Rodinné právo – maturitní otázka (5)

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

 

   Otázka: Rodinné právo

   Předmět: Právo, Společenské vědy

   Přidal(a): Elys

 

 

RODINNÉ PRÁVO

  • Upravuje vznik a zánik manželství, vztahy mezi manželi, rodiči, dětmi a dalšími příbuznými a právní vztahy při náhradní výchově dětí.
  • Jeho stěžejním pramenem je OBČANSKÝKONÍK (konkrétně část druhá).
  • Rodina – nejstarší lidskou institucí vůbec. Plní potřebu lidí chránit potomky, učit je a vychovávat a zajistit co nejpříznivější podmínky pro jejich všestranný vývoj.
  • Základem rodiny je solidarita = vzájemná pomoc
    • Jádro rodiny – tvořené společenstvím ženy, muže a dětí, žijících obvykle ve společné domácnosti
      • taková forma společného soužití je KLADNÍ SPOLEČENSKOU JEDNOTKOU, jejíž členové si navzájem poskytují morální a materiální pomoc a starají se jeden o druhého.
    • Širší rodina – všichni pokrevní příbuzní a jejich rodiny.

 

MANŽELSTVÍ

  • Podle občanského zákoníku, TRVALÝ SVAZEK MUŽE A ŽENY VZNIKLÝ ZPŮSOBEM, KTERÝ STANOVÍ ZÁKON. Hlavním účelem manželství je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc.

 

VZNIK MANŽELSTVÍ

  • Svobodným a úplným PROJEVEM VŮLE muže a ženy, kteří hodlají vstoupit do manželství (snoubenci), že spolu vstupují do manželství.
  • STATEČNÍ OBŘAD (tj. svatba) je veřejný slavnostní. Musí mít přítomny 2 svědky, oddávajícího (farář/starosta).
  • Každé uzavřené manželství se pak zapisuje do MATRIKY. (= úřední evidence obyvatel, obsahuje knihy narození, smrtí a manželství) – vede obecní úřad

 

Zákonem povolené jsou 2 formy sňatku:

  • OBČANSKÝ/civilní SŇATEK – uzavírá se prohlášením ed orgánem veřejné moci (starostou či primátorem nebo pověřeným členem zastupitelstva obce/města) v přítomnosti matrikáře.
  • RKEVNÍ SŇATEK – uzavírá se před orgánem státem registrované církve nebo náboženské společnosti, která má oprávnění. Oddávající musí doručit protokol o uzavření obecnímu úřadu (zapsání do matriky)

 

Hlavní podmínky uzavření manželství: (dobrovolný vstup, znalost zdrav. A majetku., stavu, společné příjmení, přítomnost dvou svědků)

  • PŘÍJMENÍ – snoubenci si vyberou, za budou užívat: společné příjmení jednoho z nich, svá dosavadní příjmení či zda příjmení jednoho z nich bude příjmením společným a druhý manžel k němu bude připojovat své dosavadní příjmení. Snoubenci prohlásí, které příjmení budou užívat jejich společné dě
  • Snoubenci předem musejí poznat svůj ZDRAVOTNÍ STAV, zvážit uspořádání BUDOUCÍCH MAJETKOVÝCH POMĚRŮ, SVÉHO BYDLENÍ a HMOTNÉHO ZAJIŠTĚNÍ a prohlásit, že jim nejsou známy OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ MANŽELSTVÍ (např. existence jiného manželského svazku jednoho z nich nebo přímý příbuzenský vztah mezi nimi).
  • Snoubenci musejí být PLNĚ SVÉPRÁVNÍ. Výjimečně může soud povolit manželství i nezletilému, který není plně svéprávný a dovršil 16 let věku.
  • Uzavřít manželství mohou jen OSOBY OPAČNÉHO POHLAVÍ.
  • Do manželství musí vstoupit dobrovolně, musí být přítomni 2 svědci

 

Překážky manželství:

  • věk – osoby starší 18 let (nebo zplnoletění 16 let)
  • Překážka příbuzenských vztahů v přímé linii = otec – dcera (mohou však sestřenice a bratranci)
  • Svéprávnost
  • Bigamie
  • Poručenství, poručnictví

 

Práva a povinnosti mezi manžely:

  • Podle občanského zákoníku jsou si navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, podporovat se, společně pečovat o děti …
    • Manželé mají ROVNÉ POVINNOSTI A ROVNÁ PRÁVA.
    • Manžel má právo na to, aby mu druhý manžel sdělil ÚDAJE O SVÝCH PŘÍJMECH a STAVU SVÉHO JMĚNÍ, jakož i o svých stávajících i uvažovaných pracovních, studijních a podobných ČINNOSTECH.
    • Manžel je povinen při volbě svých pracovních, studijních a podobných činností BRÁT ZŘETEL NA ZÁJEM RODINY.

