Otázka: Klasické otrokářské státy
Předmět: Dějepis
Přidal(a): K.
Povstání děkabristů prosinec 1825: Alexandr I. se podílel na potlačování revolučních snah v Evropě – toho využili šlechtičtí revolucionáři a připravují reformy. Rusko je agrární stát, nejpočetnější jsou – velkostatkáři a kupci, buržoazie je velmi slabá, není manufakturní výroba – závislá na zahraničním kapitálu, dělníci – nevolníci; tvrdý absolutismus, samoděržaví, opírá se o armádu, byrokratický aparát, policii 1825 umírá Alexandr I. u období bezvládí
- kandidát – Mikuláš I. (1825-1855) – 26. 12. – složena přísaha carských vojenských pluků(senátní náměstí) v Petrohradě – v čele pluků jsou revolucionáři – složí přísahu, když car bude – souhlasit s ústavou – konstituční monarchie. Povstání potlačeno, absolutismus utužen -cenzura, policejní dozor.
- význam: poprvé byl otřesen absolutismus
Rusko v době revolucí r. 1917 a občanské války
– hosp. a pol. nejslabší mezi velmocemi
– centrum revolučního dění
– velké podniky těžkého průmyslu ovládány fr., angl., belgickým a něm. kapitálem
– výrobní závislost = dovoz strojů
– feudální přežitky – největším vlastníkem carská rodina Romanovců
– vojensko-pol. systém = nevolnické poměry, sociální a národnostní útlak = stávková hnutí (revoluce 1905 – neúspěch, obnova absolutismu)
– r. 1917 kritická situace v Rusku (špatné zásobování) = nespokojenost obyv. (všechny spol. vrstvy)= demokratická únorová revoluce 1917 (podle starého rus. kalendáře v březnu)
– odpor proti carovi a samoděržaví
– zahájily ji živelné demonstrace proti těžkým životním podmínkám v Petrohradě
– CAR ABDIKOVAL na doporučení dumy
– v dumě 12. 3. vznikl prozatímní výbor a poté Prozatímní vláda knížete G. J. Lvova, která však musela brát ohled na petrohradský sovět, jenž hodlal plnit funkci parlamentu = nastolení pluralitního pol. systému
Opatření Prozatímní vlády:
– propuštěni pol. vězni
– svoboda tisku a projevu
– pokračuje v 1. sv. v. = začátek jejího konce
– neřeší se hosp. a soc. požadavky + pokračování ve válce = výhodná situace pro bolševiky = říjnová socialistická revoluce 1917 (komunistický puč)
– útok na Zimní palác = zatčení ministrů Prozatímní vlády = moc v rukou bolševiků = Lenin
Bolševická rozhodnutí:
– vydána Deklarace práv národů (Ruska na sebeurčení až do úplného odtržení) = každý národ má právo vystoupit z Ruska a vytvořit samostatný stát – nebylo dodrženo (Gruzie, Litva,Estonsko)
– Dekret o půdě = všechna půda bude zestátněna + zčásti přidělena rolníkům, veškeré nerostné bohatství prohlášeno za majetek státu
– Dekret o míru = Rusko je pro ukončení vál. konfliktu a vyzývá všechny státy, aby svou účast ve válce ukončily bez nároku na náhradu (důvod – vnitřní stabilita Ruska)
– 3. 3.1918 uzavřen separátní mír s Německem v Brestu Litevském
– Rusko ukončilo účast ve válce + je nuceno odstoupit území na Z
– s tím však nesouhlasí dohodoví spojenci = na území Ruska jsou vyslány intervenční jednotky; Němci provádějí Ludendorffovu ofenzívuàdo nitra Francie
– vláda zavádí tzv. Válečný komunismus = vše je podřízeno válce, potřebě arm.
– neúspěch intervence, ale Rusko je vyčerpané
– vlny hladomoru = decimace obyv. = nedostatek práč. sil = těžká obnova zem. výroby = kritická situace v průmyslu
Intervence využili protibolševické skupiny = 1918 – 1920 občanská válka (Kronštatská vzpoura, rudí x bílým)
– do čela ozbrojeného boje s komunistickou mocí se postavili bývalí carští důstojníci a kozáci
– finančně a hospodářsky byli podporováni Dohodou, vojensky mimo jiné českoslov. legiemi
– pro dobrovolnický charakter svých armád i mnohdy nevyjasněný program nemohli soupeřit s Rudou armádou v té podobě, jak ji organizoval L. D. Trockij
– v průběhu roku 1919 dostávala občanská válka charakter rolnické války, rolníci se však neprosadili proti síle Rudé armády
– po ukočení OV = tvrdá likvidace pól. odpůrců
Po OV jsou zavedena hosp. a pol. opatření:
– pětiletky = základní formy plánování a organizování rozvoje nár. hosp. = centrální plánování
– cílem je vytvoření moderního hosp., soběstačné a konkurence schopné
– těchto plánů celkem 12, poslední v letech 86 – 90
1) 1928 – 32 = kolektivizace (= výsledkem kolchozy a sovchozy) + industrializace (= přeměna agrární ekonomiky v ekon. industriální)
2) 33 – 37 = rozvoj prům., využívání nerostného bohatství, modernizace vál. prům.
3) 38 – 42 = budování těžkého prům.
Výsledky:
vyšší životní úroveň, velký producent oceli, 2. nejv. prům. velmoc na světě, sociální a třídní přeměny
– ideály demokracie a humanity = neopakovat válečné hrůzy
– vítězné státy = parlamentní demokracie (přívržencem i T. G. Masaryk)
– totalitní ideologie – v Rusku 1917 komunismus, v Itálii 1922 fašismus, v Něm. 1923 nacismus
