Otázka: Revoluce 1848-1849 “Jaro národů”
Předmět: Dějepis
Přidal(a): adel.b
REVOLUCE 1848 – 1849 “Jaro národů”
- počátek Evropské občanské společnosti
- zrod novodobých národů
- nástup střeních, liberálních vrstev
- pozvolný ústup šlechty a církve
- vzájemné ovlivňování a působení
- revoluční vlna 50 revolucí
- prakticky celá Evropa (kromě A, R, Švédsko)
- Příčiny
- probouzení národa aobčanské vědomí (národní nacionalismus)
- dotvoření střední vrstvy, která se hlásí o moc
- absolutismus = brzda pokroku
- neúroda a nákaza brambor
1) Itálie
- rozdrobená země (sjednocene v roce 1871)
- první nepokoje v lednu 1848 na Sicílii (Palermo) a Neapolsku proti Bourbonům
- odpor i na severu proti Hansburkům
- –> RISORGIMENTO = hnutíú bije za sjednocení It. na základě jazyka
- podpora ze Sardinského království
- král Albert a ministr CamilloCavour (Savojská dynastie)
- ◉ červenec 1848 – porážka sardinského vojska u Custozzy rakošany v čele s maršálem Radeckým
- vyhlašování republik –> Řím, Benátky
- ◉ březen 1848 – opětná porážka Sardinie u Novarry
- –> konec revoluce
- risorgimento => neúspěšné
2) Francie
- jednotná
- nespokojenost s vládou Ludvíka Filipa
- Bakety = soukromé slavnosti –> zástěrka pro opoziční hnutí
- ◉ únor 1848 – zákaz banketu v Paříži –> hněv, vzpoura, hnutí
- revoluce a útěk Ludvíka Filipa
- místo monarchie vyhlášena republika
- nová vláda chce radikálně řešit sociální otázku a demokratické svobody –> rušení cenzury, všeobecné volební právo, sociální výhody, Národní dílny – dočasné řešení sociální krize
- odpor monarchistů i liberálů (levicové vládě)
- prohra radikálů ve volbách a rušení Národních dílen (= dočasné řešení,velké státní výdaje, dotované státem –> dluh)
- ◉ červen 1848 – povstání v Paříži nejchudších vrstev
- –> dělníci, řemeslníci –> sociální požadavky
- –> potlačeno – velké represe
- omezeni počtem
- prezidentské volby v prosinci vyhrává Ludvík Bonaparte (synovec N.B.)
- ◉1851 – nechal si potvrdit –> prezidentem 10 let s neomezenou pravomocí
- ruší svobodu tisku a všeobecné hlasovací právo
- zavádí autoritativní režim
- ◉1852 – státní převrat –> Napoleon III.
- –> na začátku vlády omezil svobody –> později, až se v zemi situace uklidní ji opět povolí
- nastartoval ekonomický růst
3) Německo
- rozdrobený stát –> touha po sjednocení
- => PANGERMANISMUS
- vliv událostí v Itálii a Francii
- ◉ březen 1848 – povstání v Berlíně (Prusko)
- král Fridrich Vilém IV. slibuje ústavu a demokratické svobody (–> úspěšné)
- do Franfurktu svolán vše německý sjezd (pangermánský)
- měl dát N ústavu
- povolán i Palacký (nepřijel)
- projednání dvou koncepcí o sjednocení N
- 1) Velkoněmecká –> všechny německy mluvící oblasti (+ Rakousko i Čechy)
- 2) Maloněmecká –> jen oblast N bez habsburské monarchie
- parlament se schodl na Maloněmecké koncepci
- vyhlášení svobod
- všeobecné hlasovací právo
- zrušení cenzury
- ◉ 1849 – ústava a koruna císaře N nabídnuta Fridrichu Vilému IV. –> odmítl “korunu ulice” a rozehnal parlament
- otevřena cesta ke sjednocení N, ale ne k demokracii
4) Rakousko a české země
- radikalizace požadavků pod dojmem It a F
- ◉3.1848 – sjezd českých politických představitelů ve Svatováclavských lázních v Praze
- –> petice císaři Ferdinandovi
- český politický program
- –> F.A.Brauner
- požadavky
- zavedení zákonodárného sněmu
- občanské svobody
- konstituce
- rovnoprávnost češtiny a němčiny
- zrušení policejního režimu (Metternich)
- zrušení roboty
- ◉ 3.1848 – revoluce ve Vídni
- císař příjmá petici
- odvolání Metternicha
- slib konstituce
- ◉ březen 1848 – povstání v Uhrách za nezávislost občanských svobod
- –> Lajos, Kossuth
- ◉ duben 1848 – kabinetní listy = odpověď císaře na petici + vydání oktrojované ústavy (všechna moc stejně zůstává císaři – na oko, k ničemu)
- ◉ květen – revoluce ve Vídni na protest proti oktrojované ústavě
- útěk císaře
- –> nová vláda a říšský sněm vypracovávají novou ústavu
- císař spoléhá na armádu
- Čechy – Alfréd Windischgrätz
- Uhry – Josip Jelačič (chorvat)
- Itálie – Václav Radecký
- ◉ červen – Slovanský sjezd v Praze
- protiváha Frankfurtu, obava z Německé a Maďarské rozpínavosti
- –> slováci, chorvati, poláci, slovinci
- znak slovanské jednoty
- výbušná atmosféra
- rozmíšky radikálů s rakouskými vojáky Windischgrätzovi posádky
- ◉6.1848 – Slovanská mše na Václavském náměstí
- další konflikty
- výbuch ravoluce v Praze
- –> Svatodušní bouře
- von Windischgrätz nechává ostřelovat Prahu z děl (bombardace z Petřína)
- –> boje na barikádách
- ◉6. – konac povstání
- 43 mrtvých povstalců, zatykání, věznění
- –> rozporné názory mezi českými představiteli
- Palacký = konzervativec –> odmítl
- 3 revoluce ve Vídni –> říjen
- proti vojákům, kteří šli potlačit revoluci v Uhrách (na pomoc Jelačičovi)
- parlament odjíždí do Kroměříže
- –> klid na práci na ústavě
- kroměřížšký sněm
- císař prchá do Oloumouce
- armáda postupně začíná v říši ovládat situaci –> Windischgätz potlačil povstání ve Vídni
- ◉ prosinec 1848 – abdikace Ferdinanda V.
- –> nastupuje František Josef I. (1848-1916) –> 18ti letý
- ◉ březen 1849 – vojensky rozehnal Kroměříšský sněm
- vydání březnové oktrojované ústavy
- 2 komory parlamentu
- svobody
- –> platila 3 roky
- Májové spiknutí v Praze –> vyzrazeno
- Bakunin, Frič
- –> pokus o obnovu revoluce
- Poslední ohniska revoluce v Uhrách
- J. I. si pozval na pomoc ruská vojska cara Miuláše I.
- –> porážka maďarů
- ◉ srpen 1849 – bitva u Villágoše
- negativní zkušenosti maďarů s rusy
- tisíce maďarů zemřelo
- ◉ 1851 – Silvestrovské patenty
- zrušení březnové ústavy a parlamentu
- zavedení neoabsolutismu
- policejní režim
- Bach –> bachovský neoabsolutismus
- –> revoluce poražena, odstraněna robota a feudalismus, zavedene absolutní samo správa, absolutismus byl nalomen (+ zaveden)
- ◉1852 – zavedena absolutní samospráva
- –> * obce, města –> * starosti
- Sokolovský okres => Loketský, Kraslický, Sokolovský
- –> * obce, města –> * starosti
- vydání březnové oktrojované ústavy
