Renesanční sloh v Itálii s přesahy do vývoje umění

Otázka: Renesanční sloh v Itálii s přesahy do vývoje umění

Předmět: Dějiny umění

Přidal(a): Dasha

Technologie fresky

15. stol = raný novověk v Itálii

Renesance = znovuzrození, návrat k antice

Počátek 1401

Humanistické hnutí = víra ve schopnost člověka poznávat a ovládat svět

Věda, umění, člověk, příroda, pozemský svět
Literární průkopníci: Dante, Petrarca, Bocaccio
Kalokaghatia (harmonie těla a duše)
Charakteristický realismus a racionalismus

Itálie

Raná renesance / Trecento (15. stol, Florencie)
Vrcholná / klasická renesance / Quattricento – manýrismus
(1500 – 2630, hl Řím, Florencie, Benátky)
Pozdní renesance / Cinoquecento (1520 – 1590, Řím, Florencie, Benátky, Parma, Vincenza,..)
Do evropských zemí na přelomu 15 a 16. stol v podobě pozdní renesance
Popření gotických principů a myšlenek:
Dynamika, vertikalita x statičnost, horizontalita
Skelet ze žeber x plná zeď
Antické vzory: podélný i kruhový půdorys, okna s valeným obloukem, pilíře, arkády, průčelí zdobená bosáží, sgrafita, střechy zakryté štíty (= atika)
Světská architektura rovnocenná chrámové
proporce měřeny zlatým řezem
architekti většinou zároveň sochaři a malíři
nově zřízeny akademie
základem pravý úhel, základní geometrické obrazce: čtverec, obdélník, krychle, koule
centrem Florencie – bankéřský rod Mediceiů
1401 umělecká soutěž na severní bronzové dveře florentského babtiseria
Obětování Izáka – Fillipo Brunelleschi [bruneleski] x Lorenzo Ghilberti (vítěz)
LG nakonec vyhrál i třetí „Rajské dveře“ – motiv vyhnání Adama a Evy z ráje

Fillipo Bruneleschi

1418 soutěž na kopuli Maria del Fiore
Ještě goticky převýšená osmiboká kláštěrní stavba
průměr kopule asi 42,5 m (Římský Pantheon asi 43 m)
vzor pro kupoli Sv. Petra (Řím, Michelangelo)
florentský nalezinec Ospedale Degli Innocenti
první renezanční dílo
kostel Lorenzo (sv. Vavřinec) – všechny rovnoběžky se sbíhají v oltáři
palác Pitti
objevil matematický základ perspektivy

Leone Alberti

velmi úzce navazuje na antické vzory
průčelí chrámu Maria Novella
první volutový štít
kostel Andrea v Mantově – typ jako vzor pro baroko

Sochařství:

uvolnění vztahu k architektuře -> volná plastika
dokonalá anatomie

Donatello

socha sv. Jiří (1416) – první renesanční socha
Gattamellaty – první jezdecká monumentální poantická socha (Padova)
Prorok Habakuk

Lucia Della Robbia

plastika z glazované terakoty (Medailony na Nalezinci, Florencie)
(Terakota / terra cotta (lat. pálená hlína) = druh neglazované keramiky vysokého žáru)

Andrea Verrocchio

jezdecká socha Colleoniho (= ten vyobrazený pán, Benátky)
Ježíš a nevěřící Tomáš

Malířství:

fresco, desková malba, knižní iluminace, malba na skle
Jako podložka i plátno
Převrat rozšíření olejomalby (1415 Jan Van Eyck)
Bratři Eyckové z Brugg odstranili zlaté gotické pozadí (Madona kancléře Rolina)
Osamostatnění krajinomalby až v nizozemském a německém malířství v 16. stol

Giotto

předstaitel gotiky, ale předchůdce renesance
Vyjádření objemu, realističnosti (x symbolická stylizace)

Massacio (1401 – 1428)

zakladatel raně renes. malířství
Obraz jako realistickým vyuobrazením viděného světa – prespektiva
Tvoří fresky ve Florencii:
Fresky v kapli Brancacciů (Santa Maria del Carmine, Florencie) – Sv. Petr + JC
Vyhnání Adama a Evy z ráje – první renes akty + exprese
Peníz daně – izokefalie = hlavy na obraze v jedné linii (ve výši očí diváka)
Nejsvětější trojice – na rovné zdi výklenku iluze reálné kaple – užití centrální prespektivy, Otec+Syn+Duch Svatý, Panna Marie + Sv. Jan, u diváka donátoři, vespod Adamova kostra

