Otázka: Renesanční umění v Čechách
Předmět: Dějiny umění
Přidal(a): kledis
Architektura:
– Do českých zemí se renesanční umění dostalo jako import královského dvora a vysoké šlechty.
– V architektuře se zprvu objevují jen renesanční detaily na pozdně gotických stavbách.
– 1. Slohově vyhraněné dílo je Královský letohrádek na Pražském hradě
Letohrádky:
Královský letohrádek na Pražském hradě
– První slohově vyhraněné dílo
– Dal ho postavit král Ferdinand I. Údajně pro svou manželku Annu Jagelonskou
– Projekt pravděpodobně vypracoval Italský architekt Paolo della Stella
– Má půdorys řeckého chrámu
– Na stavbě se podílel hlavní dvorní architekt Ferdinanda I., Bonifác Wolmut
Letohrádek Hvězda
– Navrhl ho Ferdinand Tyrolský syn Ferdinanda I.
– Architekt Bonifác Wolmut à dokončil ho
Bonifác Wolmut:
Renesanční tribuna ve sněmovně na Pražském hradě
Hudební kruchta ve Sv. Vítu
Míčovna v Královské zahradě
Kaple Sv. Vojtěcha na Pražském hradě – projektoval ji
Pražské Paláce:
Schwarzenberský palác
– Na Hradčanském náměstí
– Vybudoval ho Italský stavitel Agostino Galli zvaný Vlach
Rožmberský palác
Pernštějnský palác
Palác pánů z Hradce
Palác Metychů z Čechova
Pražské radnice a domy:
Staroměstská radnice
– Renesanční okno s nápisem ,,Praga caput regni‘‘=,,Praha hlava království‘‘
Radnice Novoměstská, Malostránská, Hradčanská
Týnská škola na Staroměstském náměstí
– Má štít Benátského typu
Dům u Minuty na Staroměstském náměstí
U Dvou zlatých medvědů
Dům Granovských v Ungeltu
Městské stavby:
Městská brána Pardubice
Radnice Plzeň
Náměstí v Novém Městě nad Metují
Město Pardubice
– Architekt Jiřík z Olomouce
– Ostění a portály z pernštejnských stavebních hutí
Město Slavonice
– Některé domy mají síně sklenuté diamantovými klenbami a průčelí zdobená sgrafity
Zámky:
– Šlechtické zámky mají různé dispozice(pozdně renesanční čtyřkřídlé i manýristické, otevřené do zahrady)
– Používá se několik typů arkád (toskánské sloupové, kombinované sloupové a pilířové,klasicist. a manýrist.)
Zámek v Pardubicích, Litomyšli, Moravském Krumlově, Prostějově, Přerově
– Nechali si je postavit Pernštejnové
Zámek v Českém Krumlově
– Rožmberkové
Zámek v Bučovicích
– Jeden z nejkrásnějších renesančních zámků na Moravě
– Postaven pro Jana Šemberu z Boskovic
– Má čtyři křídla a architektonicky upravenou zahradu
Kostely:
– Doznívá v nich gotická tradice
Kostel Jednoty bratrské v Brandýse n. Labem a Mladé Boleslavi
– Jsou 1. Příklady renesančních chrámů ve střední Evropě
Kaple Sv. Vojtěcha
Vlašská kaple
– Vynikají umělecky nápaditou dispozicí
Kostel Sv. Rocha
Kostel v Kralovicích
– Kaple vytažené mezi opěráky à Předjímá raný Barok
Rudolf II.: – Za jeho vlády manýrismus -> ,, Rudolfínská Praha‘‘
Renesanční rezidence na Pražském hradě
– Podílely se na ní dvorní architekti (O. Fontana, G.M. Filippi)
Konírna – na severní straně II. nádvoří
Sál galerie – Nad konírnou
Španělský sál – vytvářeli jej nejlepší sochaři, štukatéři z okruhu Adriana de Vriese
G.M. Filippi:
– Uvedl do českých zemí pozdně renesanční styl římské architektury, v některých dílech i znaky raného baroka.