 

Společné jmění manželů

  • Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé za trvání manželství.
  • S výjimkou toho, co:
    • Slouží osobní potřebě jednoho z manželů.
    • Nabyl darem, dědictvím nebo odkazem jen jeden z manželů.
    • Nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech.
    • Nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví.
    • Nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.
  • Součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže:
    • Se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku.
    • Převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.
  • Předmanželská smlouva = uspořádává majetek v případě rozvodu.

 

NIK MANŽELSTVÍ

  • ZANIKÁ SMRTÍ jednoho z manželů, případně prohlášením manžela za mrtvé (Soudem)
  • ZRUŠIT manželství za života manželů lze pouze ROZVODEM.
    • Rozvést manželství může pouze soud, pokud je soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Při rozvodu soud přihlíží k zájmům nezletilých dětí.
    • SMLUVENÝ ROZVOD – manželé se dohodli na rozvodu.
    • SPORNÝ ROZVOD – manželé se nedohodli na rozvodu.
    • Oba typy rozvodů jsou však soudním řízením sporným. Rozdíl spočívá pouze v tom, že při naplnění zákonem stanovených podmínek je u SMLUVENÉHO ROZVODU ROZVODOVÉ ŘÍZENÍ JEDNODUŠŠÍ A RYCHLEJŠÍ, neboť soud nemusí zjišťovat existenci rozvratu manželství.

 

RODIČE A DĚTI

= příbuzenství vzniká NAROZENÍM dítěte, rodiče mají rodičovskou zodpovědnost = práva na péči o dítě  a jeho zastupování + povinnost péče a správy majetku, …

  • vyživovací povinnost (mezi příbuznými) = patří sem i placení výživného – nelze ho promlčet
    • Rodiče vůči dětem – do chvíle samostatnosti dítěte, povinná šk. docházka,
    • Mezi manžely – princip solidarity – stejné podmínky pro oba
    • Děti vůči rodičům – pokud má dítě vlastní příjem a žije ve spor. Domácnosti – má povinnost přispívat, nebo pokud ji rodiče potřebují
    • Ostatní příbuzní v přímé linii – vnoučata a prarodiče
    • Vůči rozvedenému manželovi – jestli není schopen se živit sám
    • Vůči neprovdané matce – otec dítěte po dobu 2 let

 

REGISTROVANÉ PARTNERSTVÍ

  • V ČR od roku 2006.
  • =mezi osobami stejného pohlaví.
  • Uzavřením nevzniká společné vlastnictví !!! (V případě dědictví jsou postaveni na úroveň manželů)
  • Uzavírá se před matričním úřadem. Podmínky pro vstup do partnerství: dovršením 18 let, osoby vstupující do partnerství nesmí být příbuzní v přímé linii nebo sourozenci a nesmí být v manželském nebo partnerském svazku, plná svéprávnost a alespoň jeden musí být občanem ČR
  • Partneři pak mají vzájemnou vyživovací povinnost. Mohou vychovávat vlastní děti, ale nemohou si osvojit dítě.
  • Zaniká: smrtí jednoho z partnerů nebo rozhodnutím soudu na základě žádosti jednoho z nich.

 

PRÁVA A POVINNOSTI ÚČASTNÍKŮ RODINNĚ PRÁVNÍCH VZTAHŮ

  • VYŽIVOVACÍ POVINNOST – poskytování finančních a jiných prostředků tomu, kdo se sám není schopen o svou výživu postarat.
    • Jde především o vyživovací povinnost rodičů vůči dětem, dokud se neživí sami.
    • Děti mají vyživovací povinnost vůči rodičům, pokud ji nedokáže zabezpečit manžel rodič
    • Vyživovací povinnost existuje i mezi manželi navzájem.
    • Může ji nařídit soud! (když se neplní)
  • Rodičům dále náleží RODIČOVSKÁ ODPOVĚDNOST
    • Práva a povinnosti, které spočívají v péči o dítě. Zejména:
      • Péči o zdraví, tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj dítě
      • Ochranu dítěte, zajišťování jeho výchovy a vzdělání.
      • Určení místa bydliště dítěte.
    • Rodičovská odpovědnost vzniká narozením dítěte a zaniká nabytím plné svéprávnosti dítěte. Trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti může změnit jen soud.
  • Dítě je POVINNO DBÁT SVÝCH RODIČŮ (svým rodičům pomáhat, respektovat je a ctít …)
  • Dokud se dítě nestane svéprávným, mají rodiče právo USMĚRŇOVAT své dítě výchovnými opatřeními. Dítě je povinno se těmto opatřením PODŘÍDIT.