Další malíři:

Paolo Uccello

Bitva u San Romana

Sandro Botticceli

Primavera
Zrození Venuše
Ilustrace Dantovy Božské komedie

Střední Itálie (umbrijská škola): Piero Della Francesca – Zvěstování

Padovská škola: Andrea Mantegna – Svatý Šebestián

Vrcholná renesance

Architektura:

vůdčí osobností Bramante

Pietro In Montorio

na místě ukřižování Sv. Petra v Římě (Neronův cirkus)
Chrám Sv. Petra
Dostavby se ujímá Michelangelo Buonarotti – kopule
Prostorové úpravy Kapitolu v Římě – jezdecký pomník Marka Aurelia

Giorgio Vasari – ovlivněn Michelangelem

Galerie Iffozo (Florencie)

Sansovino

knihovna Sv. Marka na náměstí Sv. Marka

Palladio

bazilika ve Vicenze
Giorgio Maggiore (Benátky)

Sochařství:

Michelangelo – David (1504) – z poškozeného kusu mramoru, se kterým si nikdo nevěděl rady

Socha Vousatého otroka
Medicejský náhrobek

Malířství:

Leonardo da Vinci – malíř, sochař, architekt, přírodovědec, filosof

Symbol renesance
Vynálezce šerosvitu (postavy vystupují z polostínu)
Sfumata (zahalení části obrazu mlžným závojem – prohlubuje prostor)
Zkoumal lidskou anatomii, pitvy
Zrcadlové písmo ve svých zápiscích
Poslední večeře – freska v jídelně kláštera Sta Maria (Miláno)
Vitruviánský muž, Zvěstování, Madona ve skalách, Anna samotřetí, Mona Lisa, Sv. Jan Křitel

Michelangelo – fresky v Sixtinské kapli

Poslední soud
Libyjská Sibyla
Fresky v Cappella Paolina (Vatikán) – Obrácení sv. Pavla, Ukřižování Sv. Pavla

Rafael Santi

vatikánské Stance v Římě
Dvorní malíř císaře Julia II ve Vatikáně
Fresky v papežových pokojích = stanzy
Disputace o Nejsvětější svátosti
Tapiserie pro Sixtinskou kapli
Sixtinská madona

Giorgione – Venkovský koncert

Tizian – Podobizna Karla V. na koni

Peníz daně
Venuše na mnoho způsobů

Manýrismus od „maniera“ (napodobování)

Umělci dospěli k přesvědčení, že vrcholná díla jsou laťkou -> snažili se je napodobit
Umění je svými možnostmi a prostředky dokonalejší než příroda
Hl kresba (disegno)
Změna významu : napodobování x vlastní pravidla
Deformace tvarů, proporce lidské postavy, šroubovitost, prespektivní zkratky
Přechod v pozdní renesanci

Parmigianino – Madona s dlouhým krkem

Tintoretto – Bičování Krista

Paolo Veronese

Architektura – svévolné zacházení s přirozenou logikou stavby

Andrea Palladio

Villa Rotonda

Giovanni Bologna

Únos Sabinek – postavy ze sebe „vyrůstají“

Historický přesah renesance

Neorenesance (novorenesance) = historizující umělecký sloh 2. poloviny 19 stol, vychází z renesance

Ke konci 19 stol i secesní prvky
zámek Ferrières (Francie)
Bazilika Sv. Štěpána (Budapešť)
Uměleckohistorické muzeum (Vídeň)

Česko: generace národního divadla

Národní divadlo, Nár muzeum, Rudolfinum, Muzeum hl města Prahy, Nuselská radnice
Přesah do umění 20. století
postmoderna, motiv harmonie člověka a přírody v linii
Giorgionne – Venkovský koncert
Edouard Manet – tematicky navázal na Giorgionneho, harmonie člověka a přírody
- Snídaně v trávě (1863)
Claude Monet – benátská barevná uvolněnost, světlo, nenucenost, pohoda
- Snídaně v trávě (1866)
Alain Jacquet [elen žake] – Snídaně v trávě (1964).