtverec, obdélník, krychle, koule
- centrem Florencie – bankéřský rod Mediceiů
- 1401 umělecká soutěž na severní bronzové dveře florentského babtiseria
- Obětování Izáka – Fillipo Brunelleschi [bruneleski] x Lorenzo Ghilberti (vítěz)
- LG nakonec vyhrál i třetí „Rajské dveře“ – motiv vyhnání Adama a Evy z ráje
Fillipo Bruneleschi
- zlatník, sochař a teoretik
- zakladatel raně renesanční architektury
- neuspěl v soutěži na bronzové dveře florentského baptisteria –> odjel do Říma kde se oddal studii antických památek
- 1418 soutěž na kopuli Maria del Fiore
- ještě goticky převýšená osmiboká kláštěrní stavba
- průměr kopule asi 42,5 m (Římský Pantheon asi 43 m)
- vzor pro kupoli Sv. Petra (Řím, Michelangelo)
- florentský nalezinec Ospedale Degli Innocenti
- první renezanční dílo
- kostel Lorenzo (sv. Vavřinec) – všechny rovnoběžky se sbíhají v oltáři
- palác Pitti
- objevil matematický základ perspektivy
Leone Alberti
- velmi úzce navazuje na antické vzory
- průčelí chrámu Maria Novella
- první volutový štít
- kostel Andrea v Mantově – typ jako vzor pro baroko
Sochařství:
uvolnění vztahu k architektuře -> volná plastika
dokonalá anatomie
Donatello
socha sv. Jiří (1416) – první renesanční socha
Gattamellaty – první jezdecká monumentální poantická socha (Padova)
Prorok Habakuk
Lucia Della Robbia
plastika z glazované terakoty (Medailony na Nalezinci, Florencie)
(Terakota / terra cotta (lat. pálená hlína) = druh neglazované keramiky vysokého žáru)
Andrea Verrocchio
jezdecká socha Colleoniho (= ten vyobrazený pán, Benátky)
Ježíš a nevěřící Tomáš
Malířství:
- fresco, desková malba, knižní iluminace, malba na skle
- jako podložka i plátno
- převrat rozšíření olejomalby (1415 Jan Van Eyck)
- Bratři Eyckové z Brugg odstranili zlaté gotické pozadí (Madona kancléře Rolina)
- osamostatnění krajinomalby až v nizozemském a německém malířství v 16. stol
Giotto
předstaitel gotiky, ale předchůdce renesance
Vyjádření objemu, realističnosti (x symbolická stylizace)
Massacio (1401 – 1428)
zakladatel raně renes. malířství
obraz jako realistickým vyuobrazením viděného světa – prespektiva
Tvoří fresky ve Florencii:
Fresky v kapli Brancacciů (Santa Maria del Carmine, Florencie) – Sv. Petr + JC
Vyhnání Adama a Evy z ráje – první renes akty + exprese
Peníz daně – izokefalie = hlavy na obraze v jedné linii (ve výši očí diváka)
Nejsvětější trojice – na rovné zdi výklenku iluze reálné kaple – užití centrální prespektivy, Otec+Syn+Duch Svatý, Panna Marie + Sv. Jan, u diváka donátoři, vespod Adamova kostra
Další malíři:
Paolo Uccello
Bitva u San Romana
Sandro Botticceli
Primavera
Zrození Venuše
Ilustrace Dantovy Božské komedie
Střední Itálie (umbrijská škola):
- Piero Della Francesca – Zvěstování
- Padovská škola: Andrea Mantegna – Svatý Šebestián
Vrcholná renesance
Architektura:
- vůdčí osobností Bramante
- Pietro In Montorio
- na místě ukřižování Sv. Petra v Římě (Neronův cirkus)
- Chrám Sv. Petra
- Dostavby se ujímá Michelangelo Buonarotti – kopule
- Prostorové úpravy Kapitolu v Římě – jezdecký pomník Marka Aurelia
Giorgio Vasari – ovlivněn Michelangelem
Galerie Iffozo (Florencie)
Sansovino
knihovna Sv. Marka na náměstí Sv. Marka
Palladio
bazilika ve Vicenze
Giorgio Maggiore (Benátky)
Sochařství:
Michelangelo – David (1504) – z poškozeného kusu mramoru, se kterým si nikdo nevěděl rady
Socha Vousatého otroka
Medicejský náhrobek
Malířství:
Leonardo da Vinci – malíř, sochař, architekt, přírodovědec, filosof
Symbol renesance
Vynálezce šerosvitu (postavy vystupují z polostínu)
Sfumata (zahalení části obrazu mlžným závojem – prohlubuje prostor)
