Revoluce 1848-1849 “Jaro národů” - otázka z dějepisu

dějiny

Otázka: Revoluce 1848-1849 “Jaro národů”

Předmět: Dějepis

Přidal(a): adel.b

REVOLUCE 1848 – 1849 “Jaro národů”

počátek Evropské občanské společnosti
zrod novodobých národů
nástup střeních, liberálních vrstev
pozvolný ústup šlechty a církve
vzájemné ovlivňování a působení
- revoluční vlna 50 revolucí
- prakticky celá Evropa (kromě A, R, Švédsko)
Příčiny
probouzení národa aobčanské vědomí (národní nacionalismus)
dotvoření střední vrstvy, která se hlásí o moc
absolutismus = brzda pokroku
neúroda a nákaza brambor

1) Itálie

rozdrobená země (sjednocene v roce 1871)
první nepokoje v lednu 1848 na Sicílii (Palermo) a Neapolsku proti Bourbonům
odpor i na severu proti Hansburkům
- –> RISORGIMENTO = hnutíú bije za sjednocení It. na základě jazyka
podpora ze Sardinského království
- král Albert a ministr CamilloCavour (Savojská dynastie)
◉ červenec 1848 – porážka sardinského vojska u Custozzy rakošany v čele s maršálem Radeckým
vyhlašování republik –> Řím, Benátky
◉ březen 1848 – opětná porážka Sardinie u Novarry
- –> konec revoluce
risorgimento => neúspěšné

2) Francie

jednotná
nespokojenost s vládou Ludvíka Filipa
Bakety = soukromé slavnosti –> zástěrka pro opoziční hnutí
◉ únor 1848 – zákaz banketu v Paříži –> hněv, vzpoura, hnutí
- revoluce a útěk Ludvíka Filipa
místo monarchie vyhlášena republika
nová vláda chce radikálně řešit sociální otázku a demokratické svobody –> rušení cenzury, všeobecné volební právo, sociální výhody, Národní dílny – dočasné řešení sociální krize
odpor monarchistů i liberálů (levicové vládě)
prohra radikálů ve volbách a rušení Národních dílen (= dočasné řešení,velké státní výdaje, dotované státem –> dluh)
◉ červen 1848 – povstání v Paříži nejchudších vrstev
- –> dělníci, řemeslníci –> sociální požadavky
- –> potlačeno – velké represe
- omezeni počtem
prezidentské volby v prosinci vyhrává Ludvík Bonaparte (synovec N.B.)
◉1851 – nechal si potvrdit –> prezidentem 10 let s neomezenou pravomocí
- ruší svobodu tisku a všeobecné hlasovací právo
- zavádí autoritativní režim
◉1852 – státní převrat –> Napoleon III.
- –> na začátku vlády omezil svobody –> později, až se v zemi situace uklidní ji opět povolí
- nastartoval ekonomický růst

3) Německo

rozdrobený stát –> touha po sjednocení
- => PANGERMANISMUS
vliv událostí v Itálii a Francii
◉ březen 1848 – povstání v Berlíně (Prusko)
- král Fridrich Vilém IV. slibuje ústavu a demokratické svobody (–> úspěšné)
do Franfurktu svolán vše německý sjezd (pangermánský)
- měl dát N ústavu
- povolán i Palacký (nepřijel)
- projednání dvou koncepcí o sjednocení N
- 1) Velkoněmecká –> všechny německy mluvící oblasti (+ Rakousko i Čechy)
- 2) Maloněmecká –> jen oblast N bez habsburské monarchie
parlament se schodl na Maloněmecké koncepci
- vyhlášení svobod
- všeobecné hlasovací právo
- zrušení cenzury
◉ 1849 – ústava a koruna císaře N nabídnuta Fridrichu Vilému IV. –> odmítl “korunu ulice” a rozehnal parlament
otevřena cesta ke sjednocení N, ale ne k demokracii

4) Rakousko a české země

radikalizace požadavků pod dojmem It a F
◉3.1848 – sjezd českých politických představitelů ve Svatováclavských lázních v Praze
- –> petice císaři Ferdinandovi
- český politický program
  - –> F.A.Brauner
  - požadavky
    - zavedení zákonodárného sněmu
    - občanské svobody
    - konstituce
    - rovnoprávnost češtiny a němčiny
    - zrušení policejního režimu (Metternich)
    - zrušení roboty
  - ◉ 3.1848 – revoluce ve Vídni
    - císař příjmá petici
    - odvolání Metternicha
    - slib konstituce
  - ◉ březen 1848 – povstání v Uhrách za nezávislost občanských svobod
    - –> Lajos, Kossuth
  - ◉ duben 1848 – kabinetní listy = odpověď císaře na petici + vydání oktrojované ústavy (všechna moc stejně zůstává císaři – na oko, k ničemu)
  - ◉ květen – revoluce ve Vídni na protest proti oktrojované ústavě
    - útěk císaře
    - –> nová vláda a říšský sněm vypracovávají novou ústavu
    - císař spoléhá na armádu
      - Čechy – Alfréd Windischgrätz
      - Uhry – Josip Jelačič (chorvat)
      - Itálie – Václav Radecký

◉ červen – Slovanský sjezd v Praze
- protiváha Frankfurtu, obava z Německé a Maďarské rozpínavosti
- –> slováci, chorvati, poláci, slovinci
- znak slovanské jednoty
- výbušná atmosféra
rozmíšky radikálů s rakouskými vojáky Windischgrätzovi posádky
◉6.1848 – Slovanská mše na Václavském náměstí
- další konflikty
- výbuch ravoluce v Praze
  - –> Svatodušní bouře
- von Windischgrätz nechává ostřelovat Prahu z děl (bombardace z Petřína)
  - –> boje na barikádách
- ◉6. – konac povstání
  - 43 mrtvých povstalců, zatykání, věznění
- –> rozporné názory mezi českými představiteli
  - Palacký = konzervativec –> odmítl
- 3 revoluce ve Vídni –> říjen
  - proti vojákům, kteří šli potlačit revoluci v Uhrách (na pomoc Jelačičovi)
  - parlament odjíždí do Kroměříže
    - –> klid na práci na ústavě
    - kroměřížšký sněm
    - císař prchá do Oloumouce
  - armáda postupně začíná v říši ovládat situaci –> Windischgätz potlačil povstání ve Vídni
- ◉ prosinec 1848 – abdikace Ferdinanda V.
  - –> nastupuje František Josef I. (1848-1916) –> 18ti letý
- ◉ březen 1849 – vojensky rozehnal Kroměříšský sněm
  - vydání březnové oktrojované ústavy
    - 2 komory parlamentu
    - svobody
    - –> platila 3 roky
  - Májové spiknutí v Praze –> vyzrazeno
    - Bakunin, Frič
    - –> pokus o obnovu revoluce
  - Poslední ohniska revoluce v Uhrách
    - J. I. si pozval na pomoc ruská vojska cara Miuláše I.
    - –> porážka maďarů
    - ◉ srpen 1849 – bitva u Villágoše
      - negativní zkušenosti maďarů s rusy
      - tisíce maďarů zemřelo
    - ◉ 1851 – Silvestrovské patenty
      - zrušení březnové ústavy a parlamentu
      - zavedení neoabsolutismu
      - policejní režim
      - Bach –> bachovský neoabsolutismus
    - –> revoluce poražena, odstraněna robota a feudalismus, zavedene absolutní samo správa, absolutismus byl nalomen (+ zaveden)
    - ◉1852 – zavedena absolutní samospráva
      - –> * obce, města –> * starosti
        
        Sokolovský okres => Loketský, Kraslický, Sokolovský