Otázka: Vlastnosti technických materiálů a zkoušky materiálů
Předmět: Strojírenská technologie
Přidal(a): David Veselík
Materiály se dělí na:
- Kovy, spojovací materiály, nekovy, pomocné materiály
Kovy
Dále se dělí na:
- Železné a neželezné kovy
- Železné kovy se dělí na ocel a litinu
- Ocel se dělí na uhlíkovou a slitinovou
Vlastnosti oceli jsou určovány obsahem uhlíku
- Uhlíková ocel má obsah uhlíku od 0,2% do 0,65% a malým množstvím niklu a chromu. Použití pro výrobu trubek, také se používá na méně namáhavé nástroje např. k obrábění dřeva.
- Slitinová ocel má vyšší prokalitelnost a větší stabilitu za vyšších teplot. Používají se na řezné i tvářecí nástroje pro zpracování oceli.
Litina se dělí na:
- Bílá litina – v podstatě odlité surové železo, uhlík se vyloučí ve formě grafitu, zůstane vázán na železo ve formě karbidu železa, litina se stává velice tvrdou a křehkou.
- Šedá litina – litina s lupínkovým grafitem, má vysokou schopnost tlumit rázy a chvění, dobré mazné vlastnosti.
- Legovaná litina – uhlík přítomen ve formě grafitu nebo cementitu, šedá nebo bílá litina s přísadou vhodných prvků, které výrazně modifikují její vlastnosti. Podle použití lze rozdělit:
- se zlepšenými vlastnostmi fyz., mech., popř. chem. (množství přísad je obvykle do 3 %)
- na korozivzdorné, legované zejm. Ni, Cr, Si, Cu buď jednotlivě, nebo v kombinaci (množství přísad do 30-35 %);
- na žárovzdorné, s hl. přísadami Cr, Si, Al (množství přísad bývá až 30 % – litiny fersilit, nikrosilal, niresist, pyroferal, silal).
Neželezné kovy se dělí na těžké (železo, které slouží k výrobě oceli, zlato, stříbro) a lehké kovy (titan, hliník, beryllium, hořčík. V technické praxi se používají k výrobě slitin).
Spojovací materiály
Dělí se na:
Slinovací materiály (metoda výroby předmětů z práškových hmot jejich zahřátím na vysokou teplotu, avšak pod jejich teplotu tání, přičemž dochází k vzájemnému splynutí práškových částic. Při tomto procesu, který probíhá ve vakuové peci, dochází k přetváření tvarových dílů)
- Používají se pro spékané tvarové výrobky, slinuté tvrdokovy a keramické materiály (destičky pro třískové obrábění)
materiály se zesíleným vláknem
materiály se zesílenými částečkami
vrstvené spojovací materiály
Nekovy
- Dělení: na přírodní látky a plastické hmoty, pomocné hmoty (materiály)
Přírodní látky se dělí:
- Organické (jsou přírodního původu např. dřevo, papír, textil)
- Anorganické (nejsou přírodního původu, vytvořeny chemickou cestou např. slitiny kovů, horniny, beton, sklo, porcelán)
Plastické hmoty se dělá na:
- Termoplasty (je plast, který je od určité vyšší teploty plastický – tvárný – až kapalný a po ochlazení se stane pevným, přičemž tyto teplotou dané změny tvárnosti mohou nastávat opakovaně)
- Reaktoplasty (je opak termoplastů, vulkanizovaný kaučuk – pryž, guma, bakelit, jsou zesíťované polymery, které vytvářejí prostorovou trojrozměrnou síť. Zesíťování nastává až při tváření plastu vlivem tepla a tlaku, někdy působením katalyzátorů. Jakmile je zesíťování dokončeno, není další tváření možné, protože opětovným působením daného vlivu (teplo, tlak, záření, katalyzátor) nelze hmotu reaktoplastu roztavit – nelze zrušit již vzniklou prostorovou síť. Husté příčné zesíťování se nazývá vytvrzování)
- Eastomery a pryž (jsou materiály, z nichž se vyrábí zejména těsnění pro strojní zařízení v potravinářství, pro kuchyňské spotřebiče pro domácnost, potravinářské hadice. Významné a z hlediska zdravotní nezávadnosti náročné použití těchto materiálů je pro výrobu saviček a sosáků pro kojence, které přicházejí do styku s dětskou stravou a s dětskými ústy) Např. výroba silikonů
Pomocné materiály
Dělí se dále na:
- Chladící a mazací látky
- Paliva
- Oleje
- Plyny
- Brusné a leštící prostředky
- Ostatní