Zkoumal lidskou anatomii, pitvy
Zrcadlové písmo ve svých zápiscích
Poslední večeře – freska v jídelně kláštera Sta Maria (Miláno)
Vitruviánský muž, Zvěstování, Madona ve skalách, Anna samotřetí, Mona Lisa, Sv. Jan Křtitel
Michelangelo – fresky v Sixtinské kapli
Poslední soud
Libyjská Sibyla
Fresky v Cappella Paolina (Vatikán) – Obrácení sv. Pavla, Ukřižování Sv. Pavla
Rafael Santi
vatikánské Stance v Římě
Dvorní malíř císaře Julia II ve Vatikáně
Fresky v papežových pokojích = stanzy
Disputace o Nejsvětější svátosti
Tapiserie pro Sixtinskou kapli
Sixtinská madona
Corregio:
nejvýznamnější malíř vrch. Renesance v severní Itálii
Manýrismus od „maniera“ (napodobování)
Umělci dospěli k přesvědčení, že vrcholná díla jsou laťkou -> snažili se je napodobit
Umění je svými možnostmi a prostředky dokonalejší než příroda
Díla mají nový ,,duchovní obsah‘‘ = nadřadili nadpozemský život pozemskému
Umění se stalo výrazem čisté fantazie
Hl kresba (disegno) –> Kresba se oddělila jako samostatný obor
Změna významu : napodobování x vlastní pravidla
Deformace tvarů, proporce lidské postavy, šroubovitost, prespektivní zkratky
Přechod v pozdní renesanci
Apollo a Marsyas – v arcibiskupské residenci v Kroměříži
Parmigianino – Madona s dlouhým krkem
Tintoretto – Bičování Krista
Paolo Veronese
Architektura – svévolné zacházení s přirozenou logikou stavby
Andrea Palladio
Villa Rotonda
Giovanni Bologna
Únos Sabinek – postavy ze sebe „vyrůstají“
Benátky:
Tizian: Dílo: Korunování trním
Apollo a Marsyas
Tintoreto:
– Největším mistrem Benátského manýrismu
– Ve svém díle spojil tradici benátského koloritu s Michelangelovým kompozičním uměním
– Byl člověk prostý, zbožný, vedl klidný nenáročný život
– Kromě malířství pěstoval hudbu
– Pracoval pro ,,scuoly‘‘ bratrstva à stal se členem bratrstva Sv. Rocha
– Působil na soudobé i Barokní malíře pokračovatelem jeho díla El Greco
Dílo: Zázrak Sv. Marka – pro Scuolu di S. Marco à První význač. dílo benátského manýrismu
Klanění tří králů
Poslední večeře – v S. Giorgio Maggiore v Benátkách àoblaky kouře se promění v okřídlené postavy
Paolo Veronese:
– S oblibou maloval Biblické hostiny
– Veronský rodák nepřijal benátské zlatisté tóny zůstal u stříbřitých veronských tónů
– navázal na něj Paul Cézanne
Dílo: Svatba v Káni Galilejské
Hostina u Leviho
Apotéza Benátek – strop v sále Velké rady v Dóžecím paláci
Užité umění:
– Rozkvět hlavně zlatnictví (Stříbrný oltář ve Florentském Baptisteriu)
– Zlatníci vyráběly konvice, mísy, poháry, vázy z křišťálu, zlaté šperky s drahokamy a perlami
– V 15.stol. výroba ,,majoliky‘‘= keramika s ciničito-olovnatou polevou
– ,,Fajáns‘‘= majoliková keramika vyráběná ve Faenze àsvětlemodré polevy s tmavomodrými
vzory, později figurální náměty, nakonec bílé zboží s lehkou kresbou.
– Rozmnožení druhů nábytku podle antický vzorů, techniky: (zlacený štuk, zlacené kůže…)
– Tapiserie pro Sixtinskou kapli utkány v Bruselu.
Historický přesah renesance
Neorenesance (novorenesance) = historizující umělecký sloh 2. poloviny 19 stol, vychází z renesance
Ke konci 19 stol i secesní prvky
zámek Ferrières (Francie)
Bazilika Sv. Štěpána (Budapešť)
Uměleckohistorické muzeum (Vídeň)
Česko: generace národního divadla
Národní divadlo, Nár muzeum, Rudolfinum, Muzeum hl města Prahy, Nuselská radnice
Přesah do umění 20. století
postmoderna, motiv harmonie člověka a přírody v linii
Giorgionne – Venkovský koncert
Edouard Manet – tematicky navázal na Giorgionneho, harmonie člověka a přírody
Snídaně v trávě (1863)
Claude Monet – benátská barevná uvolněnost, světlo, nenucenost, pohoda
Snídaně v trávě (1866)
