Otázka: Robert Bresson
Předmět: Filmové umění
Přidal(a): Adriana
Robert Bresson
- Narození: 25. 9. 1901, Bromont-Lamonthe, Puy-de-Dome, Auvergne, Francie
- Úmrtí: 18. 12. 1999, Paříž, Francie
Původně vyučen jako malíř. Nejdříve však pracoval jako scénárista a natočil svůj první film VEŘEJNÉ ZÁLEŽITOSTI, což byl zároveň i poslední snímek, který se naprosto liší od jeho pozdějšího stylu (jednalo se totiž o komedii).
Poté co se vrátil z koncentračního tábora, debutoval s filmem ANDĚLÉ HŘÍCHU. Jako druhé uvedl DÁMY Z BOULOŇSKÉHO LESÍKA, což je poslední film, kde obsadil profesionální herce.
U jeho pozdějších snímků již můžeme s jistotou rozeznat pro něj typický minimalistický styl. Všechny podstatné dějové okamžiky jsou záměrně minimalizovány a rozhodně nejsou pojaty přehnaně dramaticky. Prioritním sdělovacím prostředkem se pro Bressona stala hudba a ruchy. Jak již bylo uvedeno výše, do svých snímků obsazoval neherce. Zároveň nikoho neobsadil více než jednou. Pro dosažení naprosté přirozenosti a nenucenosti nechával své modely (jak „herce“ sám nazýval) opakovat jednu scénu 30 – 40x. Postavy se záměrně prezentují nevýraznými a plochými výkony (tzv. Tlumené herectví). Typickým příběhem Bressonových filmů se stává osud individuálního hrdiny přežívajícího v nepřátelském prostředí konzumní společnosti. Dalším častým námětem jeho filmů je nešťastná láska, obsahující hluboké úvahy nad životem samotným.
Bressonovy filmy se nikdy nesetkaly s přílišným diváckým úspěchem. Navzdory tomu byl vysoce ceněn kritiky a řadí se mezi nejvýznamnější postavy filmu vůbec.
ČTYŘI NOCI JEDNOHO SNÍLKA (1971)
- Knižní předloha: Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Romantické drama pojednávající o kouzle nepatrných pohledů a gest, ze kterých vzniká zamilovanost. Velká většina filmu se odehrává v nočním městě, kde se schází hlavní dvě postavy čtyři noci na stejném místě a vypráví si o životě. Jako ve všech pozdějších Bressonových filmech jsou i zde obsazeni neherci.
Film na mě osobně působil velmi ponuře a depresivně. Toporné herecké výkony ve mně nedokázaly vyvolat soucit. Naopak mi přišlo, že i samotné postavy filmu přistupují ke svému osudu velmi flegmaticky a skoro až bez zájmu.
Povětšinou statické záběry, nebo jednoduché jízdy kamerou jasně definují Bressonův styl. Nesmíme opomenout ani zvuk, který má jako ve všech jeho filmech jednu z prioritních rolí. Hudba od Michela Magne podtrhuje celkovou pesimistickou atmosféru filmu.
NĚŽNÁ (1969)
- Knižní předloha: Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Celý film je o tom jak manžel popisuje nad tělem své mrtvé manželky příběh o tom, jak se seznámili a o klíčových momentech jejich společného života. Podle velkého množství lidí se jedná o jednu z nejpovedenějších adaptací Dostojevského.
Krátkými záběry na dívčino mrtvé tělo, střídajíce se s celým dějem nám vzniká kontrast a nutí nás spolu s manželem přemýšlet, co ji vedlo k ukončení života.
Pro Bressona již typické obsazování neherců celému dílu dodává velmi pochmurný nádech. Postavy vypadají jakoby bez emocí. Bresson zobrazil hlavní hrdinku jako dívku, která v sobě dusí spoustu emocí a pocitů.
Atmosféra filmu je podtržena prací s obrazem i zvukem. Snímek se zároveň stává mírně sociálně kritickým k současné situaci v konzumní společnosti. Oproti Dostojevskému se Bresson zaměřil více na ženskou postavu a to nám v průběhu filmu pomáhá pochopit její rozhodnutí ukončit svůj život skokem y balkónu.