Matyášova Brána
Kostel Sv. Trojice na Malé Straně
Kostel Sv. Salvátora na Starém Městě
Sochařství:
– Rozvíjelo se ve třech hlavních druzích:
1) Kamenictví
2) Řezbářství
3) Kovolijectví
+ Štuk
1) Kamenictví
– První renesanční kamenická díla se uplatnila při dekoraci architektury
– Většinou práce Italských kameníků
Dílo: Okna Vladislavského sálu na pražském hradu
Podobizny zámeckých pánů na zámku v Moravské Třebové
Portál na Zámku v Pardubicích
Klášter Sv. Jiří na pražském Hradě – jižní portál
Výzdoba Belvedéru v Královské zahradě – Paolo della Stella, reliéfy s různými mytologickými výjevy
Kašna na Staroměstském Náměstí v Praze – z mramoru
Náhrobek Jana Popela z Lobkovic – mistr Vincenc Strašrybka
Královské mauzoleum v chóru Sv. Víta – Alexander Colin
2) Řezbářství – Do pol.16.stol. doznívala gotická tradice
Dílo: Zámecké kazetové stropy Pardubice,Jindřichův Hradec
3) Kovolijectví
Dílo: Sousoší Venuše s delfínem – Umístěno do vrcholu fontány ve Valdštejnské zahradě v Praze
Štuk: – Italští umělci k nám přinesli renesanční techniku Štuku
– Uplatnila se Při výzdobách interiérů
Dílo:
Štukový reliéf Klanění tří králů v Obrazárně Pražského Hradu
Interiér Letohrádku Hvězda
Interiér Bučovického zámku – na Moravě, velké trojrozměrné postavy, vrcholné dílo středo- evropského štukatérství.
Manýrismus:
Adrien de Vries – Pracoval pro císaře Rudolfa II. po jeho smrti pro Albrechta z Valdštejna
Dílo: Bronzové sochy kašny ve Valdštejnské zahradě
Busty, reliéfy, jezdecké sochy císaře Rudolfa II. – v Praze zůstala jen bronzová soška koně
Bronzová socha Herkula – vznikla v posledním roce jeho pražského pobytu
Hans Mont
Dílo:
Venuše a Mars
Obrazárna Pražského hradu
Malířství:
– V Čechách a na Moravě pozdní gotika do 16.stol. ve všech hlavních malířských druzích (nástěnná, desková, knižní)
– Nejvýznamnější malíř Mistr Litoměřického oltáře – Obrazy pod vlivem italského a německého malířství
– Značný vliv podunajské školy (pohled do krajiny)
Dílo: Litoměřický oltář – pašijové výjevy
Podobizna Albrechta z Kolovrat
Fresky v Horní části kaple Sv. Václava v chrámu Sv. Víta
Desková malba: – Převládá v ní saský vliv
– Vznik portrétních galerií à rozvoj portrétu
Galerie rožmberská v Českém Krumlově, pánů z Hradce v Jindřichově Hradci
Nástěnná malba:
a) Sgrafito
– Nová technika přinesli ji Italští umělci
– Bylo levnější náhradou plastické výzdoby stěn
Dílo: Míčovna v královské zahradě na Pražském hradu
Dům u Minuty
Zámek Litomyšl – reprodukce Raffaelovy fresky ve Vatikánu
Město Slavonice – sgrafita na náměty z bible
b) Freska
Dílo:
Chiaroscurové malby v pražském Ungeltu
Lovecké výjevy v zámku v Bučovicích
Knižní malba: – Českou zvláštností jsou renesanční iluminované ,,kancionály‘‘ a ,,graduály‘‘
Dílo: Kancionál Litoměřický – nejvýznačnější památka v Čechách
Fabián Puléř Svatovítský graduál
Čáslavský kancionál
Matouš Ornys Litomyšlský kancionál
Třebenický kancionál
Mladoboleslavský kancionál
Jan Kantor Starý Malostranský kancionál
Matouš Rudouš Královéhradecký graduál
*Giuseppe Arcimboldo – Dvorní malíř Rudolfa II.
– Manýristická renesance
– Ital
– Maloval portréty, krajiny, nebo zátiší z ovoce, zeleniny a květin
– Ovlivnil fantaskní moderní malířství
Dílo: Císař Rudolf II. jako Vertumnus
Užité umění: – Renesanční sloh v uměleckých řemeslech se projevil už za krále Vladislava Jagellonského
– Sloh se projevil hlavně ve zlatnictví
– V renesanci byli české korunovační klenoty doplněny o žezlo a jablko
– Prsteny se zdobili emailovými nápisy
– Nejproslulejším Pražským zlatníkem byl Mikuláš Müller
Dílo:
Stříbrná ostatková busta Sv. Víta ve svatovítském pokladu
Kalich z Kádova – gotický styl s renesanční ornamentikou