 

Je nutné určit, kdo je rodičem dítěte.

  • Matkou se žena stává v okamžiku porodu dítě
  • Určení otcovství: narodí-li se dítě v manželství nebo do 300. dne od zániku manželství, je za otce považován manžel, nejde-li o ženu znovu provdanou.
  • Souhlasným prohlášením obou rodičů před matričním úřadem nebo soudem, že daný muž je otcem dítě
  • Rozhodnutím soudu v případě, že nedojde k určení otcovství předcházejícími způsoby.

 

Pokud rodiče neplní své povinnosti a řádná výchova dítěte je ohrožena, může ORGÁN SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ či SOUD učinit opatření, aby stav napravil:

    • Napomene dítě, jeho rodiče a osoby, které řádnou péči o dítě narušují.
    • Stanoví nad dítětem dohled (navštěvuje ho sociální pracovník a podává soudu pravidelné zprávy).
    • Uloží rodičům nebo dítěti omezení (zákaz návštěvy nevhodných podniku, zábav atd.).
    • Soud svěří dítě do výchovy jiné osoby (přednostně příbuznému, např. prarodičům).

 

 

NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE

  • Zákonnými zástupci dítěte jsou jeho rodiče, kteří nesou odpovědnost za jeho výchovu a hmotné zabezpečení.
  • Někdy dojde k situaci, kdy se o dítě rodič postarat nemůže, ať vlastní vinou, či nikoliv. => Pak péči organizuje stát.
    • Jedním z případů, kdy stát prostřednictvím soudu zasahuje do výchovy dítěte je osvojení = statusová změ
      • OSVOJENÍ (adopce) = přijetí cizí osoby za vlastní.
        • Mezi osvojitelem a osvojencem vzniká stejný vztah jako mezi rodiči a dětmi, a naopak zanikají vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a původní rodinou.
        • Vzniká právní vztah rodič – dítě
        • Osvojitele mají při výchově dětí stejná práva a povinnosti jako rodiče, včetně rodičovské odpovědnosti a vyživovací povinnosti.
        • Osvojenec přebírá příjmení svých osvojitelů.
        • Osvojen lze zrušit pouze do 3 let, pak už je nezrušitelné

 

Od osvojení se významově odlišují instituty náhradní rodinné péče:

  • OPATROVNICTVÍ – právní institut opatrovnictví představuje ochranný prostředek pro osoby, které jsou považovány za neschopné spravovat své osobní záležitosti, např. v důsledku duševního onemocnění, mentálního postižení.
    • Vymezeno soudem v případě střetu zájmu rodičů a dětí a ohrožení majetkových zájmů dítě
    • Opatrovník má práv a povinnosti pouze v záležitostech, které vymezí soud.
  • PORUČENSTVÍ – stanoveno soudem, pokud rodiče dítěti zemřeli nebo byli zbaveni rodičovské odpovědnosti. Poručík má vůči dítěti zásadně všechna práva a povinnosti jako rodič, ale nemá k dítěti vyživovací povinnost.
    • Poručíkem se stává většinou někdo z příbuzných, dostává od státu finanční zabezpečení
    • Nevzniká právní vztah rodič – dítě
  • SVĚŘENÍ DÍTĚTE DO PÉČE JINÉ OSOBY – stanoveno soudem. Dítě je svěřeno so péče jiného člověka, nemůže-li o dítě pečovat žádný rodič ani poručík.
    • Většinou jde o nejbližší příbuzné dítěte či osobu jemu blízké.
    • Na rozdíl od pěstounské péče není tato forma náhradní rodinné péče financována státem.
  • STOUNSKÁ PÉČE – dítě je svěřeno do péče fyzické osoby (pěstouna), která dostává od státu příspěvek na úhradu potřeb dítěte a odměnu za práci pěstouna. Pěstoun rozhoduje o běžných záležitostech dítěte – má práva a povinnosti rodič Péče trvá jen do nabytí plné svéprávnosti dítěte. Dítě nepřebírá příjmení pěstouna ani se pěstounskou péčí nemění právní vztahy s pokrevními rodiči.
  • ÚSTAVNÍ VÝCHOVA – užita v případě, že je výchova dítěte vážně ohrožena nebo narušena a není možné nalézt jiná výchovná opatření. Musí být nařízena soudem a trvá do zletilosti dítě
    • Je vykonávána např. v dětských domovech či diagnostických ústavech.